Přehled ověřených výroků

Bývalý prezident Václav Klaus vyhlásil během novoročního projevu (video, čas 12:30) svého posledního funkčního období k 2. lednu 2013 dílčí amnestii. Dle rozhodnutí č. 1/2013 Sb. prominul či zmírnil některé nevykonané nepodmíněné i podmíněné trestné činy a zastavil některá trestní řízení.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zveřejnilo dle webu iRozhlas.cz v únoru 2013 průzkum obliby prezidenta, který oproti prosinci 2012 klesl z 53 na 26 %. Komentátor Českého rozhlasu 6 Petr Hartman uvedl jako hlavní důvod amnestii.

Server iDNES.cz zase zveřejnil vývoj důvěryhodnosti Klause dle CVVM, kdy při jeho nástupu do funkce v letech 2003 i 2008 se důvěra respondentů pohybovala okolo 64 %. V dubnu 2012 pak jeho důvěryhodnost klesla na 49 %, což je ovšem stále více procent než únor 2013 s již zmíněnými 26 %. Tento sestup vysvětlují nejen vyhlášenou amnestií, ale zřejmě svou roli mohla sehrát i Klausova podpora Miloše Zemana v prezidentských volbách, které se konaly v půlce ledna.

Klausova klesající popularita byla však probírána i v jiném kontextu, v roce 2008, kdy se však propad pohyboval pouze v rámci jednotek procentních bodů a měl stále důvěru více než 60 % respondentů. Tehdy za pokles dle CVVM mohl jeho otevřený odpor vůči Lisabonské smlouvě či angažovanost za volební kandidáty ODS.

Co se ovšem týče Klause v období, kdy nebyl prezidentem, tak v tomto případě jsou čísla zcela jiná. Výzkum agentury STEM, která mapovala 20 let působení Václava Klause v české politice od roku 1993 se ptala 1 000–1 600 dospělých občanů České republiky na aktuální i postojové otázky. A nejvyšší důvěru měl Klaus právě v období, kdy byl premiérem. Po opoziční smlouvě v roce 1998 klesla důvěra v něj na pouhých 23,7 %. Stejně jako CVVM i STEM pak uvádí, že pokles důvěryhodnosti v roce 2013 prezidentu zapříčinila amnestie.

Michal Kováč byl na post prezidenta Slovenské republiky zvolen 15. února 1993. Během svého prezidentského působení měl několik významných sporů s tehdejším předsedou slovenské vlády Vladimírem Mečiarem. Odmítl například Mečiarův návrh jmenovat Ivana Lexu šéfem Slovenské informační služby (SIS). Lexa byl nakonec do čela SISu jmenován poté, co premiér Mečiar změnil zákon a převedl pravomoc jmenovat šéfa tajné služby na vládu.

V roce 1995 proti prezidentu Kováčovi započala mediální kampaň. Deník Slovenská republika zveřejnil sérii článků týkajících se kauzy Technopol, do které byl zapleten i prezidentův syn Michal Kováč ml. Celá situace vyvrcholila 31. srpna 1995 únosem Kováče ml. do rakouského Hainburgu. Podle informací, které byly v té době publikovány ve slovenských médiích, byl únos organizován tajnou službou s cílem přimět prezidenta k odstoupení. Další důkazy údajně napovídaly tomu, že si únos prezidentova syna objednal sám premiér Mečiar. Ten však několikrát svou roli v únosu popřel.

Prezident Kováč neodstoupil a ve funkci prezidenta zůstal až do konce funkčního období. Konec jeho funkčního období připadal na 2. března 1998. Do tohoto termínu se však nepodařilo zvolit nového prezidenta, a tak po skončení jeho mandátu převzala část prezidentských kompetencí tehdejší vláda v čele s premiérem Mečiarem.

