Přehled ověřených výroků

Podpora sociální práce v obcích vychází z projektu MPSV. „Systémová podpora sociální práce v obcích“ je projektem, který je financován z prostředků EU OP Zaměstnanost a je rovněž financován státním rozpočtem. Tento projekt byl spuštěn již v roce 2016. Loni v lednu byl však prodloužen až do 30. června 2021. Projekt vychází ze Strategie pro sociální začleňování 2014–2020.

V první polovině roku 2020 jsou plánovány například vzdělávací akce pro sociální pracovníky. „Na základě zpětné vazby od sociálních pracovníků bude realizován vzdělávací program v celkovém rozsahu 42 hodin (56 vyučovacích hodin). První běh vzdělávacího programu je plánován na první polovinu roku 2020. Celkově se počítá s realizací 15 běhů po 15 účastnících. Každý běh bude trvat 7 dní a každý den bude obsahovat v průměru 7 hodin školení. Ukončení realizace vzdělávacího programu je plánováno na první polovinu roku 2021.“ Dále budou pořádány kazuistické semináře a vytvořen vzdělávací web.

Strategie pro sociální začleňování 2014–2020 uvádí nutnost systémové sociální práce jako opatření 2f (.pdf, str. 20), kterým se bude zabývat průběžně.

Lze tak říci, že MPSV podnikalo a podniká kroky v této oblasti.

Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice příjmu k zajištění základních potřeb. Existenční minimum je pak minimální hranice příjmů, která je považována za nezbytnou k zajištění základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Částky obou minim jsou upraveny zákonem č. 110/2006 Sb.,o životním a existenčním minimu, který stanovuje měsíční částku životního minima na 3 410 korun na osobu. Měsíční částka na osobu v rámci existenčního minima je pak 2 200 Kč.

Ministryně práce Jana Maláčová navrhuje zvýšení minim o inflaci (.docx, str. 2), čili o alespoň 13 %. Životní minimum by tak od 1. dubna 2020 činilo (.docx) 3 860 Kč a to existenční 2 490 Kč. Naposledy se přitom životní a existenční minimum zvýšilo k 1. lednu 2012, tedy před více než 8 lety.

Zdroj: Důvodová zpráva (.docx)

Ministryně Maláčová uvádí, že návrh zvýšení životního a existenčního minima je obsažen v návrhu zákona o přídavku na bydlení. Byť MPSV již dříve uvedlo, že k navýšení minim by mělo dojít v souvislosti s revizí systému dávek na bydlení (přijetím zákona o přídavku na bydlení), navýšení má být provedeno samostatným https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-110#p9-2">nařízením vlády, nikoliv ustanovením v navrženém zákoně. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.

Další změny, které návrh zákona o přídavku na bydlení popisuje, se týkají posílení individuálního charakteru poskytování služeb zaměstnanosti (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 15), čili že klientům bude poskytnut individuální a komplexní přístup ze strany Úřadu práce. Dojde tak k provázání aktivity uchazeče o zaměstnání s pobíráním přídavku na bydlení. Zákonem bude také stanovena pravomoc Úřadu práce ČR nepřiznat přídavek na bydlení do bytů nevhodných pro trvalé bydlení. Na druhou stranu má však dojít k rozšíření právních titulů (.zip, Va_RIA_zákon o přídavku na bydlení_12_12_2019.doc, str. 22-23) umožňující nárok na dávku přídavek na bydlení, což obnáší nárůst žadatelů o dávku o 20 až 30 tisíc. Má tedy dojít k posílení sociálních služeb.

Sociálně vyloučená lokalita je území, kde se koncentruje větší množství osob žijících v nevyhovujících podmínkách. Podle Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR (dále jen „Analýza“) se sociální vyloučení charakterizuje jako souběh několika faktorů, které výrazně omezují možnosti přístupu na otevřený trh práce, přístupu k veřejným službám, včetně sociálních služeb a vzdělávání, kontaktu se sociálním okolím, řešením osobních krizí a politické participace. Specifickou roli v sociálním vyloučení hraje etnicita. Zadavatelem Analýzy bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí, její výsledky byly zveřejněny v květnu roku 2015.

