Přehled ověřených výroků

Poslední srpnový den Vláda České republiky schválila 40milionovou pomoc na zlepšení životních podmínek obyvatelů uprchlického tábora Azraq na severu Jordánska. Jak po jednání vlády napsal premiér na svůj twitterový účet, peníze by měly jít na ubytování pro 2280 uprchlíků.

Dle vládního webu je cílem v Azraqu vystavět 456 nových ubikací a 3544 ubytovacích jednotek opravit. Kolika lidí se bude finanční pomoc týkat však web neuvedl. Finanční prostředky budou Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) poskytnuty prostřednictvím Programu Ministerstva vnitra na asistenci uprchlíkům v regionech původu a prevenci velkých migračních pohybů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, přístup k neveřejné zprávě Roberta Šlachty má pouze 7 členů vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Výhradu však udělujeme za skutečnost, že komise má i v tomto režimu rozhodnout o zpřístupnění materiálů třetí osobě.

Zápis o schůzi komise, který obsahuje všechny dokumenty na schůzi předložené (čl. 11 odst. 2 jednacího řádu vyšetřovací komise), je až na výjimky veřejně přístupný. Pouze pokud byly jednání komise nebo část jednání prohlášeny za neveřejné, mají právo do zápisu nahlížet pouze členové vyšetřovací komise (čl. 11 odst. 4 jednacího řádu vyšetřovací komise). Komise však také může usnesením rozhodnout o zpřístupnění zápisu i všech souvisejících podkladů třetí osobě (čl. 11 odst. 4 en fine jednacího řádu vyšetřovací komise).

Vyšetřovací komise se dne 11. července 2016 skutečně usnesla, že její další schůze budou neveřejné (.pdf, str. 1). Tzv. Šlachtovu zprávu předal členům vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny na její druhé schůzi dne 28. července 2016 (.pdf, str. 1) státní zástupce Ištván. Stalo se tak tedy již v režimu neveřejného projednávání. Přístup k zápisu má za standardních podmínek pouze 7 členů, kteří byli zvoleni Poslaneckou sněmovnou dne 29. června 2016.

Jan Bartošek má tedy pravdu, dodáváme však, že komise obecně může seznam oprávněných osob rozšířit. V tomto případě vzhledem k neveřejnosti zápisů nicméně nemůžeme ověřit, zda k tomu v tomto konkrétním případě došlo.

Andrej Babiš naráží na událost z 1. září letošního roku, kdy měl podle novináře serveru Aktuálně.cz Ludvíka Hradilka zpochybnit fakt, že byl tábor v Letech na Písecku táborem koncentračním. Novinář Hradilek následně v rozhovoru pro web Neovlivní odmítl nařčení Babiše, že měl inkriminovaný výrok, který se objevil ve fotoreportáži na serveru Aktuálně.cz, vytrhnout z kontextu.

Tento výrok Andreje Babiše vyvolal velkou vlnu kritiky a Babiš se za něj na půdě Poslanecké sněmovny omluvil. Od jeho pronesení se nicméně distancoval.

Společně s ministrem spravedlnosti Pelikánem doprovodil Herman Babiše na opakovanou návštěvu tábora v Letech, která se uskutečnila 6. 9. 2016. Zde ministr Herman sdělil, že je současná vláda v otázce odkupu zařízení nejblíže během osmnácti let vyjednávání. Ačkoliv Herman explicitně nevyjádřil Babišovi podporu, právě jeho přítomnost na opakované návštěvě v Letech lze jako určitou formu podpory chápat.

Na rozdíl od ministra Hermana se prezident Zeman – tentokrát v kauze Čapí hnízdo – zastal Babiše zcela otevřeně. V době, kdy Babiš čelil kritice v kauze dotace pro areál Čapí hnízdo, navštívil ho právě na tomto místě prezident Zeman na Babišovo pozvání. Zeman si areál prohlédl, pokřtil klokana a označil celou kauzu Čapí hnízdo za mediální záležitost a kampaň proti Andreji Babišovi.

Výrok je označen jako pravdivý, protože Útvar odhalování nelegálních výnosů a daňové kriminality SKPV (často užívaná zkratka FIPO - finanční policie), který se problematikou zajišťování výnosů z trestné činnosti zabýval od roku 2004, byl k 1. ledna 2007 zrušen. Část policistů byla začleněna do Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, část do SKPV správ krajů. Došlo tak k delegaci faktického zajišťování výnosů z trestné činnosti ostatním útvarům Policie ČR.

