Bartoš na Seznam Zprávy

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože někteří členové poslaneckého klubu během projednávání skutečně Ondráčka ve svém vystoupení podpořili.

V průběhu rozpravy o volbě předsedy Komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů podpořil Zdeňka Ondráčka poslanec Bláha z poslaneckého klubu hnutí ANO:

„To, že máme každý v životě nějaký škraloup, tak se zamyslete nad tím, co jste dělali vy celý život. Já jsem třeba v době komunismu byl na vojně a dneska by mi mohl někdo vyčítat, že jsem sloužil lidu prostřednictvím vojenské základní služby. Byl jsem v Pionýru, mohlo by mi být vyčítáno, že jsem souhlasil s režimem? Byl jsem v SSM - to samé. Takže pojďme, pokud se chceme hodnotit, oprostit se od minulosti.“

Dalším příkladem je poslanec Hájek:

„Vážím si těch, kteří skutečně bojovali a byli vězněni za komunistů. Ale nevážím si těch, kteří určitým způsobem dnes, v době tedy, kdy už žijeme v jiném společenském zřízení, kritizují tu dobu.“

Naopak ministr zahraničních věcí za ANO Martin Stropnický nepřímo vyzval Ondráčka k tomu, aby se za svoje působení u pohotovostních pluků omluvil:

„Ale já si myslím, že stačí poměrně jedná krátká věta. Tedy aspoň mně. Všichni jsme se v životě někdy sekli, všichni jsme udělali nějakou chybu, speciálně v mladém a nezralém věku, a stačí tohle přiznat a říct: ‚Promiňte, já jsem se tehdy spletl.‘ Mně by to stačilo.“

Zdeněk Ondráček během svého kandidátského projevu, ve kterém poslance seznamoval se svým profesním životem, omluvu za své působení u pohotovostního pluku v roce 1989 nepronesl. Poslanec Ondráček pouze vysvětlil, jak se do pohotovostního pluku dostal:

„K vykonání náhradní vojenské služby jsem nastoupil do střední policejní školy, která se tehdy nazývala Pohotovostní pluk Veřejné bezpečnosti, stejně tak jako cca 550 mužů – tehdy ještě ženy nechodily, aspoň tímto směrem.“

Jediné, za co se Ondráček omluvil, bylo jeho působení v roli poradce Poslanecké sněmovny:

„Můžu se vám omluvit za to, že jsem po ukončení své aktivní služby pracoval pro tuto Poslaneckou sněmovnu jako poradce.“

Až po jeho kandidátském projevu byl ministrem zahraničích věcí Martinem Stropnickým nepřímo vyzván k omluvě. Zdeněk Ondráček se však už ke slovu nepřihlásil, a tak výzvě Martina Stropnického nevyhověl.

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi zde potvrdíme správnost jeho komplexnějšího výroku, který se týká jak bezprostřední reakce Roberta Pelikána po vyhlášení výsledků volby předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu GIBS, tak minulých vyjádření ministra spravedlnosti na téma své rezignace.

Po tajném hlasování a následném vyhlášení Zdeňka Ondráčka předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů poskytl ministr spravedlnosti Pelikán rozhovor médiím. Ze záznamu serveru Blesk.cz (čas 2:11) vyplývá, že Pelikán možný odchod z vlády nepotvrdil, ani nevyvrátil – s odpovědí váhal a možný odchod nicméně skutečně naznačil. Pro úplnost kontextu dodejme, že ministr Pelikán se cítil „nepříjemně překvapen“, jak členové jeho poslaneckého klubu reagovali při rozpravě před hlasováním.

Reportérka Blesku: „Je to třeba pro vás nějaký důvod, proč byste měl odejít z vlády hnutí ANO?“ Pelikán: „Já nevím. Musím ty věci více promyslet, ale říkám, jsem z toho velmi nešťastný.“ Na otázky médií Pelikán de facto přitakal faktu, že pro Ondráčka hlasovali i zástupci ANO.

Z veřejně dostupných zdrojů není patrné, že by Pelikán chtěl skládat funkci kvůli poslancům SPD zvoleným do funkcí ve Sněmovně. Předseda Bartoš však spíše naráží na Pelikánův výrok ze druhé poloviny února 2018, kdy ministr spravedlnosti v demisi prohlásil, že je pro něj „nepřijatelné být ve vládě, která se bude jakkoliv opírat o SPD.“ Téma rezignace nezmínil ministr spravedlnosti poprvé. V roce 2016 nesouhlasil s plánem reorganizace policie a vytvořením Národní centrály boje proti organizovanému zločinu z pera ministra vnitra Chovance, jelikož by nechtěl nést odpovědnost za protikorupční boj při rušení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.

