Akcie CSG se dlouhodobě propadají a rozhodnutí ÚS o účasti prezidenta na summitu to nezměnilo

illustration
Foto: CSG
Facebookový příspěvek uvádí, že po předběžném opatření Ústavního soudu, jež umožnilo prezidentu Pavlovi účastnit se červencového summitu NATO v Ankaře, stouply akcie zbrojovky CSG o 11 %. Autor příspěvku naznačuje, že právě Pavlova účast na summitu by měla mít pozitivní vliv na akcie české zbrojovky. K žádnému takovému nárůstu ale nedošlo. Akcie zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) klesají už několik měsíců a ve středu 24. června, tedy v den vyhlášení usnesení soudu, se propadly o více než 7 % na historické minimum.

Meta fact-check 14. července 2026

Zdroj: Facebook

Facebookový příspěvek tvrdí, že po rozhodnutí Ústavního soudu ve věci účasti Petra Pavla na summitu NATO „stouply akcie zbrojařské CSG o 11 %“. Autor příspěvku také naznačuje, že rozhodnutí o účasti Petra Pavla na summitu v Ankaře mělo pozitivní vliv na ceny akcií české zbrojovky Czechoslovak Group.

Ústavní soud své rozhodnutí o předběžném opatření vydal v rámci řízení o kompetenční žalobě prezidenta, kterou Petr Pavel podal 23. června 2026. Domáhal se v ní kromě jiného i zařazení do delegace na červencový summit NATO v Ankaře. Po vleklém sporu prezidenta s ministrem zahraničí Macinkou a odkladech rozhodnutí o složení delegace na summit totiž vláda prezidenta ani na svém zasedání 22. června 2026 do delegace nezahrnula.

Zveřejnění rozhodnutí Ústavního soudu 

Ústavní soud vydal své předběžné opatření ve středu 24. června 2026 odpoledne, samotné plenární jednání soudu, na kterém soudci přijali předběžné opatření ve prospěch prezidenta, proběhlo ve středu dopoledne (video, čas 1:52). Veřejnosti rozhodnutí o předběžném opatření oznámil v 16:03 soudce zpravodaj Pavel Šámal na tiskovém brífinku spolu s předsedou Ústavního soudu Josefem Baxou. Opatření nařizuje vládě zdržet se jednání, kterým by účasti prezidenta a jeho doprovodu na summitu NATO v Ankaře „bránili či ji ztěžovali“. Současně také přikazuje vládě zajistit prezidentovi a jeho doprovodu akreditaci potřebnou pro účast.

Akcie CSG se v týdnu, kdy rozhodl Ústavní soud o předběžném opatření ve prospěch prezidenta, potýkaly s propadem. K žádnému nárůstu, natož o 11 %, nedošlo, a to ani přechodně během denního obchodování. Ve středu 24. června, tedy v den vyhlášení usnesení, se akcie CSG propadly o 7,33 %, v dalších dnech pak ztratily ještě 3,64, respektive 1,81 %.

(function(){function e(){window.addEventListener(`message`,function(e){if(e.data[`datawrapper-height`]!==void 0){var t=document.querySelectorAll(`iframe`);for(var n in e.data[`datawrapper-height`])for(var r=0,i;i=t[r];r++)if(i.contentWindow===e.source){var a=e.data[`datawrapper-height`][n]+`px`;i.style.height=a}}})}e()})();

Kdo je autorem nepravdivého příspěvku?

Autorem ověřovaného příspěvku je Aleš Svoboda, který na svém facebookovém profilu šíří nepravdivé zprávy opakovaně. Často kromě jiného zveřejňuje smyšlená vyjádření českých politiků, smyšlené citace zahraničních médií a nepravdivé příspěvky o Ukrajincích v Česku, české pomoci Ukrajině nebo ukrajinských představitelích.

Právě 24. června se dostaly akcie CSG na své historické minimum. Na amsterdamské burze se kolem poledne obchodovaly za 12,69 eura, na pražské burze za 309,2 Kč. O propadu, do té doby nejhlubším, (v pátek 26. června se pak akcie CSG dostaly pod hranici 300 Kč) akcií české zbrojovky informovala také česká média, např. Novinky.cz, už přibližně hodinu a půl před zveřejněním rozhodnutí ÚS.

Po zveřejnění předběžného opatření Ústavního soudu tak zjevně nedošlo k žádné výrazné změně ve vývoji ceny akcií CSG, natož k 11% nárůstu. Před rozhodnutím Ústavního soudu i po něm ceny akcií postupně klesaly.

Propad akcií české zbrojovky

Po vstupu české zbrojovky CSG na amsterdamskou burzu Euronext v pátek 23. ledna 2026 se akcie společnosti začaly obchodovat na 32 eurech (cca 776 Kč) za jednotku, tedy nad předem dohodnutou upisovací cenou 25 eur. Po lednovém úspěchu na burze majitel CSG Michal Strnad předběhl v žebříčku nejbohatších Čechů majitelku investiční skupiny PPF Renátu Kellnerovou a stal se nejbohatším Čechem. 

V březnu pak Seznam Zprávy přišly se zjištěním, že CSG před vstupem na burzu neinformovala o tom, že minoritní akcionář Petr Kratochvíl ještě před vstupem CSG na burzu uplatnil právo na odkup svého podílu, za který žádá téměř 35 miliard korun. Kromě toho skupina při vstupu na burzu zatajila, že její dceřiná společnost a španělská muniční firma Fábrica de Municiones de Granada byla kvůli korupci vyřazena ze seznamu dodavatelů nákupní agentury NATO. 

Ceny akcií CSG se od vstupu na burzu postupně snižují. Svého dna pod hranicí 300 Kč dosáhly na konci června, ani v prvních červencových dnech nedošlo ke změně trendu. Akcie se stále pohybují v rozmezí 300–350 Kč za kus, tedy na méně než polovině ceny, za kterou se obchodovaly po vstupu CSG na burzu.

Analytici podle ČTK uvádí, že cenu akcií CSG dlouhodobě ovlivňují i úvahy o ukončení válek s Íránem a na Ukrajině i nepředvídatelnost plnění závazku navýšit výdaje na zbrojení ze strany evropských vlád.

Proč je příspěvek nepravdivý?

  • Příspěvek informuje o údajném 11% nárůstu akcií zbrojařské firmy CSG po oznámení rozhodnutí Ústavního soudu, kterým soud nařídil vládě umožnit účast prezidenta Pavla na letošním summitu NATO.
  • K žádnému, natož 11% nárůstu ceny akcií CSG ale nedošlo. Akcie skupiny CSG klesaly na burze dlouhodobě, k poklesu došlo také v den vyhlášení rozhodnutí ÚS 24. června i v následujícím dni. Právě 24. června se akcie CSG navíc dostaly na své historické minimum.
  • V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý a informovali jsme také dotčené uživatele.