K počtu sociálně vyloučených lokalit ve srovnání s rokem 2006 (v tomto roce vyšla předchozí analýza sociálně vyloučených lokalit) hovoří Analýza takto (str. 34):

„Celkový počet lokalit se v porovnání s rokem 2006 téměř zdvojnásobil (z 310 na 606). Počet lokalit vzrostl ve všech krajích, v Karlovarském a Moravskoslezském kraji ale více než trojnásobně (dle tabulky na str. 34 byl však nárůst v Moravskoslezském kraji nižší, pozn. Demagog.cz).“ K samotnému počtu obyvatel dodává (str. 11): „Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se zvýšil téměř o polovinu. V roce 2006 analýza odhadovala celkem 60 000 až 80 000 obyvatel v sociálně vyloučeném prostředí.“ Kdežto v roce 2015: „Lze předpokládat, že počet lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje mezi 95 000 až 115 000.“

Novější zdroj informací než tato Analýza k dispozici není. Nejaktuálnější Zpráva o plnění opatření Strategie sociálního začleňování 2014–2020 za rok 2018, vypracovaná v březnu roku 2019 (.pdf, str. 5), stále pracuje s informacemi z této Analýzy. Tudíž podle momentálně dostupných dat lze hovořit o celkovém navýšení sociálně vyloučených lokalit „pouze“ na dvojnásobek, nikoliv trojnásobek. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. S žádostí o poskytnutí aktuálnějších údajů, ze kterých mohla ministryně Maláčová vycházet, jsme oslovili Ministerstvo práce a sociálních věcí, zatím jsme však neobdrželi odpověď.

Projekt patnácti opatření boje s chudobou představila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v září 2018. Mezi tato opatření mělo patřit (.pdf, str. 1, 2) zavedení hygienických standardů pro byty, legislativní úpravy trvalého pobytu či definice přechodného bydlení, dále finanční a personální posílení policie a sociálních orgánů ve vyloučených lokalitách nebo rozšíření povinné školní docházky. Cíle projektu tak přesahovaly kompetence jejího resortu. O projektu kromě samotné vlády jednala i pracovní skupina složená ze zástupců ministerstev, úřadů a neziskových organizací. Její činnost byla ukončena na konci listopadu 2019.

Vláda však o všech 15 opatřeních jednat nemohla, neboť už začátkem roku 2019 pak byla třetina z těchto opatření vyškrtnuta. Ještě v dubnu 2019 se premiér Andrej Babiš vyjádřil, že z plánovaných 15 bodů se nepovedlo žádné realizovat. V polovině téhož měsíce byl pak uveden do provozu program Výstavba, skrze který mohou obce žádat o dotace na sociální bydlení. Podmínky pro zapojení do programu jsou však velmi přísné a obce to od zapojení odrazuje.

Vzhledem k tomu, že pojem „15 opatření“ se ve druhé polovině roku 2018 a v roce 2019 stal zavedeným pojmem a plán MPSV tak byl označován i po vyškrtnutí části bodů, hodnotíme výrok jako pravdivý. Byť v současnosti již plánovaných opatření není 15, stále lze použít původní označení.

Projekt MOJE daně byl představen Ministerstvem financí v červnu 2016. Celý koncept byl vypracován Andrejem Babišem (tehdejší ministr financí), Alenou Schillerovou (tehdejší náměstkyně pro daně a cla) a Martinem Janečkem (tehdejší generální ředitel Finanční správy).

Samotný název projektu MOJE daně je složen z přívlastků MOderní a JEdnoduché a má tak vyjadřovat hlavní cíl – moderní a jednoduché daně. Modernizace a zjednodušení daňového systému má být uskutečněna například pomocí nového zákona o daních z příjmů, novelizace daňového řádu a zavedení elektronického portálu pro správu daní.

Zřízení online finančního úřadu bylo schváleno kabinetem Andreje Babiše na konci srpna 2019. Tato novela daňového řádu také umožňuje částečné vracení nadměrných odpočtů DPH v podobě záloh, zjednodušuje kontrolní postupy a snižuje úroky za pochybení jak daňových poplatníků, tak finančních úřadů.

