Fungování policie

Od 1. ledna 2013 došlo k reorganizaci systému policejních škol v tom smyslu, že původně šest samostatných institucí (vyšší policejní školy v Praze, Brně, Jihlavě, Holešově a školské účelové zařízení v Praze - Ruzyni) bylo administrativně sloučeno na tři vyšší policejní školy (v Praze s odloučeným pracovištěm v Jihlavě, Opatovicích s odloučeným pracovištěm v Praze Ruzyni, Holešově s odloučeným pracovištěm v Brně).

Problematickou částí výroku je však odhad výše úspor. Konkrétní analýzu dopadů tohoto opatření se nepodařilo dohledat. Podle vyjádření tiskové mluvčí ministerstva vnitra z 24. července 2012 byl odhad úspor vyčíslen zhruba na 144 milionů korun. Nicméně v září 2012, tedy období přijetí nové koncepce vládou, byla ministerstvem vnitra výše úspor odhadována na 115 milionů korun ročně.

Jelikož poslední dostupné odhady finančního dopadu těchto úsporných opatření uvádějí znatelně nižší částku, hodnotíme výrok jako zavádějící.

Dle dat Eurostatu bylo v roce 2005 v ČR 45 498 policistů. (plánovaný počet měl být dle informací získaných od Oddělení mediální komunikace a PR Policie ČR 47 543). Zatímco v roce 2012 byl odsouhlasen plán (na stránkách Ministerstva vnitra České republiky) počítající se snížením stavu mužstva na 38 996. Za předpokladu, že rok 2005 je 100%, pak je pokles cca 14,2%.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že nadsazením počtu policistů v roce 2005 a nadsazením procent, o které jejich počet poklesl, Jeroným Tejc přidal váhu svému argumentu, že počet policistů výrazně poklesl.

Nepodařilo se nám dohledat žádný oficiální zdroj potvrzující slova Jeronýma Tejce. S žádostí o poskytnutí této informace jsme se obrátili na příslušné autority a výrok později, podle odpovědi, upravíme.

Na základě dostupných informací na webových stránkách vlády ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý, jelikož se na tomto serveru nepodařilo nalézt žádné informace o schválení tohoto návrhu vládou ČR.

Stejně tak se nepodařilo nalézt tento návrh zákona v seznamu návrhů, které budou do budoucna projednávány Poslaneckou sněmovnou ČR.

Nepodařilo se nám dohledat požadované informace, nicméně oslovili jsme tiskový odbor ÚOKFK s žádostí o ně, po obdržení jejich vyjádření pro vás hodnocení výroku upravíme.

Pro rok 2013 vláda schválila celkem 38 996 služebních míst u Policie ČR, tedy necelých 39 tisíc. Co se týče financování, "na služební příjmy policistů pak policie dostane 14,3 miliardy korun. Dohromady s dalšími výdaji, jako je například zdravotní a sociální pojištění, tak tato částka činí 19,3 miliardy korun."

Pro rok 2013 je skutečně schváleno pro Policii České republiky 38996 pracovních míst. Nepodařilo se nám však zjistit jaký je aktuální faktický počet zaměstnanců. V této věci jsme Policii ČR kontaktovali a výrok tedy případně později doplníme.

V poslední době pak skutečně na Ministerstvu vnitra došlo k úspoře asi 200 milionů Kč díky zlevnění systému datových schránek.

Co se pak týče záměru přidělit policii 205 milionů korun, tak k němu se nám nepodařilo dohledat informace, je také možné, že tento záměr byl Janem Kubicem poprvé veřejně prezentován právě v této politické debatě.

Ministr hovoří o změnách, které jeho úřad plánuje: základní odborná příprava má být prodloužena na dobu dvanácti měsíců. Když tedy říká "v minulosti byla devět měsíců", popisuje současný stav.

