Přehled ověřených výroků

Nepravda
Marcel Kolaja opravdu vyhrál pozici lídra kandidátky ve vnitrostranické volbě. Té se mohli zúčastnit všichni členové strany, nicméně reálně odevzdala hlasy zhruba polovina z nich.

O tom, kdo se stane lídrem evropské kandidátky České pirátské strany, se rozhodovalo 19. ledna 2019 na Celostátním fóru (CF) České Pirátské strany v Táboře. CF Pirátské strany je nejvyšším orgánem strany a podle možností se ho účastní každý z jejích členů. CF svolává předseda strany nejméně jednou za rok. Podle mluvčí Karolíny Sadílkové na jednání CF dorazila do Tábora asi polovina z 886 členů. Fyzická přítomnost členů na místě přitom nebyla nutná, hlasování probíhalo online a stejně tak byl online vysílán i průběh jednání.

Samotná volba lídra kandidátky se uskutečnila v sobotních poledních hodinách. O pozici lídra se ucházelo šest kandidátů: Marcel Kolaja, Jana Koláříková, Ondřej Kolek, Ladislav Koubek, Hynek Melichar a Mikuláš Peksa. Přestože volit mohli všichni členové, v prvním kole hlasovalo jen 465 Pirátů. „Do 2. kola postoupí ti kandidáti, kteří obdrží hlasy od nadpoloviční většiny hlasujících. Bude-li takový jen jeden, bude zvolen již v 1. kole,“ zněly podmínky volby.

Získat nadpoloviční většinu se podařilo dvěma kandidátům - Marcel Kolaja obdržel 278 hlasů, Mikuláš Peksa 293 hlasů.

Volební účast ve druhém kole byla o něco nižší. Celkem bylo odevzdáno 449 hlasů. Pirátské primárky vyhrál Marcel Kolaja, který obdržel 253 z 449 hlasů, Peksu podpořilo 196 pirátů. Kolaja se tak stal lídrem kandidátky do Evropského parlamentu.

Pravda
Stav sucha se v České republice v posledních letech zhoršil, navíc nedochází k dostatečnému doplňování podzemních vod.

O stavu sucha v Česku mluvil v dubnových Událostech, komentářích ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder: „Toto sucho se liší od těch historických ve dvou základních věcech. První je ta, že historická sucha nebyla delší než tříletá. Bude-li letošní rok suchý, pak to bude již šestý rok. Druhý velký rozdíl je v tom, že to sucho na rozdíl od historických je doprovázeno významně vyššími teplotami, než tomu bylo v minulosti. [...] Otázka je míra četnosti výskytu těchto situací, která se zvyšuje." (čas 18:30)

Vývoji sucha se věnuje také interaktivní stránka Českého rozhlasu Stopy sucha, která ukazuje postupný úbytek vody v Evropě i ve světě a nabízí předpověď na příští roky. Z map je na první pohled patrné, že do oblasti vážného sucha spadaly v roce 2000 především státy jižní Evropy, zatímco v roce 2017 se na její hranici objevila i Česká republika. Jih Evropy trpěl i lesními požáry, v 90. letech hlavně ve Španělsku a Portugalsku, dalším požárem byla stižena např. i Francie v roce 2016.

Aktuálnímu stavu sucha v Česku a předpovědi jeho budoucího vývoje se pak věnuje projekt Intersucho, který porovnává dnešní stav s obvyklým suchem z let 1961–2010.

Neověřitelné
Nepodařilo se dohledat, zda Tošenovský s hutníky opravdu vyjednával. Je však pravda, že za jeho primátorství byly ve Vítkovicích zavřeny vysoké pece a byla uzavřena smlouva mezi městem Ostravou, OKD a OKK o ukončení činnosti koksoven.

Evžen Tošenovský byl primátorem Ostravy v letech 1993 až 2001. Za jeho působení v této funkci došlo k uzavření poslední vysoké pece ve Vítkovicích a byla uzavřena smlouva mezi městem Ostrava, firmou OKD a Ostravsko-karvinskými koksovnami (OKK). Na základě této smlouvy měla být ukončena činnost ostravských koksoven. Konkrétně koksovna Jan Šverma měla ukončit činnost do konce roku 2005 a koksovna Svoboda do roku 2009. Ve stejné smlouvě bylo také zakotveno, že OKD a OKK musejí vynaložit finanční prostředky na realizaci ekologických opatření (Koksovny Šverma a Svoboda daly na ekologii obrovské částky, str. 10; Právo; 8. 12. 2000). Představitelé města tak chtěli dosáhnout zlepšení životního prostředí v Ostravě. Smlouva byla v květnu 2001 za primátora Čestmíra Vlčka zrušena.

