Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Česká republika vyslala koncem minulého roku na ochranu vnější schengenské hranice celkem 95 příslušníků Policie ČR.

Konkrétně do Slovinska bylo vysláno 20 policistů, kde budou působit do konce ledna 2016. Účelem společných hlídek bude pomoc Slovinsku při zvládání aktuální migrační situace. Do Makedonie bylo vysláno 25 policistů, kteří zde budou působit od poloviny ledna do konce února 2016. DoMaďarska pak byl vyslán nejvyšší počet policistů, a to 50, kteří zde působili do poloviny prosince 2015. V Maďarsku taktéž pomáhali dvě desítky českých vojáků.

Bohuslav Sobotka ke společné ochraně vnějších hranic EU vyzval na konci srpna během návštěvy francouzského ministra zahraničí Fabiuse v Praze. Sobotka uvedl (ČTK/Aktuálně): „Bylo by vhodné, aby Evropa měla do budoucna určitý společný systém ostrahy vnějších hranic, na kterém by se mohly podílet další státy EU tak, aby se pomohlo například Řecku nebo Itálii v ostraze vnější mořské hranice.“

O nutnosti ochany hranic a zlepšení návratové politiky Sobotka mluvil během porady zastupitelských úřadů v Praze na konci srpna.

V září 2015 po summitu lídrů EU v Bruselu premiér Sobotka prohlásil, že ČR je připravena podílet se na vytvoření případné společné evropské pohraniční stráže, která by chránila vnější schengenskou hranici. Podporu pro návrhy na ochranu hranic česká vláda potvrdila i na listopadovém summitu.

Prosincový návrh Komise o zavedení pohraniční stráže komentoval premiér slovy: „Byla to právě Česká republika, která už před několika měsíci navrhla zřízení společné evropské pohraniční stráže. Opakovaně jsem toto téma otevíral i na jednáních Evropské rady. Jsem proto velmi rád, že tato myšlenka získává jasnější obrysy.“V prosinci se uskutečnil také summit nejvyšších představitelů členských zemí. Jedním ze závěrů summitu byl požadavek na zabezpečení integrity Schengenu: Je nezbytně nutné obnovit kontrolu nad vnějšími hranicemi. Předsedové vlád Visegrádské čtyřky po summitu vydali společné prohlášení, ve kterém závěry bruselské schůzky podporují.

Na začátku ledna tohoto roku přišel slovenský premiér Robert Fico s žádostí o uskutečnění mimořádného summitu Evropské rady. Fico přišel s požadavkem v reakci na události během silvestrovské noci v německém Kolíně nad Rýnem.

Český premiér Bohuslav Sobotka uvedl, že Česká republika je připravena podpořit všechny kroky k urychlení vzniku evropské pohraniční stráže, včetně případného mimořádného summitu.

O týden později na tiskové konferenci po jednání kabinetu svá slova premiér potvrdil a řekl: „Rozumím tomu návrhu tak, že Slovensko usiluje o to, aby se zrychlilo projednávání přípravy společné evropské pohraniční a pobřežní stráže, Česká republika je připravena podpořit tento návrh Slovenska na svolání mimořádné Evropské rady, pokud by to zrychlilo nejen přípravu této evropské pohraniční stráže, ale také další kroky, kterými Evropa musí čelit současné migrační krizi.“

Jedním ze závěrů zasedání Evropské rady dne 17. prosince 2015, bylo doporučení Radě EU, aby urychlila projednávání týkající se evropské pohraniční stráže.

Evropská rada rozhodla, že Rada EU jako jeden z legislativních orgánů unie by měla přijmout postoj k evropské pohraniční stráži během nizozemského předsednictví, tedy v první polovině roku 2016. Rada EU se přitom skládá právě z ministrů v závislosti na projednávaném tématu.

V září 2015 světová média informovala o tom, že Světový potravinový fond snížil potravinové dávky v uprchlických táborech.

O snižování dávek informoval Fond již v červenci 2015. Nedostatek financí se přitom týkal zemí Blízkého východu, konkrétně uprchlických táborů v Libanonu, Jordánsku, Egyptě, Turecku a Iráku.

Více informací o této Sobotkou pojmenované zářijové události najdete rozpracované ve výroku Milana Chovance, který jsme ověřovali na podzim minulého roku.

Česká republika podle Eurostatu skutečně patřila v roce 2015 mezi nejrychleji rostoucí státy. Podle zatím posledních dostupných dat za 3. čtvrtletí rostla ČR meziročně o 3,9 %, což je v EU 4. místo. Definitivní čísla za rok 2015 budou zveřejněny v průběhu roku, výrok doplníme podle nich.

Co se nezaměstnanosti týče, i tam nejnovější data (za listopad 2015) potvrzují slova premiéra, ČR najdeme na druhém místě (s mírou nezaměstnanosti 4,6 %) za Německem (4,5 %).

