Přehled ověřených výroků

Pravda
Od turecké ofenzivy proti kurdským milicím v Sýrii se distancovala dle dostupných zdrojů Evropská unie i Severoatlantická aliance. Rada bezpečnosti OSN se na společném prohlášení neshodla.

Turečtí vojáci a jejich syrští spojenci zahájili vojenskou ofenzivu proti syrským kurdským milicím (YPG) na severu Sýrie. Turecko považuje YPG za teroristickou organizaci a vyčítá jim spolupráci se Stranou kurdských pracujících (PKK), která je vedena jako teroristická organizace mimo jiné i Spojenými státy nebo EU. Dle vyjádření turecké ambasády je ofenziva vedena proti teroristickým organizacím, Sjednocené demokratické straně (PYD) a syrským kurdským milicím.

Kurdské milice pomohly v Sýrii porazit teroristickou organizaci Islámský stát. Kurdové nyní ovládají až čtvrtinu území Sýrie, kde zřídili samosprávu a doufají v udržení určité autonomie. Prezident Turecka Erdogan uvedl, že díky ofenzivě se celistvost dané oblasti obnoví. Cílem ofenzivy je podle Ankary vytvořit na syrské straně syrsko-turecké hranice bezpečnostní zónu, což umožní návrat syrských uprchlíků.

Evropská unie turecké kroky odsoudila, unijní země se obávají zhoršení humanitární krize v zemi. Země EU v pondělí 14. října (tedy po odvysílání ověřovaného rozhovoru) prosadily zbraňové embargo proti Turecku. Dle premiéra Babiše se česká vláda s postojem Evropské unie k invazi ztotožňuje.

Turecko informovalo o svých záměrech spojence ze Severoatlantické aliance. V pátek 11. října na schůzce s tureckým prezidentem Erdoganem šéf NATO Jens Stoltenberg tureckou ofenzivu zkritizoval a uvedl, že ze strany Ankary očekává zdrženlivé chování. Turecko ale žádá spojence o podporu.

Rada bezpečnosti OSN se na společném zasedání 10. října neshodla na společném prohlášení k turecké ofenzivě. Evropští členové požadovali zastavení vojenské akce, prohlášení vetovaly Rusko a USA.

Od turecké ofenzivy v Sýrii se distancoval i americký prezident Donald Trump, německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron. Ruský prezident Vladimir Putin dle agentury RIA uvedl, že by Sýrie měla být co nejdříve osvobozena od všech zahraničních armád a vojáků.

Pravda
PKK je podle Turecka teroristickou organizací.

Turecko skutečně PKK, neboli Stranu kurdských pracujících, označuje za teroristickou organizaci.

Pro kontext bude dobré dodat, že tuto skupinu považují za teroristickou i mnohé západní státy, konkrétně USA, VB (pdf, str. 17) i EU jako celek (bližší info o unijním seznamu je zde). Turecko ale považuje za teroristickou hrozbu i syrské kurdské skupiny Sjednocenou demokratickou stranu (PYD) a její ozbrojenou část syrské kurdské milice (YPG), které jsou podle něj odnoží PKK.

YPG určité vazby na PKK , zároveň byla dominantní ozbrojenou složkou arabsko-kurdské koalice SDF, která byla spojencem USA v boji proti Islámskému státu. Zatímco tedy Turecko svůj postup proti těmto skupinám chápe jako boj proti terorismu a obranu vlastní národní bezpečnosti, ministr Petříček o syrských kurdských skupinách mluví jako o spojencích západních států: „Zatímco Turecko vnímá Kurdy jako své nepřátele, pro Česko a západní spojence to jsou pomocníci v boji proti teroristům. Byli to oni, kdo nám pomohl porazit tzv. Islámský stát.“

Pravda
Přesný počet občanů ČR žijících ve Velké Británii není znám a statistické údaje se značně liší. Odhad konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Londýně však hovoří o počtu přesahujícím sto tisíc občanů ČR.

Přesný počet občanů ČR žijících ve Velké Británii není znám. Dle odhadů (.pdf, str. 2) konzulárního úseku Velvyslanectví ČR v Londýně na území Velké Británie žije přes 100 000 občanů ČR. Tento údaj můžeme nalézt v řadě českých medií (např. Euractiv.cz či Rozhlas.cz).