Historická data Českého hydrometeorologického úřadu dokazují, že v letech, kdy byl Tošenovský primátorem, bylo ovzduší v Ostravě postiženo hlavně prašným aerosolem. Někde byl významný i podíl oxidů dusíku (dostupná data pro 1998, 2000, 2001).

Pravda
ČSSD ve svém programu deklaruje jak práva na ochranu životního prostředí, tak solidaritu v oblasti zaměstnanosti, sociální demokratická frakce se ve svém programu zabývá oběťmi uzavírání závodů přímo v regionu. Tématem se zabývá i Evropská komise.

V dlouhodobém politickém programu ČSSD (.pdf, str. 5) je uvedeno, že je potřeba osvojit si přístup, v jehož středu bude příroda sama, ne člověk. Program však zároveň deklaruje solidaritu čili sounáležitost s těmi skupinami, jež jsou tak či onak sociálně hendikepovány svými životními podmínkami a jsou proto ohroženy sociálním poklesem, chudobou, případně i sociálním vyloučením. Proto se ČSSD zavazuje (pdf. str. 6) vytvářet důstojné podmínky pro různé skupiny obyvatelstva, včetně nezaměstnaných.

Sociálně demokratická frakce se ve svém programu zavazuje bojovat proti všem nejistým formám zaměstnání. Konkrétně podporují pracovníky v průmyslu, kteří se stali oběťmi uzavírání závodů a podnikají kroky v reindustrializaci a zajištění ochrany pracovníků před zneužíváním.

Tohoto problému si je vědoma i Evropská komise. V roce 2016 místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič uvedl, že zaměstnanci mohou přijít o práci, protože Evropa přechází na zelenou ekonomiku. Podle něj je potřeba starat se o lidi, kteří jsou ztrátou zaměstnání ohroženi. Ztráta zaměstnání může podle portálu Euractiv vést u propuštěných pracovníků k extremismu.  Podle Šefčoviče v současné době pracuje v průmyslových odvětvích, které usiluje o udržitelnost a environmentální odpovědnost, přibližně 9 milionů Evropanů, přičemž do roku 2030 očekává až 18 milionů pracovníků.

V listopadu 2018 Evropská komise přijala strategickou vizi klimaticky neutrální Evropy do roku 2050, jejíž součástí jsou investice do nových technologií, rozvoj průmyslové politiky a výzkumu a zároveň sociální spravedlnost pro spravedlivý přechod k lepšímu způsobu hospodaření. Maroš Šefčovič k tomu dodal, že žádný evropský region nezůstane kvůli změně hospodářství bez pomoci.

Dalším dokumentem, kde se Komise tématu dotýká, je Směřování k udržitelné Evropě. Pojednává o jednotlivých aspektech a budoucích výzvách pro udržitelnost (zajištění udržitelné spotřeby a výroby, budování odolné infrastruktury, podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti), přičemž je zde brán ohled nejen na ekonomickou, ale i sociání stránku.

Evropská komise obě témata – enviromentální i sociální – reflektuje i ve svých Deseti prioritách na období 2015–2019. Jedna z nich se týká pracovních míst, hospodářského růstu a investic. Cílem této priority je „navýšit v celé Evropě investice a posílit tak hospodářství a tvorbu pracovních míst. V rámci plánu proto budou odstraňovány překážky pro investice, poskytováno poradenství ohledně potenciálních projektů a dány k dispozici finanční prostředky“. Druhá priorita se týká Energetické unie a opatření v oblasti změny klimatu a v ní vidí Komise opatření vedoucí k ochraně klimatu spíše jako příležitost: „rozumnější spotřeba energie a boj proti změně klimatu umožní vznik nových pracovních míst a hospodářský růst a přinesou investice do budoucnosti Evropy“.

Zavádějící
Významným zaměstnavatelem zatíženým emisními povolenkami je Sokolovská uhelná. Počet jejích zaměstnanců má sestupný trend, společnost však generuje zisk. Další firmy podléhající povolenkám zaměstnance nabírají. Dopad povolenek tedy není jednoznačně takový, jak popisuje Poc.

Informaci o návštěvě Sokolovska se nám z veřejně dostupných zdrojů nepodařilo ověřit. Je ale pravdou, že se Pavel Poc těmto problémům Sokolovska věnuje.

