Je to právě tato vláda, za které (...) o desítky procent zvýšila životní a existenční minimum, které navyšuje řadu sociálních příspěvků a dávek 👍🏻.
Vláda Petra Fialy za dobu svého působení zvýšila životní a existenční minimum třikrát, a to zhruba o 26 %. Některé sociální příspěvky a dávky díky těmto zvýšením skutečně vzrostly. Zároveň se rozšířil počet osob, které na ně mají nárok.
Poslankyně Eva Decroix (ODS) na svém twitteru napsala, že současná vládní koalice není asociální, protože navýšila životní a existenční minimum, což pozitivně ovlivnilo výši sociálních dávek. Zaměříme se proto na to, zda vláda skutečně minima navyšovala, a na to, zdali došlo k ovlivnění sociálních dávek.
Životní a existenční minimum
Současná vláda zvýšila prostřednictvím vládních nařízení životní a existenční minimum za dobu svého působení již třikrát. Částky, které v únoru 2020 nastavila vláda Andreje Babiše, současný kabinet od dubna 2022 navýšil o 10 %. O dalších 8,8 % životní a existenční minimum vzrostlo v červenci a na dalším navýšení životního a existenčního minima se Fialova vláda usnesla 14. prosince 2022 (.pdf), a to o 5,2 % (.pdf, str. 1) s účinností od 1. ledna 2023. Vláda tak za dobu svého působení celkově zvýšila životní a existenční minimum zhruba o 26 %.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zvýšení souvisí s nárůstem spotřebitelských cen v roce 2022 (.pdf, str. 1). Vláda je totiž zmocněna životní a existenční minimum standardně zvyšovat od 1. ledna, pokud ve stanoveném období nárůst nákladů na základní osobní potřeby činí alespoň 5 procent. K tomuto kroku může nicméně přikročit i v mimořádném termínu.
Uveďme, že MPSV definuje životní minimum jako minimální společensky uznanou hranici peněžních příjmů k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb“. Minimum existenční je pak minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k „zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití“.
Vliv na dávky
Výše životního a existenčního minima pak opravdu ovlivňují výši sociálních dávek, popřípadě rozšiřují počet osob, které na ně mají nárok. K rozšíření okruhu osob, které mají nárok sociální dávku čerpat, pak došlo u přídavku na dítě, porodného a také u příspěvku na péči a doplatku na bydlení.
Jako příklad si můžeme ukázat přídavky na dítě. Podle MPSV kvůli zvýšení životního a existenčního minima vzroste počet příjemců přídavku na dítě o 15 000 (.pdf, str. 1). Nárok nově mají ti rodiče, kteří hospodaří s příjmy nižšími než 3,4násobek životního minima rodiny.
Jedna z dávek, která se přímo zvýšila, je mj. příspěvek na živobytí. Zde totiž stát doplácí příjmy do výše životního minima, jehož zvýšení tak ovlivňuje částku, kterou potřebná osoba bude pobírat. Další dávkou, která se přímo navýšila, byl např. příspěvek na pěstounskou péči,
Závěr
Vláda Petra Fialy tedy skutečně zvýšila životní i existenční minimum o desítky procent. Tím ovlivnila nejen výši samotných sociálních dávek, ale rozšířila také počet osob, které je mohou nárokovat. Výrok Evy Decroix tak hodnotíme jako pravdivý.
