Bohuslav Sobotka v Impulsech

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Miroslava Němcová skutečně již ve čtvrtek 8. srpna oznámila svolání mimořádné schůze na základě společné žádosti poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV. Termín byl stanoven na pátek 16. srpna 2013.

Podle §51, odst. 4 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, je pro svolání schůze nutná písemná žádost alespoň jedné pětiny všech poslanců, což bylo naplněno.

V této chvíli již termín schůze 16. srpna neplatí a schůze se pravděpodobně bude konat až v úterý 20. srpna, tato skutečnost však nebyla v době natáčení Impulsů známa, nemůže mít tedy vliv na hodnocení výroku.

Samotná žádost (.pdf) o svolání mimořádné schůze byla podána jménem poslaneckých klubů ČSSD, TOP 09, KSČM a VV, v příloze jsou pak podpisy jednotlivých členů těchto klubů.

Ještě ve čtvrtek ráno ale Bohuslav Sobotka hovořil pouze o dohodě ČSSD, TOP 09 a KSČM, stejně se vyjadřoval předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik s tím, že se „případně připojí i Věci Veřejné“. I bez účasti VV však kluby ČSSD, TOP 09 a KSČM skutečně disponují 122 poslanci.

Jak navíc informoval server ihned.cz, „pod návrh na rozpuštění sněmovny se podepsali všichni poslanci ČSSD, TOP 09 a KSČM. Naopak klub Věcí veřejných není jednotný. Z 11 poslanců připojili podpis jen čtyři z nich.“ K tomu se vyjádřil na svém webu Vít Bárta, který tvrdí, že žádost pouze nestihl podepsat z časových důvodů.

Výrok Bohuslava Sobotky tedy hodnotíme na základě výše uvedeného jako pravdivý.

Po rezignaci Petra Nečase z postu předsedy ODS je úřadujícím předsedou strany Martin Kuba.

Bohuslav Sobotka byl znovu zvolen předsedou ČSSD na jejím 37. sjezdu, který se konal 15. a 16. března v Ostravě, a to hned v prvním kole se ziskem 504 hlasů z celkových 600, tj. 84 %.

Statutárním místopředsedou strany je Michal Hašek (473 hlasů v 1. kole). Řadovými místopředsedy jsou Milan Chovanec (332 hlasů), Martin Starec (298 hlasů), Zdeněk Škromach (413 hlasů) a Lubomír Zaorálek (412 hlasů), kteří byli zvoleni v 1. kole, a Alena Gajdůšková, která byla zvolena 292 hlasy v kole druhém. Martin Starec a Alena Gajdůšková byli zvoleni díky sníženému kvóru z důvodu zdržení se hlasování či neplatnosti hlasu některých delegátů z celkových 600.

Přes těsnost zvolení Martina Starce a Aleny Gajdůškové lze považovat mandát vedení za poměrně silný, předseda i statutární místopředseda získali své posty s přehledem již v prvním kole, většina místopředsedů taktéž.

Vedení zvolené na sjezdu zároveň stále funguje ve stejném složení, v jakém bylo zvoleno na sjezdu.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako pravdivý.

Ve volbách do PSP ČR v roce 1998 skutečně zvítězila ČSSD, jejímž předsedou v té době byl Miloš Zeman, a byl také pověřen prezidentem Václavem Havlem sestavením vlády.

Stejně tak ve volbách v roce 2002 získala největší počet hlasů ČSSD, tentokrát již v čele s Vladimírem Špidlou, který byl také následně požádán o sestavení vlády.

Na základě dohledaných informací z oficiálních webových stránek České strany sociálně demokratické je výrok hodnocen jako pravdivý.

V první tiskové zprávě ze 13. června, která se vyjadřovala k nastalé politické situaci, ČSSD jako řešení pokládala předčasné volby. Konkrétně se v tiskové zprávě psalo následující: " Za jediné demokratické a odpovědné řešení současné politické krize, vyvolané kriminálními problémy ODS, pokládá ČSSD dohodu parlamentních stran na rozpuštění Poslanecké sněmovny a uspořádání nových voleb v co nejkratším termínu. V tomto smyslu zahájí ČSSD neprodleně konzultace se všemi parlamentními stranami a také prezidentem republiky. "

Stejný způsob řešení ČSSD avizovala i v tiskových zprávách ze dne 17. června, 22. června, 25. června, atd. až do 6. srpna, tedy do dne před hlasováním o důvěře Rusnokově vládě.