Mečiar 3. března 1998 využil získané prezidentské pravomoci a udělil amnestii, která se vztahovala i na možné pachatele únosu. Konkrétně článek VI obsahoval toto ustanovení:

„Nariaďujem, aby sa nezačínalo, a ak sa začalo, aby sa zastavilo trestné stíhanie za trestné činy spáchané v súvislosti s oznámením o zavlečení Michala Kováča mladšieho do cudziny.“

Dne 7. července 1998 vyhlásil premiér Mečiar ještě jednu amnestii, velmi podobného znění. Tyto amnestie v kombinaci s dalšími výměnami vyšetřovatelů způsobily, že kauza týkající se únosu nebyla nikdy zcela vyšetřena.

Dne 31. května 2017 byly nakonec po několika předchozích neúspěšných pokusech Mečiarovy amnestie zrušeny (.pdf), což potvrdil i slovenský ústavní soud.

Významné a široce kritizované rozhodnutí prezidenta Klause o amnestii rezonuje společností ještě několik let poté.

Vyhlášená amnestie obsahuje celkem pět článků, ze kterých pouze jeden (čl. II) se týká abolice, a to abolice trestního stíhání „od jehož zahájení k 1. lednu 2013 uplynulo více než 8 let, pro trestné činy, za něž trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody nepřevyšující deset let“.

Rozhodnutí o amnestii dále obsahuje:

• Čl. I v odstavci 1 promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které nepřevyšují jeden rok nebo jejich zbytky, a v odstavci 3 u těchto osob zahlazuje odsouzení.
• Čl. I v odstavci 2 promíjí osobám starším 74 let nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nepřevyšující deset let nebo jejich zbytky a v odstavci 3 u těchto osob zahlazuje odsouzení.
• Čl. III podle odst. 1 a 2 podmíněně promíjí nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody nepřevyšující dva roky nebo jejich zbytky. Nevztahuje se na trestné činy za zločiny, při nichž byla způsobena smrt nebo těžká újma na zdraví, dále na zločiny proti životu a zdraví, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, anebo proti rodině a dětem. Nevztahuje se na osoby, které byly v posledních 5 letech odsouzeny k nepodmíněnému trestu za jinou trestnou činnost, anebo propuštěny z výkonu trestu, pokud nebyl trest zahlazen. Na úhrnný nebo souhrnný trest nelze prominutí vztáhnout ani zčásti, pokud prominutí podle čl. III nelze vztáhnout na celou trestnou činnost.
• Čl. III podle odst. 1 a 3 podmíněně promíjí osobám starším 69 let nevykonané nepodmíněné tresty odnětí svobody, které nepřevyšují tři roky, nebo jejich zbytky. Na úhrnný nebo souhrnný trest nelze prominutí vztáhnout ani zčásti, pokud prominutí podle čl. III nelze vztáhnout na celou trestnou činnost.
• Čl. IV promíjí podmíněné tresty odnětí svobody osobám starším 69 let a osobám, u nichž trest nepřevyšoval dva roky.
• Čl. IV promíjí všechny nevykonané tresty obecně prospěšných prací a domácího vězení a jejich zbytky.
• Čl. V stanovuje, že všechna předešlá ustanovení se ve stejném rozsahu vztahují též na provinění spáchané mladistvým a trestní opatření uložené mladistvému.

Na základě čl. II bylo například zastaveno trestní stíhání:

• Františka Chvalovského, spojeného s aférou v Komerční bance
• Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy, představitele vytunelované společnosti H-System
• Jiřího Babiše, Miroslava Fučíka, Tomáše Michala a Tomáš Seidlera, známé z kauzy Union banky
• skupiny manažerů v čele s Miroslavem Hálkem v kauze vytunelovaného fondu TREND

Podle čl II. bylo zastaveno k datu 21. února 2013 trestní stíhání 596 lidí ve 327 kauzách. Dále, jak píšou Novinky.cz: „Za tři čtvrtě roku od svého vyhlášení zahrnula amnestie celkem 111 263 odsouzených a obviněných, z toho 3 057 mladistvých. Nepodmíněné tresty vězení prominula 19 820 lidem, z toho ve výrazné většině 18 627 případů šlo o lidi potrestané odnětím svobody do jednoho roku. Z káznic se tak na svobodu dostali především pachatelé krádeží a maření výkonu úředního rozhodnutí a dále neplatiči alimentů.“ Seznam těch, kdo byli amnestovaní podle čl. II, poskytl například Nadační fond proti korupci.

