Přehled ověřených výroků

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, protože je sice pravda, že čínská firma CITIC převzala a zaplatila dluhy CEFC, a nadále tak obě firmy pokračují ve své činnosti. Jejich investice ale nedosahují slibované hodnoty, a mnohdy se jedná pouze o akvizice majetku, což se nedá zcela označit jako investici.

Miloš Zeman v roce 2016 uvedl, že čínské investice v Česku dosáhnou 95 miliard korun. V současné době je ale částka o zhruba 72 miliard nižší.

Z předběžných odhadů České národní banky vyplývá, že čínské investice dosahují ke konci roku 2017 necelých 23 miliard. „Co se týče stavu čínských investic v České republice, ten byl ke konci roku 2016 17 miliard Kč, zatímco rok před tím to bylo 6,66 miliard Kč,“ uvedla tisková mluvčí ČNB Markéta Fišerová pro server Echo24. Největším čínským investorem u nás je v poslední době diskutovaná firma CEFC. Ta nezřídka ovšem provádí akvizice, za všechny můžeme jmenovat fotbalovou Slavii, pivovar Lobkowitz nebo sídlo Živnobanky.

CEFC dlužila skupině J&T 11,5 miliardy Kč. J&T 17. května 2018 převzala její aktivity v Česku, protože dluhy Číňané podle J&T nezaplatili v termínu. CEFC označila změny za pokus J&T o nepřátelské převzetí firmy a jejích aktiv v ČR.

Skupina J&T se v 25. května 2018 dohodla s čínskou CITIC Group na prodeji pohledávek ve výši 11,5 miliardy Kč, které jí dlužila čínská CEFC. Skupina J&T rovněž potvrdila, že postupně začne uvolňovat zastavený majetek CEFC a odvolávat své zástupce ve společnosti.

Úvodní kapitola programového prohlášení (zveřejněného 11. května 2018 serverem iRozhlas.cz) o hlavních strategických plánech vlády ve 4. bodě uvádí: „Sestavíme strategický investiční program.“ Podobně v kapitole o veřejných investicích se píše: „Připravíme strategický investiční plán země.“ Ve stejné kapitole je řečeno, že vláda plánuje transformaci ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo veřejných investic.

Andrej Babiš o investičním plánu na následujících 10 let hovořil ve vyjádření pro iRozhlas.cz: „…začneme řešit, které projekty dávají smysl a jak budou financované. Bude to investiční plán na dalších 10 let.“

Na tiskové konferenci prezidenta republiky s lídrem vítěze voleb Andrejem Babišem dne 31. října 2017, tedy deset dní po volebním úspěchu hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny, prezident Miloš Zeman slíbil Babišovi dva pokusy. Nejprve pověřil Andreje Babiše sestavením vlády. Následně mu přislíbil druhý pokus těmito slovy:

„Za druhé, a to jsem také řekl veřejně, v případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé, což mi umožňuje Ústava České republiky.“ (od 13.26)

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože od voleb do PSP, které se konaly před sedmi měsíci, stále Česká republika nemá vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny.

Menšinová vláda Andreje Babiše úřaduje od 13. prosince 2017. Dne 16. ledna 2018 nebyla vládě Poslaneckou sněmovnou vyslovena důvěra (pro bylo 78 z 195 přítomných poslanců). Pro důvěru hlasovalo všech 78 poslanců za hnutí ANO, proti bylo 117 poslanců ODS, Pirátů, SPD, KSČM, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. 5 poslanců bylo nepřítomných. Od této doby u nás vládne vláda bez důvěry Poslanecké sněmovny.

Dne 24. ledna 2018 přijal prezident Miloš Zeman demisi vlády a pověřil Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády.

Prezident Miloš Zeman jmenuje současného premiéra v demisi a předsedu hnutí ANO Andreje Babiše opětovně premiérem do poloviny června. Podle jeho vyjádření pro ČT nebude čekat na výsledek referenda ČSSD, které rozhoduje o vstupu do koalice s hnutím ANO za podpory KSČM.

