Přehled ověřených výroků

Na základě dat Ministerstva průmyslu a obchodu ČR hodnotíme výrok premiéra Sobotky jako pravdivý.

Jak uvádí veřejná databáze zahraničního obchodu MPO, dle údajů (.xls) za první čtyři měsíce roku 2016 činil export do ČLR 14 336 milionů korun. Import ve stejném období dosahoval částky 140 412 milionů korun.

Jak ukazuje tabulka Teritoriální struktura zahraničního obchodu ČR za leden - duben 2016 (.xls),v současné době tvoří vývoz ČR do ČLR skoro přesně 10 % dovozu.

S kauzou týkající se firem Mrencové, které poskytují Jihomoravskému kraji služby, přišla MF Dnes. Podle jejích zjištění byla Jana Mrencová osobou ukrytou za Lucií Proutníkovou, jež roky mediálně vystupovala za hejtmana Haška, posílala jeho tiskové zprávy atd.

Haškova vyjádření ke kauze se proměňovala a do svých tvrzení se zamotával. Nejprve v souvislosti s Mrencovou mlžil a tvářil se, že ji příliš nezná. „Firma, ve které figuruje nebo figurovala paní Mrencová, myslím v minulosti dělala nějaká mediální školení směrem k úředníkům,"řekl například. Potom připouštěl, že ji „asi někdy viděl“ a že její firma pro kraj pořádala mediální školení. Ještě později přiznal širší spolupráci s ní.

Neexistenci osoby Lucie Proutníkové potvrdila Denisa Kapitančiková, bývalá šéfka tiskového odboru hejtmanství. Mrencová, která se za Proutníkovou skrývala, se podle ní chovala jako šedá eminence a schvalovala všechny mediální výstupy. Popisovala také způsob, jakým si vykazovala činnost: „Mrencová někdy žádala, ať jí posíláme fotografie z akcí a následně nám je zase posílala nazpět. Fakturovala si to jako svou činnost pro úřad.“ Mrencová je přitom nepravomocně odsouzena k podmínce za to, že slibovala za peníze uplácet novináře. Jihomoravský kraj platil za služby dvěma společnostem, se kterými je lobbistka Mrencová spojována. První bylo Producentské centrum Profil, ve němž je podle obchodního rejstříku Jana Mrencová společníkem, zatímco jednatelem je její druh Miloš Skácel.

Druhou společností je Marketingové centrum Profil, ve kterém v současnosti figuruje pouze její druh Miloš Skácel a Mrencová v něm podle rejstříku nikdy nefigurovala. iDNES.cz však tvrdí, že vůči kraji za Marketingové centrum Profil vystupovala opět jen Mrencová.

Na základě výše popsaných skutečností vyplývá, že kraj neměl uzavřenou smlouvu s Lucií Proutníkovou (toto jméno nefiguruje v rejstříku u žádné ze dvou firem).

Od roku 2011 Jihomoravský kraj zaplatil za služby těmto firmám 3,7 milionů korun. Přesné částky, které oběma firmám kraj vyplatil mezi lety 2011–2016, jsou uvedené v následující tabulce zveřejněné brno.iDNES.cz (který se odvolává na materiály poskytnuté tiskovou mluvčí kraje):

Zdroj: podle dat iDNES.cz

Kontrolní výbor zastupitelstva opravdu podpořil Haška. Výbor prováděl kontrolu právních předpisů. Podle protokolu kontrolního výboru (5. Zpráva o činnost výboru kontrolního, .docx, s. 2) „kontrola musí být provedena v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a zároveň připomněl, že postup JMK jako zadavatele při zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz je upraven směrnicí 18/INA-KrÚ-Zadávání veřejných zakázek odborů a veřejných zakázek na provoz“.

Výsledkem kontroly je, že „nebylo zjištěno nedodržení právních předpisů, včetně interních právních předpisů KrÚ na úseku samostatné působnosti“. (s. 7)

Vztahem mezi úřadem a lobbisty se má dále zabývat i Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupce úřadu rozhoduje o ukončení shromáždění, policie v jeho přítomnosti může zakročit jenom na základě jeho rozhodnutí.

