Demagog.cz

ČSSD na cestě do vlády?

Jan Hamáček v rozhovoru pro server Aktuálně.cz mluvil zejména o formování nové vlády. Popsal, co se z jeho pohledu podařilo ČSSD vyjednat do programového prohlášení vlády. Věnoval se také popisu pojistek, které mají zabránit, aby ve vládě setrval premiér, jenž bude případně odsouzen, resp. aby byla Hamáčkova strana přehlasovávána. Tyto pojistky skutečně sociální demokraté vyjednali, ale jedná se o nezávazný dokument a zda budou reálně plněny, se uvidí až při případném fungování vlády. Ta doposud navíc ještě ani navznikla, čeká se na referendum v sociální demokracii.

Ověřili jsme
Aktuálně.cz ze dne 14. května 2018 (moderátor Radek Bartoníček, záznam)

15 ověřených výroků

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Prosadili jsme nejen pět křesel ve vládě, včetně klíčového ministerstva práce a sociálních věcí, ale především i řadu programových priorit, včetně toho, co se nám nedařilo prosadit v minulé vládě. Například to, aby lidé měli proplácené už první tři dny nemoci. Zavázali jsme se, že se nebudou privatizovat veřejné služby, nezvýší se spoluúčast pacientů. Budeme zvyšovat důchody, řešit problémy v hospodářsky problémových regionech a mnohé další.

ČSSD připadne ve vznikající vládě pětice ministerstev. Vedle zmiňovaného ministerstva práce a sociálních věcí se jedná o ministerstvo vnitra, zahraničí, kultury a zemědělství.

V programovém prohlášení vznikající vlády je obsažena řada priorit vyjmenovaných Janem Hamáčkem. V kapitole Sociální politika a zaměstnanost s mluví o proplácení prvních tří dnů nemoci: „Od 1. 7. 2019 obnovíme náhradu mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti ve výši 60 procent denního vyměřovacího základu a projednáme možnosti, jak tento krok kompenzovat zaměstnavatelům. Dále se vláda v programovém prohlášení mj. zavazuje neprivatizovat veřejné služby: „Nepřipustíme privatizaci veřejných služeb ani podniků se státní účastí. V kapitole Zdravotnictví vláda garantuje nezvyšování spoluúčasti pacientů: „Posílíme transparentnost zdravotnictví a postavení občanů v celém systému, přitom však nezvýšíme jejich spoluúčast.“ V programovém prohlášení je obsažena také část o zvyšování důchodů:„Prosadíme novelu zákona o důchodovém pojištění, která zvýší základní výměru důchodu na 10 % průměrné mzdy. (...) Novela zákona o důchodovém pojištění upraví navýšení důchodu o 1000 Kč lidem, kteří dosáhnou věku 85 let.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Navíc ANO provedlo úkrok doleva, lidé, kteří mu píší program, jsou bývalí spolupracovníci ČSSD a odborů.

Úkrok hnutí ANO doleva v rámci politického spektra názorně popisuje v rozhovoru pro DVTV sociolog Daniel Prokop ze společnosti Median. Prokop v rozhovoru říká, že ANO nyní reprezentuje novou levicovou stranu: „Ne levicovou deklarativně, ale z hlediska toho, kdo ho volí a jaké mají preference ve zdravotnictví, důchodové reformě, ekonomické politice, protože velká část jeho voličů jsou bývalí voliči ČSSD. Sociodemograficky odpovídají elektorátu ČSSD.“

Společnost Median představila data z volebních modelů od roku 2014, s nimiž lze různě pracovat. Tato data potvrzují úkrok ANO doleva a postupné přebírání voličů ČSSD přibližně od jara 2016, což v rozhovoru ukazuje i Prokop. Např. průměrný věk voličů ANO (53,4 let) byl velmi podobný průměrnému věku voličů ČSSD (55,8 let). Podobné to bylo s podílem voličů v důchodu u obou stran (39 % voličů ANO, 44 % voličů ČSSD).

Ve druhé části výroku Jan Hamáček zjevně naráží na Jaroslava Ungermana, který je blízkým spolupracovníkem Andreje Babiše a zároveň jeho poradcem na Úřadu vlády. Po roce 1990 byl Ungerman členem sociální demokracie, radil bývalému sociálnědemokratickému premiérovi Vladimíru Špidlovi. Ungerman nyní již několik let spolupracuje i s odboráři, konkrétně pracuje jako makroekonomický expert pro centrálu konfederace odborových svazů.