Karel Schwarzenberg se v nedělních Otázkách Václava Moravce (od 19:07) skutečně vyjádřil pro předčasné volby, pokud nebude viditelná 101 většina. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Konkrétně zaznělo následující: Václav Moravec:"Pane předsedo Schwarzenbergu, vyslyší TOP 09 to volání veřejnosti (...) že pokud by Rusnokova vláda tu důvěru dostala, tak že by TOP 09, popřípadě další strany, mohly jít na předčasné volby?"Karel Schwarzenberg:"Zajisté. V tomto případě ano, poněvadž by byla ustanovena vláda proti většině sněmovny, nikoliv na základě parlamentních stran, nýbrž pouze postavena na libovůli prezidenta. A takovou vládu my odmítáme. Samozřejmě v tom případě by se měly vyvolat předčasné volby, aby tato vláda co nejdřív skončila."Václav Moravec:"Jinak řečeno, středa rozhodne, jestli je stojednička či není."Karel Schwarzenberg:"Jak jste správně poznamenal."

Premiér Rusnok a jeho vláda si takový cíl skutečně stanovili. Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) říká: "Vláda je odhodlána udržet schodek vládního sektoru pod 3 % HDP,..."
Poslanec Sobotka sice hovoří především o rozpočtu, jehož schodek se od vládního deficitu odlišuje, v ověřovaném výroku však typ deficitu nespecifikuje a výrok tak s vládním prohlášením souhlasí.

Programové prohlášení vlády (zde na Ihned.cz, str. 3) skutečně zmiňuje mj. investici dalších státních prostředků k podpoře růstu ekonomiky:

"Neprodleně budou identifikovány všechny dostupné zdroje investic v rámci veřejné správy a ve státem ovládaných podnicích tak, aby v co nejkratším čase mohly podpořit rozvoj české ekonomiky."

a také:

"Počítáme ovšem s posílením investic do vzdělání, vědy, výzkumu, dopravní infrastruktury a na další prorůstová opatření."

"Tvrdost" opoziční politiky hodnotíme na základě takových skutečností, jakými jsou užitá rétorika vůči vládě a její politice, vyvolání hlasování o nedůvěře a (ne)podpora vládou předkládané legislativy.

Jako příklad postoje a používané rétoriky vůči vládě Petra Nečase uveďme např. hodnocení vlády v době jejího zániku Bohuslavem Sobotkou jako ostudn(é) havárie politického projektu pravice, který narazil do zdi chaosu, korupce, neschopnosti a nezodpovědnosti a je zcela zničen. (...)Tenhle koaliční krám už je vhodný jen a jen do sběru.

Pokud nahlédneme do projevů a článků představitelů ČSSD za poslední tři roky, velká část z nich obsahuje jako spojující prvek velmi intenzivní se vymezování vůči vládě Petra Nečase.

Sociální demokracie vyvolala hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase celkem pětkrát, pokaždé neúspěšně. To je stejný počet jako v předchozím volebním období proti vládě Mirka Topolánka a výrazně vyšší, než ve volebních obdobích před rokem 2006.

Pro stručné a přehledné zobrazení rozdílů v hlasování v Poslanecké sněmovně mezi ČSSD a koaličními stranami dobře poslouží grafická analýza politologa Kamila Gregora. Na ní lze vidět poměrně pevnou opozici poslanců ČSSD vůči vládní většině.

Ministři nominovaní TOP 09 ve vládě Petra Nečase skutečně odpovídali za uvedená ministerstva, konkrétně Miroslav Kalousek za Ministerstvo financí, Jaromír Drábek a následně Ludmila Müllerová za Ministerstvo práce a sociálních věcí a Leoš Heger za Ministerstvo zdravotnictví. Vedle těchto klíčových ministerstev připadla TOP 09 i další ministerstva: zahraničí (Karel Schwarzenberg, který byl zároveň 1. místopředsedou vlády) a kultury (Jiří Besser, poté Alena Hanáková). Roli TOP 09 ve vládě tak rozhodně lze označit jako důležitou.

Na základě těchto skutečností hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok na základě dostupných informací hodnotíme jako zavádějící.

Je sice pravda, že předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, opakovaně kritizoval zavedení přímé volby prezidenta bez provedení navazujících změn Ústavy, na což média několikrát upozornila:

Novinky.cz - "Přímá volba prezidenta má řadu úskalí, upozornil Rychetský vládu"

ČT24 - "Rychetský kritizoval schválený návrh přímé volby"

iDnes - "Rychetský: Poslancům jsme naznačili, jak přímou volbu vylepšit"Týden.cz- "Rychetský: Prezidentské volby nejsou o kvalitě kandidátů" Avšak jeho kritika směřovala na absenci úpravy soudního přezkumu voleb, která podle něho mohla vést ke komplikaci volebního procesu.