Dle § 12 zákona o právu shromažďovacím rozhoduje o rozpuštění shromáždění zástupce úřadu. Zástupce nejprve vyzve svolavatele shromáždění, aby shromáždění neprodleně ukončil, pokud tak svolavatel neučiní, rozpustí jej zástupce sám.

Policie České republiky nemá v přítomnosti zástupce úřadu rozhodovací pravomoc, policejní útvary jsou pouze oprávněny zakročit k rozpuštění shromáždění na základě předchozího rozhodnutí zástupce úřadu. V případě, že není zástupce úřadu přítomný, mohou o ukončení shromáždění rozhodnout příslušníci Policie České republiky.

Ministerstvo zdravotnictví a jeho ministr Svatopluk Němeček (ČSSD) je vystavován soustavné kritice zejména ze strany předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Resortní program ANO kromě jiného kritizuje plýtvání finančními prostředky. "..v mnoha případech stále dochází k nákupům předražené zdravotnické techniky, zdravotnického materiálu a nekoncepčním nákupům léčivých přípravků. Zdravotní pojišťovny nefungují jako pojišťovny. Pacienti navíc přispívají na nepřehledné projekty, jako je například IZIP. Přístup k preventivním programům je chaotický. Zcela zásadní je neexistence dlouhodobého strategického plánu a kontroly využití finančních prostředků." Rezervy ve zdravotnictví se staly tématem jednoho z dílů servilního promo rozhovoru seriálu hnutí ANO Babišova kavárna, kritice Andreje Babiše neušly netransparentní předražené nákupy lékařských pomůcek nebo plýtvání peněz v rámci resortu.

Vládní kolega Andreje Babiše Svatopluk Němeček je oblíbeným terčem předsedy hnutí ANO na Twitteru.

V rámci předvolebního boje ke krajským volbám spustilo hnutí kampaň "Chceme lepší Česko". Z dravé zdravotnictví, které je jednou z částí kampaně kritizuje netransparentnost, neefektivnost a korupci krajského zdravotnictví. Hnutí ANO v programu ke krajským volbám prosazuje v oblasti zdravotnictví následující: "Zavedeme proto centrální nákupy a nákupy ve sdružení, které povedou k výrazným úsporám veřejných peněz. Proč krajské nemocnice nenakupují obvazy společně s fakultními nemocnicemi? Proč se přístroje nenakupují hromadně? Věděli jste, že například v Moravskoslezském kraji je 11 magnetických resonancí, přičemž některé z nich jsou dokonce vzdáleny jen 2 km od sebe? Není tohle právě důkaz absurdního plýtvání veřejnými prostředky? Zavedeme projekt open data krajského zdravotnictví, který na jednom místě ukáže, za kolik peněz a v jaké kvalitě nakupují nemocnice léky, zdravotnický materiál či služby. Díky úsporám budeme tedy myslet i na zdravotnický personál a zvýšení jeho platů." Na adresu zdravotnictví se ministr financí Babiš naposledy vyjádřil 21. září v otevřeném dopise (.pdf), jehož adresátem byl předseda České lékařské komory Milan Kubek. Zdravotnictví dle Babiše netrpí nedostatkem peněz, schází mu ale jasná koncepce a efektivnost.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože byť měl Kalousek vliv na konec obou uvedených politiků v jejich funkcích, základem jejich konce byly především kauzy, které se kolem nich přetřásaly. Dodejme, že nehodnotíme jejich závažnost či opodstatněnost. Zejména v případě Stanislava Grosse byla situace výrazně složitější, než že by "konec zavinil Kalousek".

Stanislav Gross, bývalý předseda vlády a ČSSD, opustil post předsedy vlády v dubnu 2005 po své rezignaci. Hlavním důvodem byla vládní krize, která byla způsobena jeho osobním skandálem, kdy nebyl jednak schopen doložit původ peněz (otevřela MF DNES), z nichž financoval své bydlení, a dále také fakt, že jeho manželka měla podnikat resp. získat půjčku s podnikatelkou, která vlastnila známý pražský nevěstinec (otevřel týdeník Respekt.)

