Demagog.cz

A co na to opozice? Miroslav Kalousek ke koronaviru

Po vypuknutí koronavirové krize se sice středem pozornosti stala vláda a její opatření, opozice ale nezůstala pozadu a my nemůžeme její výroky opomenout. Přinášíme ověřené výroky poslance Miroslava Kalouska (TOP09), který poskytl rozhovor pro E15.

Ověřili jsme
E15 ze dne 14. března 2020 (moderátor Nguyen Thuong Ly, záznam)

6 ověřených výroků

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Například Německo bylo díky odpovědné rozpočtové politice schopné nashromáždit rezervy pro krizové situace, čímž se společnost dělá odolnou, a teď ty rezervy použije a to v ohromujícím objemu 500 miliard eur. !

Německé ministerstvo financí skutečně připravuje využít zhruba 500 miliard eur na podporu ekonomiky oslabené epidemií koronaviru. Německo také v posledních letech hospodaří s přebytkovými rozpočty, stejně tak má i značné státní rezervy.

skrýt celé odůvodnění

Německá vláda 13. března zveřejnila svůj připravovaný pomocný balíček na zamezení, nebo alespoň zmírnění ekonomických dopadů epidemie koronaviru. Německé Spolkové ministerstvo financí pomoc plánuje v několika fázích, jednou z nich je i poskytování státních půjček německým firmám a společnostem v celkové hodnotě přibližně 500 miliard eur (předpokládá se pomoc v hodnotě 460 miliard eur s tím, že tuto částku lze kdykoliv navýšit až o dalších 93 miliard eur, tudíž až 553 miliard, výsledná částka není přesně daná). Půjčky bude poskytovat německá státní rozvojová banka KfW.

Rozpočtovou politiku Německa určitě lze označit za odpovědnou – od roku 2014 dosahuje tento stát přebytkových rozpočtů (viz graf, údaje v miliardách eur). Pro porovnání Česká republika od stejného roku došla k přebytkovému rozpočtu pouze v letech 2016 a 2018.

Bilance německého státního rozpočtu v mld. eur (2010 – 3. kvartál 2019)


Zdroj: tradingeconomics.com

Německo také disponuje i relativně velikými státními rezervami – v porovnání s některými sousedními státy (viz graf, údaje v dolarech) je má nejvyšší. Podle posledních dostupných údajů Světové banky dosahovaly v roce 2018 v přepočtu přibližně 180 miliard eur. Je ale nutné brát v potaz i to, že graf zobrazuje absolutní velikost státních rezerv bez ohledu na velikost ekonomiky daného státu. V této perspektivě má Německo (HDP v roce 2019 4 biliony dolarů) v porovnání například s Českou republikou (HDP v roce 2019 246,7 miliard dolarů) státní rezervy poměrně malé. Miroslav Kalousek ale přímo na absolutní výši státních rezerv nepoukazuje ani je s nikým nesrovnává. Hovoří obecně o finančních rezervách, které si podle něj Německo svou odpovědností v rozpočtové politice vytvořilo, což je pravda.

 

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Už minulý týden (první týden v březnu, pozn. Demagog.cz) celá řada odborníků naléhala na to samé, na co jsme naléhal já, aby už minulý víkend byly zakázány hromadné akce typu Matějská pouť, hokejová a fotbalová liga.

Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již 2. března vydala doporučení zákazu hromadných akcí. Další podobnou výzvu se nám však nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

V souladu s výrokem Miroslav Kalousek již 6. března varoval před riziky pocházejícími z hromadných akcí.

Otázka zákazu hromadných akcí byla diskutována Bezpečnostní radou státu 4. března 2020. Rada se usnesla, že zakazovat hromadné akce nebude.

V souladu s výrokem, avšak s rozdílným stanoviskem oproti Bezpečnostní radě státu vydala doporučení Bezpečnostní rada Moravskoslezského kraje již o pár dní dříve. Toto doporučení naopak cílí na zrušení hromadných akcí nad 500 osob.

Dále za varování před nebezpečím shromažďování většího počtu lidí na jednom místě můžeme považovat nový informační plakát k onemocnění COVID-19, který vydalo 8. března 2020 Ministerstvo zdravotnictví. Plakát uvádí doporučení: „Vyhýbejte se zjevně nemocným a místům s vyšším počtem lidí.“

Přestože plakát vyzývá k vyhýbání se místům s vysokým počtem lidí, nelze jej považovat za výzvu k zákazu hromadných akcí.

