Přehled ověřených výroků

OPRAVA (26. září 2018) Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož nejen rada městské části Brno-střed, ale i další městské části souhlasily (.pdf, str. 49) s návrhem nařízení, které zakazuje reklamu šířenou na veřejně přístupných místech mimo provozovnu. Zároveň je však třeba říci, že Hladík zaměnil obecně závaznou vyhlášku za nařízení, což se ve výsledku může jevit jako marginálie, jelikož oba právní akty disponují stejnou právní silou, avšak liší se ve schvalovacím procesu a především orgánu. Děkujeme radnímu Svatopluku Bartíkovi za pomocnou ruku při dohledávání údajů pro toto odůvodnění.

Původní odůvodnění:

Stránky města Brna neumožňují vyhledat návrhy vyhlášek, ale pouze platné a zrušené vyhlášky a nařízení. Petr Hladík je však prvním náměstkem primátora Rady města Brna a na návrhu se zřejmě podílet mohl. Manuál dobré praxe reklamy a označování provozoven schválila Rada městské části Brno-střed 28. května 2018. Na vydání se podíleli pracovníci z Odboru památkové péče Magistrátu města Brna, Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu a Kanceláře architekta města Brna ve spolupráci s respektovanými architekty a designéry.

Dokument určuje pravidla designu pro označování provozoven a outdoorové reklamy v lokalitě Brno-střed. Zároveň shrnuje (.pdf, str. 5) metodický přístup orgánů památkové ochrany vyplývající z již platných právních předpisů. Jestli ale došlo nebo dojde i k předložení zmíněné vyhlášky, ověřit nelze.

Podle informací mluvčí MČ Brno-střed Ing. Kateřiny Dobešové jsou k dispozici čísla distribuovaných popelnic různého typu a velikosti. Není však možné říci, kolik domácností je jimi ovlivněno.

"U nádob na tříděný odpad je nutno ještě podotknout, že ne všechny domy si braly zároveň obě nádoby a o stejné velikosti. Větší bytové domy o více domácnostech si braly větší kontejnery nebo více menších nádob podle jejich potřeby," napsala Dobešová.

Dle zjištěných informací bylo dosud poskytnuto toto množství nádob:

Doplnění: Flamiková nás po vydání analýzy kontaktovala s informací od SAKO a.s., společnosti svážející odpad. Podle ní sváží papír, plast či bioodpad celkem od 945 domů. To je přibližně o 18 % více než uvádí Flamiková, ta tak číslo podhodnotila. Z hlediska metodologie není možné přizpůsobovat rozhodnutí tomu, zda si politik "přilepšil" či "přihoršil," takové subjektivní hodnocení nemůžeme do analýz vnášet. Výrok je tedy proto nepravdivý.

Barbora Antonová zřejmě čerpá z údajné analýzy Odboru sociální péče města Brna (.pdf, str. 2). Tato analýza je však k dohledání jen na stránkách hnutí Žít Brno, nemá žádnou hlavičku ani jiné identifikátory, podle kterých by bylo možné říci, že byla skutečně vypracována Odborem sociální péče. Dle této analýzy pro roky 2019–2022 bylo potřeba investovat cca 2 miliardy korun.

Nutnost rozvíjet sociální služby potvrzuje např. Komunitní plán sociálních služeb na roky 2018–2019 (.pdf, str. 18 a násl.), který shrnuje závěry analýz, které zpracovala Masarykova univerzita. Z těchto analýz vyplývá např. potřeba rozvoje terénních aktivit pro seniory, navýšení ubytovací kapacity pro seniory, rozšíření služeb zaměřených na pomoc rodinám se smyslovým postižením apod. Analýzy Masarykovy univerzity však neobsahují informace o finančních nákladech, které by byly s rozvojem sociální péče spojeny.

Ze závěrečného účtu pro rok 2017 (.pdf, str.8) lze vyčíst pouze výdaje již použité na sociální oblast. V sociální oblasti dosáhly běžné výdaje statutárního města Brna částky 769 mil. Kč (oproti 694,5 mil. Kč v roce 2016 a 620 mil. Kč v roce 2015). Nejvýznamnější část představují příspěvky na provoz příspěvkovým organizacím (domovy pro seniory, Centrum sociálních služeb a DROM, romské středisko) z rozpočtu zřizovatele, jejichž objem se meziročně zvýšil z 311,7 mil. Kč na 352,5 mil. Kč, tj. o 13,1 %.

