Demagog.cz

Debata v Českém rozhlase: Michal Horáček

Těsně před volbami přichází Český rozhlas se seriálem rozhovorů s jednotlivými prezidentskými kandidáty. Celkem naplánoval 8 debat (prezident Zeman odmítl pozvání do diskuze s moderátorem veřejnoprávního rozhlasu), jako první se v nich představuje Michal Horáček. Demagog.cz celý tento seriál pokrývá.

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 2. ledna 2018 (moderátor Jan Pokorný, záznam)

13 ověřených výroků

Michal Horáček

Michal Horáček

Já jezdím do domovů seniorů programově. Tohle (dnes - pozn. Demagog.cz) byl snad 22 za celou tu dobu.

Výrok jsme se pokusili ověřit prohledáním internetových profilů Michala Horáčka na Facebooku, Twitteru a Instagramu, dále také na jeho oficiálním webu www.michalhoracek.cz, kde mj. zpravuje o svých cestách po Republice. Neexistuje však seznam navštívených domovů pro seniory, nalezli jsme zprávy o návštěvě pouze devíti takových zařízení. Možnou návštěvu dalších zařízení nemůžeme vyloučit, Horáček navštívil řadu měst a je možné, že mimo tato, o kterých existují mediální zmínky, navštívil ještě další podobná zařízení a veřejně o tom neinformoval, proto je výrok neověřitelný.

Pro úplnost dodáváme, že jistě víme, že Horáček navštívil: Domov důchodců Bystřany, Dům u Agáty, Domácí hospic Duha v Hořicích, Domov pro seniory v Jablonci n. N., Dům s pečovatelskou službou v Brandýse n. L., Domov pro seniory v Děčíně, Domov pro seniory Kamenec, Dům sociální péče Kralovice, Hospic sv. Štěpána v Litoměřicích.

Michal Horáček

Michal Horáček

Já jsem slíbil dopředu, že celý svůj plat případně, pověříte-li mě tou funkcí, věnuji na projekt Senioři v nouzi, který založím.

V srpnu 2017 představil Michal Horáček plány pro prvních sto dnů ve funkci prezidenta, a ty následně zveřejnil na webu 100dni.cz. Mezi jednotlivé sliby Horáček zařadil i slib, že se v případě zvolení vzdá prezidentského platu a bude jej celý dávat do zvláštního fondu, nazvaného Senioři v nouzi. Michal Horáček k tomuto slibu dodal:

K přispívání do tohoto fondu vyzvu i veřejnost. Nespočet lidí po celoživotní práci je v důchodovém věku na hranici příjmové chudoby, což považuji za nepřijatelné.“

Michal Horáček

Michal Horáček

Já už jsem 13 let mimo byznys.

Michal Horáček v byznysu působil od roku 1990, kdy společně s Petrem Boumou, Jiřím Balcarem a Josefem Kurkou založil v březnu toho roku sázkovou kancelář Fortuna. Na konci roku 2004 prodal Horáček se svými partnery akcie své sázkové kanceláře investiční skupině Penta, a to za 2,4 miliardy Kč.

Do roku 2016 pak byl členem dozorčí rady sázkové kanceláře Fortuna. Informace o rezignaci Michala Horáčka na tuto funkci byla zveřejněna v regulatorním oznámení (.pdf) sázkové kanceláře Fortuna dne 24. 5. 2016.

Po prodeji sázkové kanceláře se věnoval mj. studiu na Karlově univerzitě, kde v roce 2007 získal magisterský titul, respektive v roce 2011 titul doktorský. Zaměřil se také na tvůrčí činnost, konkrétně na textařskou, ale také spisovatelskou. Od roku 2008 je společníkem (do roku 2015 jednatelem) společnosti s ručením omezeným Kudykam, která se zabývá výrobou, obchodem a službami neuvedenými v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (prodej např. audionahrávek z představení).

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože svůj hlavní byznys Horáček skutečně prodal v před 13 lety. Od té doby se v nijak srovnatelných projektech neangažuje.

Michal Horáček

Michal Horáček

Jan POKORNÝ: Jenom připomenu, že on o vás pro server Euro Zprávy, někdy v polovině prosince to bylo, tuším, v rozhovoru, řekl, že jste se zapletl s StB, měl jste krycí jméno Sázkař a že jste byl vekslák. Zajímalo vás, kde pan poslanec Ondráček k takovým informacím přišel?

Michal HORÁČEK: Ano, on to sám řekl, na mém vlastním webu.

