Smyšlené citace Danuše Nerudové

Příspěvek, který se začal na facebooku šířit v pátek 7. dubna, se v první části věnuje ministru zahraničí Janu Lipavskému (Piráti) a maďarskému zákonu, jenž se týká LGBTQI+ komunity. Poté příspěvek pokračuje částí o ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) a problémech na úřadech práce. Poslední část se pak zaměřuje na někdejší prezidentskou kandidátku a nynější externí poradkyni prezidenta Pavla Danuši Nerudovou a její údajná vyjádření o důchodcích. Podle autora příspěvku měla např. doslova říct, že „budoucností národa jsou mladí lidé, ne starci v důchodu“ a že právo volit by podle ní měli mít lidé od 16 „do 68 let“.

Příspěvek je tedy poměrně obsáhlý, na všechny uvedené citace se nicméně zaměříme v následujících odstavcích a porovnáme je s opravdovými vyjádřeními všech tří politiků.

Danuše Nerudová a vyjádření o důchodcích

Podívejme se nejdříve na část příspěvku, který obsahuje údajné citace Danuše Nerudové. Podle autora příspěvku doslova řekla, že „budoucností národa jsou mladí lidé, ne starci v důchodu“ a že navrhne „prezidentovi velké setkání mladých lidí, bez možnosti diskuze se stařešinou“. Příspěvek pak jde ještě dál – Nerudová podle něj uvedla, že právo volit by podle ní měli mít lidé od 16 „do 68 let“. V závěru pak Nerudové autor připisuje citaci: „Není možné, aby o budoucnosti státu rozhodovali lidé, co už tu dlouho nebudou.”

Všechny tyto citace jsou však smyšlené. Danuše Nerudová se takto nevyjádřila na svém účtu na twitteru ani účtu na facebooku, daná vyjádření neobsahuje např. ani mediální archiv Newton.

Nerudová sice v prosinci 2022 během své prezidentské kampaně mluvila např. o snížení věku, od kterého mohou lidé volit, nemluvila ale o zavedení horní hranice.

Doplňme že po neúspěšné prezidentské kandidatuře se Danuše Nerudová chce věnovat právě tématu mladých lidí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz 6. dubna uvedla, že „naše země není pro mladé”, přičemž zdůrazňovala právě nutnost podpory témat pro mladé. Podle svých slov s prezidentem Pavlem diskutovala o nápadu na vznik konference, kde by se setkávali mladí lidé, čímž by se podle ní mohl vytvořit „tlak na politiky, aby se tématy mladých zabývali”. Nikde však nemluvila o tom, že by se nemělo diskutovat se staršími lidmi.

Jan Lipavský a LGBTQI+ komunita

Podle příspěvku Jan Lipavský uvedl, že je mu „líto, že se ČR nepřipojí k Evropské žalobě proti Maďarsku kvůli jejich zákonu o LGBTI komunitě“. Dále údajně Lipavský „zdůraznil, že pokud se bude ve školách a školkách učit o tom, že jsou pohlaví jen dvě, bude to diskriminace“.

První citace Jana Lipavského, jež se v příspěvku objevuje, skutečně odpovídá tomu, co Lipavský napsal o maďarském zákonu týkajícím se LGBTQI+ menšiny. Tento zákon z roku 2021 zakazuje mezi dětmi (do 18 let) šířit jakékoliv materiály, které zobrazují homosexualitu, změnu pohlaví apod. Tato legislativa tak například znemožňuje o LGBTQI+ komunitě informovat děti ve školách, týká se ale i reklam, filmů atd.

Podle Evropské komise tento zákon v Maďarsku diskriminuje sexuální menšiny, proto v této věci v roce 2022 podala žalobu k Soudnímu dvoru EU. K žalobě se postupně začaly přidávat země EU. Do 6. dubna, do kdy tak státy mohly učinit, jich bylo celkem 15, včetně Francie, Německa nebo Rakouska.

Jan Lipavský k tomu na svém twitterovém profilu skutečně uvedl: „Mrzí mě, že se Česko nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému anti-LGBTQI+ zákonu.”

Co se týče druhé citace, Lipavský na sociálních sítích ani v dalších mediálních vyjádřeních přímo nezdůrazňoval, že pokud se bude ve školách a školkách učit o tom, „že jsou pohlaví jen dvě, bude to diskriminace,” jak uvádí facebookový příspěvek. Je nicméně pravda, že Lipavský vyjádřil podporu žalobě Evropské komise, podle níž je maďarský zákon diskriminační.

