Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocený jako pravdivý, protože hnutí ANO v době jednání o složení kontrolních komisí Parlamentu několikrát potvrdilo, že není proti tomu, aby předsedové kontrolních komisí byli poslanci z řad opozice. Hnutí toto stanovisko navíc dodrželo – až do zvolení Jiřího Maška (ANO) jako předsedy kontrolní komise pro GIBS.

Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek se v době jednání o obsazení nové Poslanecké sněmovny několikrát zmínil (Novinky.cz, Lidovky.cz), že ANO nemá nic proti tomu, aby předsedy kontrolních komisí byli členové opozice (zde myšleni členové ostatních parlamentních stran mimo ANO).

Parlament dle jednacího řádu (§ 47) může vytvářet trvalé i dočasné komise. Dle současné praxe jsou to pak především komise zřizované dle jednacího řádu, dále pak kontrolní komise a dočasné ad hoc vyšetřovací komise. Po jednom předsedovi mají Piráti, STAN a TOP 09. Strany ODS a SPD mají pak po dvou předsedech.

V případě kontrolních komisí Poslanecké sněmovny tak hnutí ANO nemělo, až do zvolení Jiřího Maška (ANO) dne 18. dubna 2018, žádného člena na místě předsedy těchto komisí.

Když se podíváme na návrhy zákonů předložené ze strany vlády od 21. října 2017 (8. volební období), tak se výše vytyčeného okruhu témat týkají čtyři návrhy, a sice: novela zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení; novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení; vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a novela insolvenčního zákona.

V případě první novely má dojít ke změnám v zákoně o státní sociální podpoře a zákoně o Úřadu práce České republiky, které se tematicky týkají problematiky sociálních dávek. Avšak věcně návrh žádné změny nepřináší, jak se dočteme v důvodové zprávě:

„Předložený návrh zákona má opravný legislativně-technický charakter a neobsahuje žádné věcné změny.“

Druhý návrh se týká projektu eNeschopenek a úprav v rámci Jednotného informačního systému práce a sociálních věci (JISPSV), jak stojí v závěru důvodové zprávy:

„Navrhuje se proto zrušení právní úpravy stávajícího projektu „eNeschopenky“ a současně právní úpravy převodu registrů ČSSZ do JISPSV s tím, že zároveň budou zahájeny práce na nové podobě eNeschopenky s termínem účinnosti 1. ledna 2021; přitom bude zvážena i další podoba JISPSV.“

Nicméně opět se nejedná o žádnou zásadní věcnou změnu, ale spíše o návrh organizačních změn.

Třetí návrh, který již postoupil do druhého čtení, se týká změn pravidel pro jmenování a sankce znalců. Tím pádem zapadající pod problematiku justice a soudnictví.

Poslední návrh se týká pomoci osobám v exekuci, konkrétně usnadňuje proces vstupování do oddlužení. Jde tedy o návrh zákona zabývající se dluhovými pastmi.

Za zmínku může stát i plánovaná změna výše normativních nákladů na bydlení (stanovovaná každoročně vládou), která má za cíl zabránit zneužívání peněz od státu nepoctivými pronajímateli bytů. V tomto případě se nejedná o zákon, ale o nařízení vlády předložené ze strany ministerstva práce a sociálních věcí.

Na základě výše uvedeného hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Dodejme, že nehodnotíme obsah předloh, ale soustředíme se na fakt, že ministři v daných oblastech nějaké kroky podnikli.

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť rozhodné okolnosti případu nebyly známy, a nelze tedy říci, že by si na kauzu někdo vzpomněl po deseti letech.

Stavba Čapího hnízda započala roku 2006, ale rozporuplným momentem bylo až schválení dotace z programu pro malé nebo středně velké podniky, tedy srpen roku 2008. Od počátku nebylo jasné, komu areál patří. Majitelé akcií společnosti Čapí hnízdo byli od roku 2008 anonymní až do zákazu takového druhu akcií v roce 2014. Poté se sloučila s firmou Imoba spadající do holdingu Agrofert. První vyšetřování možného podvodu začalo na přelomu roků 2015 a 2016.

