Přehled ověřených výroků

Negativní postoj k centrálně řízeným dotačním programům je obsažen v oficiálním postoji České republiky pro dotační období 2021–2027. Podle něj „ČR zachovává opatrný přístup k postupnému odlivu prostředků do centrálně řízených programů na úkor programů založených na sdíleném řízení (tj. ESI fondy)“.

Tento postoj se pak Česko snaží uplatňovat spolu se státy V4 a dalšími státy střední a východní Evropy. Po jejich říjnovém setkání v Bratislavě uvedla ministryně Dostálová: „Nicméně v návrhu se objevují i oblasti, o kterých je nutné dále jednat – Evropskou komisí jsou například navrhovány příliš omezující pravidla pro přidělování prostředků na jednotlivé oblasti. Státy by si tak mohly jen velmi omezeně určit, které oblasti chtějí a potřebují podporovat.“ Flexibilita členských států jakožto jeden z cílů české politiky pak byla projednávána i na diskuzi v Bruselu, které se zúčastnili i zástupci Komise či Evropského parlamentu.

Dle čl. 4 odst. 2 v současnosti účinného nařízení č. 1304/2013 o Evropském sociálním fondu musí státy přidělit na tématický cíl „podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě a jakékoli diskriminaci“ alespoň 20 %, nikoliv tedy 22 %, jak Andrej Babiš tvrdí. Dle čl. 7 (.pdf, s. 30) návrhu nového nařízení, které by mělo upravovat Evropský sociální fond v dotačním období 2021–2027 pak na ekonomickou integraci a boj proti chudobě musí členské státy přidělit alespoň 25 % zdrojů z Evropského sociálního fondu. Oproti současné úpravě se tedy jedná o poměrné navýšení prostředků na tuto oblast, nikoliv snížení, jak plyne z výroku.

Jakožto tzv. měkké projekty se pak označují projekty neinfrastrukturní, tedy právě např. workshopy a semináře či analýzy, ale také programy na vzdělávání nebo osoby se zdravotním postižením, programy na zvyšování kvalifikace nezaměstnaných atd. Naopak jako tvrdé jsou označovány projekty podporující stavby dopravní infrastruktury, rekonstrukce kulturních památek, výsadby zeleně nebo rozvoj elektronické veřejné správy apod.

Evropský sociální fond pak slouží především k podpoře měkkých projektů, v čl. 14 (.pdf, 34) návrhu nařízení o Evropském sociálním fondu se výslovně píše, že k podpoře z Evropského sociálního fondu nejsou způsobilé náklady na nákup pozemků, nemovitostí a zajištění infrastruktury. Andrej Babiš vystupuje proti těmto „měkkým“ programům již delší dobu, svou kritiku pronesl např. na diskuzi se studenty České zemědělské univerzity. Zopakoval ji i na jednání evropských lídrů 13. prosince 2018 v Bruselu, kde řekl: „Naším cílem je prosazovat peníze na investice, nechceme podporovat měkké projekty, jako jsou workshopy či konference.“

Premiér Andrej Babiš se 16. listopadu 2018 setkal s předsedy Evropské rady a Evropské komise. Mezi hlavní styčné body jednání patřil Brexit, o němž hovořil s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, dále migrace a také příprava prosincové Evropské rady. Součástí jednání se mělo stát i vyjednávání o možnostech alokace nového centra excellence. Jedná se o výzkumné středisko, které spojuje teoretický a aplikovaný výzkum. Jeho výstupem jsou špičkové technologie. Andrej Babiš by uvítal umístění tohoto centra pro výzkum umělé inteligence v Praze. Toto téma projednával dle rozhovoru pro server info.cz přímo s Jean-Claudem Junckerem. V této souvislosti si Vláda České republiky nechala přes Technologickou agenturu zpracovat odbornou studii k mapování potenciálu umělé inteligence u nás. Zda v konkurenci dalších světových metropolí Praha obstojí, zatím není jasné.