„Mojí prioritou číslo jedna je spuštění on-line finančního úřadu, aby každý mohl vyřešit své daňové záležitosti rychle a pohodlně přes internet,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová. První verze nového online portálu by mohla být spuštěna v prosinci 2020. Návrh zákona v současné době míří do třetího čtení. Poslanecká sněmovna by ho podle programu měla projednat 12. nebo 14. února 2020.

Andrej Babiš v lednu 2017 na svém blogu na serveru Expres.cz označil současný zákon o dani z příjmů za „totální chaos plný výjimek“. Babiš také uvedl: „Než ho novelizovat po stopadesáté první, rozhodli jsme se na ministerstvu financí radši napsat úplně nový zákon o dani z příjmů. Ten bude napsaný tak, aby ho politici znovu jen nekomplikovali, ale případně jen měnili daňové sazby, výše odpočtů apod.“ Ministerstvo financí tento zákon Poslanecké sněmovně však dosud nepředložilo.

Přestože nový zákon o daních z příjmů nebyl stále předložen, můžeme říct, že práce na projektu MOJE daně skutečně probíhají. O postupu informuje Ministerstvo financí na svých webových stránkách. Rychlost a efektivitu této práce zde nehodnotíme.

Daň z přidané hodnoty řadíme mezi nepřímé daně, které jsou upraveny právem EU tzv. harmonizačním pravidlem. Toto pravidlo zahrnuje koordinaci a harmonizaci zákonu o DPH ze strany EU. Zajišťuje, aby nedocházelo k narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu skrze rozdíly mezi sazbami a systémy nepřímých daní. Zamezuje tedy tomu, aby podniky v jedné zemi měly výhody oproti podnikům v jiných členských státech.

DPH je upraveno směrnicí Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, která určuje povinnost členských států uplatňovat jednu základní sazbu DPH, kterou si stanoví. Tato základní sazba však nesmí být nižší než 15 % (čl. 97). Státy pak dále mohou uplatňovat jednu či dvě snížené sazby DPH (čl. 98), které nesmí být nižší než 5 % a mohou být uplatněny pouze v rámci dodání zboží a poskytnutí služeb.

Dle článku 98 musí být služby, na které se vztahuje snížená sazba, obsaženy v příloze III. Odstavec 1 přílohy III. Ten umožňuje uplatnění snížené sazby na potraviny (včetně nápojů) pro lidskou a zvířecí spotřebu. Naopak zapovídá snížení sazby daně pro alkoholické nápoje. V odstavci 12a) přílohy III jsou však mimo jiné uvedeny „restaurační a cateringové služby, přičemž je možné vyloučit dodání (alkoholických nebo nealkoholických) nápojů.“ Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pro možnost snížení daně u piva je nutné, aby bylo dodáno v rámci restaurační či cateringové služby.

V současnosti je na pivo uvalena 21% daň. Ministerstvo financí informovalo o zavedení dvou sazeb DPH na pivo od 1. května 2020. Snížená sazba daně, v tomto případě 10 %, bude aplikována pro točené (alkoholické) pivo konzumované v restauračním zařízení. Základní 21% daň zůstane aplikována na balené a točené pivo konzumované mimo restaurační zařízení. Co se týče nealkoholického piva, nadále zůstává 15% sazba, kromě těch podávaných ve stravovacích zařízeních, kdy bude platit pouze 10% sazba. Restaurační zařízení musí obnášet podstatu restaurační služby, kde existuje například přidaná hodnota, čili obsluha, posezení, klimatizace, využití WC, úklid sklenic atp. Prodej točených nápojů do plastových kelímků u stánků v rámci sportovní či kulturní akce tak nesplňuje podstatu restaurační služby.

V říjnu 2017 se konaly volby do Poslanecké sněmovny ČR, z nichž následně vzešla vláda tvořená stranami ANO a ČSSD, které podepsaly koaliční dohodu, s podporou KSČM. ANO má 78 mandátů a ČSSD 15 mandátů, což dohromady činí 93 mandátů z celkového počtu 200 křesel ve Sněmovně.