V době před parlamentními volbami 2013, na něž Andrej Babiš připravoval v té době nové hnutí ANO, se Ungerman začal setkávat s lidmi, kteří měli na starosti přípravu programu hnutí ANO. Poté, co se Andrej Babiš stal ministrem financí, úzká spolupráce obou mužů pokračovala a pokračuje až dodnes.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Od začátku jsme chtěli pojistky, že ČSSD nebude hrát ve vládě roli fíkového listu, kdy by nás ANO jen využilo při hlasování o důvěře vládě a potom sociální demokracii obcházelo hlasováním s SPD a KSČM. Myslím, že jsme tyto pojistky dojednali. Pokud sociálnědemokratičtí ministři podají demisi, tak do sedmi dnů padá celá vláda.

Výrok předsedy ČSSD Jana Hamáčka je hodnocen pravdivě, protože se podmínka demise vlády při demisi všech ministrů za sociální demokraty v návrhu koaliční smlouvy vyskytuje.

Sociální demokraté po shodě s hnutím ANO na programu budoucí vlády představili tři pojistky, které by měla koaliční smlouva obsahovat a které by umožnily vznik kabinetu s účastí ČSSD.

První bod se týká odstoupení člena kabinetu, jestliže bude odsouzen v první instanci. Druhý jednotného postupu sociálních demokratů a ANO při hlasováních ve vládě i Sněmovně. Třetí pojistkou je odstoupení poslanců SPD z funkcí předsedů výborů Poslanecké sněmovny.

Do návrhu koaliční smlouvy se nedostala pouze podmínka o odstoupení poslanců SPD z orgánů Sněmovny. Odstoupení prvoinstančně odsouzeného člena vlády je vyjádřeno v bodě 17, nepřehlasování ČSSD pak v bodě 5.

Bod 5 koaliční smlouvy: „Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011.“

Bod 17 koaliční smlouvy: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“

Striktně vzato má předseda Hamáček podle koaliční smlouvy pravdu a kabinet by měl padnout do týdne, opustí-li jej všichni ministři ČSSD. Je však na místě zdůraznit, že se jedná o ryze politický dokument bez reálných sankcí za nesplnění jejích ustanovení.

Z ústavněprávního hlediska nemá koaliční smlouva žádnou reálnou moc, tj. je možný následující scénář: Smlouva bude uzavřena, koalice získá důvěru Sněmovny, nastane rozpor vládních stran, sociálnědemokratičtí ministři podají demisi a předseda vlády demisi naopak nepodá, jelikož koaliční smlouva poslední krok nijak nevymáhá.

Tento vývoj však napadá pouze první část Hamáčkova tvrzení, které se podle nás zakládá pouze na názoru. Jako faktický a pravdivý výrok je hodnocena až druhá polovina tvrzení.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Veřejně také podporuje účast ČSSD ve vládě předseda odborů Josef Středula.

Z vyjádření Josefa Středuly jednoznačně vyznívá, že účast ČSSD na vládě s hnutím ANO podporuje. Konkrétně se vyjádřil takto: „Mě samozřejmě velice těší to, že chcete hájit zájem zaměstnanců (...), jestliže chcete toto prosazovat, nemůžete být opoziční strana. Jestli chcete pro lidi něco dosáhnout, tak nebuďte opoziční strana...“

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Aktuálně.cz: Nemohl by ale Andrej Babiš vládnout dál a jen nahradit odstoupivší ministry za ČSSD?

Hamáček: Článek 5 říká, že pokud skončí dohadovací řízení neúspěchem a ministři za ČSSD podají demisi, tak do sedmi dnů padá vláda. Navíc je v dohodě bod, že toto ustanovení může být uplatněno, pokud by se ukázalo, že koaliční strany ANO a ČSSD nehlasují v souladu s koaliční dohodou a podporují opoziční návrhy.

Pokud by došlo ke schválení současného návrhu koaliční smlouvy, pak by ve zmiňovaných situacích vláda skutečně padla. Aktuální návrh koaliční smlouvy mezi hnutím ANO a ČSSD je veřejně dostupný zde.