Dodejme, že sám Babiš nejprve tvrdil, že neví, komu farma patřila, aby vzápětí veřejně za majitele v rozhodné době označil své rodinné příslušníky.

V roce 2006 započaly práce na projektu – komplexní rekonstrukce celého areálu včetně zázemí pro nadstandardní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času. O čtyři roky později byla rekonstrukce úspěšně dokončena. Farma čerpala dotaci 50 milionů korun, výbor regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 20. srpna 2008.

Koncem listopadu 2015 do rukou vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové přišlo anonymní trestní oznámení na farmu Čapí hnízdo. Jeho pisatel se domnívá, že při budování centra byl spáchán dotační podvod. Žalobci dospěli k tomu, že trestní oznámení může mít reálné základy, a postoupili ho těsně před Vánoci policii. V březnu 2016 Evropský úřad proti podvodům OLAF zahájil oficiální vyšetřování okolností, za nichž bylo 50 dotačních milionů na výstavbu Čapího hnízda uděleno.

Miroslav Kalousek hovoří o termínu, který na české politické scéně zavedl v roce 2002 Mirek Topolánek, který v opozici s ODS deklaroval odmítnutí hlasovat pro jakékoliv vládní návrhy. Přes odmítavý postoj k vládě Andreje Babiše připustil předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, možnost hlasovat pro vládní návrhy, které budou v souladu s programem TOP 09. Ze strany TOP 09 se tak vůči vládě hnutí ANO nejedná o deklaraci nulové tolerance.

Obecný postoj TOP 09 ke koaliční vládě s hnutím ANO je negativní a kritický. Tento přístup byl deklarován už před volbami bývalým předsedou strany, Miroslavem Kalouskem, který vládu s hnutím ANO odmítl protože dle jeho slov: „…chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii.“

Předseda TOP 09, Jiří Pospíšil, se 12. prosince 2017 vyjádřil proti případné podpoře menšinové vlády hnutí ANO. Deklaroval také připravenost TOP 09 hlasovat aktivně proti vládě. Případnou podporu vládních návrhů, které by byly v souladu s programem TOP 09, ale připustil.

Top 09 hlasovala pro vládní návrh 1. června 2018 v otázce působení sil Ministerstva obrany ČR v zahraničních operacích v letech 2018–2020. Další hlasování pro vládní návrh bylo ze strany poslanců TOP 09 zaznamenáno například 30. května 2018 v otázce poskytnutí státní záruky ČR na zajištění půjčky ČNB pro MMF, nebo 10. dubna 2018 pro vládní návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle Nagojského protokolu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v současnosti bylo rozhodnuto o vrácení padesátimilionové dotace, o kterou v kauze jde, a také kvůli předchozí pokutě, již farma Čapí hnízdo musela zaplatit.

V tzv. kauze Čapí hnízdo je Andrej Babiš obviněn z podvodu při čerpání dotace - má jít o účelové vyvedení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov (následně farma Čapí hnízdo) z holdingu Agrofert tak, aby firma získala dotaci určenou pro malé a střední podniky.

Jak zjistil deník Neovlivni.cz, už v roce 2011 byla firmě Čapí hnízdo udělena šestimilionová pokuta (vč. penále) za neoprávněné čerpání dotace. V tomto případě šlo o to, že část dotace byla poslána na účet firmy v době, kdy firma sama ještě neproplatila fakturu dodavatelům, což je v rozporu s pravidly pro přidělování dotací.

Další audit si vyžádalo ministerstvo financí od společnosti KPMG. Ta došla ke stejnému závěru. Navíc upozornila na to, že regionální úřad měl vyplacení dotace zabránit, protože kontrola neproběhla řádně. Právě tento úřad však v roce 2012 prominul farmě Čapí Hnízdo 99 % pokuty.