Andrej Babiš s největší pravděpodobností skutečně ve volbě předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů nehlasoval.

Na začátku čtvrtého jednacího dne sedmé schůze, v pátek 2. března 2018, byl Babiš čten místopředsedou Sněmovny Filipem jako omluvený z osobních důvodů. Hlasování probíhalo tajně a není tedy možné bez materiálů Volební komise s naprostou jistotou říci, kdo se jej účastnil. Andrej Babiš pak v neděli 4. března na svém facebookovém profilu sdílel informaci, ve které potvrzuje, že se ze schůze omluvil a nedostatečně přesvědčil ostatní poslance ANO, aby pro Zdeňka Ondráčka nehlasovali.

„Sám jsem se omluvil, nechtěl jsem být u toho. Já vím, moje chyba, měl jsem být asi důraznější, když jsme se o tom bavili na klubu, měl jsem kolegy víc přesvědčovat.“

Pro úplnost dodejme, že z veřejně dostupných informací není jasné, kde se Babiš v době volby předsedy komise pro kontrolu GIBS pohyboval.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Volba předsedy stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů vzbuzuje mezi poslanci silné emoce. Poslanec Ondráček (KSČM) byl zvolen 2. března až ve druhém kole tajné volby. Ondráček získal 79 hlasů, zatímco jeho soupeřka Zuzana Majerová Zahradníková (ODS) získala 57 hlasů z celkových 155 hlasů. Minimum nutné pro zvolení bylo přitom 78 hlasů.

Sám Ondráček připustil, že byl na předsedu komise nominován na základě politických dohod. Nicméně nic konkrétnějšího k samotné volbě neřekl. Veřejně nominaci Ondráčka kritizovali zástupci řady stran (ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09, STAN), nicméně kdo reálně hlasy pro tuto volbu odevzdal, není možné vzhledem k tajnosti volby určit.

Tak jako v předchozím hodnotíme výrok jako neověřitelný, jelikož dle jednacího řádu Sněmovny (paragraf 75) jsou hlasování o volbě předsedů parlamentních komisí tajná. Nelze tedy objektivně doložit, jak poslanci hlasovali.

Poslanec Ferjenčík obdržel v prvním kole hlasování 29 hlasů, poslankyně Zahradníková 32 hlasů a poslanec Ondráček 74 hlasů. Ve druhém kole pak Zahradníková získala 57 hlasů, zatímco Ondráček 79 hlasů, přičemž spodní hranice pro zvolení byla 78 hlasů.

Výrok se vztahuje ke 2. březnu 2018, kdy byl zvolen předsedou stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS poslanec Zdeněk Ondráček.

Z jednání Sněmovny tohoto dne se omluvilo šest poslanců za Piráty, pět z nich bylo omluveno na dobu, kdy se o předsedovi komise hlasovalo. Jednalo se o:

• Lenka Kozlová a Tomáš Vymazal ze zdravotních důvodů
• Vojtěch Pikal z pracovních důvodů
• František Kopřiva a Mikuláš Peksa z důvodu zahraniční cesty

Pikal se v době hlasování účastnil v Kišiněvě jednání summitu Gruzie, Moldávie a Ukrajina: Východní partnerství a současné bezpečnostní výzvy. Kopřiva se v danou dobu účastnil v Kodani zasedání Výboru pro rovné příležitosti Rady Evropy. Konkrétní důvod Peksovy nepřítomnosti se nepodařilo dohledat, nicméně na začátku jednání byla skutečně jeho omluva zdůvodněna jako zahraniční cesta.

Hlasování o Zdeňku Ondráčkovi bylo do programu napevno zařazeno skutečně na středu 7. března, po odhlasování změny programu bylo přesunuto na dřívější termín.

Tři poslanci Pirátů byli na předem plánované služební cestě a na hlasování nebyli z toho důvodu, že byl přesunut termín projednávání daného bodu. Ivan Bartoš však už neuvádí, že Piráti změnu termínu podpořili hned ve dvou hlasováních (i bez jejich hlasů by ovšem došlo ke změně).

