Počet profesionálních vojáků i záloh Armády ČR roste

Facebookem se šíří příspěvek, který tvrdí, že podle slov ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se do české armády „nikdo nehlásí“ a lidé z ní naopak odcházejí. Autor textu se odvolává na vystoupení Jany Černochové a náčelníka generálního štábu Armády ČR Karla Řehky v České televizi ze 4. června 2024. Podle tvrzení příspěvku Černochová také mluvila o tom, že by Armáda ČR mohla lidi k náboru údajně motivovat uspořádáním vojenské přehlídky.

Vyjádření v České televizi

Ve zmiňovaný den ČT skutečně odvysílala tiskový brífink (video) Jany Černochové a Karla Řehky, kteří tehdy spolu s nejvyššími představiteli armády jednali o personálních otázkách nebo o úpravách některých zákonů.

Černochová na tiskové konferenci zmiňovala (video, čas: 2:45), že armádní nábory neprobíhají podle představ, obzvláště v některých regionech, které zaznamenávají podstav. Zároveň ovšem řekla, že v některých částech republiky je o službu v armádě velký zájem, například v Moravskoslezském kraji (video, čas: 2:45, 7:40).

Na tiskové konferenci (video) ani v dalších veřejných vyjádřeních Černochová neuváděla, že by nábory byly nulové, jak tvrdí facebookový příspěvek. Nemluvila ani o tom, že by plánovala uspořádat vojenskou přehlídku.

Vývoj počtu vojáků

I přesto, že výsledky náborů v současnosti neodpovídají plánům Ministerstva obrany, v roce 2022 i 2023 Armáda nabrala více než 1 500 vojáků z povolání a více než 700 členů aktivních záloh (.pdf, str. 11; .pdf, str. 22).

Celkový počet profesionálních vojáků i aktivních záloh kontinuálně roste (.pdf, str. 3, 35) už od roku 2015. Nově přijatých vojáků tedy v posledních letech bylo vždy více než vojáků, kteří se rozhodli ze služby odejít.

Hodnoty v našem grafu pro roky 2011 a 2023 vycházejí z přehledu, který na svém webu každoročně zveřejňuje Ministerstvo obrany. Zdrojem dat pro rok 2024 je novější zpráva (.pdf) resortu obrany z letošního dubna.

Problémy pomalého nárůstu personálu

Pro kontext doplňme, že o pomalém nárůstu počtu vojáků dříve skutečně informovala některá média. Náborové cíle se totiž české armádě nepodařilo splnit už několik let (.pdf, str. 11), nedaří se jí proto ani dodržovat plánovaný celkový počet profesionálních vojáků i aktivních záloh. Podle Ministerstva obrany (.pdf, str. 3, 35) bylo např. na přelomu let 2023 a 2024 v Armádě ČR 27 826 vojáků z povolání a 4 266 členů aktivních záloh, což je v obou případech o několik stovek lidí méně, než s čím resort původně počítal (.pdf, str. 14).

Do roku 2030 si přitom česká armáda dala za cíl postupně navýšit počty profesionálních vojáků na 30 tisíc a počet členů aktivních záloh na 10 tisíc lidí (.pdf, str. 12).

Nedostatečný nárůst počtu vojáků kritizují někteří politici, například bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (ANO). Nedostatky v náborech v minulosti zmiňoval i náčelník generálního štábu Řehka, když označil současný model za neudržitelný, armádu za nenaplněnou a stárnoucí.

Mezi problémy, proč se nedaří naplňovat plánované rekrutační cíle, podle zástupců Armády ČR patří např. nedostatečná fyzická zdatnost uchazečů i zdravotní stav. Server Seznam Zprávy minulý rok uvedl, že nedostatečná fyzická zdatnost stojí za zhruba 10 % odmítnutých uchazečů. Zdravotní nezpůsobilost je podle starších informací z roku 2021 důvodem vyřazení více než 40 % uchazečů.

Shrnutí

Ačkoliv se Armádě ČR nedaří rozšiřovat své stavy tak, jak bylo plánováno, počty nově nabíraných vojáků nejsou nulové, jak tvrdí facebookový příspěvek. Vojáci sice ze služby odcházejí, ovšem ne v takové míře, aby se celkové stavy v Armádě ČR meziročně snižovaly. Počty vojáků i členů aktivních záloh naopak již od roku 2015 kontinuálně rostou.

O tom, že by se do české armády „nikdo nehlásil“, Jana Černochová ve svých vyjádřeních nemluvila. Nezmiňovala ani, že by plánovala uspořádat vojenskou přehlídku, aby motivovala případné zájemce k účasti v náboru. Údajné citace ministryně obrany, na které se příspěvek odkazuje, jsou tedy smyšlené. Z těchto důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako nepravdivý.

Na závěr dodáváme, že autor příspěvku Aleš Svoboda sdílí nepravdivé informace opakovaně. Dříve jsme se například věnovali jeho nepravdivým tvrzením o plánovaném vyřazení Dne vítězství ze seznamu státních svátků, o vývoji současného Česka nebo smyšleným citacím Danuše Nerudové, Víta Rakušana či prezidenta Petra Pavla.