Podle příspěvku se v Turecku „ropná skvrna po útoku ukrajinských vodních dronů táhne již na 20 kilometrů“. Útokem dronů je vzhledem k aktuálním událostem a autorovu dřívějšímu příspěvku, na který text navazuje (a který jsme již také vyvraceli), zjevně míněn zásah dvou ruských ropných tankerů z konce listopadu 2025.
Autor příspěvku tvrdí, že místní média celou událost označují za národní katastrofu srovnatelnou se zemětřesením. Zároveň podle něj kritizují Česko za jeho údajné schvalování celého útoku, za které má být zodpovědný Petr Pavel, jenž v souvislosti se zásahem „tleská, snad i jásá“.
Podle textu tak turecký deník BirGün uvedl, že „je škoda, že se Turci před 500 lety nedostali do Prahy“, Hürriyet Daily News Pavla označil za komunistického prezidenta, který má radost z cizího neštěstí, a „Daily Sabah Turkia dokonce vyzývá k uzavření české ambasády a vyhoštění diplomatů“.
Ukrajinský útok na prázdné ropné tankery
Ukrajina na konci listopadu rozšířila své působení ve válce s Ruskem na novou oblast. Zaměřila se přitom na tzv. ruskou stínovou flotilu – tankery, které Rusko využívá k obcházení sankcí a k vývozu ropy. Tyto lodě plují pod vlajkami různých zemí a mívají nejasnou vlastnickou strukturu i pochybné pojištění.
Ukrajinské dronové útoky z 28. listopadu mířily na tankery Kairos a Virat, které jsou spojené s ruským exportem ropy a které se nacházely poblíž tureckého pobřeží Černého moře. Ankara označila útoky za nepřijatelné a v souvislosti s nimi mluvila o ohrožení plavby, životů a životního prostředí.
Velké ekologické katastrofě nicméně Ukrajina předešla tím, že zasáhla tankery, které byly prázdné. Jeden z nich, Kairos, skončil po útoku v bulharských vodách. Bulharské ministerstvo životního prostředí a vodního hospodářství následně uvedlo, že z tankeru ropa neuniká. Příspěvkem šířené tvrzení o rozsáhlé ropné skvrně je tak nepravdivé.
Petr Pavel a jeho údajná reakce na útoky
Zmiňovanou souhlasnou reakci Petra Pavla jsme hledali v médiích, na webových stránkách Hradu i na účtech prezidenta na sociálních sítích (X, Facebook, Instagram). Ani na jedné z platforem se však prezident Pavel k ukrajinskému útoku na ropné tankery nevyjádřil. Tvrzení, že schvaloval útoky na tankery, je tedy rovněž nepravdivé.
Pro úplnost dodejme, že žádné podobné oficiální prohlášení jsme zároveň nenašli ani na stránkách vlády, ani na účtech představitelů Česka, kteří zemi reprezentují v zahraničí, – Petra Fialy jako končícího premiéra či Jana Lipavského jako dosluhujícího ministra zahraničí.
Příspěvek uvádí tři konkrétní turecká média, která podle něj na údajné vyjádření prezidenta Pavla reagovala – jenže ani Hürriyet Daily News, ani BirGün a ani Daily Sabah v souvislosti s ukrajinskými útoky na tankery o Petru Pavlovi nebo o Česku nepsaly. A žádné podobné zprávy nejsou dohledatelné ani v jiných tureckých médiích.
Autorem nepravdivého příspěvku je Aleš Svoboda, který na svém facebookovém profilu smyšlené zprávy šíří opakovaně. Často se týkají právě Ukrajiny a Ukrajinců v Česku. Svoboda psal mj. o tom, že střelcem z pražské filozofické fakulty byl ve skutečnosti Ukrajinec, nebo zveřejňoval smyšlená vyjádření českých politiků či smyšlené citace zahraničních médií.
Závěr
Ukrajina skutečně zaútočila na ruské tankery s cílem narušit ruský export ropy. K ekologické katastrofě, kterou příspěvek popisuje, nicméně nedošlo, protože zasažené ropné tankery byly v době útoku prázdné.
Turecko sice útok odsoudilo, na Petra Pavla ani na český přístup k situaci však vůbec nereagovalo. V médiích, která podle příspěvku Česko kritizovala, není o českém prezidentovi v souvislosti s ukrajinskými útoky žádná zmínka. Sám prezident ani nikdo z čelných českých představitelů také žádné prohlášení týkající se ukrajinského útoku na tankery nevydal. V rámci naší spolupráce s Facebookem jsme proto příspěvek označili jako nepravdivý.