Emisní obchodování je nástroj motivující ke snižování emisí skleníkových plynů. Subjekty, které mají možnost redukovat emise s nižšími náklady, mohou uspořené emisní povolenky nebo jiné emisní kredity prodat těm, u nichž by taková redukce byla nákladnější. Nejvýznamnějším systémem emisního obchodování je European Union Emission Trading Scheme (EU ETS), kterého se jako členský stát Evropské unie účastní i Česká republika. Tento systém byl zaveden roku 2005, jeho podmínky pro znečišťovatele se výrazně zpřísnily od roku 2013 (.pdf, str. 2).

Ministerstvo životního prostředí eviduje (.xlxs) všechna stacionární zařízení v České republice, která jsou součástí Evropského systému emisního obchodování. Na okrese Sokolov se nám podařilo dohledat 5 takových provozů.

- Teplárna Vřesová (Sokolovská uhelná a.s.)
- Synthomer a.s. (Synthomer a.s.)
- Elektrárna Tisová a.s. (Od října 2016 je majitelem Sokolovská uhelná a.s., elektrárnu odkoupila od společnosti ČEZ)
- závod Nové Sedlo (O-I Manufacturing Czech Republic, a.s.)
- LIAPOR (Lias Vintířov, LSM, k.s.)

Dopady emisních povolenek na Sokolovsko se skutečně diskutují. Společnost Sokolovská uhelná usiluje o změnu systému placení a následného rozdělování finančních prostředků z emisních povolenek. Požaduje, aby se tyto peníze vracely zpět do regionu. Podle předsedy dozorčí rady společnosti Františka Štěpánka „v sokolovském regionu dojde k urychlení útlumu oboru, který byl po mnoho generací zcela dominantní. Vlivem zdražení emisních povolenek na úroveň přesahující 20 EURO za jednu povolenku dosáhne v následujících letech platba za Sokolovskou uhelnou úroveň 2,5 miliardy Kč ročně.

Společnost Sokolovská uhelná zároveň podle zprávy o hospodaření za rok 2017 (.pdf, str. 38) zaměstnávala 3 101 tisíce pracovníků, což z ní dlouhodobě činí jednoho z největších zaměstnavatelů (.doc, str. 3) v Karlovarském kraji. V rámci skupiny Sokolovská uhelná zaměstnávají dceřiné společnosti dalších asi 500 lidí (.pdf, str. 38). Sokolovská uhelná dokonce tvrdí, že útlum těžby se dotkne až 15 tisíc obyvatel regionu.

Součástí obchodování s emisemi je také sklářský závod Nové sedlo, který zaměstnává přibližně 200 lidí. Podle ředitele sklárny zaměstnanci spíše chybí, než že by bylo třeba propouštět. U závodu firmy Synthomer se nám nepodařilo dohledat informaci o počtu zaměstnanců, aktuálně ale hledá několik kvalifikovaných zaměstnanců na různé pozice. Také společnost Lias Vintířov shání zaměstnance na volná místa, od pracovníků ve výrobě po mistry, prodejce nebo řidiče.

Lze vyvodit, že emisní povolenky finančně zatěžují významného zaměstnavatele na Sokolovsku, Sokolovskou uhelnou. Emisní povolenky snižují konkurenceschopnost uhlí a tepla a elektřiny vyrobených z uhlí, což jsou hlavní obchodní aktivity společnosti. Toto ztížení podnikatelské činnosti, kdy firma musí doplácet za negativní externality svého podnikání, by logicky mohlo mít nepříznivý dopad na zaměstnanost. Na druhou stranu sama Sokolovská uhelná v poslední dostupné zprávě o hospodaření (.pdf, str. 38) uvádí, že meziročně se počet zaměstnanců společnosti snížil jen o 35 a důvodem byl především nedostatek pracovníků na trhu práce. Jedná se však s o významný propad oproti létům 2013 a 2014, kdy firma zaměstnávala (.pdf, str. 4) 3 856, respektive 3 570 lidí. Mezi léty 2013 a 2017 tak došlo k poklesu o 753 pracovníků. To je pokles o takřka pětinu.

Zaměstnanost v těžbě a zpracování uhlí na Sokolovsku klesá. Tento sektor je zatížen systémem emisních povolenek. Není ale zřejmé, jak důležitým faktorem jsou emisní povolenky a jakou roli hrají další skutečnosti, jako je např. zvyšování produktivity práce nebo vývoj cen a poptávky. Firma Sokolovská uhelná je zároveň schopna generovat zisk, který byl např. za rok 2017 (.pdf, str. 45) 526 841 000 Kč po zdanění. Tato skutečnost nenasvědčuje tomu, že by firma byla nucena propouštět. Firmy Synthomer a.s. a Lias Vintířov hledají nové zaměstnance. To je ostatně i případ Sokolovské uhelné.