V této době po řadě jednání vládu opustili ministři za KDU-ČSL (vládla koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), jejímž byl Miroslav Kalousek tehdy předsedou. Sám ve vládě v tomto volebním období nezasedal.

1. dubna 2004 se konalo hlasování o nedůvěře vládě Stanislava Grosse, v němž vládu zachránila KSČM, která se jednotně zdržela hlasování. Lidovci již zde byli proti vládě. Kalousek během tohoto jednání vystoupil proti Grossovi velmi tvrdě. Uvedl např, jak dokládá stenozáznam z tohoto jednání:

" Dámy a pánové, málokdy se mi stalo, ač donedávna, do včerejška koaliční partner, abych souhlasil se slovy předsedy vlády tak téměř do puntíku, jak tady byla vyslovena. - Ano, je to pravda. Tato koalice se může pochlubit velikými úspěchy, tato koalice se může pochlubit obrovskou hodnotou, kterou vložila ku prospěchu občanů České republiky.
Pokud tomu tak je, řekl to pan premiér a já s tím souhlasím, pak se ptám, proč pan premiér tak obrovskou hodnotu klade na oltář své vlastní funkce, proč si to bere jako rukojmí. Tato vládní krize přece nevznikla jako ideový spor mezi politickými stranami, ale jako problém pana premiéra. A to, co jste tady řekl, je prostě pravda, prostřednictvím pana předsedajícího pane předsedo vlády, ale pokud si toto berete jako rukojmí a chcete to zničit proto, abyste zůstal ve funkci, pak si vám dovolím říci, že nemáte takovou hodnotu. I když na tu jednu misku vah vedle své vlastní osoby položíte i účetní hodnotu nevěstince paní Barkové, pořád nemáte takovou hodnotu! A není prostě fér brát osud České republiky jako rukojmí svých osobních problémů, protože pokud to uděláte, zůstane tady jenom opravdu ten bordel! A ten křesťanští demokraté nepodpoří. Děkuji."

Po sérii jednání nakonec Gross sám rezignoval (celou kauzu popisuje Sabina Slonková), místo něj nastoupil jako předseda vlády Jiří Paroubek (ve stejném koaličním půdorysu), následně jej nahradil i jako šéf sociálních demokratů. Paroubkova vláda získala důvěru 13. května 2005 a to i hlasy lidovců včetně Miroslava Kalouska.

V případě Stanislava Grosse je patrné, že KDU-ČSL pod vedením Miroslava Kalouska vystoupila po sérii Grossových skandálů s požadavkem na jeho rezignaci, nicméně primárním důvodem konce předsedy sociálních demokratů byla jeho nevysvětlená bytová aféra.

Miroslav Kalousek měl tedy na konec Stanislava Grosse v politice svůj vliv jako předseda koaliční strany, která se proti němu postavila, primární vina ovšem ležela na skandálech samotného Grosse, který nebyl schopen vysvětlit financování svého bytu a také podnikání své ženy.

Druhou zmiňovanou postavou, kterou měl Kalousek slovy Babiše popravit, je Alexandr Vondra. Vondra byl členem vlád Mirka Topolánka (jako ministr zahraničí v první a jako místopředseda pro evropské záležitosti v druhé) a také Petra Nečase (jako ministr obrany).

Během fungování na Ministerstvu obrany přišlo Ministerstvo financí (Finanční analytický útvar) pod vedením Miroslava Kalouska s objevem, že během českého předsednictví měl český stát kvůli špatným smlouvám tratit 150 milionů korun vůči firmě ProMoPro, po níž byla také pojmenována kauza, která stála za koncem Vondry v politice. Ten totiž měl předsednictví z pozice místopředsedy vlády pro evropské záležitosti ve 2. Topolánkově vládě na starosti. Média spekulovala, že šlo ze strany Kalouska o útok na Vondru z důvodu, že oba politici se střetli v oblasti koncepce vojenských nákupů a probíhaly mezi nimi veřejné spory.