Jiří Hamáček zmiňuje článek 5, který říká: Dojde-li v koalici i po dohodovacím řízení k situaci, kdy nedojde k dohodě o řešení koaličního sporu, v případě, kdy 5 ministrů jmenovaných za koaliční stranu ČSSD podá prostřednictvím předsedy vlády demisi do rukou prezidenta, podá do 7 dnů demisi předseda vlády a spolu s ním, jeho prostřednictvím, všichni ministři navržení hnutím ANO 2011. (. pdf, str. 1)

Pokud jde o druhý zmínění případ, smlouva jej řeší ve článku 10: „Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor Parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné iniciativní návrhy zákonů a pozměňující návrhy zákonů předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se poslanců a senátorů koaličních klubů k iniciativě poslanců či senátorů z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů koaličních klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran. Nebude-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat stanovisko vlády. Nerespektování tohoto ustanovení bude považováno za závažné porušení této koaliční smlouvy a bude postupováno v souladu s články 16, popř. 5. (. pdf, str. 2)

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Pokud členové ČSSD odsouhlasí vstup naší strany do vlády, Andrej Babiš následně podepíše koaliční smlouvu, kde je závazek, že v případě demise našich ministrů on do sedmi dnů rezignuje a celá vláda končí. To je naprosto přelomové.

Podobný závazek se v koaličních smlouvách od vzniku samostatné ČR dá považovat za bezprecedentní, nicméně takový stav je důsledkem spíše výjimečné situace povolebního složení Sněmovny než vyjednavačského umu ČSSD. Žádná předchozí koalice se nemusela vůbec otázkou trestně stíhaného premiéra zabývat.

Když se podíváme do ustanovení koaličních smluv dostupných na oficiálních stránkách vlády ČR, tedy konkrétně na: koaliční smlouvu Špidlovy vlády z roku 2002, koaliční smlouvu Grossovy vlády z roku 2004, koaliční smlouvu Topolánkovy druhé vlády z roku 2007, koaliční smlouvu Nečasovy vlády z roku 2010 a koaliční smlouvu Sobotkovy vlády z roku 2013, tak podobné ustanovení doopravdy nenalezneme. Což je samozřejmé, protože takový stav, kdy by předseda vlády nepoložil vládu ani za úplného odstoupení jedné ze stran koalice, jsme tu ještě neměli. Podobnou problematiku tedy předcházející vlády vůbec nemusely řešit.

Předseda ČSSD Jan Hamáček navíc tuto podmínku prezentuje jako přelomovou páku na svého koaličního partnera, avšak koaliční smlouva je ze své samotné povahy pouze politickým dokumentem. Jeho právní irelevanci popsal ve svém nálezu již Ústavní soud v roce 2011 (Pl.ÚS 53/10, bod 87). Tudíž v případě odstoupení všech pěti ministrů za ČSSD z vlády by mohl Andrej Babiš bez jakýchkoli právních důsledků zůstat ve vládě a křesla zaplnit poslanci z jiné strany. Jeho jedinou sankcí by byla nepodpora ze strany poslaneckého klubu ČSSD (15 členů) ve Sněmovně. Dle Ústavy totiž předsedu vlády k demisi může dohnat buď jeho svědomí, konec volebního období, anebo nevyslovení důvěry či vyslovení nedůvěry jeho vládě, nikoli však koaliční smlouva.

V praxi jsme se s konfliktem Ústavy a koaliční smlouvy setkali již v květnu 2017 při politické krizi ohledně odvolání Andreje Babiše z postu ministra financí. V takovém případě má Ústava ČR jakožto nejvýznamnější právní dokument našeho právního řádu samozřejmou přednost před koaliční smlouvou. A to i přesto, že se to některým občas nemusí hodit.

Článek 5 nové koaliční smlouvy tedy lze považovat za bezprecedentní, nikoli však za naprosto přelomový v pozitivním slova smyslu. Předcházející vládní koalice nepotřebovaly zakomponovat podobné ustanovení do koaličních smluv, zejména proto, že nemohly očekávat setrvání vlády i po hromadné demisi jedné ze stran.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Maximálně jsme se při vyjednávání snažili, aby pan Babiš ve vládě neseděl, mimo jiné jsme navrhovali, aby ve vládě nebyl ani jeden předseda strany. Bohužel, ANO nebylo ochotné na náš požadavek přistoupit.

Žádost o nezařazení Andreje Babiše jako trestně stíhané osoby do nové koaliční vlády bylo nejvíce skloňované téma vyjednávání mezi ČSSD a ANO. Vyjednávání bylo v prvním kole nakonec zastaveno z důvodu neschopnosti stran shodnout se v dané otázce. Strana ANO také nebyla ochotna vzdát se postu ministra vnitra, což představitelé ČSSD považovali za nepřijatelné.