Andrej Babiš skutečně od vyhraných voleb v říjnu 2017 nebyl v televizní debatě s oponentem. Ač předseda vlády navštěvuje televizní debaty často, vždy v nich je sám. Od voleb se na obrazovkách objevil v debatách v šesti případech na TV Barrandov, konkrétně třikrát v Aréně Jaromíra Soukupa a třikrát v Duelu Jaromíra Soukupa, dvakrát v pořadu Partie na TV Prima a jednou v Otázkách Václava Moravce na ČT.

V každém pořadu, kde se objevil, byl vždy sám pouze s moderátorem. Do televizních debat s oponenty hnutí ANO vysílá jiné své zástupce, například předsedu Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka, prvního místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka nebo hejtmanku Středočeského kraje Jaroslavu Jermanovou-Pokornou.

Jediná možnost, jak se veřejně dostat do kontaktu s předsedou vlády, jsou interpelace ministrů a premiéra, na které jsou členové vlády povinni odpovědět. Takto se například Martin Kupka z ODS ptal na sliby, které vláda činí na svých výjezdech.

Prezident Zeman slíbil Andreji Babišovi dva pokusy o sestavení vlády deset dní po parlamentních volbách na společné tiskové konferenci v Lánech. Tyto dva pokusy přitom prezident Zeman nesvázal žádným omezením nebo podmínkami.

Během prezidentských voleb mluvil prezident Zeman o tom, že podmíní druhý pokus pro sestavení Babišovy vlády 101 hlasy. Po výhře ve druhém kole ale tuto podmínku zrušil a dal Babišovi na vyjednávání neomezenou dobu.

Piráti se sešli s prezidentem dvakrát. Poprvé bezprostředně po volbách a podruhé v dubnu letošního roku. Právě na druhém setkání (podle zápisu Ivana Bartoše na pirátském fóru) řešili s prezidentem Milošem Zemanem možnost jmenovat předsedou někoho jiného než Andreje Babiše. Dle uveřejněného zápisu Miloš Zeman reagoval negativně s tím, že pokud by to tak bylo, musel by být případný kandidát navrhnut hnutím ANO.

Ve stejný den měl schůzku s prezidentem i předseda ODS Petr Fiala, kterému prezident sdělil stejné stanovisko jako Ivanu Bartošovi - že respektuje volbu hnutí ANO dosadit Andreje Babiše na post předsedy vlády.

Premiér Babiš neodpovídá u pirátských interpelací vždy na to, na co se jej poslanci v rámci interpelací přesně ptali. V některých případech odpovídá k věci pouze částečně. Nicméně je problematické posuzovat míru této konkrétnosti. Interpelace jsou navíc specifické v tom, že interpelovaný není nijak svázán v tom, co říká. Dodejme, že i samotní Piráti v jednom případě využili interpelaci spíše nekonvenčně s tím, že poslanec Holomčík předal premiérovi přímo v sále jabloň.

Pirátští poslanci doposud interpelovali premiéra Babiše sedmkrát. Tři interpelace podal na premiéra Babiše Ivan Bartoš, dvakrát interpeloval Jakub Michálek a po jedné interpelaci přednesli František Elfmark a Radek Holomčík.

Jedna z Bartošových interpelací byla směřována na premiéra Babiše zrovna v době, kdy na daných interpelacích nebyl přítomen. Interpelaci poslance Holomčíka nelze považovat za klasickou interpelaci, neboť interpelaci využil k zpropagování tématu agrolesnictví a předání dárku premiérovi od agrolesníků.

Co se týče ostatních pirátských interpelací na premiéra, míra jeho odpovědí na záležitosti, na které se pirátští poslanci premiéra ptali, se obvykle lišila. Do velké míry mluvil k věci premiér Babiš u interpelace poslance Elfmarka ve věci afrického moru prasat ve Zlínském kraji.

Částečně k předmětu interpelace se premiér Babiš vyjádřil u Bartošovy interpelace ve věci nucené rezignace předsedy GIBS Michala Murína. Částečné odpovědi se u svých interpelací dočkali poslanci Bartoš a Michálek, kteří premiéra interpelovali ve věci obsazení postu ředitele GIBS, respektive obsazování významných pozic ve státní správě.

U interpelace poslance Michálka ohledně zavedení protikorupčních opatření vládou naopak premiér příliš k věci nemluvil, což mohlo být dáno i tím, že dle jeho slov mu nebylo příliš jasné, na co má odpovědět.