Vondra nakonec rezignoval v listopadu 2012 po neúspěšných senátních volbách, když neobhájil svůj mandát.

V případě Alexandra Vondry měl Kalousek viditelný podíl na jeho budoucím pádu, když jemu podřízený útvar Ministerstva financí zveřejnil informaci, že Vondra nese podíl na kauze ProMoPro a na finančních ztrátách českého státu během českého předsednictví. Dodejme, že Vondra nebyl v kauze nikdy ani obviněn.

Sám Babiš Vondru a aféru ProMoPro v politickém boji sám využívá, i když nyní tvrdí, že jej "Kalousek popravil". V dubnu 2014 uvedl:

" Je to jedna z afér ODS, která tvrdila teďka, že se poučila, ale zase vidíme, že tam mají bílé koně z hlediska financování ODS."

V únoru 2016 napsal (Novinky.cz):

" Kdo z politiků kryl privatizaci a doprivatizaci MUS, OKD a dalších firem, kdo z politiků minulých dohlížel na vyvádění stamiliónů korun v kauze Promopro apod.?Na jednom kongresu ODS už to vypadalo tak, že si tam kmotři, loutkaři a velrybáři plácali na baru pětitisícovky na čelo a nechali se u toho fotit. Petr Nečas, který sliboval tento systém ukončit, ho ještě zdokonalil s tím, že jeho sekretářka a milenka vybírala vstupné k premiérovi, všimné a řídila celý stát."

Z aktuálních průzkumů věřeného mínění vyplývá, že nejsilnější podpoře se z vládních stran těší ANO a ČSSD, na čemž se průzkumy jednoznačně shodují. Následující grafy zpracovávají stranické preference z května 2016 (stranické preference zahrnují odpovědi respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách, jedná se o hypotetický výsledek parlamentních voleb, které by se konaly nyní).

První graf zpracovávající květnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) i druhý graf, který pochází z květnového šetření agentury STEM, dokládají jasnou převahu ANO a ČSSD ve vládní koalici i mezi všemi stranami z pohledu stranických preferencí.

Co se týče dlouhodobějšího vývoje stranických preferencí, obě nejsilnější strany si drží své postavení, což opět dokládají květnové průzkumy CVVM i STEM.

Zdroj: STEM TRENDY

Přestože jsou ANO a ČSSD stále koaličními partnery, zvláště před přicházejícími senátními a krajskými volbami mezi nimi lze předpokládat jistou rivalitu. Server Neovlivní demonstruje vzájemnou podezřívavost těchto stran na základě šifrování zpráv a investic do bezpečnostních opatření. Lze tedy vystopovat prvky konkurenčního prostředí, ve kterém se tyto strany pohybují. Stejně tak v poslední době se strany veřejně střetávají např. v otázce protikuřáckého zákona, pozměňovacího návrhu zákona o hazardu či nejaktuálněji reorganizace policie.

Na základě zákonných ustanovení a momentálního zastoupení ve vládě, Parlamentu a ve výborech Poslanecké sněmovny nelze říci, že by ČSSD ovládla Policii ČR, BIS, GIBS či ÚZSI. Výrok je tedy nepravdivý.

Co se týká ovládnutí Policie České republiky, Babiš její nezávislost zpochybňuje v dalším výroku tak, že považuje jmenování policejního prezidenta ministrem vnitra za důkaz absentující nezávislosti. V hodnocení dalšího výroku rozebíráme, že dle platných a účinných zákonů této země je taková úvaha zcestná, a to jak v případě policejního prezidenta, tak i celého útvaru Policie ČR.

Babiš dále jako instituci, kterou ovládla ČSSD, jmenuje Bezpečnostní informační službu. BIS je jednou ze zpravodajských služeb České republiky, je zřízena podle zákona o zpravodajských službách České republiky. Podle § 4 tohoto zákona jmenuje ředitele této služby vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny. Vláda může podle stejného § ředitele odvolat. Současný ředitel služby Jiří Lang byl jmenován vládou na svou funkci již v červnu 2003, sloužil tedy pod vládami koaličními vládami ČSSD, ODS, 2 úřednickými vládami a současnou sestavou, která je tvořena i hnutím ANO.

