Demagog.cz

Ivan Bartoš a personální obsazení (budoucí) vlády

Předseda Pirátů a kandidát na premiéra v rozhovoru pro iDNES.cz mluvil o opoziční práci ve Sněmovně, ale také rozdělení postů v budoucí vládě. V naší nejnovější analýze se dozvíte, kolikrát Piráti nezvedli ruku pro prodloužení nouzového stavu a kde je (možná) nejvyšší pravděpodobnost nákazy koronavirem.

Ověřili jsme
iDNES.cz ze dne 2. dubna 2021 (moderátoři Eva Pospíšilová a Vojtěch Janda, záznam)

4 z celkově 6 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

(…) se přihlásil do otevřených výběrových řízení na cenu (Štěpán Štrébl, pozn. Demagog.cz).

Firma Štěpána Štrébla, politika Pirátů, v průběhu posledního roku získala 18 veřejných zakázek týkajících se dodávek zdravotnického materiálu. Ve většině případů probíhalo zadávací řízení na základě otevřené soutěže a hlavním kritériem pro získání zakázky byla cena.

skrýt celé odůvodnění

Ivan Bartoš se vyjadřuje k podnikatelské činnosti pirátského politika Štěpána Štrébla. Ten je zastupitelem a místostarostou pro Prahu 3 a zároveň jedním z vlastníků firmy STREBL s.r.o., která se během posledního roku podílela na dodávkách ochranných a zdravotnických pomůcek pro veřejné instituce, a to i v místech, kde je Pirátská strana ve vládních koalicích.

Pro server Novinky.cz Štrébl zmínil, že svým podnikáním nechce vyvolávat kontroverze a vzhledem k objevující se diskuzi o možném střetu zájmů svou podnikatelskou činnost ukončí. Prostřednictvím Pirátských listů Štrébl obdobně uvedl, že aktuálně jedná o prodeji firmy a že se společnost nebude ucházet o veřejné zakázky, dokud nedojde k dohodě na jejím odprodeji.

Dle dokumentů zveřejněných na serveru Hlídač státu firma STREBL získala 18 veřejných zakázek, z nichž se největší počet týkal Jihomoravského kraje. Dále se jednalo či stále jedná o Karlovarský kraj, Prahu, Zdravotnickou záchrannou službu Královéhradeckého kraje, Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze nebo Českou poštu. Firma celkem získala 50 smluv v hodnotě 161 milionů korun. Jednotlivé dokumenty shrnující záznamy o výběru dodavatele ukazují, že zadávání většiny veřejných zakázek probíhalo formou dynamického nákupního systému.

Hlavním smyslem této formy je ulehčení procesu zadávání veřejných zakázek a probíhá ve dvou fázích (.pdf, str. 1). V první fázi se formou otevřeného řízení dynamický nákupní systém zavádí a ve druhé fázi pak dochází k zadávání jednotlivých zakázek dle pravidel systému. To, že se nejednalo ze strany firmy STREBL o nijak nelegální kroky, uvedl i šéf Transparency International Petr Leyer, a to právě kvůli tomu, že dodavatelé byli vybíráni na základě soutěže.

Zveřejněné dokumenty týkající se zakázek taktéž potvrzují, že hlavním kritériem pro výběr dodavatele byla cena (.pdf, str. 1), konkrétně nejnižší cenová nabídka. V některých případech firma STREBL zakázku získala až po nesplnění celkových požadavků původně vybraného účastníka, který v počátcích předložil lepší cenovou nabídku (.pdf, str. 1–2).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Ohledně toho tajného hlasování (o geologickém průzkumu na metro D, pozn. Demagog.cz), to bylo na žádost koaličních partnerů a vzhledem k tomu, že se o tom pak veřejně hlasovalo na zastupitelstvu, tak to bylo vlastně úplně zbytečné.

O finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D hlasovala Rada hl. m. Prahy tajně. S návrhem na tajné hlasování přišel náměstek Scheinherr (Praha sobě) a podpořil ho mj. i primátor Hřib. Pražské zastupitelstvo již o geologickém průzkumu hlasovalo veřejně.

skrýt celé odůvodnění

Při ověřování tohoto výroku se zaměříme na to, zda tajné hlasování bylo skutečně na žádost koaličních partnerů a také, zda došlo k veřejnému hlasování na jednání zastupitelstva. Zda byla tajná forma hlasování zbytečná, nehodnotíme.

Zmiňované usnesení (.pdf) o finančním krytí geologického průzkumu při zahájení výstavby metra D schválila Rada hlavního města Prahy 20. května 2019. Ze zápisu (.pdf, str. 23) z jednání Rady HMP zjistíme, že hlasování bylo opravdu na návrh náměstka primátora Scheinherra (Praha sobě) tajné. S návrhem na tajné hlasování souhlasilo 6 radních, 2 byli proti a 2 se zdrželi. „Náměstek primátora Scheinherr podal procedurální návrh na tajné hlasování k uvedenému tisku. Primátor hl. m. Prahy dal následně hlasovat o procedurálním návrhu na tajné hlasování s tím, že hlasy budou po jejich odevzdání jednotlivými členy Rady HMP spočítány ověřovateli zápisu, kteří rovněž oznámí výsledky tajného hlasovaní. Procedurální návrh byl přijat (pro procedurální návrh hlasovalo 6, proti 2, zdrželi se 2, nepřítomen 1 – radní Chabr).