Bartoš má pravdu, když uvádí, že na pozvánce na tuto schůzi byl skutečně původně uveden jiný termín pro projednávání daného bodu. Mělo k němu dojít 7. března ve 12.30. Návrh přesunout hlasování na 2. března byl podán předsedou Poslanecké sněmovny Vondráčkem (ANO), který uvedl, že se jedná o dohodu grémia politických stran. Tento návrh podpořili všichni přítomní poslanci Pirátů.

Když nedošlo ke zvolení předsedy Stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti GIBS v prvním kole, navrhl poslanec Zbyněk Stanjura (ODS), aby druhé kolo volby proběhlo téhož dne odpoledne. Tento návrh podpořili (až na jednu výjimku) všichni hlasující poslanci Pirátů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože Babiš ve svém statusu skutečně uvedl nepřesný údaj o počtu poslanců klubu Pirátů, kteří se daného hlasování nezúčastnili.

V neděli 4. března 2018 vydal Andrej Babiš prohlášení na svém facebookovém profilu k volbě předsedy sněmovní komise pro kontrolu GIBS. V prohlášení uvedl, že na volbě chybělo jednadvacet poslanců za strany, které označil jako „demokratické“.

Podle něj to měli být tři poslanci za TOP 09, osm poslanců za ČSSD, šest poslanců za Piráty, po jednom poslanci stejně za strany STAN a KDU-ČSL a dva poslanci za ODS. Dále podle něj bylo za SPD a KSČM přítomno na hlasování 30 poslanců, což znamená, že dohromady za oba poslanecké kluby chybělo sedm poslanců (jelikož SPD má v poslanecké sněmovně 22 a KSČM 15 poslanců). Z prohlášení dále vyplývá, že za poslanecký klub ANO mělo být na hlasování přítomných 66 poslanců. Celkem mělo tedy chybět na hlasování 40 poslanců.

Následující den publikoval zpravodajský portál iDNES.cz oficiální čísla poslanců chybějících na volbě, které měl získat přímo od volební komise. Celkem nehlasovalo 45 poslanců, z toho tři poslanci za TOP 09, devět poslanců za ČSSD, pět poslanců za Piráty, jeden poslanec za STAN, dva poslanci za KDU-ČSL, tři za ODS, tři za SPD, čtyři za KSČM a 15 za ANO.

Ivanu Bartošovi zde nelze upřít znalost jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle § 75 odst. 1 jednacího řádu se předsedové sněmovních komisí volí tajným hlasováním hlasovacími lístky, tedy neveřejně.

Odvolání poslance Okamury bylo projednáváno v souvislosti s jeho výroky na vrub pracovního tábora v Letech u Písku. Podle kritiků relativizoval utrpění lidi, kteří táborem prošli, a tím sklouzl do roviny popírání holokaustu.

Předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek na základě těchto výroků začal sbírat podpisy poslanců k hlasování o odvolání Tomia Okamury. Na hlasovaní o zařazení nového bodu do programu schůze Sněmovny s názvem Odvolání Tomia Okamury z funkce místopředsedy Poslanecké sněmovny bylo nutno sesbírat 80 podpisů poslanců.

27. února 2018 na 7. schůzi Sněmovny Jan Bartošek pronesl, že „... sesbíral podpisy 86 poslanců. Za KDU-ČSL 10, za TOP 09 7, za STAN šest, za ODS 25, za sociální demokracii 14, za hnutí ANO 2 a za Piráty 22“. Hlasování o zařazení tohoto bodu do programu tak bylo skutečně umožněno i díky podpisům poslanců ze strany Pirátů.

Pirátská strana zachovala svůj původní postoj i během samotného hlasování. Pro zařazení bodu o odvolání Tomia Okamury se vyjádřilo 20 poslanců Pirátů, zatímco František Kopřiva a Tomáš Vymazal byli z hlasování omluveni.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Sněmovna vládu ke zmiňovanému přímo nevyzvala. Implicitně tak učinila (resp. je to legitimní pohled) vyslovením nedůvěry vládě, ovšem vláda není žádným usnesením nebo jinak legislativně ve svém konání poslanci oslovena nebo omezena.