Kromě této kontroly probíhaly i kontroly další. Ministerstvo financí (v době, kdy jej vedl Babiš) samo provedlo šetření, nicméně jak informoval server Echo24 na základě zveřejněného auditu (ten vynesla Skupina Šuman), šetření se zaměřovalo pouze na některé otázky a neřešilo podstatu celé věci - tedy to, zda reálně celý projekt patřil Babišovi i v době, kdy formálně žádal o evropskou dotaci z pozice malé nebo střední firmy.

Přidělením dotace se zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve své závěrečné zprávě dospěl OLAF ke zjištění, že příjemce dotace uvedl nepravdivé informace a důležité informace zatajil (české znění zprávy zde).

Farma Čapí hnízdo byla následně vyňata z evropského financování a nyní má dotaci vrátit. Momentálně byla lhůta pro vrácení prodloužena do konce června 2018.

Maďarsko odmítlo podepsat Marakéšskou deklaraci a Marakéšský akční plán do roku 2020. Nicméně nadále zůstává součástí Rabatského procesu a mělo by se na konkretních aktivitách podílet prostřednictvím Visegradské skupiny.

Výrok předsedy Kalouska je hodnocen jako zavádějící, jelikož se přisuzuje komunistům automatický vzorec chování, jenž však nemusí platit vždy zcela absolutně.

V pátek, 1. června 2018 probíhala v Poslanecké sněmovně diskuse o vládním návrhu zahraničních misí pro léta 2018 až 2020. Celý návrh z dílny ministerstva obrany byl schválen, proti byli pouze komunisté a SPD.

Během rozpravy k návrhu předseda klubu KSČM Kováčik podotkl, že návrhy, které pochází od Rady bezpečnosti OSN komunisté podpoří. Ostatní mise plynoucí ze spolupráce na bilaterální či unijní úrovni jsou pro komunisty problematické.

"Myslíme si, že závazky, které byly učiněny v souladu s rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN, je třeba ctít. To je pro nás přednostní. To ostatní je u nás problém."

Pro kladné stanovisko Rady bezpečnosti OSN je třeba alespoň 9 z 15 hlasů přičemž žádný z pěti stálých členů (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie) nesmí být proti.

Pro Radu bezpečnosti platí mnoho pravidel a v korektní argumentaci není možné vybrat (jakkoli nahodile či promyšleně) jedno z nich a tvrdit, že komunisté chtějí aktivovat právě tuto normu, ačkoli pro to není relevantní důkaz. Ad absurdum, stejně by se v konkrétním případě dalo tvrdit, že KSČM nechce souhlasit s ničím, co nepodpoří Spojené státy americké.

Co se Ruska jako bezpečnostní hrozby týče, Severoatlantická aliance nemá pocit, že by Rusko představovalo pro NATO vojenskou hrozbu či opačně, avšak na obou stranách přetrvávají pochyby o záměrech a politice toho druhého (pdf. str. 10). Naopak se Aliance hodlá v následujících letech snažit o lepší vztah NATO a Ruska (pdf. str. 27). Strategický dokument ovšem pochází z roku 2010, od té doby se vztahy zejména díky událostem na Krymu a východní Ukrajině eskalovaly.

V konkrétních vyjádření členů a zástupců NATO lze ovšem slova o hrozbách skutečně identifikovat. Za všechny můžeme jmenovat Petra Pavla, který Rusko spolu s terorismem označuje za hlavní hrozby pro NATO. Pavel je předseda vojenského výboru NATO.

Česká republika podle zprávy (bod 2.3) Bezpečnostní informační služby z roku 2016 čelí kontrarozvědné činnosti ruských zpravodajských služeb, což lze jako bezpečnostní hrozbu považovat.

"Ruskými prioritami pro rok 2016 byly vlivové a zpravodajské operace vedené v rámci či na podporu hybridní kampaně v kontextu ukrajinské a syrské krize. Oproti roku 2015 však v průběhu roku 2016 vzrostla role a intenzita aktivit ruských zpravodajských služeb na území ČR. (...) Ruské zpravodajské služby nezměnily svůj extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický personál tak zůstává nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci, a dlouhodobě si tak stále drží tento negativní primát v diplomatickém sboru deklarovaném v ČR."