Tři „menší“ firmy, které na Sokolovsku podléhají systému emisních povolenek, by tedy rády najaly více zaměstnanců. Propad počtu zaměstnanců zažil v posledních letech největší zaměstnavatel v regionu ovlivněný emisními povolenkami, Sokolovská uhelná. Sokolovská uhelná je však schopná produkovat poměrně vysoký roční zisk, není tedy zřejmé, že by propouštění bylo způsobena špatnými ekonomickými výsledky firmy, a tyto případné špatné ekonomické výsledky byly navíc důsledkem emisních povolenek.

Pravda
Podle neziskové organizace Climate Action Network Europe Českou republiku v Evropském parlamentu zastupují strany, které se vůbec nezabývají bojem proti klimatickým změnám s výjimkou ČSSD, která sice věří v naléhavost klimatických změn, ale nejedná dostatečně.

V dubnu 2019 nezisková organizace Climate Action Network Europe vydala dokument Defenders, Delayers, Dinosaurs, který se zabývá počínáním politických stran zastoupených v Evropském parlamentu ve věci boje s klimatickými změnami.

V publikaci (.pdf, str. 3) jsou jednotlivé politické strany děleny do tří kategorií ve vztahu k boji s klimatickými změnami. První kategorie zahrnuje Ochránce (Defenders), kteří bojují za ochranu občanů před klimatickou změnou, v druhé kategorii jsou Zdržovači (Delayers), kteří sice věří v to, že je potřeba bojovat se změnou klimatu, ale nejednají s požadovanou naléhavostí, třetí kategorie čítá Dinosaury (Dinosaurs), kteří nepochopili potřebu opatření proti klimatickým změnám a brání ostatním subjektům v tomto opatření.  

Podle daného dokumentu (.pdf, str. 13) Českou republiku v Evropském parlamentu nezastupuje žádná politická strana, která by patřila do skupiny Ochránců. Zdržovači jsou v Evropském parlamentu zastoupeni Českou stranou sociální demokracie. Ostatní politická uskupení (STAN, ANO 2011, TOP 09 a Starostové, KDU-ČSL, KSČM, Svobodní a ODS) jsou zařazena v kategorii Dinosaurů.

V jiné publikaci (.pdf, str. 5) Off Target jsou země Evropské unie seřazeny podle schopnosti podílet se na boji s klimatickými změnami. Česká republika je 20. nejhorší země z 29. Horší je Rumunsko, Maďarko, Řecko, Kypr, Malta, Bulharsko, Estonsko, Irsko, Polsko.  







Neověřitelné
Zpráva Evropské komise na Výboru pro evropské záležitosti byla projednávána, nicméně výsledky hlasování nejsou veřejně dostupné.

Výbor pro evropské záležitosti projednával diskusní dokument (.pdf) – Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030, předložený Komisí, na schůzi (.docx) 15. května 2019.

K projednání byl Výbor pro evropské záležitosti vyzván Výborem pro životní prostředí, a to usnesením č. 71, přijatým na schůzi dne 3. dubna 2019.

K 19. květnu 2019 nicméně není zveřejněný zápis z jednání nebo výsledné usnesení.

Pravda
V tomto případě by měl platit Joulův zákon. Přeměna elektrické energie na teplo se vyznačuje téměř dokonalou efektivitou blížící se 100 %. Pokud tedy bude výkon obou elektrických zařízení stejný, dostanete z obou stejné množství tepla.

V případě přemeny energií je výše zmiňovaná přeměna elektrické energie na teplo tou vůbec nejefektivnější, dosahující skoro 100% efektivity. Přeměnu tepla v elektrickém vodiči určuje Joulův-Lenzův zákon, který říká, že teplo je rovno násobku napětí, proudu a času, po kterou prochází vodičem elektrický proud (Qj=U*I*t).

Rovnice je velice podobná výpočtu práce (výkonu) elektrického proudu, kdy se výkon rovná násobku napětí, proudu za čas (W=U*I*t). Tato práce současně vyjadřuje elektrickou energii přeměněnou ve vodiči (ve spotřebiči) v jinou formu energie – teplo.

Vzhledem k souvislosti proudu a napětí ve vodiči s odporem dle Ohmova zákona je možno vzorec o teplo rozšířit o odpor takto: Qj=R*I²*t.