Poslanec Jakub Michálek naráží na nedávné zastavení stíhání obviněných v tzv. kauze Čapí hnízdo. Státní zástupce 13. září 2019 zastavil trestní stíhání premiéra Andreje Babiše a dalších v kauze kolem padesátimilionové evropské dotace na stavbu farmy Čapí hnízdo. Případem se bude dále zabývat nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, který může rozhodnutí potvrdit, ale i zrušit.

Prezident republiky Miloš Zeman posléze na toto téma uvedl, že by premiérovi udělil tzv. abolici, pokud by se nejvyšší státní zástupce rozhodl stíhání obnovit. Abolice je společně s dalšími pravomocemi prezidenta obsažená v Ústavě ČR v čl. 63, konkrétně odst. 1 písm. j): „(...) nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo“. Stejně jako ostatní kompetence zmíněné v čl. 63 patří abolice mezi pravomoci, které jsou kontrasignované předsedou vlády.

Dle slov Miloše Zemana nemá smysl zatěžovat Andreje Babiše, jakožto schopného premiéra, justičním ping-pongem, kterým si již jednou prošel.

Poslanec Michálek dále mluví o Prezidentském duelu (čas 9:40), který Česká televize odvysílala 25. ledna 2018. V prezidentské volbě toho roku proti sobě stanuli ve druhém kole kandidáti Jiří Drahoš a současný prezident republiky Miloš Zeman. Prezident Zeman tehdy uvedl, že by abolici již tehdy stíhanému premiérovi Andreji Babišovi neudělil:

„Proboha ne, v žádném případě. On sám se musí očistit. (...) Nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil.“

Důvod k udělování abolice tehdy neviděl ani kandidát na prezidenta republiky Jiří Drahoš. Je také pravdou, že tato debata byla největší. Dle serveru Mediaguru to byla dokonce největší politická debata od počátku měření sledovanosti.

Poslanec Michálek také mluví o současném premiérovi Babišovi jako o miliardářovi. Premiér Babiš patří podle žebříčku magazínu Forbes mezi 70 nejbohatších Čechů. Jeho majetek byl v roce 2018 odhadován na 75 miliard korun a v tomto seznamu tak obsadil druhou příčku za podnikatelem Petrem Kellnerem.

Prezident republiky Miloš Zeman uvedl v roce 2018, že by abolici tehdy trestně stíhanému premiérovi Andreji Babišovi za žádných okolností neudělil. V letošním roce prezident ale uvedl, že by abolici premiérovi udělil, pokud by bylo stíhání nejvyšším státním zástupcem znovu obnoveno. Vzhledem k tomu, že jsou tato dvě vyjádření v rozporu, tedy došlo k porušení slibu o neudělení abolice, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jako první vznesl pochyby o dotacích týdeník Ekonom již 9. září 2010, nicméně se mu nepovedlo vytvořit z Čapího hnízda výraznější kauzu. To se například povedlo až 22. srpna 2015 deníku Euro. Ten byl společně se Svobodným fórem označen jako zdroj informací, na základě kterých bylo podáno trestní oznámení.