Co se týče aktuálních návrhů na změnu Ústavy ČR, které navrhuje ČSSD, zastává Pavel Rychetský spíše zdrženlivé stanovisko, jak je patrné z jeho vyjádření pro ČTK:

"Napřed je potřeba, aby proběhly volby, abychom měli demokraticky zvolený parlament. Nejsem zastáncem jakýchkoliv účelových změn ústavy. Myslím si, že dosavadní ústava poskytuje dostatečný rámec pro zajištění základních parametrů demokratického právního státu v naší zemi" Nelze tedy jednoznačně říct, že by současné návrhy na změny Ústavy ČR přímo korespondovaly s kritikou Pavla Rychetského.

Sociální demokraté před schválením přímé volby prezidenta navrhovali několik úprav prezidentských pravomocí. ČSSD navrhovala převést doposud samostatnou pravomoc prezidenta jmenovat členy bankovní rady do režimu kontrasignace či za souhlasu Senátu.

Proti prvnímu i druhému návrhu ve 3. čtení hlasovala ODS, TOP 09 i VV, a návrhy byly následně zamítnuty. Dodejme, že podobné omezení této pravomoci, pouze ze strany Sněmovny, navrhovala i KSČM, i tento návrh byl ovšem odmítnut napříč politickým spektrem, včetně hlasů ČSSD.

Zmiňovaní poslanci ODS a TOP 09 pak ovšem hlasovali ve prospěch dalších “omezovacích” návrhů ČSSD, konkrétně v oblasti abolice (práva zasahovat do trestního řízení) a za omezení imunity pouze na dobu funkčního období.

Později ČSSD také navrhla omezení pravomocí (.pdf) prezidenta v agendě milostí, proti však byli zástupci ODS a TOP 09.

Při analýze výroku nehodnotíme, nakolik se v případě změn, u kterých panoval konsenzus, jednalo o maličkosti či naopak zásadní změny. ČSSD, ODS a TOP 09 tak nalezly shodu na změnu Ústavy ve dvou oblastech (imunita, abolice), v případě bankovní rady a úpravy milostí se strany neshodly.

Výrok Bohuslava Sobotky tak hodnotíme jako pravdivý

Výrok Bohuslava Sobotky je na základě veřejně dostupných zdrojů o schvalování přímé volby prezidenta v Senátu hodnocen jako pravdivý.

Sociální demokracie disponovala při schvalování této novely v Senátu (8. února 2012) nadpoloviční většinou senátorů - celkem jich měla 41 z 81. To znamená, že bez podpory ČSSD by zavedení přímé volby prezidenta nebylo možné. Z hlasování o této věci v Senátu je také zcela jasně vidět, že podpora ČSSD v tomto případě zde byla klíčová.

Srovnáním pravomocí a postavení prezidenta ve vybraných státech se zabývá informační studie (.pdf) Parlamentního institutu z října 2003.

Zde se dočteme, že „rakouská hlava státu má relativně slabé pravomoci srovnatelné s postavením a pravomocemi českého prezidenta“ (str. 51). Tyto pravomoci jsou pak vyjmenovány v tabulce č. 11 (str. 58); patří mezi ně například zastupování státu navenek, uzavírání mezinárodních smluv, jmenování členů spolkové vlády a státních tajemníků, rozhodnutí o rozpuštění Národní rady, udělování milosti či jmenování soudců na návrh vlády.

„Veškeré akty spolkového prezidenta, nestanoví-li ústava jinak, mohou být realizovány pouze na návrh vlády nebo jí pověřeného ministra. K platnosti aktu prezidenta republiky se vyžaduje spolupodpis spolkového kancléře nebo příslušného ministra. Politickou odpovědnost pak za prezidenta nese vláda.“ (str. 54)

Rakouský prezident je volen přímo již od roku 1951 (přímá volba byla zavedena do ústavy již v roce 1929, str. 59-60).

Na Slovensku byla přímá volba zavedena do ústavy až v roce 1999 (str. 68). Postavení prezidenta se zde však „blíží postavení formální hlavy státu bez význačnějších výkonných pravomocí“ (str. 64). Mezi jeho pravomoci patří jmenování a odvolávání předsedy a dalších členů vlády, možnost rozpustit Národní radu v ústavou stanovených případech, vyhlašuje referendum, uděluje vyznamenání, jmenuje a odvolává soudce či uděluje milosti (nutnost kontrasignace předsedou vlády; str. 66-67).

V obou zmíněných zemích tedy i přes zavedení přímé volby prezidenta skutečně došlo k zachování parlamentního charakteru s významným postavením parlamentu a od něj odvozené vlády. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.