Důchody a sociální dávky za vlády Petra Fialy

Předně uveďme, že výši důchodů v České republice ovlivňuje valorizace, která je ukotvena v zákoně o důchodovém pojištění. Na základě zákona se důchody pravidelně zvyšují vždy od 1. ledna, přičemž jejich zvýšení se odvíjí od růstu spotřebitelských cen (tedy inflace) a růstu mezd.

Zákon také stanovuje podmínky pro mimořádnou valorizaci penzí. K té se přistupuje v případě, kdy růst indexu spotřebitelských cen (domácností celkem, případně domácností důchodců) dosáhl alespoň 5 % oproti měsíci, který byl zohledněn předchozí valorizací. Zásluhový díl penze (tedy procentní výměra důchodu) se pak navyšuje o tolik procent, o kolik ve sledovaném období vzrostly ceny.

Proběhlé valorizace během Fialovy vlády

Během vlády Petra Fialy byly důchody zvýšeny hned několikrát, přičemž poprvé se tak stalo pravidelnou valorizací 1. ledna 2022. Toto zvýšení ovšem schválila ještě předchozí vláda Andreje Babiše v září 2021. Výše důchodu se zvedla v průměru o 805 korun, z toho 505 Kč představovala zákonná valorizace a 300 korun Babišův kabinet přidal důchodcům navíc.

Druhé, tentokrát mimořádné, zvýšení důchodů nastalo 1. června 2022. Tato mimořádná valorizace vycházela z nařízení vlády z února 2022. Procentní výměra důchodů se úměrně s růstem cen zvýšila o 8,2 %.

Třetí, a znovu mimořádná, valorizace v loňském roce se odvíjela od nařízení vlády z května 2022. Zásluhový procentní díl důchodů vzrostl o 5,2 %, „tedy o výši růstu cen domácností důchodců v rozhodném období únor až duben 2022“.

V září 2022 pak Fialova vláda stanovila nařízením další zvýšení od 1. ledna 2023, tedy v pravidelném termínu zvýšení. Od letošního roku se tak procentní výměra důchodů zvedla o 5,1 % a penze v průměru vzrostly o 825 korun. Na růstu důchodů se ovšem podílelo i tzv. výchovné, tedy příplatek ve výši 500 Kč měsíčně za každé vychované dítě. Výchovné nicméně zavedla (.pdf, str. 1) novela zákona o důchodovém pojištění, kterou Poslanecké sněmovně předložila již vláda Andreje Babiše v květnu 2021. Poslanci pak tento příplatek za vychované děti schválili v létě 2021.

Plánovaná mimořádná valorizace

V lednu 2023 znovu míra inflace přesáhla zmíněnou hranici 5 %, a to dokonce už za jediný měsíc. Dle současného znění zákona by pak mělo po pěti měsících, tedy v červnu 2023, dojít k další mimořádné valorizaci. Index spotřebitelských cen domácností důchodců se za období, z něhož má červnová valorizace vycházet, konkrétně zvýšil o 11,5 % (.doc, str. 1). Dle účinné zákonné úpravy by tak průměrný důchod měl v červnu vzrůst o 1 770 Kč.

Vláda se však v polovině února shodla (.pdf, str. 1) na úpravě parametrů valorizace důchodů, která by se měla promítnout právě v červnové valorizaci. V červnu by tedy podle vládního plánu vzrostl průměrný měsíční důchod jen o 760 Kč (.doc, str. 4), což je o 1 010 Kč méně, než jaký by měl být nárůst podle současných pravidel daných zákonem o důchodovém pojištění. I přesto by průměrný důchod podle odhadu Ministerstva práce a sociálních věcí měl přesáhnout 20 tisíc korun (.pdf, str. 2). Dodejme, že tento vládní návrh kritizují někteří ekonomové i opoziční poslanci. Ti se chystají projednávání návrhu (.pdf) ve Sněmovně obstruovat, jelikož aby se tato legislativní změna týkala červnové valorizace důchodů, musí ke schválení celé novely dojít nejpozději do 22. března (.doc, str. 4).