Ve čtvrtek 14. prosince komunistický poslanec Zdeněk Ondráček v rozhovoru pro Eurozprávy na otázku, zda sleduje, co o něm říká Horáček, odpověděl takto: „Horáček je podle dostupných informací bývalý vekslák a spolupracovník StB s krycím jménem Sázkař. Takový člověk je mi ukradený. Jeho výlevy moudrostí nevyhledávám, ale dostávají se ke mně a pak na některé reaguji.“

Ondráček nikde nezveřejnil, podle jakých dostupných informací tvrdí, že je Horáček bývalý vekslák a spolupracovník StB. Že tyto dostupné informace pochází z webu Horáčka, tvrdí právě Michal Horáček. Jelikož Ondráček zdroj této informace veřejně neuvedl, hodnotíme výrok jako neověřitelný

Michal Horáček

Michal Horáček

Na mém vlastním webu je celý zachovaný spis, který na mě StB vedla, ze kterého je naprosto zřejmé, jak jsem odolal takovýmu tlaku.

Michal Horáček tento spis na svých webových stránkách skutečně zveřejnil.

Podle spisu chtěla Státní bezpečnost na počátku 80. let získat Horáčka pro spolupráci, aby jim donášel na disidenta Františka Cigánka, který s ním pracoval v družstvu invalidů META. Důstojníci StB považovali Horáčka za perspektivního a zapsali si, že vyslovil souhlas s operativním využitím a rozpracováním Cigánka. Horáček však nakonec spolupráci nepřijal. Do jeho spisu důstojníci StB v roce 1983 zapsali:

Horáček vyslovil souhlas s operativním využitím k rozpracování Cigánka. Prověrkou paralelní agenturou však bylo zjištěno, že Horáčkův přístup není seriózní.Po provedeném pohovoru dostal strach, přestal se s Cigánkem i ostatními soukromě stýkat a požádal vedení provozovny METY o převedení na jinou práci, případně rozvázání pracovního poměru. "

I z tohoto důvodu je na konci této zprávy napsáno: „Vzhledem k tomu, že Horáček svým jednáním ztratil možnost k rozpracovávaným osobám a v jednání se projevil jako neseriózní, není v současné době perspektiva jeho operativního využití. Z těchto důvodů navrhuji uložit spis KRS do archivu MV na dobu 5. let.

Ministerstvo vnitra také v roce 2014 vydalo lustrační osvědčení Michala Horáčka, ve kterém uvádí, že nebyl příslušníkem Sboru národní bezpečnosti zařazeným ve složce Státní bezpečnosti ani nebyl evidován v materiálech Státní bezpečnosti jako rezident, agent, držitel propůjčeného bytu, držitel konspiračního bytu, informátor nebo ideový spolupracovník Státní bezpečnosti. Toto lustrační osvědčení zveřejnil Horáček také na svém webu.

Michal Horáček

Michal Horáček

Já jsem byl hazardní hráč za komunismu.

Michal Horáček si před rokem 1989 přivydělával jako tzv. černý bookmaker na dostizích ve Velké Chuchli, jak potvrzuje v rozhovoru pro E15 i nynější ředitel pražského závodiště Petr Drahoš:

Černí bookmakeři jako Michal Horáček a další tak byli nějak trpěni všemi včetně policie a jiných složek, stejně tak jako ekonomická šedá zóna.

Ve Velké Chuchli se také seznámil s pozdějšími spoluzakladateli sázkové kanceláře Fortuna, na jejímž prodeji v roce 2004 zbohatl.

Michal Horáček

Michal Horáček

Naučil jsem se anglicky, psal jsem do ciziny, do Austrálie, do Ameriky, do Spojených států, dostal jsem novinářskou cenu.

Je pravdou, že se Michal Horáček naučil anglicky. Bohužel jeho korespondenční aktivity pro jezdecké časopisy ve Velké Británii (The British Racehorse, Bloodstock Breeders’ Annual Review) či USA (The Thoroughbred Record) jsou veřejně nedohledatelné.

Za článek v posledně jmenovaném periodiku dostal v roce 1982 novinářskou cenu Excellence in Journalism. Ocenění je opět nedohledatelné – důkaz o jeho existenci můžeme najít jen opisem na počátku článku Miloše Čermáka Causa Michal Horáček, který byl vydán v Reflexu v roce 1995. V tomto článku je uvedeno, že cenu z roku 1982 dostal Horáček za článek o amerických žokejích a trenérech působících v carském Rusku.

„Mimo jiné objevil, že koncem minulého století působila v Rusku velká kolonie amerických žokejů a trenérů. Napsal o tom článek do amerických novin a dostal za něj prestižní novinářskou cenu.“

V pozdějším rozhovoru pro Český rozhlas v roce 2007 uvádí, že cenu dostal za článek o historii Velké Pardubické. Na otázku, za co konkrétně bylo to ocenění, odpověděl takto:

No, byl to článek o historii Velké Pardubické, byla to taková obrovská věc asi na dvacet stránek, kde jsem našel v muzeu ve Slatiňanech starý ještě archiv z doby Oktaviána Kinského. To byl hrabě, kterej vlastně tu Velkou Pardubickou založil, takovej blázen, zajímavej člověk. A to bylo něco úplně novýho a Američani prostě na to valili oči.