V současnou chvíli se na území České republiky realizuje kvalitní a mezinárodně uznávaný výzkum. Mezi nejvíce specializovaná centra patří:

• Výzkumné centrum informatiky RCI na ČVUT v Praze

• Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) na ČVUT v Praze

• Nové technologie pro informační společnost NTIS na ZČU v Plzni

• Centrum excellence pro kyberkriminalitu, kyberbezpečnost a ochranu kritických informačních struktur při MU v Brně.

Výzkum v oblasti umělé inteligence není v České republice omezen pouze na veřejnou sféru. Na našem území působí kolem 40 startupů, které se zaměřují na vývoj produktů a služeb zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií a v profesních, vědeckých a technických činnostech. (.pfd, str.17)

Ambice Německa ve vytváření center umělé inteligence jsou z oficiálních dokumentů (.pdf) rovněž zřejmé. Umělá inteligence se dostává do popředí zájmu Evropské rady jako celku.

S názorem, že vláda ČSSD a hnutí ANO za podpory KSČM je levicová, se netají předseda pravicové ODS Petr Fiala. V interview ČT24 se nechal například slyšet: "Dneska je hnutí ANO opravdu nejsilnější levicový subjekt na politické scéně, v poslední době se tak silně profiluje, má tu levicové partnery, kteří si rozumějí, tak podle mě klidně mohou pokračovat dál." V témže smyslu se vyjádřil i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Před koncem loňského roku toto téma bilancovala opozice obecně. Kritizují především Babišovu neúspornou politiku, která je navíc spíše líbivá než efektivní. Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se pozastavil nad tím, že pro lepší život lidí v loňském roce vláda reálně nic neudělala: "Neřešili jsme, které zákony a jak změnit, ale které zákony a jak porušili členové vlády. Sněmovna projednala rekordně málo zákonů, zato se hned třikrát hlasovalo o důvěře vládě." Za TOP 09 se v podobném duchu vyjádřila i poslankyně Pekarová Adamová.

Podle Petra Gazdíka ze STAN vládní politika navíc vzbuzuje spíše nejistotu - a to hlavně tím, že Andrej Babiš není schopen kompromisů: "Lze ji považovat za silně levicovou, neutuchá šikana drobných živnostníků a přibývá nesystémových populistických kroků.“

Za vládu prosazující levicové hodnoty ji však označili i zástupci vládní ČSSD, konkrétně první místopředseda ČSSD Jiří Zimola k možnému vstupu do vlády s ANO avizoval: "Kritizovat vládu zleva, když sama bude prosazovat levicový program, je obtížné." Předseda strany Hamáček se sice vyjádřil v tom smyslu, že úloha ČSSD by naopak byla kontradiktornější, neboť by ve vládě měli hrát "levicového rebela"; dojednaný program však dříve označil za levicový. To za přítomnosti premiéra Babiše prohlásil i na první tiskové konferenci po jmenování a také po zasedání nové vlády v červnu 2018. Z tohoto důvodu je výrok zavádějící, neboť toto označení nepoužívá pouze opozice, ale vláda byla deklarována levicovou na tiskové konferenci jejich čelních představitelů už při svém vzniku.

Nejvýznamnějším snížením daní, které prosadila minulá koaliční vláda, tedy vláda Bohuslava Sobotky, bylo zavedení (.pdf, str. 5) druhé snížené sazby DPH např. na léky, knihy či dětskou výživu. Dle zprávy RIA (.pdf, str 17) byl očekávaný dopad na státní rozpočet cca 3,3 miliardy.

Sobotkova vláda prosadila také zvýšení (.pdf, str. 71) daňového zvýhodnění na děti, dle zprávy RIA (.pdf, str 109) byl předpokládaný vliv tohoto opatření na státní rozpočet 2,2 miliardy pro rok 2017 a 2,7 miliard pro rok 2018. Celkové dopady daňových změn Sobotkovy vlády do dnešního dne však nejsou z dostupných zdrojů zjistitelné.

Předešleme, že nehodnotíme ministrovu úspěšnost v úřadu, což je subjektivní názor Andreje Babiše.