Sněmovna jako taková přímo na kroky Andreje Babiše nereagovala v žádném konkrétním usnesení. Opoziční strany, mezi které patří i Pirátská strana, však dlouhodobě personální změny vedené vládou Andreje Babiše kritizují.

Babišova vláda začala s kroky, které přinesly několik personálních změn a propouštění jak na Úřadu vlády, tak na jednotlivých ministerstvech. Vláda také vyměnila většinu řídícího výboru Českých drah a jednoho člena správní rady SŽDC. O tyto organizačně-personální směny se postarala vláda Andreje Babiše ještě před samotným hlasováním o důvěře. Sněmovna následně při hlasování o důvěře vládu nepodpořila. Personální změny však pokračují doteď, jmenovitě například v dozorčí a správní radě VZP, na pozici ředitelů CzechInvestu, České pošty nebo ve vedení některých přímo řízených nemocnic.

Není tedy zcela zřejmé, jestli Ivan Bartoš chápe vyjádření nedůvěry vládě Andreje Babiše jako nesouhlas Sněmovny s prováděnými personálními změnami. Jak uvedl poslanec Pirátské strany Martínek pro Echo24, „personální obsazování postů je odpovědností vlády, ovšem vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny.“ Každopádně Sněmovna jako taková tyto kroky přímo neodsoudila v žádném usnesení, resp. nevyzvala vládu ke zdrženlivosti.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť Andrej Babiš se skutečně nevěnoval přímo odpovědím na Bartošovy otázky, nicméně veřejně v dané interpelaci uvedl, že věc nemá s kauzou Čapí hnízdo nic společného. Zda tomu tak je, není možné ověřit, Ivan Bartoš však tuto část Babišovy odpovědi opomíjí.

Na 7. schůzi Poslanecké sněmovny 1. března 2018 poslanec Ivan Bartoš položil Andreji Babišovi čtyři otázky, které se týkaly odvolání šéfa GIBS Michala Murína a souvislostí tohoto odvolání s kauzou Čapí hnízdo. Otázky zněly následovně:

1.„Kontaktoval jste ředitele Michala Murína s tím, že požadujete jeho odchod z pozice? Můžete nám důvody jeho plánovaného odchodu objasnit?“

2. „Můžete rozptýlit domněnky, že zmíněné odvolání souvisí s nyní již veřejně známými výroky stíhaného poslance Faltýnka z ANO, který se vyjadřoval o vyšetřování kauzy Čapí hnízdo tak - o panu Nevtípilovi - že mu garantuje, že ho dostane do tepláků? Váš apel na odstranění plk. Murína z vedení inspekce by do této mozaiky zapadal.“

3.„Pokud skutečně hodláte pana plk. Murína z vedení inspekce odvolat, budete se řídit stanoviskem bezpečnostního výboru Sněmovny, který se k takovému kroku musí ze zákona vyjádřit a kterému ho musí vaše vláda předložit?

4. „Pokud by k odchodu pana plk. Murína došlo, hodláte navrhovat jako nového ředitele pana náměstka Špačka, který je politické straně ANO nakloněn?“

Na otázky související s kauzou Čapí hnízdo premiér reagoval takto:

„… a já nevím, kde četl, že já chci pana Murína odvolat. Já jsem to nikde neřekl. Pan Murín tady vyvolal nějakou aféru a vybraní novináři teď mluví o GIBS a Čapím hnízdě. Prosím vás, to je nesmysl. Nemá to nic společného s Čapím hnízdem. O Čapím hnízdě rozhoduje státní zástupce.“

Z výše uvedeného lze konstatovat, že Andrej Babiš svou reakcí odpověděl na Bartošův dotaz. Nevěnoval se věci dopodrobna, není ovšem pravdou, že by se otázce zcela vyhnul. Veřejně na mikrofon popřel, že by měla daná věc spojitost s Čapím hnízdem.

Výrok jsme označili za neověřitelný, především z důvodu nemožnosti dohledat zápis, který měl být údajně předán státnímu zástupci.

Internetový server Aktualně.cz vydal článek týkající se onoho vyjádření "(Pavel Nevtípil) půjde do tepláků" 27. února 2018. Autor se v něm zmiňuje o události, která se odehrála v předsálí před vysíláním pořadu Události, komentáře. Během nezávazné konverzace mezi autorem článku, Ivanem Bartošem a Jaroslavem Faltýnkem, se poslední zmiňovaný vyjádřil na adresu vyšetřovatele se slovy, že bude obžalován a sám vyšetřován. V pořadu jej pak obvinil z účelového chování, avšak bez podání příkladu či důkazů.