Co se týče samotného návrhu nezařadit ani jednoho z předsedů stran do nové vlády, toto trvrzení bylo zmíněno pouze ústy předsedy ČSSD Jana Hamáčka, není tedy možné se stoprocentní jistotou potvrdit, zdali se tak skutečně stalo. Jelikož faktický zápis z těchto vyjednávání není k dispozici, stejně tak jako zmíněný návrh Jana Hamáčka, maximální snahu ČSSD o nezařazení Andreje Babiše do vlády není možné ověřit.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Ale existuje jasná dohoda, že odejde z vlády, pokud by jej prvoinstanční soud odsoudil.

Předseda ČSSD mluví o návrhu koaliční smlouvy, který vznikl během druhého kola vyjednávání o koaliční smlouvě mezi stranami ČSSD a ANO. Andrej Babiš by zůstal premiérem České republiky, avšak ČSSD si prosadilo pojistku v podobě bodu číslo 17, který zní: „V případě prvoinstančního odsouzení jakéhokoliv člena vlády, pokud ten v přiměřeném čase od vynesení rozsudku neodstoupí, pozbývá tato koaliční smlouva platnosti.“(.pdf, str. 4)

Tento bod koaliční smlouvy je možné chápat slovy Jana Hamáčka jako dohodu o odstoupení Andreje Babiše z postu premiéra v případě, že bude odsouzen.

Současný premiér Andrej Babiš však mimo daného návrhu koaliční smlouvy nikdy přímo nepřiznal, že v případě prvoinstančního odsouzení dobrovolně na svůj post rezignuje. Naopak vyhlásil, že je „alergický na to, když slyší třistakrát, že je trestně stíhaný.“
Trestné stíhání považuje za „účelovou“ a politickou záležitost“, a proto odstoupení na post premiéra pro něho „není téma“.

Dodejme, že tato dohoda není nijak právně vymahatelná, reálně předseda vlády může dle Ústavy z vlády odejít po vyslovení nedůvěry vládě nebo pokud podá demisi. V daném případě jde o politický dokument, který mezi sebou podepsaly obě strany.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Sociální demokracie od začátku řekla, že účast na akci Nočních vlků je jeho (Foldynova, pozn. Demagog.cz) soukromá aktivita. Nechceme s tím být jako ČSSD nijak spojovaní.

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože ČSSD se sice ústy svého předsedy Hamáčka předem distancovala od účasti Foldyny na akci Nočních vlků, ale neexistuje žádné společné stranické stanovisko, které by účast Foldyny na akci odsoudilo.

Hamáček se k účasti Foldyny na akci Nočních vlků vyjádřil před jejich průjezdem Českou republikou, když řekl: „Jedná se o soukromou iniciativu Jaroslava Foldyny, jde čistě o jeho osobní věc. Proto bych byl velmi nerad, kdyby byla ČSSD jakkoli průjezdem této kontroverzní motorkářské skupiny spojována.“

Podobně se k Foldynově účasti na této akci vyjádřili i někteří další sociální demokraté jako například Jiří Dienstbier a Vladimír Špidla. Ovšem ani na webu ČSSD, ani na jejich sociálních sítích není zveřejněno žádné společné stranické stanovisko, které by to komentovalo. Nevyjádřil se ani první místopředseda strany Zimola.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Já chci vyjasnit jednu věc: Jardu Foldynu jsem nekritizoval za to, že šel s kontroverzní skupinou motorkářů uctít památku padlých sovětských vojáků. (...) Vyčítal jsem mu to, že se nechal vtáhnout do konfliktu s těmi, kteří přišli vyjádřit svůj nesouhlas, a přitom použil vulgární slova.

Jan Hamáček před celou akcí pro server Lidovky.cz uvedl:

„Jedná se o soukromou iniciativu Jaroslava Foldyny. Proto bych byl velmi nerad, kdyby byla ČSSD jakkoliv s průjezdem této kontroverzní motorkářské skupiny spojována.“

Po události, na které se místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna dostal do konfliktu s protiruskýmmi aktivisty, prohlásil předseda sociální demokracie na svém facebookovém profilu:

„Jenže tady už nejde jen o politické neshody, které by se měly řešit výhradně uvnitř strany. Tohle prostě Jaroslav Foldyna přehnal, jako místopředseda strany se musí kontrolovat a měl by se za své chování omluvit.Jako předseda sociální demokracie budu v pátek na jednání předsednictva s Jaroslavem Foldynou o včerejším incidentu a jeho chování osobně mluvit.“

Jan Hamáček tak zpočátku skutečně nekritizoval samotnou přítomnost Jaroslava Foldyny na akci ruských motorkářů, pouze vyloučil spojitost ČSSD s jejich podporou. Po akci Nočních vlků už předseda ČSSD odsoudil chování Jaroslava Foldyny na Olšanských hřbitovech a výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Mimochodem, já jsem byl na Olšanech uctít padlé sovětské vojáky asi o tři hodiny dříve (než Foldyna, pozn. Demagog.cz).