Lze tvrdit, že v ideálním případě tedy Qj teplo je rovno W výkonu, a pokud tedy bude výkon obou elektrických soustav stejný, budou obě elektrické soustavy (přímotop a PC) vyzařovat stejné teplo.

Nutno podotknout, že i když přeměna tepla je u obou elektrických zařízení totožná, efektivita následného přenosu tepla do prostředí už se může lišit. Z praktického hlediska je zajímavý pokus provedený herní stránkou Puget systems, kdy porovnávala efektivitu výroby tepla počítačové herní soustavy a elektrického přímotopu. Výsledky obou zařízení, pokud jde o produkci tepla, byly skoro totožné.

Pokud jde o praktické využití tepla z počítačů, existuje několik příkladů, kdy se toto „zbytečné“ teplo využívá dále například k vytápění prostor či ohřevu vody v budovách. V případě těžby crypto měn existuje zatím jen jeden oficiálně realizovaný projekt „radiátoru“ od firmy Quarnot.

Težba kryptoměn obecně a její energetická náročnost se stala také cílem výzkumu, jehož zjištění publikované v odborném časopisu Nature sustainability potvrzují vysokou energetickou náročnost procesu těžby kryptoměn.

Celá otázka ekologičnosti způsobu vytápení vzešla ze situace, na kterou odkazuje moderátor Seznamu Zpráv, kdy v květnu 2018 vešlo ve známost, že pirátský poslanec Tomáš Vymazal vykazoval vysoké náklady na spotřebu elektrické energie, kterou využíval k topení ve svém přiděleném bytě skrze počítač uzpůsobený pro těžbu kryptoměny. Souhrn celé kauzy lze dohledat například zde.

Nepravda
Mezi stále členy výboru ENVI patří čeští europoslanci Pavel Poc, Kateřina Konečná a Jiří Maštálka. Stálým náhradníkem ve výboru je dále Stanislav Polčák.

V Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením a má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Mezi řádné české členy výboru ENVI patří Pavel Poc, který zastával funkci místopředsedy tohoto výboru až do začátku roku 2017, Kateřina Konečná a také Jiří Maštálka, který je členem výboru od roku 2018. Stálým náhradníkem ve výboru je pak dále český europoslanec Stanislav Polčák.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má na starosti agendu týkající se politik v oblasti životního prostředí a opatření pro ochranu životního prostředí (například změny klimatu, znečištění ovzduší, nakládání s odpadem a jeho recyklace aj.); dále agendu v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin (například označování a bezpečnosti potravin, hygienické kontroly potravin a systémů jejich výroby aj.).

Pravda
Pavel Poc správně poznamenal, že kromě něj a Kateřiny Konečné je náhradníkem ve výboru Stanislav Polčák. Doplňme, že stálým členem ve výboru ENVI je ještě Jiří Maštálka.

Evropském parlamentu jsou zvolení poslanci rozděleni do 20 specializovaných stálých výborů. Tyto výbory například přijímají zprávy, kterými přispívají k obsahu legislativních návrhů, navrhují pozměňovací návrhy a dohlížejí na ostatní orgány a instituce EU. Výbory jsou tvořeny 25 až 73 řádnými členy a stejným počtem náhradníků. Parlament může také zřizovat podvýbory a zvláštní dočasné výbory s konkrétním zařazením. Má rovněž pravomoc vytvářet vyšetřovací výbory zkoumající případy údajného porušování právních předpisů EU.

Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) má na starosti agendu týkající se politiky v oblasti životního prostředí a opatření pro ochranu životního prostředí (například změny klimatu, znečištění ovzduší, nakládání s odpadem a jeho recyklace aj.). Dále obstarává agendu v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti potravin (například označování potravin, hygienické kontroly potravin a systémů jejich výroby aj.).

Europoslanec Pavel Poc v debatě reaguje na výrok Marcela Kolaji, který uvedl, že českými europoslanci, kteří mají zastoupení ve výboru ENVI, jsou pouze Pavel Poc a Kateřina Konečná. Mezi české členy výboru ENVI skutečně patří Pavel Poc, který zastával funkci místopředsedy tohoto výboru až do začátku roku 2017, i Kateřina Konečná. Stálým náhradníkem ve výboru je český europoslanec Stanislav Polčák, kterého Pavel Poc doplnil v reakci na výrok Marcela Kolaji. Ve výboru také působí Jiří Maštálka, kterého nezmínil ani jeden z těchto účastníků debaty. Maštálka je členem tohoto výboru od roku 2018.