Aleš Řebíček byl ministrem dopravy za ODS v období 4. 9. 2006 – 23. 1. 2009. Podle obchodního rejstříku figuroval přinejmenším ve společnostech Viamont s. r. o., Viamonte s. r. o., Viamont a. s., Viamont DSP a. s. a Viamont Servis s. r. o. Ve firmě Viamont s. r. o. byl společníkem v roce 1995, o rok později podnik zanikl. Významněji působil v dosud existující (byť dnes v insolvenci) Viamont a. s., kde však údajně prodal svůj minoritní, třetinový podíl ještě před funkcí ministra. Z majetkového přiznání však nelze spolehlivě osvědčit, zda se od firem opravdu odstřihl či nikoli.

Firma Viamont a. s. byla ve stavebnictví nejúspěšnější v době, kdy byl Řebíček ministrem dopravy. On sám to vysvětloval tak, že „jsou to asi šikovní kluci“. Faktem je, že po Řebíčkově odvolání a k dnešnímu dni již společnosti nejsou nijak úspěšné. Viamont DSP a. s. byl pohlcen firmou Strabag Rail. Později ho vyšetřovala i protikorupční policie. Viamont a. s. je dnes v insolvenci, Viamonte s. r. o. v likvidaci.

Skupina Viamont se primárně specializovala na železniční stavby. Rekonstruovala například železniční tratě u Polska (zakázka za 1,5 mld. Kč), opravovala železniční mosty. Je nicméně pravdou, že dostávala i zakázky na silnice, například křižovatku u Velké Hleďsebe. Od ŘSD dostala zakázky za 2,2 mld., nemuselo však jít o dálnice. Žádnou přímou vazbu Viamontu na dálniční výstavbu se nepodařilo najít ani vyhledáváním v Rejstříku smluv.

Andrej Babiš zde vychází ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2019. Tento materiál (.pdf) vytvořený Ministerstvem financí, který počítá s údaji ČSÚ, skutečně uvádí státní dluh pro rok 2017 ve výši 32,2 % HDP. Dle této strategie by měl být dluh za rok 2018 ve výši 30,7 % HDP (s. 11). Samo ministerstvo zde však uvádí, že se jedná o pouhý odhad (vzhledem k tomu, že ještě není znám státní závěrečný účet ani konečná velikost HDP pro letošní rok).

Z dlouhodobého hlediska můžeme pozorovat, že český státní dluh ve vyjádření podílovém ku HDP v posledních letech klesá. Níže uvedený graf čerpá data z Eurostatu a jeho hodnoty se mírně liší od materiálu ministerstva, jelikož popisují dluh sektoru vládních institucí, nejen státní dluh. Klesající tendence je však zjevná. Pokud se ale podíváme na dluhovou statistiku v absolutních číslech, je v posledních letech patrný nárůst státního dluhu, např. v roce 2016 byl dluh 1613,4 mld. Kč a v roce 2017 pak 1624,7 mld. Kč. Používáme-li jako ukazatel relativní vyjádření výše dluhu ku HDP, musíme mít na paměti, že při rostoucím HDP může dluh podílově klesat, přestože v absolutních číslech roste. Andrej Babiš se však přímo odvolává na podílové vyjádření.

Co se týče přebytku veřejných rozpočtů, sektor vládních institucí byl za 2. čtvrtletí roku 2018 v přebytku 41,7 mld. Kč, nicméně i zde se zatím nejedná o konečnou hodnotu za celý rok. V 1. čtvrtletí míra zadlužení veřejných institucí meziročně klesla. Stejně tak klesla ve 2. čtvrtletí 2018 na 35,3 % HDP.

Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 13) meziročně výdaje na důchody vzrostly o 37,13 mld. Kč (8,8 %) na 461,33 mld. Kč; pro rok 2018 byly tyto výdaje ve výši 424,2 mld. Kč (.pdf, s. 13). Podle Nařízení vlády 213/2018 Sb. (§ 4) se základní výměra pro starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody přiznané před 1. lednem 2019 zvyšuje o 570 Kč měsíčně, procentní výměra důchodu se zvyšuje o 3,4 %. Výše základní výměry starobního, invalidního, vdovského, vdoveckého a sirotčího důchodu pro rok 2019 činí 3270 Kč. Důchody se tedy od ledna 2019 znatelně meziročně zvyšují.