Závěr

Průměrná výše starobních důchodů tedy kontinuálně roste, a i v případě upravené valorizace by ve druhé polovině letošního roku podle Ministerstva práce a sociálních věcí měla přesáhnout 20 tisíc korun. Poslankyně Eva Decroix (ODS) ve svém tweetu dále srovnává zvýšení průměrného důchodu za první dva roky Babišovy a Fialovy vlády. Během působení Fialova kabinetu důchody opravdu vzrostly více, srovnání je nicméně problematické, neboť se zvyšování důchodů váže na inflaci. Jak pravidelná, tak mimořádná valorizace vychází ze zákona, a vláda tedy musí důchody zvýšit.

Babišův kabinet navíc v letech 2018 a 2019 zvýšil důchody nad rámec zákonné valorizace, což Fialova vláda neučinila. Jelikož poslankyně Decroix vyvolává dojem, že současná vláda důchody navýšila na základě vlastního uvážení, hodnotíme její výrok jako zavádějící.

Příspěvek na bydlení je dávka státní sociální podpory, kterou může pobírat osoba užívající byt, jejíž náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmu za podmínky, že se nejedná o vyšší částku, než je výše normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady jsou definovány jako průměrné celkové náklady spojené s užíváním bytu podle velikosti obce, v níž se byt nachází, a počtu členů domácnosti. O dávku může žádat vlastník, nájemce i podnájemník.

Za dosavadní Fialovy vlády (od 17. prosince 2021), došlo k několika novelizacím zákona o státní sociální podpoře.

Parlament na konci června 2022 schválil vládní návrh novely zákona o státní sociální podpoře a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Cílem novelizace bylo zjednodušit podávání žádostí o sociální dávky jako je např. příspěvek na bydlení. O příspěvek na bydlení si lidé již nemusí žádat každý rok, ale dostávali by ho na dobu neurčitou. Doložení příjmů a nákladů díky novelizaci stačí podávat jednou za šest měsíců, nikoliv každé čtvrtletí jako dříve (.pdf, str. 19). Nově může vláda také upravovat normativní náklady na bydlení „s přihlédnutím k odhadu průměrného navýšení úrovně nákladů na energie“.

Další vládní novelizace zákona o státní sociální podpoře, schválená v prosinci 2022 s účinností od 1. ledna 2023, přinesla několik změn. Úprava se týkala především normativních nákladů na bydlení, které jsou základem pro výpočet této dávky. Nově se obce z hlediska velikosti člení pouze do tří typů. První kategorie obsahuje Prahu a Brno, v druhé jsou města nad 70 tisíc obyvatel, ve třetí obce s menším počtem obyvatel. Ministr Jurečka k tomuto členění v tiskové zprávě ze 16. listopadu 2022 poznamenal (.pdf, str. 1): „Vycházíme z analýz, které zohledňují ceny na trhu, a toto rozdělení z nich vychází jako nejspravedlivější.“

Taktéž došlo ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dříve nárok na příspěvek vznikal, když náklady na bydlení přesáhly 30 %, v Praze pak 35 %. V současnosti je výpočet sjednocený na 30 % a dosáhne na něj tedy více žadatelů. Sjednocení Ministr Jurečka odůvodnil (.pdf, str. 1) tím, že mělo toto rozdělení negativní dopad na jednočlenné seniorské domácnosti v Praze.