Služba tísňového tlačítka funguje od 1. července 2017. Jde o projekt města Brna, který je realizován ve spolupráci s příspěvkovou organizací Centrum sociálních služeb a Městskou policií Brno. Projekt je určen seniorům a osobám se zdravotním postižením, zejména osaměle žijícím. V praxi jde o to, že si občan může zažádat o SOS tlačítko, které kontaktuje dispečink tísňové linky při stisknutí nebo také automaticky při pádu uživatele.

Projekt Služba tísňového tlačítka navazuje na starší projekt Centrum tísňového signálu, který byl zřizován Městskou policií Brno. Centrum tísňového signálu bylo navrženo (.pdf, str. 20) v letech 1998 a 1999, přesné datum vzniku se nám nepodařilo najít.

Potvrzujeme, že došlo i k rozšíření služby, jak tvrdí Barbora Antonová. Na Centrum tísňového signálu bylo v roce 2016 napojeno zhruba 90 stanic používaných především seniory, u nichž hrozí zvýšené riziko úrazu nebo náhlé změny zdravotního stavu. Službu tísňového tlačítka pak v roce 2017 využívalo 192 osob (.pdf, str. 19). K rozšíření mohlo přispět snížení poplatku. Napojení na Centrum tísňového signálu totiž stálo jednorázově necelých 4000 Kč, zatímco SOS tlačítko v rámci novější služby stojí 150 Kč za měsíc.

Služba náhradních babiček funguje v Brně od roku 2012 pod názvem Trojlístek. Je to projekt Centra pro rodinu a sociální péči, který službu nabízí v celém Jihomoravském kraji. Zaměřuje se na zprostředkování náhradní babičky rodinám s dětmi ve věku do 15 let. Cílem je umožnit navázání vztahu mezi dítětem, náhradní babičkou a také rodiči.

Nový systém parkování začal v Brně fungovat od 1. září 2018. První oblastí, na kterou se rezidentní parkování uplatnilo, bylo užší historické centrum. Postupně se však systém rozšíří, 1. listopadu začne působit i v dalších třech oblastech městské části Brno-střed. Rezidentní zóny sice momentálně fungují pouze v historickém centru, nicméně nová koncepce parkování se bude časem uplatňovat v celé městské části.

Petr Vokřál argumentuje, že se nový systém parkování uplatňuje jen na malém výseku města a že se jedná pouze o jeho testovací verzi. Snaží se tím relativizovat a mírnit kritické ohlasy na zavedený systém. Faktem však je, že se již 1. listopadu 2018 rezidentní parkování rozšíří na celé Brno-střed a že se jedná o schválenou (bod 4) koncepci Brnem i Brnem-střed, nikoli testovací verzi. Navíc nad zavedením rezidentního parkování v blízké budoucnosti uvažují i další městské části. Jedná se o přirozenou reakci, protože řidiči se po zavedení rezidentního parkování v jedné městské části začínají zpravidla stahovat do sousedících oblastí, jak to známe například i z Prahy.

V září 2014 byla schválena Strategie parkování ve městě Brně (.pdf), která rozpracovávala projekt rezidenčního parkování a celkové parkovací situace v Brně. Jsou zde také projekty výstavby parkovacích domů a parkovišť P+R (Park and Ride, parkoviště pro odstavení auta a pokračování skrze MHD) v časovém horizontu 2020 a 2030, ne tedy nezbytně před spuštěním systému rezidentního parkování.

Od té doby byly otevřeny 2 parkovací domy. Jeden v centru Brna, v Panenské ulici. Vzhledem k těsné blízkosti Dominikánského náměstí nese jméno DOMINI PARK. Po necelých 2 letech stavebních prací byl slavnostně otevřen v září 2016. Dům tvoří dvě podzemní a osm nadzemních podlaží. "Připraveno je zde 361 parkovacích míst, z toho je 9 míst určeno pro osoby s omezenou pohyblivostí, pro motocykly je vyčleněno 10 míst a také je 20 místy pamatováno na vozidla s pohonem CNG a LPG na střeše parkovacího domu." Celkové stavební náklady činí cca 250 milionů Kč, společnost Brněnské komunikace a.s. je investorem stavby.