Ohledně tohoto incidentu, Ivan Bartoš potvrdil Martinu Fendrychovi, pisateli článku, že podobně nevybíravě se místopředseda ANO vyjádřil již během povolební debaty mezi politickými stranami. Jaroslav Faltýnek se podle Fendrycha snaží vyšetřovatele dotací na Čapí hnízdo, Pavla Nevtípila, zdiskreditovat.

Předseda pirátů zároveň požaduje po Andeji Babišovi vysvětlení v případu odvolání, prozatím bývalého, šéfa GIBS Murína a vyzval ho k vyvrácení domněnky, že toto počínání souvisí s výroky Faltýnka. Toto chování premiéra v demisi označil Bartoš za "personální čistky". Ivan Bartoš o svém úmyslu přimět Babiše k vyjádření kontaktoval předem samotného JUDr. Michala Murína, informaci je možné dohledat v evidenci lobbistických kontaktů pirátské strany.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, jelikož ministerstvo financí dle veřejných zdrojů nezasahovalo do průběhu vyšetřování a zprávu OLAF předala příslušným orgánům. Zároveň nezveřejnění kompletní zprávy bylo na doporučení Státního zastupitelství s ohledem na probíhající vyšetřování. Na druhou stranu zveřejnění celé věci ministerstvo oficiálně neučinilo. Mluvit o pozdržení je tedy spíše věcí názoru, kterou nejsme schopni korektně hodnotit.

Minsterstvo financí dostalo zprávu a následně předalo příslušným orgánům o případu Čapí hnízdo od Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) 27. prosince minulého roku. O den později poslanec Dominik Feri a Piráti zažádali na základě jednacího řádu sněmovny o poskytnutí celé zprávy úřadu OLAF, zároveň ministerstvo obdrželo přes 40 žádostí na základě zákona od svobodném přístupu k informacím. Následující den mluvčí ministerstva financí prohlásil, že ke zveřejnění části zprávy by mohlo dojít po patnáctidenní zákonné lhůtě.

Ještě téhož dne ministerstvo doplnilo, že je potřeba vypracovat právní analýzu, která by rozhodla, zda je možné zprávu zveřejnit. Tento týden server Irozhlas.cz, který si o právní analýzu zažádal na základně zákonu o svobodném přístupu k inforamcí, přinesl zprávu, podle které žádná psaná právní analýza neexistuje. Ministryně Alena Schillerová potvrdila, že analýza byla ústního typu.

O týden 4. ledna na základě žádostí ministerstvo financí zveřejnilo tří odstavce z celé 50 stránkové zprávy. Server Aktualne.cz následně celou zprávu zveřejnil 11 ledna. Ministerstvo financí však celou zprávu nikdy nezvěřejnilo a podle výroku ministryně Schillerové ani nezvěřejní. Až skončí vyšetřování, bude možné se na základě nové žádosti o svobodném přístupu k informacím dostat ke kompletní zprávě.

Ministerstvo financí dokonce na svém webu uvádí:

"Ministerstvo financí nebude potvrzovat ani vyvracet autenticitu informací, které se o Zprávě OLAF objevují v médiích. Není nám známo, že by byl obsah zprávy veřejný a i kdyby zveřejněn byl, nezbavuje to Ministerstvo financí povinnosti respektovat vůli státního zastupitelství a postupovat v souladu s českým a evropským právem."

Odvolává se přitom na Státní zastupitelství, které skutečně prohlásilo, že zvěřejnění celé zprávy OLAF by mohlo ohrožit vyšestřování kauzy Čapí hnízdo.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože Ivan Bartoš na svém profilu zmiňoval i možnou motivaci sociálně-demokratických poslanců neúčastnit se hlasování.