Doplňme, že na Lipavského vyjádření o žalobě později reagoval náměstek maďarského ministra zahraničí Tamás Menczer. Ve svém vyjádření mj. Lipavskému napsal „ruce pryč od maďarských dětí” a dodal, že „děti je třeba chránit před nekompetentními politiky, kteří si nebezpečí neuvědomují“.

Marian Jurečka a problémy na úřadech práce

Dále příspěvek uvádí, že ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl: „Vím o problémech na úřadě práce, ale je to chyba předchozí vlády.” V této souvislosti příspěvek poukazuje na to, že úřady práce nestíhají vyřizovat žádosti o sociální dávky a tvoří se zde velké fronty. Kvůli vypjaté atmosféře pak mezi klienty úřadů došlo i k několika incidentům, které musela řešit policie, o čemž v dubnu informoval např. server Seznam Zprávy.

Kromě skokového nárůstu žádostí o dávky, způsobeného vysokou inflací, energetickou krizí a válkou na Ukrajině, je jedním z důvodů pomalého vyřizování žádostí také nedostatek pracovníků na úřadech práce. Podle ombudsmana Stanislava Křečka by se problém s neobsazenými úřednickými místy mohl vyřešit, kdyby stát úředníkům zvýšil platy.

V souvislosti s platovým ohodnocením zaměstnanců úřadů práce Marian Jurečka v prosinci 2022 ve Sněmovně řekl: „Vyčítat mně tady otázku odměňování na Úřadu práce je prostě poukazování na to, že opět v předchozích letech nikdo nepřišel, aby toto systémově řešil.” Zároveň tehdy poukázal na to, že se v roce 2022 zvýšily mimořádné odměny těchto zaměstnanců.

Dále Jurečka ve Sněmovně uvedl, že v minulém volebním období bývalý premiér Andrej Babiš na problémy na Úřadu práce upozorňoval tehdejší ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD). Podle Jurečkova vyjádření se dané problémy „nikdy za (…) minulé vlády“ nevyřešily. „Kdyby se to vyřešilo, tak bych měl o spoustu starostí dneska méně, bylo by to daleko lepší pro občany a daleko lepší i pro pracovnice na úřadech práce,” řekl Jurečka. V souvislosti s přetížeností úřadů práce také dodal, že za dobu vlády Andreje Babiše se systémově „neudělalo nic pro to, aby se tyto věci změnily“.

V únoru letošního roku pak Jurečka ve Sněmovně o problémech ve fungování úřadů práce uvedl: „Ten stav jsem tam zdědil. Kdybych měl skvěle fungující úřady práce po předchozí vládě, tak určitě za rok bych to asi tak nedokázal pokazit.“

Vyjádření, ve kterém by Jurečka doslova řekl, že problémy ve fungování úřadů práce jsou „chyba předchozí vlády“, se ve veřejně dostupných zdrojích nevyskytuje. Zvláště slova Mariana Jurečky z února 2023 lze nicméně interpretovat tak, že z uvedených problémů viní minulou vládu Andreje Babiše, po níž – dle svých slov – stav na úřadech „zdědil“.

Námi ověřovaný příspěvek zmiňuje také to, že měl Marian Jurečka „uplácet a vyhrožovat ředitelům“. Poukazuje tak na kauzu možného Jurečkova pochybení při odvolání generálního ředitele Úřadu práce Viktora Najmona, jehož Jurečka dříve kritizoval právě kvůli pomalému vyplácení sociálních dávek. Najmon tvrdí, že mu Jurečka nabídl za odchod z pozice „mimořádnou odměnu”, kterou považoval za „držhubné nebo úplatek”. Jurečka pochybení odmítá. Podle Policie ČR nyní případ prošetří Národní centrála proti organizovanému zločinu.

Závěr

Facebookový příspěvek obsahuje několik citací, řada z nich je však smyšlená. V případě Jana Lipavského sice odpovídá skutečnosti např. první uváděná citace, v případě Danuše Nerudové jsou ale smyšlené všechny. V rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook jsme proto daný příspěvek označili jako částečně nepravdivý.

Pro úplnost doplňme, že autor příspěvku Aleš Svoboda již v minulosti zveřejnil podobné příspěvky se smyšlenými citacemi politiků, šířil např. falešné citace Víta Rakušana, Markéty Pekarové Adamové či prezidenta Petra Pavla.