V případě ÚOOZ je skutečně nehovoří o zrušení útvaru, nýbrž o sloučení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) s Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK).

Pokud se Miloš Zeman rozhodne znovu kandidovat na prezidenta, oznámí svoji kandidaturu v březnu 2017. Uvedl to na svém Twitteru mluvčí Jiří Ovčáček.

Prezidentské volby se budou konat v roce 2018. Současný prezident oznámil, že v případě kandidatury nepovede žádnou volební kampaň. Podle jeho slov by se voliči měli rozhodnout dle výsledků jeho dosavadní práce.

Na brífinku k reorganizaci policie, který proběhl 15. června, vystoupili mimo jiné dva bývalí policejní prezidenti. První z nich, Oldřich Tomášek, působil v čele policie mezi roky 1995 a 1998. Ten už o několik dní dříve na webu Echo 24 publikoval blog s názvem "Co se nyní děje v policii, mě děsí." V něm obhajuje sloučení obou útvarů tím, že si často vzájemně konkurují a v jeden čas pracují na stejných případech. Na brífinku i blogu zdůraznil, že se ÚOOZ dostává přeceňované pozornosti, protože některé krajské kriminální sbory mají stejnou nebo i vyšší úspěšnost vyřešených případů (video od 27:00).

Tím druhým byl Jiří Kolář, který vedl policii od roku 1998 do roku 2005. Na brífinku odmítl, že by se změny v policii daly označit za reorganizaci či restrukturalizaci. Jde podle něj pouze o organizační změny (video od 21:00). Ve svém projevu připomněl rok 2002 a reorganizaci, kterou v policii provedl. Šlo o sloučení kriminální policie s úřady vyšetřování. To dle jeho slov byla skutečná reorganizace, které se říkalo "spojení ohně a vody."

Oba dva bývalí prezidenti vyjádřili podporu současným změnám, zároveň se nám však nepodařila nalézt žádná vyjádření bývalých policejních prezidentů, která by v minulosti reorganizaci zmiňovala. Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, protože zcela konkrétně se oba zmínění býv. policejní prezidenti nevyslovili, že by se tato reorganizace řešila 10 let.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, otázka obnovení krajského soudu v Liberci trvá přes 10 let a zatím se ji nepodařilo vyřešit žádné z vládních koalic.

Liberecký krajský soud existoval do roku 1960 jako součást soustavy krajských soudů. Zákon o územním členění státu ale upravil území tehdejšího Československa na nových 11 administrativních částí: 10 krajů a Prahu jako samostatnou územní jednotku. Liberecký kraj zanikl a nově zřízený Severočeský kraj získal sídlo v Ústí nad Labem, tudíž zanikl i krajský soud v Liberci. Stejně rozdělení soudních krajů zůstalo až dodnes, obvody soudů a jejich sídla obsahuje 2. příloha zákona o soudech a soudcích.

Snahy o obnovení krajského soudu v Liberci se objevují od roku 2005, kdy byl Libereckým krajem Poslanecké sněmovně předložen první z návrhů novel zákona o soudech a soudcích. Dodnes bylo předloženo Poslanecké sněmovně celkem 5 návrhů týkajících se zřízení Krajského soudu v Liberci (3 návrhy předložilo zastupitelstvo Libereckého kraje v letech 2005, 2007 a 2011, další předložila skupina poslanců v letech 2012 a 2015), žádný z nich se ale nepřijal.

Miroslav Kalousek byl ministrem financí v letech 2007-2009 a 2010-2013. V těchto letech byl průběžně upravován daňový systém. Zavedena byla tzv. superhrubá mzda, jediná sazba pro daň z příjmu fyzických osob (následně byla zavedena i tzv. solidární přirážka,) daň z příjmu právnických osob ve výši 19 % a sazby 15 a 21 % pro DPH. Byl schválen institut nespolehlivého plátce i nový daňový řád.

S výjimkou DPH, kde byla zavedena druhá snížená sazba ve výši 10 % (na dětskou výživu, léky a knihy), nedošlo ke změnám v sazbách u daní z příjmu fyz. osob, právnických osob a ani u obou ostatních sazeb DPH.