Trestní oznámení bylo podáno 14. září 2015, Babiš a Faltýnek byli obviněni 9. října 2017. Stíhání Faltýnka bylo 3. května 2018 zrušeno. Dozorový státní zástupce Šaroch 2. září 2019 navrhl zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Vedoucí státní zástupce Martin Erazím 13. září 2019 potvrdil zastavení trestního stíhání pro všechny obviněné. Dne 17. září 2019 rozhodnutí nabylo právní moci, to znamená, že od tohoto data běží lhůta pro nejvyššího státního zástupce pro rušení nezákonných usnesení nižších státních zástupců o nestíhání podezřelých ve smyslu § 174a trestního řádu. Nejvyšší státní zástupce tedy může rozhodnutí o zastavení trestního stíhání potvrdit, nebo zrušit (stíhání by pak dále pokračovalo).

Můžeme říci, že kauza Čapí hnízdo zatím trvala od zveřejnění článku deníku Euro po nabytí právní moci rozhodnutí o nestíhání podezřelého přesně 4 roky a 26 dní. Protože rozhodnutí o zastavení je již pravomocné, skutečně můžeme mluvit o zastavení této kauzy. 4 roky a několik dní se však nedá považovat za „skoro pět let“, z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tuto problematiku řeší návrh novely školského zákona předložený Ministerstvem školství, který je od konce února 2019 v meziresortním připomínkovém řízení.

Tato novela mění současnou situaci, kdy je didaktická a písemná část maturitní zkoušky vyhodnocována CZVV (Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání, dříve CERMAT) a střední škola vyhodnocuje jen část ústní. Stávající úpravě byl vyčítán např. výběr nevhodných témat, nesrovnalosti při vyhodnocení a jejich posuzování a odtrženost (.docx, str. 13) hodnotících od možných specifičností žáků, které by jejich učitel znal a ve svém hodnocení by je vzal v potaz. V souvislosti s horším hodnocením také narostl počet odvolání, které žáci podali kvůli špatným výsledkům své písemné zkoušky.

Nová úprava vrací písemné zkoušky a jejich hodnocení zpět do gesce středních škol, ze které byly v roce 2017 vyňaty a hodnoceny CZVV (dříve CERMAT). Důvodová zpráva (.docx, str. 13) popisuje, že tato změna má vést zejména k urychlení hodnocení zkoušky, lepší zpětné vazbě, a má zkoušku zbavit anonymity zkoušejících, se kterými nebylo možno výsledky zkoušky prodiskutovat a nebylo možno zohlednit specifika žáka.

Předkládací zpráva (.docx, str. 1) počítá s účinností novely od 1. října 2020 a úspoře zhruba 19 mil. Kč (str. 2) při realizaci novely. Dle této zprávy pak bude společná, centrálně hodnocená část obsahovat skutečně pouze didaktické testy. Ústní zkoušky či slohové práce tak budou v kompetenci školy.

Státní maturity byly zavedeny v roce 2011 za působení ministra školství Josefa Dobeše. Právními předpisy, které upravují průběh a formu maturitní zkoušky, jsou školský zákon a další prováděcí předpisy, např. vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou.

Pokud žák u některé části maturitní zkoušky neuspěje v řádném termínu, má možnost vykonat opravnou zkoušku. Na opravnou zkoušku jsou celkem dva pokusy. Podle závěrečné zprávy Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) bylo z těch, kteří se v letech 2011–2017 přihlásili k maturitní zkoušce, 24,5 tisíc na třetí pokus neúspěšných maturantů (.pdf, str. 61).

Zdroj: Závěrečná zpráva Cermat za rok 2018 (.pdf, str 61)

Ve výroční zprávě CERMATu za rok 2018 ani v jiných dokumentech však nelze dohledat údaje, které by hovořily o počtu maturantů, kteří se přihlásili k maturitní zkoušce v roce 2018 a neuspěli u třetího pokusu. Neúspěšné maturanty z roku 2019 třetí termín teprve čeká.

