Přehled ověřených výroků

Alena Vitásková, dříve předsedkyně Energetického regulačního úřadu, byla 22. února 2016 Krajským soudem v Brně odsouzena na 8,5 roku vězení v kauze udělení licencí elektrárnám Saša-sun a Zdeněk-sun v poslední možný den 31. prosince 2010. Už 1. ledna 2011 totiž klesly výkupní ceny energie ze solárních elektráren na méně než polovinu původní částky. Stát tak v případě sporného udělení licencí ztratil v přepočtu 2 miliardy korun. Krajský soud v Brně jako soud prvního stupně rozhodl o vině všech osmi obviněných včetně Aleny Vitáskové a bratrů Zemků.


17. ledna 2018 však olomoucký Vrchní soud Alenu Vitáskovou zprostil obžaloby. Důvodem měla být podle slov soudce Pavla Götha výpověď bývalé vedoucí odboru licencí Michaely Schneiderové, která vzala veškerou vinu na sebe. Soud váhal, zdali se Alena Vitásková účastnila trestní činnosti a tím vytvořila podporu pro rozhodnutí Schneiderové, ale podle slov soudce "takový závěr bez pochyb učinit nejde," a proto byla Vitásková osvobozena.

První vládu Mirka Topolánka jmenoval tehdejší prezident České republiky Václav Klaus 4. září 2006. Tato vláda byla složena pouze z členů ODS a nestraníků. Hlasování o důvěře vládě proběhlo 3. října 2006. Vládu podpořilo 96 poslanců, 99 bylo proti. Vláda tak důvěru nedostala a 11. října podal Topolánek demisi. Od tohoto dne až do 9. ledna 2007, kdy byla jmenována druhá vláda Mirka Topolánka, vládla první Topolánkova vláda v demisi. Toto období bylo dlouhé tři měsíce.

Navíc Zeman srovnává Topolánkovu vládu se současným kabinetem Babiše. Nicméně Topolánek od voleb vedl jednání s partnery o podpoře pro svou vládu, jeho kabinet podpořili kromě poslanců ODS také poslanci Strany zelených a část lidovců. Babiš kromě poslanců hnutí ANO nezískal jediný hlas navíc.

V žebříčku Global retirement index 2017, který každoročně vydává francouzská investiční banka Natixis, se Německo umístilo na 7.příčce. Tato studie bere v potaz nejenom výši důchodů, ale i celkovou kvalitu života penzistů v daných zemích. Německo si oproti roku 2016 pohoršilo v indexu Material Wellbeing, což může být způsobeno v poklesu příjmové rovnosti německých penzistů. Celkově ale vychází jako jedna ze zemí s nejlepší kvalitou života důchodců (str.22). Česká republika se v tomto porovnání umístila na 16.místě a například v indexu Material Wellbeing si oproti roku 2016 polepšila o tři procentní body a je o pozici výše než Německo (str.31). V tomto porovnání tak Německo vychází velmi dobře.

Čisté důchodové bohatství ukazuje současnou hodnotu důchodu, bere v potaz příspěvky, které pracovník musí do důchodového systému zaplatit. V tomto hodnocení se Německo umisťuje pod průměrem zemí OECD (str.113). Tato hodnota se měří jako násobek ročních hrubých příjmů podle pohlaví. Německo má tento index 10,9, např. ČR má tento index vyšší (11,1 pro muže). Průměr OECD je 11,8. Čím vyšší index, tím vyšší čisté bohatství, které lze získat z povinných penzijních programů. Podle tohoto ukazatele se tak němečtí penzisté dají označit za méně bohaté, co se týče srovnání toho, kolik museli do systému přispět a kolik z něho získají.

Ukazatel míry nahrazení výdělků výší penze popisuje, jak efektivně jsou nahrazeny výdělky důchodem. Podle OECD v budoucnu zůstane Německo pod průměrem zemí OECD (v Německu je tato míra 51 %, průměr OECD je 63 %).

Veřejné výdaje na penze tvoří v Německu 10,1 % HDP. Průměrně v zemích OECD jsou veřejné výdaje rovny 8,2 % HDP.

Neexistují informace o žádném oficiálním setkání Andreje Babiše s kandidátem na prezidenta Jiřím Drahošem. Podobná událost však mohla proběhnout soukromě bez zmínek v médiích, proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Hnutí ANO kandidáta na prezidenta nepostavilo a Andrej Babiš oznámil, že svou podporu kandidáta na Hrad oznámí až 11. ledna, tedy den před volbami.

Jiří Drahoš se s Andrejem Babišem v minulosti opravdu mohl setkat, když ještě na prezidenta nekandidoval, a to pravděpodobně i během více příležitostí v rámci výkonu jejich funkcí. To se stalo například v roce 2015 (.pdf) na návštěvě ministra financí Babiše v laserových centrech, nebo v lednu roku 2017, kdy oba navštívili operu Carmen, kterou Drahoš jako šéf Akademie věd uváděl.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, neboť zákon o prokázání původu majetku Zeman opravdu ve Sněmovně podpořil, jeho vztah k EET a kontrolnímu hlášení byl však podstatně vlažnější. Zeman nicméně neměl s jejich prosazením problém.