Seznam daňových změn, které byly zavedeny pro rok 2015, vypisuje web ministerstva financí. Upravovaly se výdajové paušály, zvyšovaly se slevy na dítě, pracujícím důchodcům se vrátila sleva na dani, kterou jim zrušily pravicové vlády, zavedena byla tzv. kontrolní hlášení (s odkladnou účinností od roku 2016), u některých komodit (např. mob. telefony) se zaváděla reverse charge.

V roce 2016 se v této oblasti udály další změny, mezi něž patří: vznik tzv. kontrolního hlášení, které musí pravidelně zasílat každý plátce daně bernímu úřadu. Zpřísňuje se také nutnost používání datových schránek, které budou nyní výlučným systémem pro komunikaci mezi plátci daně a finančním úřadem. Zvýšeno bylo daňové zvýhodnění na výživu druhého a třetího dítěte, a to o 1 200 Kč resp. 3 600 Kč.

Pokud tedy vyjdeme z tohoto přehledu, většina daní zůstala skutečně neměnná, daně z příjmu fyzických i právnických osob zůstaly ve stejné výši, u DPH byla zavedena 2. snížená sazba. Z novinek, které byly zavedeny, lze jmenovat kromě 3. sazby DPH ještě zavedení kontrolního hlášení. Jinak se vláda soustředila zejména na parametrické úpravy u daňových zákonů. Jmenujme opakované zvýšení slev na dítě či znovuzavedení slevy na dani pro pracující důchodce. Tyto změny sice mohou znamenat jisté komplikace pro jednotlivé daňové poplatníky, ale nemění daňový systém jako celek.

Centrum pro výzkum veřejného mínění provádí šetření o důvěře vrcholným politikům. Podle těchto výsledků (.pdf, str. 1) důvěřovalo v červnu 2016 prezidentu Zemanovi 54 % českých občanů a naopak 39 % mu nedůvěřovalo.

Agentura Median prováděla v říjnu 2016 pro Seznam.cz průzkum o prezidentských volbách. Volbu Miloše Zemana by v prvním kole zvažovala (.pdf, str. 7) necelá třetina respondentů. Agentura nicméně upozorňuje, že procento „vážně zvažujících“ není odhadem výsledku v prvním kole. Zároveň 48 % dotázaných uvedlo, že je pro ně současný prezident nepřijatelný.

Důvěru ve vrcholné politiky a činitele od roku 2013 zachycuje následující tabulka ze zprávy CVVM. JménoProsinec 2013Březen 2014Květen 2014Září 2014Říjen 2014Leden 2015Duben 2015Květen 2015Září 2015Říjen 2015Leden 2016Březen 2016Červen 2016Zemanx47x49x40x41x4656x54Babiš45535955585954555350514742Stropnický Martin4550x45x46x44x4245x40B.Sobotka42464743465346534946434140Rychetskýx46x43x48x45x4443x38Chovanecx162723283532323235393533Zaorálek29303328x3032313430333332Okamura47474334393424243028293331Marksová-Tominováx17x21x2523252626262425Jurečka5171920232220272424242324Dienstbierx47x36x37x33x2926x24Bělobrádek25273126323431353131292723Šabatováx23x18x25x23x2219x22Filip24242223212218212221212222Šlechtováxxxxx12x14x1517x21Pelikánxxxxxxx13x1718x21Valachováxxxxxxxxx1313x20Ťokxxxxx15x20x1921x20Štěchx20x16x23x22x1920x19Hamáčekx15x11x1716181918181817Němečekx12x11x14x14x1519x16Fiala15161212131214131514141316Mládekx12x12x16x15x1518x14Singerx7x8x8x8x911x13Hermanx10x8x12x12x1112x13Kalousek10x11x11x13x11x131513Brabecx9x8x9x11x1211x10Lidinskýxxxxxxxxxxxx4

Podle Závěrečné zprávy RIA k návrhu zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (.pdf, strana 45) zákon implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků, konkrétně článek 18 této směrnice, týkající se přeshraničního prodeje tabákových výrobků na dálku.

Směrnice EU musí jednotlivé členské státy implementovat do svého národního práva. Je jen na nich, jakým způsobem to udělají. Pokud tedy "padl pod stůl" tento návrh, vláda bude muset připravit jiný, kterým zajistí, aby česká legislativa byla v souladu s touto směrnicí.