Výrok je hodnocen jako zavádějící kvůli tomu, že je sice pravdou, že tento cíl v prohlášení opravdu je, ale je zavádějící ho vztahovat k migraci obecně. A to vzhledem k tomu, že je to pouze jeden z cílů jedné z pěti hlavních oblastí deklarace, která se zabývá problematikou legální migrace a zaměstnanecké mobility speciálně.

Marakéšská deklarace zmiňuje pět hlavních oblastí, které by se měly stát hlavním cílem snah deklarujících států v nejbližší budoucnosti:

• oblast výhod migrace a problematiky,
• oblast legální migrace a mobility,
• oblast ochrany a azylového řízení,
• oblast prevence a boje proti nelegální migraci, pašeráctví a obchodu s lidmi,
• oblast návratu, zpětného převzetí a reintegrace.

Oblast legální migrace a mobility (.pdf, str. 5) deklarující strany chápou jako důležitou a chtějí zajistit její posílení a rozvoj především pro určité kategorie cestujících. Vyjadřují se v takto:

„... recognise the need to encourage and to strengthen the pathways to regular migration, based on efficient civil registration systems, and to promote the mobility of certain categories of travellers (in particular, businessmen and businesswomen, young professionals or researchers) between European and North, West and Central African countries.“

V této je oblasti pak vytyčený cíl číslo 3 v překladu: „...podpora legální migrace a mobility, obzvláště u mladých osob a žen, mezi Evropou a severní, západní a centrální Afrikou, a mezi těmito regiony navzájem.“ Cíl by se měl specificky zaobírat jen legální migrací dle možností a potřeb jednotlivých pracovních trhů, ochranou a právy pracovníků a podporou dobrých postupů a faktorů v rámci mezi a mimoregionální mobility.

V otázce dopadů migrace na rozvoj států se deklarující státy v prohlášení (. pdf, str. 4) přihlásily k zásadám rozvojové Agendy 2030 přijaté OSN, která ve svém cíli číslo 10.7 hovoří o tom, že ke snižování nerovnosti mezi a uvnitř států je potřeba zajistit řádnou, legální a bezpečnou možnost migrace a mobility lidí, a to za využití plánované a organizované migrační politiky. Lze tedy tvrdit, že obecně organizovaná (ve smyslu státem kontrolovaná) legální migrace je považována za jeden z pozitivních zdrojů rozvoje a růstu států.

Uniklý návrh programového prohlášení vlády, který 11. května 2018 zveřejnil server iRozhlas.cz, jasně vyjadřuje zahraničně politickou orientaci. Návrh prohlášení říká: „Členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech je pro vládu prioritní.“ O členství v NATO se v návrhu uvádí, že: „…je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu.“Návrh se konkrétně vyjadřuje také ke vztahům ČR s dalšími důležitými státy, podporuje ekonomickou diplomacii a členství v multilaterálních organizacích jako je OSN, WTO, OECD atd.

Vztah ČR k EU prohlášení rozebírá v bodě Zahraniční politika a Evropská unie. Cílem vlády bude zajistit, aby byla Česká republika aktivním a respektovaným členem EU. Vláda plánuje aktivní zapojení do diskuse o reformě EU s důrazem na posílení role členských států, Evropské rady a principů subsidiarity a proporcionality.

Velkým tématem ve vztahu k EU je pro vládu otázka ilegální migrace. Vláda slibuje navrhnout změnu Společného evropského azylového systému, a zajistit tak subsidiaritu členů EU v otázce přijímání a přesidlování uprchlíků. Zároveň chce vláda v rámci EU a NATO prosazovat u migrace razantnější přístup a řešit problematiku v zemích původu a prvního útočiště, kam uprchlíci přicházejí. K tomu se váže také vládní závazek větší aktivity v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci.