Ačkoli Zeman v březnu 2016 podepsal zákon o evidenci tržeb, již dříve jej podepsat přislíbil a nakloněnost EET vyjádřil i jeho mluvčí v pořadu DVTV Forum, těžko se dá hovořit přímo o podpoře. Evidenci tržeb jako takovou zamýšlel Zeman hodnotit až podle dosažených výsledků, a priori ji však považoval za dobrý nástroj k boji s daňovými úniky. Přesto byl začátek podle jeho slov až „překvapivě dobrý“. Výtky ke zmatkům považoval za nemístné, ačkoliv se sám vyjádřil, že by přivítal některé změny v zákoně. Celkově vzato tedy nejde zdaleka o takovou podporu, jakou vyjádřil zákonu o majetku.

Novela zákona o DPH zavádějící kontrolní hlášení byla prezidentem Zemanem podepsána v prosinci roku 2014. U ní se nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, že by Zeman zavedení kontrolního hlášení veřejně jakkoli jmenovitě podpořil, jak se vyjadřoval k předchozím dvěma zákonům. Při jejím přijímání však nevytvářel žádné překážky.

Miloš Zeman se v české politice pohybuje od roku 1990. V roce 2002 sice odešel do ústraní na Vysočinu, až do roku 2007 však byl členem ČSSD a v roce 2010 zakládal SPO. O politiku se tak aktivně (průběžně) zajímá více než 25 let.

Koncem ledna 1990 se Zeman stal poslancem za Občanské fórum. V roce 1992 kandidoval za ČSSD a stal se opět poslancem Federálního shromáždění. V roce 1998 byl jmenován předsedou vlády ČR. V roce 2002 odešel na Vysočinu a politické kariéře na vrcholné úrovni se nevěnoval. Nicméně byl stále členem ČSSD (1992–2007). V roce 2003 neúspěšně kandidoval do prezidentského úřadu. V prosinci 2009 založil Stranu práv občanů a v březnu 2010 byl zvolen předsedou této strany. V roce 2010 neúspěšněkandidoval za SPO v Ústeckém kraji do PSP a jako předseda následně rezignoval. V listopadu stejného roku byl zvolen čestným předsedou.

Do české politiky se vrátil jako prezident zvolený první přímou volbou v roce 2013, kandidaturu oznámil v červnu 2012.

Prezident Miloš Zeman pověřil předsedu hnutí ANO Andreje Babiše jednáním o sestavení nové vlády a zároveň od něj nevyžadoval, aby předem získal důvěru Sněmovny. Andrej Babiš byl jmenován premiérem 6. prosince 2017. Následně na to byli 13. prosince 2017 na Pražském hradě jmenováni noví členové vlády.

Poslanecká sněmovna nevyslovila menšinové vládě důvěru v hlasování, které se uskutečnilo 16. ledna 2018. Vláda proto schválila svou demisi, která by měla být pravděpodobně přijata 24. ledna 2018. Prezident Miloš Zeman už v říjnu řekl, že Andreje Babiše jmenuje premiérem znovu. Později k tomu připojil podmínku, že musí mít zaručenou důvěru ve Sněmovně. Tuto podmínku vyslovil po svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře menšinové vládě Andreje Babiše. Ve svém projevu přímo přednesl, že by si uměl představit různé varianty podpory vlády, a to 103, 108, 115, 140. Proto ANO jednalo s ČSSD a má v plánu jednat s SPD Tomia Okamury.

Premiér Andrej Babiš se vyjádřil, že by chtěl mít novou vládu jmenovanou do konce února, tedy že by ji ještě stihl jmenovat stávající prezident Miloš Zeman, kterému prezidentský mandát končí 8. března 2018.

Michal Horáček debatoval 2. ledna večer s Jiřím Ovčáčkem na TV Barrandov v pravidelném pořadu Aréna Jaromíra Soukupa. V prohlášení TV Barrandov k tomuto pořadu stojí, že se nejedná o předvolební debatu, ale o klasický diskusní pořad vysílaný od října 2017. „Televize Barrandov si zakládá na tom, že výběr hostů je čistě její záležitostí, základním kritériem je atraktivnost diskutujících z pohledu diváků a samozřejmě i dodržení pravidel, jež stanovuje zákon.“

Vedle Michala Horáčka a Jiřího Ovčáčka byli do pořadu pozváni i Jiří Drahoš a Mirek Topolánek. Ostatní prezidentští kandidáti nebyli ohledně účasti v pořadu vůbec osloveni. Jiří Drahoš pozvání odmítl s tím, že Jiří Ovčáček na prezidenta nekandiduje, a je případně taktéž ochoten vyslat do diskuse svého mluvčího. Právě Drahoš přitom diskusi označil za debatu prezidentských kandidátů. Pozvání do debaty s Jiřím Ovčáčkem nepřijal ani Mirek Topolánek s odůvodněním, že kandiduje na funkci prezidenta proti Miloši Zemanovi.