Noční vlci a Jaroslav Foldyna podle serveru iDNES.cz dorazili na Olšanské hřbitovy kolem půl třetí odpoledne. Jan Hamáček se zúčastnil pietního aktu společně s veřejností a vojáky, který začal podle České televize v 10 hodin. Předseda sociální demokracie je na Olšanských hřbitovech zachycen na fotkách Armády ČR. Jan Hamáček tak skutečně uctil památku padlých vojáků v druhé světové válce pár hodin před ruskými motorkáři a místopředsedou ČSSD Jaroslavem Foldynou.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Mimochodem, součástí koaliční dohody je, že budeme zajišťovat nezávislost veřejnoprávních médií.

Součástí koaliční dohody je i programové prohlášení, jehož předběžnou verzi přinesla řada médií 10.5.2017. Na prohlášení se dohodli zástupci hnutí ANO a ČSSD při jednání o společné koalici. Z předběžného prohlášení vyplývá, že se zástupci obou stran dohodli na zachování stávající úpravy veřejnoprávních médií.

„Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií, budeme důsledně podporovat jejich nezávislost,“píše se ve společném dokumentu.

V programovém prohlášení se zástupci obou stran dohodli například na zrušení superhrubé mzdy u daně z příjmů fyzických osob. Strany chtějí prosadit zvýšení důchodů či rodičovského příspěvku. S přijetím eura v tomto období vláda nepočítá. Celé předběžné prohlášení je možné si přečíst zde.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Já mám celkem solidní analýzy našeho elektorátu a výsledky rozhodně nevypovídají o tom, že by nám největší skupina voličů odešla k SPD. To rozhodně ne. Odešla k hnutí ANO.

Z analýzy výzkumné agentury Median vyplývá, že největší část voličů ČSSD z parlamentních voleb v roce 2013 skutečně přešla v roce 2017 k hnutí ANO. K hnutí SPD přešla podle analýzy agentury pouze 4 procenta voličů, k hnutí ANO to bylo celých 23 procent voličů.

Podobné výsledky vyplývají i z průzkumu analytika Michala Škopa. Podle této práce největší skupina voličů ČSSD z voleb v roce 2013 přešla ke hnutí ANO. Druhý největší odliv voličů směřoval právě ke hnutí SPD.

Politolog Pavel Šaradín vytvořil analýzu mapující důvody, proč ČSSD neuspěla v parlamentních volbách v roce 2017. V analýze uvádí, že ve volbách odešlo k hnutí ANO 360 tisíc bývalých voličů ČSSD, 70 tisíc poté k SPD.

V parlamentních volbách v roce 2017 získala ČSSD 7,27 procent hlasů, vítězné hnutí ANO volilo 29,64 procent voličů.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

V návrhu vládního prohlášení je naše zahraničně politická orientace jasně vyjádřena.

Uniklý návrh programového prohlášení vlády, který 11. května 2018 zveřejnil server iRozhlas.cz, jasně vyjadřuje zahraničně politickou orientaci. Návrh prohlášení říká: „Členství České republiky v Evropské unii a prosazování jejích zájmů v příslušných orgánech je pro vládu prioritní.“ O členství v NATO se v návrhu uvádí, že: „…je pro zajištění obrany naší země klíčové a nemá alternativu.“Návrh se konkrétně vyjadřuje také ke vztahům ČR s dalšími důležitými státy, podporuje ekonomickou diplomacii a členství v multilaterálních organizacích jako je OSN, WTO, OECD atd.

Vztah ČR k EU prohlášení rozebírá v bodě Zahraniční politika a Evropská unie. Cílem vlády bude zajistit, aby byla Česká republika aktivním a respektovaným členem EU. Vláda plánuje aktivní zapojení do diskuse o reformě EU s důrazem na posílení role členských států, Evropské rady a principů subsidiarity a proporcionality.