Vedle odpovědnosti funguje také kontrola BIS dle § 18 o Bezpečnostní informační službě. Ta je vykonávána prostřednictvím Poslanecké sněmovny, která k tomu účelu zřídila Stálou komisi pro kontrolu činnosti BIS. Veřejně probíhají čas od času diskuze, zda je tato kontrola dostatečná, prozatím je ovšem vymezena takto. Stálá komise sněmovny pro kontrolu BIS je ze zákona sedmičlenná a jejím členem je i poslanec hnutí ANO Bronislav Schwarz.

Pokud budeme sledovat, jak BIS může předávat informace (§ 8 z. o BIS),opět zjistíme vazbu na vládu jako celek. Vládě jsou jednak směřovány zprávy o činnosti, je to ale rovněž pouze vláda a s jejím vědomím i prezident republiky, kdo může BIS v rámci jejích pravomocí úkolovat. Z těchto důvodů nelze hovořit o tom, že by ČSSD ovládla BIS. Vztah je navázán primárně mezi BIS a vládou jako celkem.

Co se týče GIBS, je upravena zákonem o Generální inspekci bezpečnostních sborů. Jejího ředitele dle § 2 zákona jmenuje i odvolává předseda vlády, nicméně děje se tak na návrh vlády a po projednání ve výboru pro bezpečnost PSP. Jeho členy jsou rovněž i poslanci za ANO. Aktuálního ředitele GIBS Michala Murína jmenovala současná vláda v prosinci loňského roku.

Kontrolu činnosti inspekce pak dle § 57 zákona provádí Stálá komise pro kontrolu činnosti GIBS, v níž je místopředsedkyní poslankyně za ANO Jana Lorencová. ANO zde má celkem 2 z 9 členů, stejně jako ČSSD. O kontrole musí být zpraven předseda vlády. Zprávy o činnosti předkládá ředitel GIBS jednou ročně vládě, zmíněnému výboru a Stálé komisi.

Co se týče Úřadu pro zahraniční styky a informace, takzvané rozvědky, je pravdou, že jeho rozpočet je součástí rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra (§ 3 písm. b zákona o zpravodajských službách.) Jeho ředitele sice jmenuje a odvolává ministr vnitra, kterému je také odpovědný. Děje se tak ale opět se souhlasem vlády. Současný ředitel JUDr. Ing. Jiří Šašek byl jmenován 1. července 2014 právě Milanem Chovancem.

Stejně jako u BIS, dle § 12 a následujících z. o zpravodajských službách provádí kontrolu činnosti rozvědky vláda a Parlament. Zákon předpokládá zřízení zvláštního mimoparlamentního subjektu, který by mohl rovněž provádět kontrolu, takový subjekt však doposud zřízen nebyl.

Odvolání, zadání úkolu jakož i jiná rozhodnutí vlády se řídí standardním rozhodovacím procesem vlády. Dle jednacího řádu tedy postačí nadpoloviční většina všech členů vlády, momentálně tvořené 8 členy ČSSD, 3 členy KDU-ČSL, 4 členy ANO 2011 a dalšími 2 jejich nominanty. Jak popisujeme výše, prakticky veškeré procesy se vážou výlučně na (momentálně koaliční) vládu, příp. Parlament. Pokud jsou některé úkony v gesci ministerstva vnitra, podléhají i tak schválení vlády. Z tohoto důvodu je zcela nekorektní říci, že ČSSD ovládá policii, BIS, GIBS nebo ÚZSI (rozvědku.)

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť Babiš vicepremiérem beze vších pochyb je. Dodejme, že post místopředsedy vlády nevykonával na tiskové konferenci, jak uvádí, premiéra v této situaci ve skutečnosti nenahrazuje.

Andrej Babiš byl prezidentem republiky v souladu s článkem 68 Ústavy České republiky jmenován 1. místopředsedou vlády pro ekonomiku a ministrem financí 29. ledna 2014. Tuto skutečnost dokládá i samotný web Babišova resortu, který jej jako vicepremiéra také uvádí.