Pravdou ale zůstává, že v roce 1984 Michal Horáček ukončil úspěšně studia na americkém World Press Institute, a tedy že musel zvládnout minimálně základy novinářské angličtiny.

Michal Horáček

Michal Horáček

Dokonce i dávno před tím, než jsme měli první křesťanský kostel, tak archeologie ukazuje, jak lidi tady hráli třeba kostky a podobně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý. Je faktem, že se na území Čech a Moravy našly nálezy předchůdců hracích kostek, tzv. astragalů, již z doby Laténu či mladší doby římské (.pdf, str. 730).

Přesto se však nejednalo o kostky, neboť tvarem připomínaly spíše nepravidelný kvádr, na jehož čtyřech nejdelších stěnách byly vyvedeny bodové značky. První klasickou hrací kostku (krychle o šesti stranách s vyznačenými hodnotami) lze pak archeologicky prokázat až z období 11.–13. století (.pdf, str. 731), tedy mnohem později, než byl datován vznik prvních křesťanských kostelů – ty spadají do období 9.–10. století (Levý Hradec či Kopčanský kostelík u Mikulčic).

Vzhledem k tomu, že se v případě astragalů jednalo v podstatě o předchůdce hry v kostky, bereme výrok s menší výhradou jako pravdivý.

Michal Horáček

Michal Horáček

Jedinej systém, který to (hazard - pozn. Demagog.cz) zakazuje, je islám.

Islám na hazard nahlíží podobně jako na pití alkoholu – hazard je tedy zakázán. V případě jiných náboženství narážíme na různé zmínky o škodlivosti hazardu, který není v žádném případě doporučován, avšak ani zakázán. Kasina a sázkové kanceláře jsou postaveny mimo zákon v zemích s muslimskou většinou, např. Katar, Kuvajt nebo Brunej.

V každém případě muslimské země nejsou jediné, které by hazard v různých formách zakazovaly – hazard v jakékoli podobě je zakázán kupř. v Číně, v Thajsku či na Kubě, ve skutečnosti se však provozuje mimo dohled zákona. Mnohé jiné země mají pravidla ohledně hazardu velmi striktní (Libanon, Nový Zéland).

Michal Horáček

Michal Horáček

To není debata prezidentských kandidátů (2. ledna na TV Barrandov za účasti prezidentského mluvčího Ovčáčka - pozn. Demagog.cz) a nikdy být neměla, prosím pěkně. Já jsem dostal pozvání na ten Barrandov, abych tam šel debatovat s tím panem Ovčáčkem.

Michal Horáček debatoval 2. ledna večer s Jiřím Ovčáčkem na TV Barrandov v pravidelném pořadu Aréna Jaromíra Soukupa. V prohlášení TV Barrandov k tomuto pořadu stojí, že se nejedná o předvolební debatu, ale o klasický diskusní pořad vysílaný od října 2017. „Televize Barrandov si zakládá na tom, že výběr hostů je čistě její záležitostí, základním kritériem je atraktivnost diskutujících z pohledu diváků a samozřejmě i dodržení pravidel, jež stanovuje zákon.“

Vedle Michala Horáčka a Jiřího Ovčáčka byli do pořadu pozváni i Jiří Drahoš a Mirek Topolánek. Ostatní prezidentští kandidáti nebyli ohledně účasti v pořadu vůbec osloveni. Jiří Drahoš pozvání odmítl s tím, že Jiří Ovčáček na prezidenta nekandiduje, a je případně taktéž ochoten vyslat do diskuse svého mluvčího. Právě Drahoš přitom diskusi označil za debatu prezidentských kandidátů. Pozvání do debaty s Jiřím Ovčáčkem nepřijal ani Mirek Topolánek s odůvodněním, že kandiduje na funkci prezidenta proti Miloši Zemanovi.

Michal Horáček

Michal Horáček

...se neomluvil pan prezident za to, že citoval neexistující článek. Byl odsouzený, nedal omluvu (...), nezaplatil pokutu.

Pravdou je každé dílčí tvrzení výroku - prezident se za svůj nepravdivý výrok neomluvil, ač byl pravomocným rozsudkem zavázán omluvit se, a nezaplatil ani donucovací pokutu. Nicméně Horáček už nedodává, že Nejvyšší soud má na stole dovolání v této věci a odložil také vykonatelnost rozsudku. Hrad tak má uloženou povinnost, kterou však NS učinil nevymahatelnou, dokud o případu sám nerozhodne.. Pro tento neúplný kontext hodnotíme výrok jako zavádějící.