Dostupné jsou pouze částečné údaje o neúspěšnosti maturantů v těchto letech. Podle výsledků didaktických testů (.pdf, str. 3) například v roce 2019 vykonalo didaktické maturitní testy 69 183 maturantů. Z toho jich ani v opravném termínu neuspěly necelé 3 tisíce. Protože se nám nepodařilo dohledat, kolik bylo neúspěšných maturantů skládajících maturitu na třetí pokus v roce 2019, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zdroj: Signální výsledky didaktických testů (.pdf, str. 3)

Jiří Růžička ve výroku odkazuje na Gymnázium Jana Keplera v Praze 6, kde působí jako ředitel (v současné době je však uvolněn z funkce). Na stránkách školy se můžeme dočíst, že je na ní kladen vysoký důraz na volitelnost a možnost profilace žáků. Úroveň výuky si studenti mohou volit, jak již ve zmíněné matematice, tak i v jazycích, informatice či estetické výchově. Nejstarší zmínky (.pdf, str. 12) o zavedení volitelnosti úrovně matematiky se nám podařilo najít ve školním roce 2005/2006, kdy se o této možnosti zmiňuje výroční zpráva o činnosti.

Na náš dotaz ohledně zájmu o vyšší úroveň matematiky nám dočasná ředitelka školy Ivana Landsingerová e-mailem odpověděla, že škola nabízela 3 úrovně: Super A (vyšší úroveň), A (standard) a B (nižší úroveň). Od doby uzákonění povinné maturity z matematiky úroveň B zrušili. Podle vyjádření školy si tuto úroveň vybíralo „bezvýznamné minimum studentů“.

V současnosti tak škola nabízí pouze 2 varianty maturity z matematiky. Budeme-li opět citovat z vyjádření školy, pak „v každém ročníku jsou 4 třídy, celkem cca 120 studentů. Většina studentů si volí matematiku A, do matematiky Super A musí na konci 1. ročníku napsat test a nejlepších max. 20 studentů jde do této skupiny. Skupina se každoročně bohatě naplní."

Souhrně lze tedy říci, že Růžička má pravdu v té části výroku, kde popisuje zavedení víceúrovňové výuky matematiky na Gymnáziu Jana Keplera za jeho působení. Růžička není přesný ohledně doby, před kterou se tato výuka zavedla. Zatímco sám mluví o horizontu 10 nebo 12 let, diferencovaná výuka na zmiňované škole probíhá už alespoň 14 let. Mluví-li ale Růžička o tom, že nižší variantu maturity si na gymnáziu vybírá menšina studentů (max. 10 %), pak neříká pravdu. Podle vyjádření školy si naopak v současnosti nižší variantu matematiky volí většina žáků a studuje ji tak 100 ze 120 žáků v ročníku. Z tohoto důvodu hodnotíme celý výrok jako nepravdivý.

Školský zákon byl novelizován (.pdf, str. 12) v květnu roku 2016. Změny v rámci této novely se v praxi týkají povinné státní maturity z matematiky, ale také se týkaly uzákonění jednoho roku předškolního vzdělávání.

Tato novela č. 178/2016 Sb. zavedla povinnou maturitu z matematiky pro studenty, kteří úspěšně dokončí poslední ročník středního vzdělání po 30. září 2020. V praxi to znamená, že první povinná maturitní zkouška z matematiky bude žáky skládána skutečně na jaře 2021.

Toto ustanovení je však dále zpřesněno nařízením vlády č. 445/2016, které vyjmenovává obory, pro které bude matematika povinnou maturitní zkouškou. V březnu 2017 pak bylo toto nařízení novelizováno tak, že žáci gymnázií a lyceí budou povinnou maturitní zkoušku z matematiky skládat od roku 2021, strojírenské, technické a podobné obory pak od roku 2022.

Zejména uměleckých, sociálních a zdravotnických škol (s výjimkou lyceí) se pak povinná maturita z matematiky netýká.

Po 12 letech vyučování češtiny a tělocviku se Jiří Růžička v roce 1990 stal ředitelem. Mandát senátora získal 15. října 2016. Aktuálně je na Gymnáziu Jana Keplera v Praze ředitelem uvolněným z funkce.