Předseda Pirátů Bartoš mluví o hlasování ze 2. března, ve kterém byl předsedou komise pro kontrolu GIBS zvolen Zdeněk Ondráček (KSČM). Na svém facebookovém profilu napsal 3. března na adresu ČSSD toto: „... navíc část poslanců ČSSD byla podle našich informací nepřítomná záměrně, aby snížila kvórum, takže v tomto případě šlo bez toho, aby Babiš s Faltýnkem změnili názor skutečně jen o čekání na to, až se ‚ koalice ‘ sejde v plném počtu.“

Jiří Zimola (ČSSD) reagoval na svém účtu na Twitteru o den později: „Pirát Ivan Bartoš omlouvá své spolustraníky, kteří se kvůli absencím neúčastnili volby šéfa komise pro kontrolu GIBS, a ufňukaně pomlouvá všechny další nepřítomné - a to prý záměrně nepřítomné. Je vidět, že už se mu pravidla sněmovny dostala pod kůži :-)“

Není tedy pravdou, že by Ivan Bartoš napsal jen to, že ve Sněmovně chybělo překvapivě velké procento sociálních demokratů. Spekulace, kterou sám zmiňuje, se týkala právě motivace sociálně-demokratických poslanců.

Demokratický blok čtyř parlamentních stran (ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN) byl vytvořen 15. listopadu 2017. Nicméně dosavadní kandidát občanských demokratů na předsedu Sněmovny Petr Fiala odmítl kandidovat proti Radku Vondráčkovi, protože kandidáta ANO podpořili komunisté, SPD a Piráti.

Ivan Bartoš následně hovoří o volbě a podpoře Petra Fialy do pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny. Podle Bartošových slov bezprostředně po nezvolení Petra Fialy i podle stanoviska na pirátském webu skutečně podpora pro předsedu ODS ze strany Pirátů existovala.

Radek Vondráček před hlasováním o předsedovi Sněmovny s kandidátským proslovem vystoupil. Podobně jako on to ale udělali v roce 2010 Lubomír Zaorálek a v roce 2006 Miloslav Vlček, který byl zvolen. Ten navíc při jednání explicitně pojmenoval svůj závazek. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Radek Vondráček byl zvolen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny 22. listopadu 2017. Před samotnou volbou skutečně na žádost Pirátů vystoupil, jak dokazuje tento stenografický zápis celého projevu. V něm také poznamenal, že jeho předchůdce Jan Hamáček měl na rozdíl od něj proslov až po zvolení.

Předcházející předseda PSP Jan Hamáček byl zvolen 27. listopadu 2013. Podle záznamu z této schůze před svým zvolením jako kandidát nevystoupil. V roce 2010 byli kandidáty na post předsedy PSP Miroslava Němcová a Lubomír Zaorálek. Možnost vyjádřit se před volbou využil Lubomír Zaorálek.

Podobně jako Zaorálek měl kandidátský proslov také Miloslav Vlček, jediný kandidát v roce 2006. Jeho závazek byl následující:

„A nyní bych přečetl veřejné prohlášení kandidáta na dočasného předsedu Poslanecké sněmovny a veřejný závazek politické strany, která ho nominuje:Strana, která získá pozici předsedy Poslanecké sněmovny, se zavazuje, že předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky rezignuje na svoji funkci nebo bude odvolán hlasy všech poslanců, včetně poslanců vlastní strany:1. okamžitě po vyslovení důvěry nové vládě Poslaneckou sněmovnou v prvním pokusu a svolání schůze následující,

2. okamžitě poté, co je předsedou vlády jmenován kandidát ze stejné strany jako předseda Poslanecké sněmovny,

3. odstoupí předtím, než by využil svého ústavního práva předložit prezidentu republiky nominaci na předsedu vlády ČR.“ V červenci 2002 se volilo mezi Lubomírem Zaorálkem a Václavem Klausem. Ani jeden z nich před hlasováním nevystoupil.

Kandidáty v roce 1998 byli Václav Klaus a Stanislav Volák. I když oba před hlasováním proslov měli, reagovali jím pouze na probíhající diskuzi a nevyjadřovali se nijak ke své kandidatuře nebo představování své osoby.

V roce 1996 pronesli řeč Jozef Wagner, Zdeněk Jičínský a Jiří Vlach, aby se vzdali své kandidatury. Ostatní kandidáti – Miloš Zeman a Jan Vik – nevystoupili.