Pro získání důvěry v Poslanecké sněmovně byla podepsána dohoda o toleranci mezi ANO a představiteli KSČM, kteří jim díky svým 15 mandátům zajistili odhlasování důvěry vládě. Komunisté se v dohodě zavazují nejen k podpoření vlády při hlasování o důvěře, ale také k tomu, že nevyvolají hlasování o vyslovení nedůvěry do konce mandátu kabinetu. Formálně však tato vláda nedisponuje většinou v Poslanecké sněmovně.

Dodejme, že opozice – tedy strany, které nejsou vázány žádnou dohodou vůči vládním stranám – dohromady disponuje 92 mandáty a je tvořena 6 dalšími stranami (ODS, Piráti, SPD, TOP 09, KDU-ČSL a STAN). Současná vláda Andreje Babiše byla jmenována prezidentem Zemanem 27. června 2018.

Daňové politice vlády jsme se již věnovali v rámci ověřování plnění vládního slibu 2. vlády Andreje Babiše: „Nebudeme zvyšovat daňovou zátěž.“ Při posledním ověřování tohoto slibu jsme dospěli k závěru, že vláda svojí činností tento slib průběžně plní. Nelze totiž říci, že by vládní kroky vedly k jejímu zvyšování.

Základním ukazatelem se pro nás stala hodnota veličiny demonstrující celkovou úroveň daňové zátěže v zemi – tzv. složená daňová kvóta, která je podílem všech daní a příspěvků na sociální a zdravotní zabezpečení na HDP. Tuto veličinu sleduje mimo jiné OECD.

Z materiálu Ministerstva financí vyplývá, že složená daňová kvóta v minulosti rostla, což však nelze připsat pouze 2. vládě Andreje Babiše. Mírný nárůst je rovněž odhadován pro rok 2019 (.pdf, str. 17), ale protože jde pouze o odhad a jelikož řadu daňových změn platných v roce 2019 (přehled MF) provedla předchozí vláda, nevyvozujeme, že by vláda tímto slib porušila.

Tabulka zachycující trend vývoje složené daňové kvóty dle posledních údajů, které vycházejí z návrhu státního rozpočtu pro rok 2020 (.pdf str. 14):

Interpretace zvyšování daňové kvóty je podle Ministerstva financí obtížná a nemusí nutně znamenat zvýšenou daňovou zátěž. Zároveň však nelze ze statistiky složené daňové kvóty v ČR vyvodit, že by daňové zatížení klesalo, a jednalo se tedy o snižování daní jako celku.

Podstatou ověřování pravdivosti tohoto výroku je, zda se hnutí ANO, mající v gesci Ministerstvo financí posledních šest let, nějakým způsobem snažilo daňovou zátěž snížit. K tomu pro nás budou klíčová opatření, která byla zavedena za účelem snížení daně.

Kriticky se k daňové politice vlády staví například článek serveru Seznam Zprávy, který ovšem připouští snižování daní (respektive kvazi-daňových výdajů) v řadě oblastí: „Patří mezi ně zavedení druhé snížené sazby DPH, sleva na dopravu pro děti, studenty a důchodce, úprava paušálů pro živnostníky nebo školkovné.“ Článek však rovněž upozorňuje na zvyšování daní: „Vzrostlo zdanění cigaret, alkoholu nebo hazardu. Jednorázovou injekci více než 16 miliard do rozpočtu přineslo také prodloužení lhůt pro vracení odpočtu DPH ze 30 na 45 dnů.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože ač k celkovému snižování daní nedochází, jsou dohledatelné konkrétní dílčí snahy.

O snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u veřejné dopravy se postarala novela zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, která byla navržena skupinou poslanců hnutí STAN. V Poslanecké sněmovně byla projednána pod sněmovním tiskem 140. Novela nabyla účinnosti 1. února 2019.

Novela zákona změnila DPH u veřejné dopravy na druhou sníženou sazbu ve výši 10 %. Podle přílohy 2a zákona se snížení týká „pozemní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel s výjimkou osobní dopravy lyžařskými vleky (CZ-CPA 49)“ a „vodní hromadné pravidelné dopravy cestujících a jejich zavazadel (CZ-CPA 50)“. Pravidelnou hromadnou dopravou osob se podle zákona rozumí přeprava osob po stanovených trasách, kdy cestující nastupují a vystupují na předem určených zastávkách nebo místech podle předem stanovených jízdních řádů, schválených podle řady dalších zákonů, mimo jiné též zákonem č. 266/1994 Sb. o drahách, který mezi dráhy počítá i lanové dráhy.