Kromě varování Bezpečnostní rady Moravskoslezského kraje se nám nepodařilo dohledat žádnou výzvu odborníka či instituce k zákazu hromadných akcí. Jelikož Miroslav Kalousek hovoří o „celé řadě odborníků“, výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Tahle vláda (...) dnes má rozpočet o půl bilionu vyšší, než byl ten náš (v době Kalouskova kabinetu, pozn. Demagog.cz).

Státní rozpočty pro roky 2008 i 2009 byly ve výdajích skutečně cca o půl bilionu nižší než rozpočet současný. I další státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek podílel, pak byly nižší o cca 430 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Pro rok 2020 Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona o státním rozpočtu, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2020. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 355/2019 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2020, se pro rok 2020 počítá s celkovými příjmy státního rozpočtu ve výši 1 578,1 mld. Kč a s celkovými výdaji 1 618,1 mld. Kč. Vzniklý schodek pak vychází na 40 mld. Kč.

Miroslav Kalousek vykonával funkci ministra financí ve dvou obdobích – od 9. ledna 2007 do 8. května 2009 a následně od 13. července 2010 do 10. července 2013. Pokud jde o státní rozpočet během jeho působení na Ministerstvu financí, nejvyšší hodnoty nabyl v roce 2012, kdy celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly výše 1 084,7 mld. Kč.

Jelikož se poslanec Kalousek ujal ministerského křesla až na začátku roku 2007, prvním rozpočtem, který měl jakožto ministr financí možnost ovlivnit, je rozpočet na rok 2008. Příjmy tohoto rozpočtu byly určeny na 1 036,5 miliard a výdaje na 1 107,3 miliard korun. Schodek tedy činil 70,8 miliard korun.

Pro rok 2009 pak byly příjmy státního rozpočtu stanoveny na 1 114,0 miliard a výdaje na 1 166,1 miliard korun. Schodek činil 52,1 miliard korun.

Pro rok 2010 podle § 1 odst. 1 zákona č. 487/2009 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, vycházely celkové příjmy státního rozpočtu na 1 022,2 mld. Kč, celkové výdaje na 1 184,9 mld. Kč. Vzniklý schodek činil 162,7 mld. Kč. 

V roce 2011 podle § 1 odst. 1 zákona č. 433/2010 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2011, odpovídaly příjmy státního rozpočtu částce 1 055,7 mld. Kč, celkové výdaje státního rozpočtu dosahovaly hodnoty 1 190,7 mld. Kč a schodek pak činil 135 mld. Kč. 

Pro rok 2012 podle § 1 odst. 1 zákona č. 455/2011 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2012, celkové příjmy státního rozpočtu odpovídaly částce 1 084,7 mld. Kč, celkové výdaje částce 1 189,7 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu vycházel na 105 mld. Kč. 

V roce 2013, kdy Miroslav Kalousek zastával funkci ministra financí naposledy, byly podle § 1 odst. 1 zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013, celkové příjmy státního rozpočtu stanoveny na částku 1 076,4 mld. Kč. Celkové výdaje státního rozpočtu pak na částku 1 176,4 mld. Kč. Schodek státního rozpočtu činil 100 mld. Kč.

Se započítáním inflace dle Českého statistického úřadu nedosahuje zmiňovaný rozdíl mezi rozpočtem pro rok 2020 a rozpočty z období let 2008 až 2013 výše půl bilionu korun, ale je nižší (méně než 400 mld. Kč). Jelikož ale Miroslav Kalousek mluví o absolutní výši státního rozpočtu, tak zde inflace není zásadní.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, neboť první dva státní rozpočty, na jejichž přípravě se Miroslav Kalousek jakožto ministr financí podílel, jsou ve výdajích skutečně o půl bilionu nižší (se započítáním 10% odchylky) než rozpočet na rok 2020. Ani rozpočty následující se pak od tohoto čísla výrazně neodchylují.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Babiš na tiskovce říkal, že je mu jedno, jaký bude deficit.

Na tiskové konferenci vlády z 12. března 2020 se Andrej Babiš vyjádřil k deficitu rozpočtu způsobem, který je možné interpretovat výše uvedenými slovy Miroslava Kalouska.

skrýt celé odůvodnění

Ačkoliv z rozhovoru není jasné, kterou tiskovou konferenci Miroslav Kalousek myslí, můžeme vycházet z toho, že rozhovor, ze kterého výrok pochází, byl zveřejněn 14. března 2020.