Vondráček se ve svém projevu dotkl několika bodů souvisejících s postem předsedy Sněmovny. Jedním z nich je třetí pokus jmenování vlády:

„Jsem pevně přesvědčený, že je to výraz parlamentarismu a že ten návrh, který předloží prezidentovi předseda Sněmovny, musí vycházet ze Sněmovny a musí mu předcházet nějaké jednání a nějaká velká pravděpodobnost, že bude složena vláda, protože je to poslední hranice před propastí předčasných voleb za určitých okolností. Dneska jsme slyšeli, že lze vykládat Ústavu i tvůrčím způsobem. Myslím si, že logické by byly předčasné volby.“

Dále deklaroval, že bude požadovat pět místopředsedů PSP. Chtěl by být také garantem férové diskuze ve Sněmovně. Poslední zmínka se týkala jeho spolupráce s projektem Rekonstrukce státu a postoje ke korupci a lobbingu:

„Určitě je možná na čase vzhledem k tomu, že stále se objevují různé spekulace na téma, že nějaké finanční skupiny tady ovlivňují legislativní proces, tak aspoň nějaká základní pravidla lobbingu. Jsem připravený na diskusi o zákonu o státním zastupitelství, případně novelizací vůči přijetí nového trestního řádu, protože to je jedna z věcí, kterou nám skupina států GRECO stále vyčítá. Já souhlasím s některými tezemi Rekonstrukce státu a už jsme se dohodli, že bych byl rád účasten tohoto procesu.“

Ivan Bartoš říká pravdu o tom, že Radek Vondráček hájil Andreje Babiše a že proti jeho výrokům Bartoš v Poslanecké sněmovně vystoupil. Vondráček se ale za svoje slova neomluvil, pouze dodal, že v úplném kontextu mají jiný význam. Explicitně uvedl, že se nemá za co omlouvat.

Ivan Bartoš naráží na výrok Vondráčka z 26. listopadu. V Otázkách Václava Moravce na dotaz, zda rozhodování o vydání mandátového a imunitního výboru a Sněmovny bude nějakým způsobem ovlivněno tím, že Babiš by měl být osobou, jež bude premiérem této země, Vondráček odpověděl: „To bude zase úplně trošku jiné rozhodování, protože tam budeme rozhodovat, co bude lepší pro tuto situaci a pro tuto zemi, protože se jedná o člověka, který bude premiérem a bude sestavovat vládu.“ Posléze pro iROZHLAS řekl:

„Zkrátka vždycky tam nějaký politický vliv bude. Říkal jsem proto, jestli by nestálo za úvahu to o čtyři roky odložit. Já jsem se nerozhodl, jenom jsem říkal: uvědomme si, před čím stojíme. Imunita není navždy, zkrátka by se šetření jen odložilo. Proti tomu je zase to, že jsme obecně proti nevydávání. Opravdu nejsme žádní nadlidé ve sněmovně.“ Na následující schůzi PSP 28. listopadu proti tomuto výroku vystoupila Markéta Pekarová Adamová ze strany TOP09:

„Pan Vondráček tímto popírá základní principy právního státu, to znamená, že jeden člověk by měl být tady v tomto případě nad zákony. Zákony však mají platit bez rozdílu pro všechny. Já vás tedy žádám, pane předsedo Vondráčku, abyste tyto své výroky buďto vysvětlil, protože si myslím, že i ostatní kolegy z ostatních klubů bude zajímat vaše vysvětlení, a abyste je, pokud je nevysvětlíte dostatečně, také odvolal a omluvil se za ně, protože vy v tuto chvíli děláte z poslanců, kteří jsou tady přítomni, vlastně de facto nadlidi, a zejména pak pana Babiše, který má být budoucím premiérem.“ K tomuto vyjádření se v diskuzi připojil také Ivan Bartoš:

„J á jsem viděl ta vystoupení pana předsedy Vondráčka a chtěl bych připomenout věc, kterou jsme tady vlastně před týdnem i my všichni slyšeli prostřednictvím pana předsedy v jeho vystoupení. Protože slovo dělá muže, slovo dělá i ženu, a tady u toho pultu zazněla taková vzpomínka nebo inspirace pozicí spíkra, který v dané chvíli odhazuje tu stranickou legitimaci.“ Vondráček na to reagoval tak, že v celkovém kontextu svá slova myslel úplně jinak a to, že Babiš bude premiérem, neznamená, že by kvůli tomu mělo být přerušeno stíhání. Zároveň se za tento výrok neomluvil:

