Češi vnímají Rusko jako hrozbu, příspěvek cituje neexistující průzkum

Na facebooku se objevil příspěvek, podle kterého je společenská nálada v ČR silně nakloněna ve prospěch Ruska, zejména pak ve srovnání se Západem, resp. státy NATO. Autor své tvrzení snaží doložit citací průzkumu, podle kterého je údajně většina (82 %) obyvatelstva ČR připravena bránit svou zemi proti státu NATO, zatímco při napadení ze strany Ruska by zbraň do ruky vzalo pouze 24 % mužů.

Průzkum pro ČT

Zmíněný údaj, 24 % mužů, kteří by údajně měli být ochotni bránit zemi v případě napadení ČR Ruskem, patrně vychází z průzkumu výzkumné agentury NMS Market Research pro Českou televizi z dubna roku 2022. Totožné číslo se totiž v tomto průzkumu objevilo, nicméně ne ve vztahu k hrozbě ze strany konkrétního státu. Dotázaní v průzkumu odpovídali na otázku: „Byli byste ochotni se v případě napadení země přihlásit k obraně vlasti?“ Dotaz byl tedy položen v obecné rovině, resp. ve vztahu k napadení blíže nespecifikovaným agresorem. Průzkum se tedy konkrétně Ruskem vůbec nezabýval, respondenti nicméně odpovídali v dubnu 2022, necelé dva měsíce po zahájení Ruské invaze na Ukrajinu. Na dotaz odpovídali muži i ženy, interpretace zužující výsledek na konkrétní pohlaví je tedy také nesprávná.

Za zmínku stojí rovněž skutečnost, že respondenti, kteří odpověděli na dotaz jinak než kladně, neměli v otázce vždy jasno. Z příspěvku by se totiž mohlo zdát, že zbylých 76 % dotazovaných by na pomoc proti agresorovi v žádném případě nepřišlo. Ve skutečnosti ale 14 % respondentů odpovědělo na dotaz nerozhodně.

Podle novějšího průzkumu výzkumného panelu společnosti Seznam z února 2024 by se do vojenské obrany ČR v případě vojenského napadení určitě zapojilo 16 % respondentů, dalších 23 % uvedlo odpověď „spíše ano“.

Napadení státem NATO

V příspěvku je zmiňován i průzkum o připravenosti obyvatelstva ČR bránit zemi proti napadení státem NATO. Podle autora příspěvku by mělo být hned 82 % bojeschopných Čechů připraveno přijít v případě zmíněné situace na pomoc. Průzkum zmiňující tato čísla ale ve skutečnosti není veřejně dohledatelný. Žádný průzkum veřejného mínění, který by se teoretickému scénáři napadení ČR státem NATO věnoval, ve veřejných zdrojích neexistuje.

Průzkumy veřejného mínění věnující se postojům české veřejnosti k NATO nicméně existují. Např. průzkum Pew Research Center z dubna až května 2024 (.pdf) se věnuje náladám v populacích členských států. Ze šetření vyplývá, že 73 % obyvatel ČR považuje NATO za důležité pro budoucí bezpečnost země (str. 5) a 67 % je přesvědčeno o tom, že je ČR bezpečnější díky spolupráci v NATO (str. 4). Průzkum se věnoval i postojům veřejnosti k Rusku a zjistil, že 62 % obyvatel států NATO vnímá zemi negativně (str. 15). Podle citovaného průzkumu je tedy nálada v ČR nakloněna ve prospěch NATO, zatímco Rusko je vnímáno spíše negativně.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z konce roku 2023 považuje (.pdf, str. 4) Rusko za bezpečnostní hrozbu přes 55 % respondentů. Druhým nejčastěji zmiňovaným státem je Čína, kterou jako hrozbu vnímá necelých 18 % lidí. Českého spojence v NATO, Spojené státy americké, považuje za bezpečnostní hrozbu jen 12 % dotazovaných.

Závěr

Příspěvek tedy chybně interpretuje průzkum společnosti NMS Market Research, když tvrdí, že 24 % mužů by se v ČR rozhodlo bránit zemi v případě napadení Ruskem. Agentura ve skutečnosti v roce 2022 zjistila, že 24 % respondentů (mužů i žen) je připraveno bránit vlast proti napadení jakýmkoliv agresorem. Druhý zmiňovaný průzkum, podle kterého má být 82 % bojeschopných Čechů údajně připraveno bránit zemi proti napadení státem NATO, ale vůbec neexistuje. Z jiných průzkumů veřejného mínění naopak jasně vyplývá, že Češi považují členství v NATO za důležité, jako hrozbu naopak vnímají Rusko. Z uvedených důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce s Facebookem označili za nepravdivý.

Autorem nepravdivého příspěvku je Aleš Svoboda, který na svém facebooku smyšlené zprávy šíří dlouhodobě a opakovaně. Nejčastěji se týkají Ukrajiny nebo Ukrajinců v Česku. Svoboda psal mj. o tom, že střelcem z Filozofické fakulty je ve skutečnosti Ukrajinec, nebo zveřejňoval smyšlená vyjádření českých politiků nebo mediální zmínky týkající se české pomoci Ukrajině.