Michal Horáček mluví o článku s titulkem Hitler je gentleman, který podle prezidenta Zemana měl napsat pro časopis Přítomnost Ferdinand Peroutka. V dubnu roku 2015 za tento prezidentův výrok zažalovala Kancelář prezidenta republiky (KPR) vnučka Peroutky, Terezie Kaslová, a domáhala se omluvy. Obvodní soud pro Prahu 1 jí dal v březnu 2016 zapravdu a uložil KPR (zatím nepravomocně, tedy nevymahatelně), aby se omluvila.

Ta tak však neučinila, namísto toho podala odvolání. Rozsudek odvolacího soudu zasáhl do jiných částí předchozího rozhodnutí, trvá však (nyní již pravomocně, vymahatelně) na omluvě za předmětné tvrzení o autorství článku. V tuto chvíli již Kaslová mohla zahájit vymáhání omluvy formou donucovacích pokut a také tak učinila – exekutor uložil KPR pokutu 100 tisíc. Obě strany však podaly dovolání, přičemž KPR získala od Nejvyššího soudu tzv. odklad vykonatelnosti, díky kterému po ní nelze omluvu vymáhat až do doby, než rozhodne. Tak se doposud nestalo.

Horáčkovo tvrzení je tedy dle naší metodologie zavádějící – pravdivé, ale v neúplném kontextu.

Dodejme, že jak zjistil deník Právo, článek s podobným titulkem, „Hitler – gentleman, čeští nár. soc. – piráti!“, sice vyšel, ale nenapsal ho Ferdinand Peroutka, a nevyšel v časopise Přítomnost. Hrad na tuto zprávu reagoval slovy, že prezident republiky neměl na mysli tento článek.

Michal Horáček

Michal Horáček

To je konstruováno v naší Ústavě. To (případné vystoupení z EU - pozn. Demagog.cz) se musí udělat jiným referendem, ústavně svolaným (tedy ne obecným referendem - pozn. Demagog.cz).

Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie referendem, by měla užít stejného nástroje i pro případ vystoupení. Pro vyhlášení „vstupního“ eferenda bylo nutné schválit speciální ústavní zákon o referendu, který dovolil vyhlásit referendum pouze o vstupu do EU. Z tohoto důvodu by nemělo být možné svolat referendum o vystoupení pomocí obecného referenda, tedy zákona, který by předkládal obyvatelstvu zákony či předpisy ke schválení nebo zamítnutí.

Znění ústavy však teoreticky připouští možnost vystoupení z EU prostřednictvím hlasování Parlamentu.

Obecné náležitosti vystoupení členského státu z EU upravuje článek 50 Smlouvy o Evropské unii, který stanovuje možnost vystoupení členského státu z Evropské unie pouze v souladu s ústavními předpisy příslušného členského státu.

Český právní řád však proces vystoupení z EU výslovně neupravuje. Je nepochybné, že případné oznámení Evropské radě o vystoupení přísluší vládě jako vrcholnému orgánu moci výkonné, zastupujícímu Českou republiku v mezinárodních vztazích. Vláda samotná však, vzhledem k dopadům, o vystoupení z Evropské unie rozhodnout nemůže.

Z hlediska ústavního práva je pak třeba zmínit, že Evropská unie je mezinárodní organizací, na kterou byly přeneseny určité pravomoci orgánů ČR. Unijní smlouvy (účinné v ČR na základě Smlouvy o přistoupení) jsou pak mezinárodními smlouvami podléhajícími režimu podle článku 10a Ústavy.

Pro tyto smlouvy platí oproti běžným mezinárodním smlouvám speciální režim schválení – ten spočívá buď v podmínce souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a přítomných senátorů, nebo souhlasu vysloveného v referendu konaném na základě ústavního zákona (tímto způsobem Česká republika vstoupila do EU).

V případě vystoupení z EU by musel být vypovězeny i unijní smlouvy. Vzhledem k tomu, že podmínky odstoupení od mezinárodní smlouvy jsou obdobné podmínkám pro její schválení (což potvrzují i oba jednací řády komor Parlamentu), musely by být pro odstoupení od unijních smluv splněny tytéž podmínky.

Ústava tak připouští možnost vystoupení jak hlasováním v Parlamentu, tak referendem. Vzhledem k tomu, že Česká republika vstoupila do Evropské unie referendem, jeví se jako legitimnější volbou z EU referendem také vystoupit. Pravdou však je, že referendum o vystoupení z EU by muselo být ústavně svoláno – nemohlo by se jednat například o obecné referendum.