„Ale doufám, že přijmete mé vysvětlení, že takto to bylo myšleno, že v žádném případě tam není pomlčka: premiér - nevydat, premiér - imunita. To spíš trošku vypovídá o těch, kteří to následně tvrdí, jak oni přemýšlejí. Já tak rozhodně nepřemýšlím. Takže podle sebe měřím tebe. Zkrátka trošku je to na zamyšlení i na druhé straně. Já se nemám za co omlouvat, já jsem diskutoval otevřeně o pro a proti. Je taky pravda, že v tom pořadu nejste schopní říct vše, co máte na srdci, zpravidla vás ten moderátor přeruší.“

Radek Vondráček o nestrannosti vůči politickým stranám hovořil krátce po svém zvolení do čela Poslanecké sněmovny (22. listopadu 2017):

„Jsem velkým obdivovatelem britského parlamentu a myslím si, že britský parlamentarismus je základním vzorem veškerého parlamentarismu, a vždycky jsem obdivoval postavení spíkra v dolní komoře, protože požívá zásadní vážnosti a respektu. A mimo jiné je podmínkou, než se stanete spíkrem, že položíte na stůl svoji stranickou legitimaci. Tak tak daleko ještě nejsme, to doufám po mně nebudete chtít, to si ještě musí sednout možná dalších sto let, ale udělám všechno pro to, abych se tomu svému ideálu britského spíkra pokud možno co nejvíc přiblížil.“

KSČM o podpoře vlády sestavené Andrejem Babišem se stranou ANO stále jedná. Případná podpora by však závisela na shodách v programu a trestní stíhání premiéra v demisi pro KSČM skutečně nepředstavuje problém.

V Interview ČT24 řekl Stanislav Grospič, předseda mandátového a imunitního výboru, že KSČM ctí presumpci neviny, ale přesto doufá, že se celá kauza v brzké době vyřeší. Zároveň však nevyloučil podporu vlády v případě programových shod.

Ve stejném duchu se 23. 1. 2018 vyjádřilpředseda strany Vojtěch Filip, který po jednání s ANO novinářům řekl, že přestože do vlády KSČM vstupovat nebude, oba subjekty budou pokračovat v jednáních. V případě programových shod by pak KSČM skutečně podpořila vznik vlády.

Pirátská strana skutečně všechny tyto body slíbila v povolební strategii:

„Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Ivan Bartoš se vyjadřuje o programu Pirátské strany ve věci celostátního referenda. To figuruje v programu Pirátské strany od roku 2010.

Ve svém programu pro sněmovní volby v roce 2010 se Piráti zavázali prosazovat celostátní referendum, jehož parametry nebyly v programu blíže specifikovány. Dalšími prvky přímé demokracie, které Piráti v tomto programu prosazovali, byly občanská zákonodárná iniciativa, přímé volby a odvolání politiků i vysokých úředníků (prezidenta republiky, hejtmanů, starostů, ředitele ČT, ČRo, NKÚ, ÚOHS, nejvyššího státního zástupce apod.).

Před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 se Piráti ve svém programu zavázali prosazovat zákon o celostátním referendu. Podle programu z roku 2013 mělo být možné referendum uspořádat na základě petice 100 tisíc občanů. V referendu by bylo možné vetovat zákon a povinně by bylo uspořádáno v případech změn ústavy a přijímání mezinárodních smluv. Dalšími prosazovanými prvky přímé demokracie byly odvolatelnost přímo volených politiků i vysokých úředníků a přímá volba starostů a hejtmanů.

V programu pro sněmovní volby v roce 2017 Piráti prosazovali zákon o celostátním referendu, jehož parametry nebyly v programu specifikovány, přímou volbu a odvolatelnost starostů a občanské veto zákonů.

Ve svém dlouhodobém programu Piráti prosazují celostátní referendum, ve kterém by bylo možno rozhodovat o návrzích občanské zákonodárné iniciativy, změnách ústavy, mezinárodních smlouvách, členství v mezinárodních organizacích, vojenských základnách apod. V prvním odstavci byla provedena korekce chybného údaje, referendum figuruje v pirátském programu od roku 2010 nikoliv od roku 2011.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť za sedm let fungování zákona umožňujícího krajské referendum uspořádat, žádné doposud neproběhlo.

Krajské referendum je možné v České republice vyhlásit od roku 2011. Jeho prostřednictvím (zákon o krajském referendu) se může rozhodovat o věcech, které jsou v působnosti jednotlivých krajů s výjimkou některých oblastí (např. rozpočtu nebo odvolávání volených zástupců).