Statistika z ledna až prosince 2018 vedená (.xls – list 2.3) Britským statistickým úřadem (ONS, Office for National Statistics) hovoří o 46 tis. občanech ČR (odchylka +/- 10 tis.). Nejpočetnější skupinou státních příslušníků cizí země žijících na území Velké Británie jsou Poláci (905 tis.), které následují Rumuni (415 tis.) a Indové (355 tis.). Samotné ONS však přiznává, že jeho údaje jsou značně nepřesné, přičemž i další (.pdf, str. 2) státy EU ve svých statistikách vykazují oproti údajům ONS přibližně dvojnásobný počet svých občanů ve Velké Británii.

Pravda
Tomáš Petříček otevřel nový konzulát v Manchesteru v březnu tohoto roku. Posílil tak konzulární služby ve Velké Británii. Jedním z důvodů otevření této pobočky bylo právě vytížení Velvyslanectví ČR v Londýně kvůli brexitu.

Konzulární služby Ministerstva zahraničních věcí mají za úkol především poskytovat pomoc českým občanům během jejich pobytu v zahraničí (pomoc v nouzi, při nehodách, závažných onemocněních, ztrátě dokladů či omezení osobní svobody). Dále například plní úkoly veřejné správy (obecní úřad s rozšířenou působností v České republice).

Generální konzulát v Manchesteru otevřel Tomáš Petříček 19. března 2019. Cílem bylo ulevit přetíženému velvyslanectví v Londýně a pomoci Čechům v souvislosti s blížícím se brexitem. Pro veřejnost se konzulát otevřel o dva dny později, tedy 21. března 2019.

Ačkoliv má Česká republika ve Velké Británii šest institucí, které plní některé z úloh konzulárních služeb, generální konzulát v Manchesteru je teprve druhou institucí (po Velvyslanectví ČR v Londýně), která může vykonávat veškerou konzulární agendu.

Pravda
V posledních letech je, dle dat Ministerstva průmyslu a obchodu, Velká Británie pro Českou republiku stabilně pátým největším vývozním trhem.

Velká Británie je pro Českou republiku významným obchodním partnerem a v rozhovoru ministr Petříček hovoří o dopadech tvrdého brexitu na české společnosti, potažmo jejich zaměstnance. Z tohoto kontextu poté vyvozujeme, že ministr Petříček směřoval svůj výrok spíše k vývozu z České republiky do Velké Británie než celkové obchodní bilanci (import, export) mezi zeměmi.

Data Ministerstva průmyslu a obchodu za roky 2017, 2018 a 1–4/2019 (vše jako .xlsx, list „země“) mu dávají za pravdu a potvrzují, že Velká Británie je stabilně pátým nejvýznamnějším trhem pro české vývozce. Za rok na něj v průměru české firmy dodají zboží a služby přesahující 200 mld. Kč a čísla za první čtyři měsíce roku 2019 předpovídají podobný výsledek i ke konci tohoto roku. Pro srovnání dodejme, že objem importu zboží a služeb z Velké Británie ve sledovaném období klesá; zatímco v roce 2017 dosáhl dovoz 98,9 mld. Kč, v roce 2018 to už bylo 82,8 mld. Kč a rok 2019 možná nedosáhne ani 70 mld. Kč, jak naznačují aktuální data (45 mld. Kč k 8/2019) Českého statistického úřadu.

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu

Tomáš Petříček

Pravda
Po referendu v červnu 2016, odhlasovaném občany Spojeného království ve prospěch odchodu z EU, začalo v červnu 2017 vyjednávání o finální podobě dohody o brexitu. Dohoda byla přijata na summitu v listopadu 2018, celý proces vyjednávání tak trval více než jeden rok.

23. června 2016 proběhlo na územích Spojeného království referendum o vystoupení z Evropské unie. Volební účast čítala 72,2% platných hlasů, z čehož se 51,9 % zúčastněných občanů Anglie, Walesu, Skotska a Severního Irska vyjádřilo souhlas s opuštěním Evropské unie, 48,1 % pak bylo proti. Podrobné výsledky zde.