Druhým příkladem jsou garáže v Janáčkově kulturním centru. Práce byly zahájeny v lednu 2015 s celkovou investicí 300 mil. Kč. Kapacita garáží u Janáčkova divadla je 191 míst. Investorem jsou Brněnské komunikace, a.s. Garáže však v současné době čekají na výstavbu koncertního sálu, který je záležitostí až roku 2019. Dá se tedy říct, že jsou "zakonzervované" a tudíž momentálně nepoužitelné.

Co se týče parkovišť P+R, město ve své Strategii parkování (.pdf, str. 40 a násl.) počítá s realizací "3–4 parkovišť typu „P+R“ na hlavních příjezdových směrech do města" v horizontu roku 2020, podle Richarda Mrázka, náměstka primátora, by mělo dojít k vybudování až pěti podobných parkovišť. Doposud v Brně funguje jedno parkoviště Park and Ride u Ústředního hřbitova. Dosud spoře využívané odstavné parkoviště po zavedení rezidentního parkování hlásí dle mediálních zpráv téměř stále plno.

Rezidentní parkování bylo v první fázi zahájeno 1. září 2018 pro historické centrum, od 1. listopadu 2018 se pak rozšíří do dalších 3 oblastí Brna-střed. Ve strategii není explicitně plánováno, že by nutně navazovalo na některé kroky, i tak se v oblasti parkování jistá opatření provedla. Vaňková tedy zavádí, když vyvolává dojem, že by město porušilo postupy dané strategií.

Současný náměstek Ing. Jaroslav Kacer letos kandiduje na kandidátce SMART MORAVSKÁ METROPOLE jako nezávislý kandidát. V roce 2014 kandidoval z prvního místa TOP 09.

Současná koncepce rezidentního parkování přijatá městskou částí Brno-střed doopravdy počítá jen s fungováním v centru, do budoucna se však nevylučuje rozšíření na celé Brno.

Zavedení rezidentního parkování (bod 44) schválila Rada města Brna 22. května 2018. Jako první se k tomuto systému připojila městská část Brno-střed, přičemž rezidentní parkování funguje v současné době pouze v užším historickém centru. Od 1. listopadu přibudou další tři oblasti Brna-středu. Do budoucna se k systému plánují přidat také ostatní městské části, jako například Královo Pole a Černovice.

Podobný návrh ze strany Žít Brno opravdu padl. Když byl na tento návrh tázán Matěj Hollan na zastupitelstvu dne 19. 12. 2017, odkázal (po hlasování č. 124) na skutečnost, že nejdříve bude návrh projednán v rámci zasedání rady města. K zasedání rady došlo dne 22. 12. 2017, ze zápisu (bod č. 1) však nevyplývají žádné podrobnosti. Toho dne byla navíc schválena finální forma rezidentního parkování, čímž byla podle pozdějších slov Matěje Hollana tato otázka zavřena (pronesl to na zasedání dne 30. 1. 2018 v rámci rozpravy k bodu 115).

K uvedenému hlasování muselo dojít právě v zastupitelstvu, neboť ODS ani ČSSD nemají v radě zastoupení. V záznamech ze zastupitelstva se však nepodařilo hlasování dohledat. Není ani jasné, v kontextu jakého rozhodnutí by takové hlasování mělo proběhnout, jelikož o formě rezidentního parkování rozhodla rada. S dotazem jsme tedy kontaktovali samotnou autorku výroku, která obratem uvedla: "Dobrý den, omlouvám se, to bylo moje přeřeknutí způsobené tím, že jsem v zastupitelstvu neseděla. Hlasování skutečně neproběhlo a podpora byla pouze "neformální". Rada Hollanův návrh zamítla."

Tyto hodnoty přesahující imisní limity byly naměřené během brněnské debaty ve čtvrtek 20. září 2018 v měřené oblasti Brno-Úvoz:

PM10 (polétavý prach) - 24 hodinový průměr byl 60.9 µg/m3

NO2 (oxid dusičitý) - maximální hodinový průměr za den byl 101.8 µg/m3

NOx (oxidy dusíku) - hodinový průměr 20.9. v 9:00 den byl 155.3 µg/m3