V minulém roce se důchody podle Nařízení vlády 343/2017 Sb. (§ 4) zvyšovaly o 3,5 %, resp. 150 Kč, od ledna 2017 se podle Nařízení vlády 325/2016 Sb. (§ 4) důchod zvyšoval o 2,2 %, resp. 110 Kč. Každoročně dochází k valorizaci důchodů, a to o růst cen a polovinu růstu reálných platů. 

Platy zdravotnického a školského personálu zvýšilo nařízení vlády z října 2018.

Zvýšily se platy pedagogů. Od ledna 2019 došlo k nárůstu v průměru o 15 %, u nepedagogických pracovníků v průměru o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 26) je na platy zaměstnanců ve školství vyčleněno 945 mil. Kč.

Zdroj dat: Státní rozpočet ČR

Ministerstvo práce a sociálních věcí (.pdf, str. 5) informuje o nerovnoměrném zvýšením platových tarifů lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví. Nárůst platů od 11. do 13. platové třídy je o 7 % a od 14. do 16. platové třídy o 2 %. Dokument uvádí, že „od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify většiny zaměstnanců ve veřejných službách a správě a ve státní službě o 5 %, platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 %.“

Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že zdravotním sestrám, které pracují v dvousměrném provozu, vzroste plat o 5 tisíc Kč měsíčně, jedná se o meziroční nárůst o 15 %. Ostatní nelékařský personál (například sanitáři) dostanou na příplatku za směnnost o 2 tisíce Kč navíc, plat jim tedy vzroste o 10 %. Podle zákona č. 336/2018 Sb. o Státním rozpočtu České republiky na rok 2019 (.pdf, str. 30) je na platy zaměstnanců ve zdravotnictví vyčleněno 1,54 mld. Kč.

Meziroční růst reálného HDP se podle České národní banky pohyboval v roce 2018 na 3,1 %. ČNB predikuje růst i pro další roky, konkrétně 3,3 % pro roky 2019 i 2020. Meziroční růst pro 3.čtvrtletí 2018 se dle dat ČSÚ rovná 2,4 %.

Česká republika má podle posledních dat Eurostatu z října 2018 opravdu nejnižší nezaměstnanost ze členských zemí EU, v říjnu to bylo 2,2 %. Zatímco průměrná nezaměstnanost osmadvacítky byla 6,7 %, ČR se dlouhodobě pohybuje v úrovni nízké nezaměstnanosti.

Národní investiční plán České republiky by měl zahrnovat přes 17 000 projektových záměrů v celkovém objemu téměř 3,5 bilionu korun. Za tímto účelem provedlo Ministerstvo pro místní rozvoj rozsáhlý sběr dat. Celý projekt, plánovaný na období 2019–2030, chce vláda rozdělit do dvou fází, přičemž ta první by měla končit v roce 2022 na investici cca 1,226 bilionu korun.

Cílem investičního plánu je shrnout veškeré velké investice jednotlivých měst, krajů i státu. Do projektu by měla být zahrnuta výstavba nových silnic, škol, nemocnic, či sportovních stadiónů. Za účelem kontroly naplňování projektu bude vytvořena Rada vlády pro veřejné investování. Svojí strukturou bude odpovídat vládě a bude odpovědná za finální výběr projektů. Na Ministerstvu pro místní rozvoj vznikne státní expertiza, která bude odpovědná za koordinaci přípravy projektů.

Investiční plán je zatím ve fázi dokončování, jak uvedl úřad vlády v reakci na žádost o přístup k informacím z listopadu 2018. Jelikož tedy neznáme oficiální podobu a výši celkových plánovaných investic, můžeme pouze vyvozovat z vyjádření politiků. Proto tento výrok zatím hodnotíme jako neověřitelný.

V analýze jsou pod Indexem světového míru (.pdf) zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost.

ČR je v indexu na 7. místě stejně jako v roce 2017 (s. 8), v rámci Evropy pak byla na 5. místě (s. 14). V roce 2016 (.pdf) byla ČR řazena na 6. místo (s. 10).

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů a toho, jak je (ne)lze měřit.