Opoziční TOP 09 a ODS skutečně využívají možnosti, kterou jim nabízí jednací řád Poslanecké sněmovny, a od konce listopadu blokují možnost přijetí EET.

Třetí čtení zákona o EET mělo podle původního plánu začít 27. listopadu 2015. Jenže než vůbec přišel na řadu první bod jednání, opoziční poslanci TOP 09 a ODS načítali pět hodin změny programu a k otevření bodu o EET tedy vůbec nedošlo.

S obstrukcemi opozice pokračovala při mimořádné schůzi 11. prosince 2015. Na schvalování zákona nedošlo ve třetím čtení ani o týden později. A obdobný průběh měla i první novoroční mimořádná schůze 8. ledna 2016. Aktuálně tedy opozice využívá to, že pro třetí čtení zákona je vymezena doba na projednání ve středu a pátek mezi 9–14 hodinou. Tuto dobu lze sice rozšířit, ale to pouze v případě, že se proti nepostaví 2 poslanecké kluby, což by TOP 09 a ODS dokázaly. Tudíž se může jednat pouze v této vymezené době, kterou svými příspěvky mohou pokrýt řečníci s přednostním právem (za opozici Kalousek, Laudát, Gazdík, Fiala a Stanjura) a nedopustit tak další rozpravu a hlasování.

Techniky obstrukcí a jejich historii v českém parlamentarismu jsme rozpracovali také v rámci našeho textu na serveru Ihned.cz.

Strany vládní koalice získaly ve volbách celkem 111 poslaneckých mandátů. ČSSD jich má 50, hnutí ANO 47 a KDU-ČSL 14. Co se týká volebních programů, tak je skutečně pravdou, že strany vládní koalice v předvolebním období ve svých dokumentech nějaký druh evidence tržeb/boj proti únikům DPH měly. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

ČSSD ve svém programu (.pdf – str. 17) v sekci Spravedlivá daňová politika uvádí:

• „Zabráníme daňovým únikům. Budeme preferovat lepší výběr daní od všech, kdo mají daňovou povinnost, na úkor zvyšování daňových sazeb.
• Zavedeme registrační pokladny s fiskální pamětí a účtenkovou loterii.“

Hnutí ANO ve svém Resortním programu v sekci Efektivní a důsledný výběr daní popisuje některé nástroje, přímo evidenci tržeb či registračním pokladnám se ovšem nevěnuje:

„Posílením finančních úřadů (dostatek odborníků) chceme urychlit daňové kontroly, ale i např. vracení nadměrných odpočtů.

Daňovým únikům chceme zamezit především prosazením elektronické výměny dat a účetních záznamů ve všech institucích veřejné správy po vzoru Dánska a jejich soustředěním v centrálním úložišti, které bude spravované ministerstvem financí (výrazné zjednodušení a zefektivnění daňových kontrol a snížení administrativní zátěže).

Podporujeme projekt jednoho inkasního místa, a to v podobě úplné integrace výběru daní, sociálního a zdravotního pojištění, které umožní plnou harmonizaci základů daně z příjmů fyzických osob a veřejného pojistného. Výběr daní a pojistného bude integrován v rámci Finanční správy ČR, zřízení jednotného inkasního místa tak povede současně ke snížení administrativní náročnosti a umožní prohloubení efektivní kontroly výběru daní.

Budeme usilovat o zefektivnění výběru DPH. Připojujeme se ke snaze o modernizaci výběru DPH v celé EU, především chceme uplatnit tzv. „obrácené zdanění“ (reverse-charge) i na tuzemské transakce, což zjednoduší podnikatelům život a odstraní přímé navádění k daňovým únikům.“ KDU-ČSL ve svém programu slibuje zavést registrační pokladny. V sekci Hospodářská politika (str. 4), doslova uvádí: „Zavedeme pořádek ve výběru daní. Zavedeme registrační pokladny. Snížíme tak daňové úniky a zvýšíme kontrolu zboží.“

Pokud jde o podporu návrhu v Poslanecké sněmovně, tak rozdělení je následovné. Návrh podporují strany vládní koalice, proti jsou opoziční TOP 09 a ODS, potud Sobotka popisuje rozložení korektně.

Stanovisko KSČM je dohledatelné na jejím webu, v prohlášení z října 2015 poslanec Číp uvádí, že klub KSČM se zdrží hlasování.

Předseda poslaneckého klubu hnutí Úsvit Marek Černoch v červenci 2015 vydal text „EET = konec živnostníků v Čechách“, tedy ani od tohoto uskupení nelze očekávat podporu pro návrh. V průběhu projednávání pak Úsvit podal pozměňovací návrh (.pdf – viz Fiedler), který účinnost zákona posouvá na rok 2017 a subjektem evidence mají být pouze poplatníci DPH. Prohlášení, že by Úsvit hlasoval pro vládní návrh EET tak, jak je předložen, není dohledatelný.