Pod klasifikaci produkce (CZ-CPA) 49 (.pdf) patří i „provoz pozemních a visutých lanovek atd., poskytovaný podle jízdního řádu, je-li součástí městského, příměstského nebo metropolitního dopravního systému“ (49.31.21, str. 2). Mezi ně též patří i lanová dráha na Petřínskou rozhlednu v Praze, která je provozována Dopravním podnikem hlavního města Prahy a která je součástí Pražské integrované dopravy (.pdf, str. 3, bod b) Městská hromadná doprava (MHD)).

Snížená sazba DPH platí i na visuté lanové dráhy. K této problematice se vyjádřilo i Generální finanční ředitelství (.pdf). Snížená sazba DPH tak platí na lanové dráhy v rámci MHD i visuté lanové dráhy, neplatí však na lyžařské vleky, u kterých se nadále uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 % (str. 2).

Z opozičních politiků se k situaci s různými sazbami DPH na pivo vyjádřil například poslanec ODS a místopředseda rozpočtového výboru Jan Skopeček: „Snahu o zjednodušení daní od hnutí ANO nemůžeme očekávat, na to už jsme si za šest let, kdy je u moci, zvykli. Poslední novinka z dílny ministryně Schillerové, která zavádí na pivo tři sazby DPH, je ale úplně mimo hranice zdravého rozumu.“ Nápad se nelíbil ani Pirátovi Mikuláši Ferjenčíkovi nebo Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) či Janu Bartoškovi (KDU-ČSL). Komplikovanost snížení sazby DPH si vysloužila také mnoho vtípků ve veřejném prostoru.

Ze strany podnikatelů a provozovatelů hostinských zařízení už však situace tak jednoznačná není. Mnoho komentářů ze strany provozovatelů pohostinských zařízení v médiích není, ty dohledatelné jsou ale prozatím jak vesměs pozitivní, tak i naopak kritické; například postoj Podnikatelských odborů, o kterém píše deník Echo24.cz. K situaci se vyjádřil předseda Podnikatelských odborů Radomil Bábek.

„Jediné co mohlo vést vládu ke změně DPH na pivu byla politika. Když řeknete, že snižujete ceny piva, tak taková vláda je populární. Současné vládě se však ukázalo, že by to bylo komplikované a došlo by ke ztrátě peněz. Proto byl vytvořen tento paskvil, tedy seznam situací, kdy se DPH počítá. Nakonec hospodský bude radši počítat neustále 21 procent, protože mu to za to nestojí,“ uvedl Bábek pro Echo24. Bábek dále zmínil obavy z kontrol, které budou v rámci změn u sazeb probíhat. Dle jeho slov státní správa vytváří cíleně komplikované prostředí tak, aby pověření úředníci mohli při podezření na porušení podmínek ze strany podnikatele okamžitě pokutovat.

Pozitivní postoj vyjádřil v pořadu Devadesátka (ČT24) prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

,,Jako majiteli restaurace se mi to poslouchá docela dobře,“ řekl v pořadu (9:35). ,,Se zvýšením minimální mzdy, zaručené minimální mzdy, stoupla zaručená mzda, u číšníků téměř o 20 procent, takže náklady restaurací podstatně vzrostou,“ uvedl dále (9:45). Z pohledu prezidenta minipivovarů se vyjádřil neutrálně. V tomto případě dle něj žádné změny neproběhnou, prodávat se totiž bude se stejnou sazbou.

O tématu se debatuje v souvislosti projektu Evidence elektronických tržeb, v jehož rámci by mělo dojít k poslední vlně 1. května tohoto roku. Ta by měla zasáhnout například zemědělce, řemeslníky, lékaře nebo právníky. V tomto konkrétním případě pohostinských zařízení, kterých se bude poslední vlna rovněž dotýkat, se sazba DPH u piva prodaného přímo v zařízení sníží na 10 %. V jiných případech, například u stánkového prodeje čepovaného piva nebo v případě, kdy si zákazník pivo z restaurace odnese s sebou, by sazba DPH měla zůstat na 21 %.