OPRAVA (4. června 2018)Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože ve sněmovním týdnu od 22. do 25. května se skutečně ze schůze musely kvůli absencím ministrů (Ťok a Schillerová) vyškrtávat některé projednávané body. Vláda totiž za své nepřítomné ministry, kteří měli návrhy předložit, neurčila náhradníky. V původním znění jsme přehlédli body, které měla v PSP představovat za vládu ministryně financí. Za tuto chybu se čtenářům i Ivanu Bartošovi omlouváme.

K původnímu odůvodnění dodáváme informaci, že nejen ministr Ťok, ale také Schillerová se jednání sněmovny nezúčastnila. V jejím případě konkrétně v pátek 25. května. Tehdy se měly projednat 2 body, které však musely být vynechány. Vláda totiž za Schillerovou neurčila náhradu a nebyl přítomen ani premiér v demisi, který by ji mohl nahradit.

Původní odůvodnění:

Předsedovi Pirátů Bartošovi zde připisujeme nepravdu, jelikož ze stenozáznamů schůzí Poslanecké sněmovny z minulého týdne vyplývá, že se z důvodu nepřítomnosti ministra dopravy musel přerušit 1 bod. A to konkrétně vládní novela zákona o provozu na pozemních komunikacích.

Na třináctou schůzi Poslanecké sněmovny datovanou na 22. května 2018 byly zařazeny tři návrhy, které předkládal ministr dopravy v demisi Dan Ťok. Jedná se o vládní novelu zákona o provozu na pozemních komunikacích (tisk 51), poslanecký návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury (tisk 76) a dohodu mezi ČR a Mongolskem o leteckých službách (tisk 107).

Začněme od nejjednoduššího: tisk 107 doposud k 28. květnu na plénu projednán nebyl stejně jako další smlouvy v prvém a druhém čtení.

Na začátku schůze 22. května navrhl předseda poslaneckého klubu ODS Stanjura projednání tisku 76 na další den, k čemuž následně došlo. Bod však doposud nebyl projednán a je zařazen na středu 30. května ve 14.30. Ministr dopravy Ťok byl pro úterý 22. května na celý den omluven, v odůvodnění návrhu změny programu však není řečeno, že by nepřítomnost ministra byla pro změnu programu podstatná.

Ani třetí návrh (tentokrát vládní) ve stanovený den, tedy 22. května, projednán nebyl. Místopředseda Sněmovny Filip vyzval ministra dopravy, aby zasedl ke stolku zpravodajů pro tisk 51, ačkoli byl čten na začátku schůze mezi omluvenými. Po zjištění nepřítomnosti Dana Ťoka byl vyzván k odůvodnění návrhu předseda vlády Babiš, který to však odmítl. Místopředseda Filip tak přerušil bod a nechal jej propadnout do druhého čtení. (čas 8.03–11.11)

Další body, které Bartoš míní, již dohledatelné nejsou. To, že poslanci zařazují body různě, je naprosto obvyklé.

Richard Brabec správně komentuje stav, který lze sledovat z přehledů hlasování poslanců v Poslanecké sněmovně. Bohuslav Sobotka, předchůdce Andreje Babiše na postu premiéra České republiky, se celkem účastnil podprůměrných 48 % hlasování Sněmovny v průběhu svého funkčního období mezi lety 2013 a 2017.

U Petra Nečase, premiéra v letech 2010–2013, se účast vyšplhala na 55,1 % všech hlasování. V letech 2006–2009 účast Mirka Topolánka lehce přesáhla 60 %. Premiéři České republiky tedy skutečně ve Sněmovně nesedí velkou část hlasování. Jejich účast na hlasování v průběhu funkčních období dokonce klesá.

Statistika, kterou poskytla Česká televize, potvrzuje, že účast na hlasování ve Sněmovně je logicky v průměru nižší u poslanců, kteří jsou zároveň členy vlády. Ve funkčním období let 2013–2017 se ministři Sobotkovy vlády účastnili v průměru 54 % hlasování, zatímco zbytek poslanců dosáhl účasti 77 %. Tento nepoměr dosvědčují i samotná čísla u jednotlivých premiérů minulých let.