O členství v NATO tento bod říká: „NATO je páteří naší bezpečnostní politiky.“
Vztah ČR k NATO se ale podrobněji rozebírá v bodě Obranná politika a Armáda České republiky. Vláda se zavazuje k další účasti na mírových misích a aktivitách NATO a také na zahraničních operacích OSN a EU.

Je vyjádřena podpora, aby vojáci Armády České republiky pokračovali a byli zapojeni do alianční spolupráce. Prohlášení zmiňuje například: „…účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku. Budeme přispívat do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Ve vztahu k ostatním státům návrh prohlášení deklaruje zachování nadstandardních vztahů se Slovenskem, pokračování spolupráce v rámci V4, prohlubování vztahů s Rakouskem, vytvoření pragmatických aliancí s Německem a Francií a zachování vztahů s Velkou Británií v ekonomice a bezpečnosti po Brexitu. Detailněji je popsána spolupráce s USA se zaměřením na obchod, investice, obranu, bezpečnost, vědu a výzkum.

Vláda se v návrhu také zavazuje pokračovat ve stávající politice vůči Izraeli a udržet strategické přátelství a partnerství. Podporuje mírové řešení palestinské otázky v souladu s rezolucemi RB OSN.

O vztahu s Ruskou federací se návrh prohlášení zmiňuje pouze takto: „Chceme se v EU mnohem aktivněji účastnit diskuze o budoucích vztazích s Ruskou federací se snahou o nalezení všeobecně přijatelných řešení vedoucích ke snížení napětí v Evropě.“ S Čínou plánuje vláda: „…docílit vyvážených a vzájemně výhodných vztahů na základě uzavřených dohod respektujících pravidla mezinárodního obchodu.“

Z diplomatického hlediska v návrhu vláda deklaruje větší důraz na prosazování lidských práv, a to v rámci členství ČR v Radě pro lidská práva OSN v období 2019 až 2021. V ekonomické diplomacii se zavazuje podporovat české exportéry a zahraniční investiční projekty.

Zástupci STAN, KDU-ČSL i ODS vyjádřili ochotu jednat s ANO o vládě, pokud by v ní nezasedala trestně stíhaná osoba. Kalousek však posunul význam jejich slov, když nehovoří o ochotě jednat, ale rovnou o připravenosti se dohodnout. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý, protože jádro Kalouskovy námitky, totiž že se hnutí ANO nabízela možnost složit vládu s demokratickými partnery, je pravdivé. Přejdeme-li k vyjádření zástupců jednotlivých stran, můžeme začít u Starostů a nezávislých. Předseda STAN Gazdík se vyjádřil, že prioritou je pro ně vytvoření koalice demokratických stran, a proto jsou ochotni k jednání. Stanovil 3 podmínky pro účast svého hnutí na těchto jednáních. Dle jeho slov:

„Ve vládě nebude sedět žádná obviněná či trestně stíhaná osoba, vláda bude mít jasnou euroatlantickou orientaci a budeme mít garance, že se ve Sněmovně nebude opírat o extremistické strany.“

Stejnými třemi podmínkami podmínil jednání i volební lídr Farský. KDU-ČSL se již před volbami ústy svého předsedy vyjádřila, že do vlády s Andrejem Babišem nepůjde, protože je trestně stíhaný. V únoru letošního roku místopředseda strany Jurečka prohlásil:

„Jsme připraveni jednat o většinové vládě s hnutím ANO, případně s jinými partnery, ale nemůže být ve vládě trestně stíhaná osoba.“

K možnosti, že by byl premiérem někdo jiný z hnutí ANO než Andrej Babiš, řekl předseda KDU-ČSL Bělobrádek: „Bez hnutí ANO se vláda, která nebude závislá na hlasech radikálních a extremistických stran, sestavit nedá, takže se to nabízí jako řešení, které tady mohlo být už dávno.“

Za ODS se vyjádřila první místopředsedkyně Udženija: „Je to jedna z podmínek, které ODS měla, že nechce, aby byl trestně stíhaný premiér. Pokud by tato překážka byla odstraněna, určitě ODS je otevřena jednání“, řekla na dotaz IDNES.CZ.