Velkým tématem ve vztahu k EU je pro vládu otázka ilegální migrace. Vláda slibuje navrhnout změnu Společného evropského azylového systému, a zajistit tak subsidiaritu členů EU v otázce přijímání a přesidlování uprchlíků. Zároveň chce vláda v rámci EU a NATO prosazovat u migrace razantnější přístup a řešit problematiku v zemích původu a prvního útočiště, kam uprchlíci přicházejí. K tomu se váže také vládní závazek větší aktivity v rozvojové spolupráci a humanitární pomoci.

O členství v NATO tento bod říká: „NATO je páteří naší bezpečnostní politiky.“
Vztah ČR k NATO se ale podrobněji rozebírá v bodě Obranná politika a Armáda České republiky. Vláda se zavazuje k další účasti na mírových misích a aktivitách NATO a také na zahraničních operacích OSN a EU.

Je vyjádřena podpora, aby vojáci Armády České republiky pokračovali a byli zapojeni do alianční spolupráce. Prohlášení zmiňuje například: „…účast na mírové a výcvikové misi v Afghánistánu (Resolute Support), zvýšíme přítomnost v Iráku. Budeme přispívat do předsunuté vojenské přítomnosti v Pobaltí, Sil rychlé reakce NATO (NRF) včetně Sil velmi vysoké pohotovosti (VJTF), ochrany vzdušného prostoru (Air Policing) a budeme přispívat do vystavění robustních následných sil (Follow-On Forces).“

Ve vztahu k ostatním státům návrh prohlášení deklaruje zachování nadstandardních vztahů se Slovenskem, pokračování spolupráce v rámci V4, prohlubování vztahů s Rakouskem, vytvoření pragmatických aliancí s Německem a Francií a zachování vztahů s Velkou Británií v ekonomice a bezpečnosti po Brexitu. Detailněji je popsána spolupráce s USA se zaměřením na obchod, investice, obranu, bezpečnost, vědu a výzkum.

Vláda se v návrhu také zavazuje pokračovat ve stávající politice vůči Izraeli a udržet strategické přátelství a partnerství. Podporuje mírové řešení palestinské otázky v souladu s rezolucemi RB OSN.

O vztahu s Ruskou federací se návrh prohlášení zmiňuje pouze takto: „Chceme se v EU mnohem aktivněji účastnit diskuze o budoucích vztazích s Ruskou federací se snahou o nalezení všeobecně přijatelných řešení vedoucích ke snížení napětí v Evropě.“ S Čínou plánuje vláda: „…docílit vyvážených a vzájemně výhodných vztahů na základě uzavřených dohod respektujících pravidla mezinárodního obchodu.“

Z diplomatického hlediska v návrhu vláda deklaruje větší důraz na prosazování lidských práv, a to v rámci členství ČR v Radě pro lidská práva OSN v období 2019 až 2021. V ekonomické diplomacii se zavazuje podporovat české exportéry a zahraniční investiční projekty.

Jan Hamáček

Jan Hamáček

Co se týká zahraničních misí, tak to je podle mě trochu nešťastné rozhodnutí paní ministryně obrany Šlechtové za ANO, předkládat tento návrh v demisi. To kritizovala například i ODS, která jinak naši účast v zahraničních misích plně podporuje. Čas na schválení mandátu je do konce roku...

První část výroku Jana Hamáčka o tom, zda je nebo není rozhodnutí ministryně Šlechtové nešťastné, z důvodu její subjektivnosti nehodnotíme.

Návrh ministryně obrany v demisi na vyslání vyššího počtu vojáků do zahraničních misí v Iráku, Afghánistánu, Mali aj. byl schválen vládou, rozeslán poslancům a projednání návrhu bylo zařazeno do pořadníku 13. schůze na 22. května.

ODS opravdu účast českých vojáků na zahraničních misích dlouhodobě podporuje, a to i z opozice. Poslanci ODS hlasovali pro vládní návrh na působení českých ozbrojených sil v zahraničních operacích z roku 2016 i pro obdobný vládní návrh v roce 2014.

ODS ale kritizovala to, aby návrh předkládala vláda v demisi, a to i přes to, že mandát pro působení jednotek AČR a dalších složek v zahraničí je platný pouze do konce roku 2018. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura ale připustil, že by poslanci ODS mohli podpořit vládní návrh v zájmu plnění spojeneckých závazků i přes jejich nedůvěru ve vládu v demisi.

Z Ústavy vyplývá povinnost vlády předložit návrh na vyslání ozbrojených sil do zahraničí oběma komorám Parlamentu, které mohou s vysláním vyslovit nesouhlas. Parlament poté schvaluje mandát na následující dva roky s výhledem na třetí rok.