Dále se nově při rozdělování skupin žadatelů podle počtu členů domácnosti řadí jednočlenné a dvoučlenné domácnosti do stejné kategorie, čímž se má podle důvodové zprávy příspěvek lépe zacílit (.pdf, str. 11) právě na méně početné nájemce a vlastníky bytů. Další změnou bylo zrušení fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení, což při žádosti o příspěvek na bydlení znevýhodňovalo (.pdf, str. 8) domácnosti, které měly příjmy nižší než životní minimum. Vláda také může za určitých podmínek zvyšovat výši částky, která se započítává za pevná paliva. Nárok na příspěvek na bydlení vzniká na rok 2023 i vlastníkům rekreačních objektů (.pdf, str. 10–11) používaných k trvalému bydlení. Dodejme, že tento nárok měli žadatelé i roce 2022, novela zákona ho dále prodlužuje i na tento rok.

Změny, které souvisely s příspěvkem na bydlení, zahrnovaly také opakované navýšení měsíčních normativních nákladů na bydlení. Ke zvýšení došlo 28. ledna 2022 vládní novelou zákona o státní sociální podpoře, dále také od 1. října stejného roku nařízením vlády. Další navýšení přinesla již zmiňovaná novela zákona o státní sociální podpoře s účinnosti od 1. ledna 2023.

Z výše popsaného vyplývá, že Vláda Petra Fialy skutečně upravila parametry příspěvků na bydlení, a to opakovanou novelizací zákona o státní podpoře. Konkrétně sjednotila výpočet příspěvku pro Prahu a ostatní obce na 30 % nákladů na bydlení, čímž vznikl nárok na příspěvek na bydlení více žadatelům. Výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Poslankyně Eva Decroix (ODS) na svém twitteru napsala, že současná vládní koalice není asociální, protože navýšila životní a existenční minimum, což pozitivně ovlivnilo výši sociálních dávek. Zaměříme se proto na to, zda vláda skutečně minima navyšovala, a na to, zdali došlo k ovlivnění sociálních dávek. 

Životní a existenční minimum

Současná vláda zvýšila prostřednictvím vládních nařízení životní a existenční minimum za dobu svého působení již třikrát. Částky, které v únoru 2020 nastavila vláda Andreje Babiše, současný kabinet od dubna 2022 navýšil o 10 %. O dalších 8,8 % životní a existenční minimum vzrostlo v červenci a na dalším navýšení životního a existenčního minima se Fialova vláda usnesla 14. prosince 2022 (.pdf), a to o 5,2 % (.pdf, str. 1) s účinností od 1. ledna 2023. Vláda tak za dobu svého působení celkově zvýšila životní a existenční minimum zhruba o 26 %.

Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšení souvisí s nárůstem spotřebitelských cen v roce 2022 (.pdf, str. 1). Vláda je totiž zmocněna životní a existenční minimum standardně zvyšovat od 1. ledna, pokud ve stanoveném období nárůst nákladů na základní osobní potřeby činí alespoň 5 procent. K tomuto kroku může nicméně přikročit i v mimořádném termínu.

Uveďme, že MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.

Vliv na dávky

Výše životního a existenčního minima pak opravdu ovlivňují výši sociálních dávek, popřípadě rozšiřují počet osob, které na ně mají nárok. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.

Jako příklad si můžeme ukázat přídavky na dítě. Podle MPSV kvůli zvýšení životního a existenčního minima vzroste počet příjemců přídavku na dítě o 15 000 (.pdf, str. 1). Nárok nově mají ti rodiče, kteří hospodaří s příjmy nižšími než 3,4násobek životního minima rodiny.

Jedna z dávek, která se přímo zvýšila, je mj. příspěvek na živobytí. Zde totiž stát doplácí příjmy do výše životního minima, jehož zvýšení tak ovlivňuje částku, kterou potřebná osoba bude pobírat. Další dávkou, která se přímo navýšila, byl např. příspěvek na pěstounskou péči, 

Závěr

Vláda Petra Fialy tedy skutečně zvýšila životní i existenční minimum o desítky procent. Tím ovlivnila nejen výši samotných sociálních dávek, ale rozšířila také počet osob, které je mohou nárokovat. Výrok Evy Decroix tak hodnotíme jako pravdivý.