Na tiskové konferenci z 13. března 2020 se předseda vlády Babiš vyjádřil k rozpočtu v souvislosti s nutností jej projednat a zajistit rozpočtové rezervy pro nutná opatření, která souvisejí s bojem proti koronaviru. O deficitu státního rozpočtu zde však není zmínka.

Na tiskové konferenci z předcházejícího dne, tj. 12. března 2020, však Andrej Babiš ve své odpovědi na otázku Simony Šimkové z TV Nova uvádí:

„Co se týká deficitu, prosím vás, deficit nechceme fakt řešit. To není téma. To, že to bude mít ekonomické dopady, je jasné. To, že chceme pomoct maximálně našim občanům, podnikatelům, živnostníkům – jasně, ale teď jde o to, abychom udělali všechno pro to, aby se ten vir nešířil, aby se nám zkrátka nestalo to, že ho tady budeme mít úplně nekontrolovatelně. Bude to složité, ale stále děláme všechno pro to, aby se to nestalo.“

Tato slova se přitom dají interpretovat i tak, jak učinil poslanec Kalousek, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

Ale nemohu ji (novelu zákona o státním rozpočtu, pozn. Demagog.cz) předložit sám, protože to mi zákon nedovoluje. Zákon o státním rozpočtu může předložit jenom vláda.

Návrh zákona o státním rozpočtu či jeho novelu může podle Ústavy předložit pouze vláda České republiky.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o státním rozpočtu předkládá pouze vláda ČR na základě zákona 218/2000 Sb. Toto privilegium vlády stanovuje také Ústava (čl. 42). Fakt, že se dané pravidlo uplatní i při novelizaci zákona o státním rozpočtu pak potvrzuje odborná literatura. „Článek 42 se samozřejmě vztahuje i na novely (změny) zákona o státním rozpočtu, které se projednávají během rozpočtového roku. Nicméně zvláštní ustanovení Jednacího řádu PS o projednávání návrhu zákona o státním rozpočtu jako celku se na novely zákona o státním rozpočtu nemohou použít, aplikuje se postup jako u novelizací běžných zákonů. Je tomu tak proto, že novely zákona nemají základní ukazatele ani řadu jiných náležitostí, které obsahuje návrh zákona o státním rozpočtu jako celek.“ (Komentář k Ústavě ČR, Sládeček a kol., 2016, C. H. Beck).

Miroslav Kalousek, jakožto člen organizačního výboru, se může na tvorbě návrhu zákona o státním rozpočtu podílet schválením návrhu rozpočtu v kapitole Poslanecké sněmovny. Ten předkládá Kancelář Poslanecké sněmovny, jako správce rozpočtové kapitoly Poslanecké sněmovny. Dále se samozřejmě jakožto poslanec podílí i na schvalování daného zákona a případném předkládání pozměňovacích návrhů.

Miroslav Kalousek

Miroslav Kalousek

My jsme si to prožili a i v krizi nám renomované agentury zvýšily rating o dva stupně.

Pouze jedna ze tří významných ratingových agentur zvýšila své hodnocení v období ekonomické krize pro ČR o dva stupně. Ostatní agentury tak neučinily.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Kalousek zde mluví o období vlády Petra Nečase mezi lety 2010 a 2013. V tomto období byl Miroslav Kalousek ministrem financí a vskutku šlo o období recese, která dopadla na ČR už v roce 2009 následkem globální hospodářské krize. Druhý propad zaznamenala Česká republika v roce 2012.

Co se týče ratingu významných agentur, tak agentura Moody’s v tomto období svoje hodnocení neměnila. To se stalo až v roce 2019, kdy se ČR posunula o jednu příčku z A1 na Aa3. Podobně hodnocení společnosti Fitch v tomto období zůstalo stejné. Změna nastala až v roce 2018, kde se hodnocení posunulo z A+ o jeden stupeň na AA-. Společnost Standard & Poor’s v období Nečasovy vlády svůj rating zvýšila o dva stupně z A na AA-.

Z následující tabulky je zřejmé, jak se vyvíjel rating ČR u 3 renomovaných agentur od roku 2006:

Zdroj: ČNB

Ačkoliv tedy jedna z významných ratingových agentur zvýšila hodnocení o dva stupně, není pravda, že by tak učinilo více agentur.