Na svém facebookovém profilu a také pro portál Novinky.cz se k tajnému hlasování negativně vyjádřila radní Hana Kordová Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Pro Novinky.cz uvedla: „Důvody pro tajnou volbu nevidím a neuznávám. Překvapilo mě, že pro tajné hlasování byl pan primátor. Myslím, že ostatní Piráti ne. Pak byla krátká rozprava a dotazy, proč je to tajné, a na ty nebylo odpovězeno.“ Primátor Hřib na dotaz Novinek.cz, kdo prosazoval tajné hlasování a proč on pro něj hlasoval, neodpověděl.

Servery Deník.cz a Novinky.cz shodně uvádí, že s tajným hlasováním souhlasili primátor Zdeněk Hřib (Piráti), náměstek Petr Hlaváček (Spojené síly) a čtyři radní za Prahu sobě (Adam Scheinherr, Pavel Vyhnánek, Hana Třeštíková, Milena Johnová). Hana Kordová Marvanová (Spojené síly) a Vít Šimral (Piráti) naopak hlasovali proti. Zdrželi se radní Petr Hlubuček (Spojené síly) a Adam Zábranský (Piráti).

Po schválení návrhu Radou došlo k jeho schválení i Zastupitelstvem HMP. Usnesení (.pdf) bylo přijato 24. května 2019 veřejným hlasováním. Pro úplnost uveďme, že pro návrh ve veřejném hlasování zvedlo ruku 37 zastupitelů, proti nebyl žádný a 2 se zdrželi.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Vít Rakušan deklaroval, že by měl zájem o vnitro.

Vít Rakušan uvedl, že Starostové a nezávislí usilují o post ministra vnitra v případné budoucí vládě. Zároveň naznačil, že by ministrem vnitra chtěl být právě on.

skrýt celé odůvodnění

„Ano, skutečně ten post ministra vnitra je něco, co v diskuzích s Piráty vedeme, že by bylo důstojné,“ uvedl (čas 5:14) Vít Rakušan pro Český rozhlas v rozhovoru odvysílaném 13. ledna 2021. Poukazoval na debaty o rozdělení postů v případné budoucí vládě s účastí koalice Pirátů a Starostů a nezávislých. Dodal ještě, že by to bylo důstojné i vzhledem k tomu, že: „Starostové a nezávislí by chtěli usilovat o alespoň jeden silový resort a k tomu určitě Ministerstvo vnitra patří.“

Vít Rakušan také naznačil (čas 4:57), že případným ministrem vnitra za STAN by měl být právě on: „Já osobně se věnuji před lety na krajské úrovni a teď na té parlamentní úrovni bezpečnostní politice, jsem člen bezpečnostního výboru, jsem předsedou komise pro kontrolu vojenského zpravodajství, je to něco, čemu se nejvíce odborně věnuji.“

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Nakonec jsme ruku už po sedmé pro nezvedli (pro prodloužení nouzového stavu, pozn. Demagog.cz).

Posledních sedm hlasování o návrhu na vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s prodloužením doby nouzového stavu bylo bez podpory Pirátské strany.

skrýt celé odůvodnění

Nouzový stav v České republice platí nepřetržitě od podzimní, tzv. druhé vlny, kdy byl vyhlášen vládou od 5. října. Od té doby se osmkrát hlasovalo o jeho prodloužení.

Poprvé poslanci hlasovali o prodloužení nouzového stavu 30. října, a to do 20. listopadu. Pro hlasovali, kromě vládního hnutí ANO, ČSSD a vládu tolerující KSČM, i přítomní poslanci ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP09 a STAN. Proti hlasovali pouze zástupci SPD a nezařazení poslanci.

Podruhé členové dolní komory Parlamentu ČR hlasovali o návrhu na vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu 19. listopadu. Návrh prošel a nouzový stav se prodloužil do 12. prosince. Pro prodloužení hlasovali pouze strany vládní koalice podpořené komunisty.

Třetí hlasování se konalo 9. prosince. Ani v tomto hlasování se žádný pirátský poslanec nevyjádřil pro návrh a za prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince.

Před vánočními svátky se o nouzovém stavu počtvrté hlasovalo 22. prosince. Nouzový stav byl prodloužen bez podpory Pirátů o 30 dnů do 22. ledna zásluhou ANO, ČSSD a KSČM.

V pořadí páté hlasování se uskutečnilo 21. ledna. Souhlas s prodloužením vyslovili pouze poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Následující v pořadí šesté hlasování měla Sněmovna na programu 11. února. Jelikož ale vedení Komunistické strany Čech a Moravy svým poslancům 5. února doporučilo pro prodloužení nehlasovat, pro hlasovali pouze poslanci menšinové vládní koalice (viz hl. č. 25 a 26). Tentokrát nouzový stav prodloužen nebyl, vláda nicméně na žádost hejtmanů obratem vyhlásila nouzový stav nový, platný do konce února.

Posedmé poslanci o prodloužení nouzového stavu hlasovali 26. února. Pro ale hlasovali pouze přítomní poslanci ANO a ČSSD. Nouzový stav prodloužen nebyl. Po nevyslovení souhlasu Sněmovny s prodloužením vláda vyhlásila nový nouzový stav do 28. března.

Osmé hlasování měla Sněmovna na pořadu 26. března. Pro návrh se vyslovili poslanci ANO, ČSSD a KSČM a nouzový stav byl prodloužen do 11. dubna.

V posledních sedmi hlasováních o vyslovení souhlasu s prodloužením doby nouzového stavu tedy pirátští poslanci opravdu pro návrh ruku nezvedli, a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.