Oficiální začátek jednání v čele s Michelem Barnierem za unijní vyjednávací tým a Davidem Davisem za VB se datuje k 19. červnu 2017. Speciální summit k článku 50 (str. 31) o výstupu z EU, na němž byla představena finální verze dohody, se konal 25. listopadu 2018. V rámci vyjednávání se diskutovalo především o řešení hranic mezi Irskou republikou a britským Severním Irskem. Mezi další diskutované otázky patřilo finanční vyrovnání nebo práva občanů EU na území Velké Británie. Vyjednávání dohody o brexitu mezi Velkou Británií a Evropskou unií tak trvalo skutečně déle než jeden rok, konkrétně se jednalo o 17 měsíců a 6 dní.

Dohoda posléze na půdě britského parlamentu utrpěla několik porážek a v konečném výsledku vedla k rezignaci Theresy Mayové na post premiérky. V době ověřování výroku zbývá 15 dní do sjednaného termínu, který rozhodne o tom, zda Spojené království opustí EU s dohodou, nebo tzv. tvrdým brexitem.

Pravda
Proti brexitu bez dohody se vyjádřil jak ministr Petříček, tak ministr Babiš. Ministr zahraničí zároveň připustil možnost dalšího odkladu brexitu. V září pak premiér uvedl, že další odklad je pravděpodobný.

V únoru roku 2019 ministr Petříček uvedl, že odchod Velké Británie z EU bez dohody by poškodil ekonomiku České republiky. Konkrétně se mělo jednat o ztrátu 0,5 až 1% HDP. Nutno dodat, že v této době ještě platil termín 29. března 2019 pro odchod Velké Británie z Evropské Unie. Termín brexitu však byl z 29. března odložen nejprve na 12. duben, později na 31. října.

Ministr Petříček prohlásil, že s nástupem Borise Johnsona do funkce britského premiéra se šance na odchod Velké Británie z EU s dohodou snížila. Boris Johnson ve své volební kampani nevylučoval ani tvrdý odchod Velké Británie bez dohody. EU pak podle Petříčka trvá na dříve dojednané dohodě s Velkou Británií. Pokud by však odložení brexitu mělo znamenat větší šanci pro uzavření dojednané dohody, měla by se tato možnost zvážit.

Andrej Babiš po jednání s irským vicepremiérem uvedl, že jak pro Českou republiku, tak pro Irsko by byl brexit bez dohody problém. České firmy by podle ředitele sekce mezinárodních vztahů Svazu průmyslu a dopravy Lukáše Martina v takovém případě mohly přijít i o 30 miliard korun. V září pak premiér uvedl: „Ono to vypadá zase asi na prodloužení a vypadá to asi zase na nějaký mimořádný summit.“ Další odklad by přitom musely schválit všechny členské státy EU včetně Česka.

Dříve Andrej Babiš podporoval i roční odklad Brexitu (do 30. března 2020). Tuto variantu navrhl Donald Tusk s tím, že pokud by britský parlament schválil dohodu před tímto termínem, vystoupí Velká Británie z EU k prvnímu dni následujícího měsíce. Státy EU se nakonec na tomto jednání shodly na odložení brexitu na 31. říjen 2019.

Konfliktním bodem dohody je tzv. irská pojistka. Jedná se o bod, podle kterého by Severní Irsko mělo zůstat součástí celní unie s EU, dokud se v navazující dohodě nevyřeší celní uspořádání mezi Británií a EU. Pojistka má zaručit, že na hranici mezi Irskem a Severním Irskem nevznikne klasická pevná hranice, ani její infrastruktura. Dohodu obsahující irskou pojistku vyjednala bývalá britská premiérka Theresa Mayová. Britský parlament však nesouhlasí s tím, aby Severní Irsko zůstalo součástí celní unie s EU. Boris Johnson navrhl odstranění irské pojistky z dohody o brexitu, což Donald Tusk odmítl. Podle posledního návrhu, který premiér Johnson poslal do Bruselu, by vznikly celnice pouze v přístavech Severního Irska a mimo jeho hranici. Rozhodující má být summit EU 17. a 18. října 2019.

Pravda
Jak britské úřady, tak Evropská komise tvrdí, že po odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody bude pro občany EU možné cestovat do Velké Británie pouze na občanský průkaz.

Britské úřady na svém informačním webu tvrdí, že v případě odchodu Velké Británie z Evropské unie bez dohody se pro občany EU v rámci krátkodobých cest nic nezmění. Zůstane tudíž možnost cestovat do země pouze s občanským průkazem. Tuto informaci rozvádí naše velvyslanectví v Londýně na stránkách Ministerstva zahraničí ČR, které uvádí, že cestovat pouze s občanským průkazem bude možné do 31. prosince 2020. Stejnou informaci jako naše velvyslanectví pak podává i dokument (.pdf, str. 1) Evropské komise k cestování do Velké Británie pro případ brexitu bez dohody.