Zbývá tedy strana SPD Tomia Okamury, která ovšem nemá sílu ani na to postavit poslanecký klub. Okamura ale podle svých slov také EET nepodpoří. Na svůj FB napsal (přepsal svůj rozhovor pro Parlamentní listy): „Andrej Babiš prosazuje EET, což já pokládám za neefektivní a drahý nástroj, který nic nepřinese, ale nepovažuji to za omezení lidské svobody v tom pravém slova smyslu. Za sebe říkám, že EET nepodpořím, protože vláda zamítla můj návrh zákona o osobní, hmotné a trestní odpovědnosti vrcholných politiků.“

Kromě vládní koalice se tedy podle prohlášení dalších stran nenajde žádný subjekt, který by aktivně hlasoval pro zavedení elektronické evidence tržeb.

Je pravdou, že za vlády Petra Nečase skutečně procházely některé návrhy podporou 1 hlasu, to bylo ovšem obvyklé i za vlád Špidly, Grosse a Paroubka (zde méně díky hlasovací koalici s KSČM), jejímž členem Bohuslav Sobotka byl. Nicméně Sobotka nemá pravdu v tom, když tvrdí, že vláda má v záloze další hlasy od opozičních stran pro aktivní podporu návrhu evidence tržeb.

U Policie ČR došlo k nárůstu počtu zaměstnanců. V lednu 2015 (po pařížských útocích) vláda rozhodla, že během roku nabere 142 nových policistů. Během roku 2015 se ministr vnitra Milan Chovanec i policejní prezident Tomáš Tuhý nechali slyšet, že policie by měla přijmout zhruba 4 000 nových policistů.

V červnu minulého roku návrh o přijetí 4 000 policistů probírala Bezpečnostní rada státu, rozhodnutí ovšem nepřinesla, proti nápadu se postavilo Ministerstvo financí. O stejném návrhu pak 13. ledna 2016 rozhodovala vláda, prozatím však jednání přerušila zejména kvůli vysokým finančním nákladům, které by přijetí policistů způsobilo.

Rozpočty policie i armády mají pod Sobotkovou vládou vzrůstající tendenci.

Rozpočet Policie ČR v letech 2012–2016 rokv mld. Kč. 201228,3201327,8201428,6201529,6201631,7 *Výdaje Policie ČR obsahují i důchody, ostatní sociální dávky, výdaje na výzkum a inovace. zdroj: Vlada.cz

Tabulka ukazuje počet policistů od roku 2010 rokpočet policistů2010 43 110 leden 2011 41 224 listopad 2011 39 968 2013 38 996 září 2014 39 331 2015 *40 000* Přesné udaje o počtu policistů za rok 2015 nejsou k dispozici, dle ČTK se jedná o zhruba 40 000.

V prosinci 2015 vláda schválila koncepci armády na příštích deset let, která počítá s navýšením rozpočtu resortu a rovněž s navýšením počtu vojáků.

Podle slov bývalého náčelníka generálního štábu Petra Pavla plánuje armáda naplnit stavy zhruba do sedmi let, plný stav armády by pak byl asi 27 600 vojáků. Ministerstvo obrany rozjelo v roce 2015 kampaň, během které chce každoročně nabrat zhruba 2000 nováčků, v roce 2015 to mělo být 1800 lidí. Už v lednu minulého roku komentovala rekrutování nových vojáků pro Českou televizi náčelnice odboru doplňování personálu Lenka Šmerdová.

Tabulka níže ukazuje počet příslušníků armády ČR od roku 2010. rokpočet vojáků 201022 261201121 751201221 733201321 011201420 684201521 970zdroj: Ministerstvo obrany ČR

Rozpočet Ministerstva obrany v letech 2012–2016 a návrhy na rozpočet v letech 2017 a 2018 rokv mld. Kč 201243,5201342,1201442,0201543,8201647,8201752,0201857,2zdroj: Vlada.cz

Vzhledem k bezpečnostní situaci po útoku v Charlie Hebdo, kdy hrozily teroristické útoky po celé Evropě, i Česká republika reagovala na tyto bezpečnostní hrozby a podpořila rozhodnutí vedoucí ke zvýšení bezpečnosti, například posílení vnějších hranic, jak informoval Úřad vlády. Jednání o navýšení bezpečnostních opatření i navýšení financování následovalo ihned po teroristických útocích v Paříži podle zdrojů Úřadu vlády.

Také zpravodajská služba BIS, která v předchozích letech přišla o několik pracovníků kvůli propouštění a snižování rozpočtu, nabírá již od minulého roku nové pracovníky a počítá s rozšířením organizace podle zdrojů ČT24. Zvýšená bezpečnostní opatření spojená s útoky v Paříži trvala do poloviny ledna tohoto roku podle informací iDNES.cz.

Rozpočet Bezpečnostní a informační služby v letech 2012–2016 rokv mld. 20121,08620131,16220141,17420151,20720161,499zdroj: Vlada.cz