Dnes přitom (dle webu Policie ČR) nově nastupující policisté, jsou-li poprvé zařazeni k některé ze služeb Policie ČR, absolvují teoretickou přípravu "v rozsahu cca 6 měsíců" a tři měsíce řízené praxe. Výjimkou je cizinecká policie, pro kterou je celková doba základní odborné přípravy delší, pravidlem však zůstává ministrem uvedených devět měsíců.

Výrok Jeronýma Tejce můžeme podle dohledaných informací ze stránek Ministerstva vnitra, Policie ČR a zpravodajských článků označit za zavádějící. Informace potvrzují průměrný roční odchod přibližně 1500 policistů, tento údaj však v žádném roce netvoří 5 % z celkového počtu příslušníků.

Podle dohledaného článku na stránkách Ministerstva vnitra pro rok 2010 je průměrná běžná roční fluktuace přibližně 1400 policistů. V článku policejního prezidenta Oldřicha Martinů z 25. srpna 2010 na oficiálních stránkách Policie ČR je ovšem již uvedeno, že policie pro rok 2011 počítá s přirozenými odchody policistů, které se ročně pohybují okolo 1500 osob. V roce 2011 nicméně odešlo policistů přes 2000, což uvádí policejní prezident Petr Lessy v rozhovoru z 21. března 2012. Pro rok 2012 předpokládal odchod 1000 - 1500 policistů. Z těchto údajů je patrné, že roční fluktuace se pohybuje skutečně okolo hodnoty 1500.

Ivan Langer působil jako ministr vnitra v první i druhé vládě Mirka Topolánka. Za jeho působení došlo k hromadnému odchodu policistů v souvislosti se zákonem o služebním poměru. V roce 2007 odešlo 5475 policistů, v roce 2008 pak 3423 policistů.

V případě procentuálního vyjádření odchodů policistů Jeroným Tejc neuvádí přesné číslo. Ačkoliv existuje otázka, který počet policistů použít jako základ pro výpočet, uvedených 1500 odchozích policistů netvoří 5 % ani v plánu pro rok 2013 (38966 osob), ale 3,85 %. Hodnota se, jak lze vidět v následující tabulce, pohybuje v rozmezí 3-4 %.

RokCelkový počet policistů1500 tvoří %:200144 9403,34 %200245 5383,29 %200346 6163,22 %200447 2323,18%200545 4983,3 %200646 0323,26 %200744 1013,4 %200842 1173,56 %200943 4723,45 %201043 1003,48 %201140 5003,7 %201238 776 (k 1. 7. 2013)3,87 %2013 38 966 (plán)3,85 %Zdroj: Eurostat, Interpol, IHNED.cz, MVČR

Podobný výrok jsme ověřovali již dříve, a znovu musíme konstatovat, že policejní statistiky pojem bagatelní trestní činnost činnost neznají a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný - nemůžeme mít jistotu, co přesně měl Jan Kubice na mysli.

Dřívější emailové vyjádření Dagmar Bednarčíkové, vrchní komisařky, Policejní prezidium České republiky: " Naše statistiky pojem bagatelní trestná činnost neznají. Přesná definice termínu bagatelní trestná činnost neexistuje. Hovoří-li se o snižování administrativy u policie, ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti tak označují trestné činy s horní trestní sazbou tři roky. "

Pro lepší představu uvádíme alespoň nejbližší aproximaci tohoto termínu, kategorii tzv. krádeží prostých (kapesní, mezi zaměstnanci na pracovišti, věcí z automobilů, jízdních kol, domácího zvířectva atd.). Za rok 2012 bylo takovýchto krádeží dle statistiky (.xls) Policie ČR zjištěno 119 367.

Stejně jako v předchozím výroku, ani tady nemůžeme hodnotit jinak než neověřitelné, vzhledem k nejasnosti pojmu bagatelní trestná činnost, o které ministr mluví (podrobnosti viz předchozí výrok).