Přes všechny tyto záruky Ministerstvo zahraničí ČR prostřednictvím svého náměstka Martina Smoleka doporučuje brát si na cestu do Velké Británie i pas. Odkazuje na problémy s imigrační policií na britských letištích. Ostatně své pochybnosti vyjádřil i sám ministr Petříček v tomto rozhovoru (čas 27:55).

Pravda
Výkonný výbor ÚV KSČM schválil, že komunisté podpoří návrh státního rozpočtu v Rozpočtovém výboru, podporu na plénu Sněmovny pak Výkonný výbor váže na další jednání o zdravotnictví.

Předseda KSČM Vojtěch Filip na tiskové konferenci (čas 0:20), která proběhla 4. října 2019 po jednání mezi zástupci KSČM a premiérem Babišem s ministryní financí Schillerovou, oznámil podporu návrhu státního rozpočtu ze strany KSČM v Rozpočtovém výboru PSP ČR. V 24členném Rozpočtovém výboru zastupují KSČM poslankyně Vostrá a poslanec Dolejš, poslankyně Vostrá je zároveň také předsedkyní výboru.

O tom, zda komunisté podpoří návrh rozpočtu v prvním čtení na plénu Sněmovny, bude ze strany KSČM rozhodnuto po schůzce mezi KSČM a ANO na téma zdravotnictví. Ta proběhne v pátek 11. října 2019. Dle vyjádření předsedy Filipa bude hlavním tématem této schůzky úprava úhradové vyhlášky, u které mu vadí zejména rozdílné výše úhrad úkonů u poskytovatelů stejné úrovně (např. krajské nemocnice). Změny vyhlášky ale premiér Babiš odmítá.

Úhradovou vyhláškou rozhoduje Ministerstvo zdravotnictví o rozdělení finančních prostředků do jednotlivých segmentů zdravotnictví. Tato vyhláška vzniká na základě dohodovacích řízení mezi poskytovateli péče a pojišťovnami.

Pravda
Vedení strany a vedení Poslaneckého klubu KSČM se sešlo se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví 25. září 2019. Krizový štáb informoval KSČM o údajně tristní situaci ve zdravotnictví.

Dne 25. září se sešli předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM Soňa Marková a předseda Poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik se zástupci a zástupkyněmi Krizového štábu proti kolapsu zdravotnictví v čele s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.

Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví vyrozuměl vedení KSČM o údajně tristním nedostatku zdravotnických pracovníků, o uzavírání nemocničních oddělení a dlouhých čekacích lhůtách na vyšetření a operace. Dle zástupců je problémem, že v celém zdravotnictví dlouhodobě chybí peníze. Krizový štáb požaduje (audio, 0:22) nárůst peněz pro domácí péči o 40 % a pro nemocnice o 15 %. Do zdravotnictví by mělo jít dle Krizového štábu minimálně 9 % HDP, tak jak je v západních zemích obvyklé.

Dle údajů Eurostatu šlo v roce 2016 nejvíce peněz do zdravotnictví ve Francii (11,5 % HDP), dále v Německu (11,1 % HDP) a Švédsku (11,0 % HDP); v České republice šlo do zdravotnictví přibližně 7 % HDP. Naopak nejméně vydalo na zdravotnictví Rumunsko (5 % HDP). V celé EU se pak odhaduje, že v roce 2016 dosáhly výdaje 10 % HDP. Tento krok by dle Krizového štábu umožnil zachovat současnou síť nemocnic, zvýšit platy a počet zaměstnanců, obnovit provoz uzavřených oddělení a celkově zkvalitnit zdravotní péči.

Vedení KSČM souhlasí s odboráři a požaduje změnu úhradové vyhlášky, která byla ministerstvem zdravotnictví dokončena na počátku září. Premiér Andrej Babiš změnu úhradové vyhlášky vylučuje. Krizový štáb proti kolapsu zdravotnictví se s prosbou o pomoc obrátil na poslance a hejtmany. Kromě vedení KSČM se sešel se zástupci ČSSD, KDU-ČSL a Pirátů.