Místopředseda vlády podle jednacího řádu Vlády ČR zastupuje premiéra při řízení či svolání schůze, je-li předseda vlády nepřítomen v České republice (čl. IV a VI). Nepřítomnost předsedy vlády na tiskové konferenci nemá na Babišovu domněle absentující funkci žádný vliv.

Dokladů, že Babiš ve skutečnosti vicepremiérem je, by šlo předložit přehršel. Např. zápisy z jednání vlády, kdy se u různých bodů zdržuje pro svůj střet zájmů v dané věci. Formulace vždy zní (v tomto případě body 8-11 jednání):

" Vláda vzala na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasování z důvodu možného střetu zájmů. "

Dále se můžeme odkázat na návrh Úřadu vlády České republiky s návrhy na jmenovaní členů vlády pro prezidenta republiky, kde je Babiš opět veden i jako místopředseda vlády.

Foto: Jan Kálal, Lidové noviny.

Babiš se dále v diskuzi s Martinem Veselovským odvolává na svou možnost svolat bezpečnostní radu státu v nepřítomnosti předsedy vlády. Podle usnesení Vlády České republiky (příloha 1) z 9. července 2014, které upravuje jednací řád bezpečnostní rady státu, tuto možnost skutečně má. Je totiž místopředsedou BRS. Článek 3 v bodu 3 uvádí, že místopředsedou BRS je 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí.

Je otázkou, co Babiš míní formulací, že nedostal šanci. Jestli tím míní, že nedostal šanci řídit vládu při nepřítomnosti Sobotky, tak to je jistě možné, ale ani to z něj nesnímá funkci místopředsedy vlády, za kterou je navíc podle § 11 zákona č. 236/1995 Sb. placen více, než řadoví členové vlády. Dodejme, že Babiš veřejně opakovaně oznámil, že svůj plat věnuje nadaci Agrofert.

V aktuální koncepci Policie ČR (.pdf) se skutečně nehovoří o nějaké reorganizaci či slučování útvarů. Naopak se zde plánuje rozvoj ÚOOZ:

" Lze konstatovat, že jádrem této „architektury“ je v současné době odbor terorismu a extremismu ÚOOZ SKPV. K řešení tohoto stavu je nutno přijmout neprodleně opatření spočívající v navýšení počtu policistů s uvedenou specializací, následně pak postupné převzetí problematiky extremismu z územních odborů jednotlivých krajských ředitelství Policie ČR plně do kompetence ÚOOZ SKPV." (s. 29)

či

" Na centrální úrovni vzniklo pracoviště v rámci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu SKPV (ÚOOZ), které bude zastřešovat metodiku a koordinaci aktivit v rámci realizace koncepce informační kriminality, mezinárodní spolupráci a zajištění komunikace s Národním bezpečnostním úřadem (dojde k přesunu stávajícího OIK ÚSKPV na ÚOOZ). Toto pracoviště bude jediným garantem problematiky informační a kybernetické kriminality v Policii ČR. Zároveň v rámci ÚOOZ vznikne nový organizační článek (odbor V8) a budou rovněž posíleny jeho územní pracoviště ÚOOZ (expozitury) za účelem zajištění těsné a efektivní součinnosti s Národním centrem kybernetické bezpečnosti (NCKB) v Brně..." (s. 32)

Tuto koncepci schválila (.pdf) Bezpečnostní rada státu na svém jednání 6. října 2015. Babiš má tedy pravdu, že v této přijaté koncepci nebyla aktuální reorganizace obsažena.

Žádná vláda územní celistvost Číny skutečně nezpochybnila.

Česká republika nepodporuje a nikdy v minulosti nepodporovala nezávislost žádného územního celku, který si ČLR nárokuje. Sám bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg na konci dubna 2014 pro server iDNES.cz uvedl: „Česká republika, ale i Československo vždy uznávaly jednotu Číny. Bylo by ale žádoucí, aby Tibet i další oblasti Číny dostaly větší autonomii.“

Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.