Pro lepší představu však znovu navážeme na pravděpodobně nejbližší kategorii trestných činů, kterou jsme použili i u minulého výroku: Pokud zvolíme za bagatelní trestné činy kategorii prostých krádeží jakožto nejbližší kategorie, dle statistiky (.xls) Policie ČR bylo ze 119 367 zjištěných trestných činů za rok 2012 objasněno 23 678 a poté dodatečně dalších 2 714, což znamená, že objasněnost v této kategorii za minulý rok dosahuje 22,11 %.

Zároveň bychom chtěli odkázat i na dřívější vyjádření Jana Kubiceho v Otázkách Václava Moravce ze dne 25. března 2012, kde v odpovědi na stejnou otázku ohledně míry objasněnosti bagatelních trestných činů, udává hodnotu 20 %.

Z dostupných zdrojů se výrok zatím nedá označit jako pravdivý ani jako nepravdivý.

Návrh zákona, který byl předán ministrovi ve studiu, zatím není k dispozici ani na webu ČSSD ani na osobních stránkách Jeronýma Tejce (jsou momentálně v rekonstrukci).

Jak uvedl Tejc pro Českou pozici, má ČSSD v plánu návrh představit pravděpodobně v následujících několika dnech.

O tom, že ČSSD pracuje na alternativním návhru, se zmínil už na začátku dubna Lidovým novinám.

Soudit však můžeme například z programových východisek ČSSD před krajskými a senátními volbami v roce 2012. V dokumentu nazvaném Politika bezpečnosti najdeme například sekci Změníme způsob odměňování, stanovíme limit pro výsluhy.

Prohlášení vlády se shoduje se Kubiceho tvrzením: "Služební zákon by měl nabýt úplné účinnosti dnem 1. ledna 2015, s výjimkou některých ustanovení, která nabyla účinnosti dnem vyhlášení."

• Zákon č. 218/2002 Sb. o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon)

Dle důvodové zprávy k návrhu zákona o úřednících, kterou lze nalézt v Knihovně připravované legislativy jako Přílohu k návrhu zákona pod názvem "zd_korn8xfd46ra.doc", by realizace služebního zákona z roku 2002 (resp. jeho uvedení v účinnost) vyžadovala finanční obnos 8 mld. korun ročně (viz. str. 70 uvedeného dokumentu).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, na tuto částku byly náklady skutečně vyčísleny. Pro zajímavost uvádíme i způsob, jakým způsobem k tomuto číslu ministerstvo došlo.

Na konkrétní výpočet této částky se Ministerstva vnitra dotázal politolog Kamil Gregor. Odpověď ministerstva je možné dohledat zde. Z odpovědi vyplývá, že Ministerstvo vnitra pouze upravilo částku, uvedenou v důvodové zprávě k původnímu zákonu z roku 2002 (který tehdy připravovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí), o inflaci a nevycházelo z podrobnější analýzy současného stavu veřejné správy.

Výrok Jana Kubiceho hodnotíme na základě stránek Poslanecké sněmovny, věstníku EU a zpravodajských článků jako pravdivý.

Jan Kubice hovoří o novele zákona o poštovních službách z roku 2011, která byla podepsána prezidentem 12. června 2012 a účinnosti nabývá 1. ledna 2013. Tato novela ruší monopol České pošty na doručování zásilek do hmotnosti 50 g a ceny 18 Kč. Tato novela vznikla na základě tzv. třetí poštovní směrnice (.pdf) Evropské unie z roku 2008. Ta volá po otevírání poštovního trhu soutěži.

Touto novelou je v České republice vzniká úplně liberalizovaný poštovní trh, který byl otevírán postupně po jednotlivých segmentech. Zmíněná oblast byla poslední, která zbývala do úplné liberalizace. Ostatní oblasti byly už předmětem úprav před lety.

Historii postupné liberalizace stručně představuje například tento článek. Od devadesátých let první soukromí přepravci vstupují na trh s doručováním balíků a volnou živností se stalo provozování poštovních služeb v dubnu 2005. V souvislosti s omezováním monopolu České pošty můžeme zmínit rok 2000, kdy vstupuje v platnost poštovní zákon a omezuje monopol na zásilky do 350 g a 27 Kč. Další omezování přišlo v letech 2004 a 2006 (100 g a 19 Kč, resp. 50 g a 18 Kč).

Výrok lze na základě dat z účetních uzávěrek České pošty hodnotit jako pravdivý. Zmiňované výnosy z aliančních smluv jsou v účetních uzáverkách kategorizovány jako výnosy z obstaravatelské činnosti. Přiložená tabulka předkládá vývoj těchto výnosů v čase. Pro rok 2012 prozatím nebyla účetní uzávěrka zveřejněna, avšak podle tiskové zprávy České pošty ze 3. dubna 2013 se výnosy z obstaravatelské činnosti v roce 2012 zvýšily o 299 milionů korun.

Rok

Výnosy z obstaravatelské činnosti (mld. Kč; zaokrouhleno)

20112,4720102,52

20092,6120082,5120072,5920062,37

20052,17

20042,17

Data 2010-2011 (.pdf str. 101); 2008-2009 (.pdf str. 112); 2006-2007 (.pdf str. 72); 2004-2005 (.pdf str. 74).

Budeme-li vycházet z premise, že všechny produkty uvedené v portfoliu České pošty jsou prodávány na přepážce (není-li u nich výslovně uvedeno jinak), prodávající musí produkt znát a zároveň, že vše, co je prodáváno, je produkt - např. produkt dálniční známka není jeden produkt, ale hned tři (roční, měsíční a desetidenní). Tak pak dle seznamu produktů prodává Česká pošta "na přepážce" celkem 278 produktů.

Výrok tedy s ohledem na to, že poslanec Tejc uvedl pouze přibližnou hodnotu - "asi 270", hodnotíme jako pravdivý.

V oficiálnítiskové zprávě České pošty se uvádí, že revize s některými aliančními partnery proběhla už v roce 2011. Tato zpráva ovšem neobsahuje konkrétní informace o nových smlouvách ani o tom se kterými partnery jsou uzavřeny.

Přehodnocením obchodních smluv s aliančními partnery jsme u několika z nich již získali nové výhody v podobě vyšších bonusů,“ uvedl vrchní ředitel divize obchod a marketing Martin Elkán. Problémem ovšem zůstává, že tyto slova se nedají podložit relevantními fakty.

Výčet aliančních partnerů České pošty:
Poštovní spořitelna (Era) - obchodní divize ČSOB. Dále pak Česká pojišťovna, Českomoravská stavební spořitelna, Raiffeisen stavební spořitelna, Sazka, Home Credit, Western Union a v pojištění cizinců také Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Dle sdělení ředitele odboru komunikace České pošty, Iva Mravinace, pro server Parlamentni listy z 23. března 2013 se mzda zaměstnanců pošty skutečně dělí na tarifní a výkonovou v poměru 80 ku 20%:

"Mzda našeho zaměstnance se dělí na tarifní a výkonovou. Tarifní mzdu dostane zaměstnanec vždy, výkonovou část mzdy, která tvoří 20 procent z celkové mzdy, ovlivňuje řada motivačních kriterií – mezi nimi i prodej produktů a zboží. Prodej těch produktů aliančních partnerů (finančních služeb) tak v důsledku představuje jen ale pouhou pětinu z oněch 20 procent. Podstatné je i to, že částka výkonnostní mzdy se nevyplatí jen v případě, kdy zaměstnanec neplní kriteria opakovaně. Na druhou musím uvést také to, že za každý produkt dostává zaměstnanec odměnu, která jde nad rámec jeho platu. A ta se pohybuje od 100 do 1000 korun podle druhu produktu“.

Na základě této citace tedy hodnotíme výrok jako prvadivý.