Jaromír Drábek, Zdeněk Škromach

V současné chvíli, tedy měsíc od aplikace změn v systému vyplácení sociálních dávek, není možné daný výrok objektivně posoudit. Úspory, o kterých ministr Drábek hovoří, jsou zatím ve stadiu proklamací. Na webových stránkách sociální reformy z dílny ministra Drábka je neurčitě poukazováno na úspory v rámci systému, aniž by byly blíže kvantifikovány. Konkrétnější představu nabízí ministr Drábek ve svém rozhovoru pro MF DNES z 16. ledna, kde říká, že " jen sjednocením úřadů práce a převedením agendy z obecních úřadů se ročně ušetří miliarda". Nicméně v současné chvíli nejsou k dispozici žádná objektivní data, která by potvrdila/vyvrátila výrok ministra Jaromíra Drábka.

Ministr Drábek zde nejspíše odkazuje na projev místopředsedy Škromacha na půdě senátu z 13. října 2011, kdy místopředeseda Škromach prohlásil: " A já se s vámi vsadím o týden těch vašich veřejných služeb v oranžové vestě, které odpracuje jeden z nás, že po novém roce tento systém nebude schopen včas a důsledně vyplácet dávky pro lidi, kteří je budou potřebovat."

Škromach přitom hovořil o dávkách životního minima a o pomoci v hmotné nouzi. Krátce předtím řekl, že dávky pro rodiny s dětmi již v té chvíli nejsou vypláceny včas. Když tedy říká " ten systém nebude schopen na začátku roku dávky vůbec vyplácet ", nezmiňuje zhroucení systému, nýbrž opoždění některých dávek.

Přestože tedy Škromach skutečně tvrdil, že dávky se nevyplatí, před kolapsem systému nevaroval.

Tento výrok je problematický a těžko ověřitelný. Jednotlivé tiskové zprávy MPSV sice konzistentně tvrdí, že dávky jsou vypláceny, např. zpráva z 26. ledna 2012 říká, že je vyplaceno 97,5 % dávek. Ke 30. lednu (.pdf) bylo vyplaceno 99 % dávek a tisková zpráva z 1. února (.pdf) tvrdí, že bylo vyplaceno 100% dávek. Problém je samozřejmě v tom, že jde o informace samotného ministerstva, které lze těžko ověřit z nezávislého zdroje. Ministerstvo práce a sociálních věcí sice odevzdává měsíční výkazy o vyplacených dávkách státní sociální podpory ministerstvu financí, ty však nejsou veřejně dostupné. K tomu ministr mluví o tzv. nárokových dávkách, ale předmětem mediální pozornosti byly tzv. dávky pomoci v hmotné nouzi, které se podle rozhovoru mluvčí MPSV Viktorie Plívové poskytnuté pro parlamentnilisty.cz evidují až zpětně, v následujícím měsíci. Navíc ministr Drábek 5. února v Otázkách Václava Moravce uvádí trochu odlišná čísla než 7. února pro zpravodajský server idnes.cz, kdy říká, že ze 184 tisíc žádostí o příspěvek na mobilitu jich bylo vyřízeno 68 tisíc, což je o dva tisíce méně než před dvěma dny. Podobně žádostí o podporu v nezaměstnanosti je 7. února 63 tisíc, z toho 43 tisíc vyřízených, zde oproti 5. únoru klesl souhrnný počet žádostí o 17 tisíc.

V tiskovém prohlášení Minsterstva práce a sociálních věcí bylo uvedeno (.pdf), že celkem bylo vyplaceno 1 514 995 dávek. Zpráva však už počet duplicitně vyplacených dávek neobsahuje. Jediné prohlášení o jejich počtu bylo zatím zveřejněno v Otázkách Václava Moravce přímo ministrem Drábkem. V případě, že jich bylo skutečne jenom několik desítek, jedná se o hodnotu hluboko pod jedným promile. Vzhledem k neexistenci jiného zdroje, který by potvrzoval Drábkova slova, však hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, avšak pouze jeho první část o potravinových balíčcích. Druhá část je tu pouze pro posouzení takového pravdivého tvrzení v kontextu a nemůžeme se k ní nijak vyjádřit, jde o předpověď do budoucnosti.

Podle České televize rozdávala Armáda spásy jídlo asi polovině ze svých 22 klientů plus několika dalším zájemcům. Stejnou informaci přinesl i web aktualne.cz. Podobná situace nastala na Vsetínsku a Zlínsku, kde se podle informací serveru novinky.cz jednalo asi o pět desítek rodin jimž pomáhala Vsetínská Diakonie.

Zmiňovaný příspěvek na mobilitu je v souvislosti se změnami v sociální legislativě upraven v zákoně č. 329/2011 Sb. (pdf.), o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, jenž s dílčími výjimkami vstoupil v účinnost 1. ledna 2012. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí, že příspěvek "slučuje dosavadní příspěvek na individuální dopravu a příspěvek na provoz motorového vozidla". (MPSV, 21. prosince 2011) Žádosti o udělení příspěvku jsou dle § 8 zmiňovaného zákona (pdf.) posuzovány dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách (je tedy zahájeno správní řízení, pozn.). Pokud byl zdravotní stav žadatele již v rámci řízení o příspěvku na péči (vyplývajícího ze zákona o sociálních službách) posouzen, neprovádí se pro účely přiznání příspěvku na mobilitu nové posouzení, krajská pobočka úřadu práce vychází z posudku, který byl vypracován pro účely příspěvku na péči. V ostatních případech požádá krajská pobočka úřadu práce okresní správu sociálního zabezpečení o posouzení schopnosti zvládat základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. § 14 sledovaného zákona (pdf.) o poskytování dávek osobám se zdravotním postiženým upravuje nárok na dávku a na její výplatu, kdy výslovně uvádí, že: "(1) Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Nárok na výplatu dávky vzniká splněním podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a podáním žádosti o přiznání dávky. (3) Příspěvek na mobilitu může být přiznán a vyplácen nejdříve od počátku kalendářního měsíce, ve kterém bylo zahájeno řízení o přiznání příspěvku na mobilitu." Z této úpravy tedy vyplývá, že pokud bylo řízení o přiznání příspěvku na mobilitu zahájeno a ukončeno již v lednu, je povinností úřadu práce příspěvek vyplatit již v lednu. § 19 (pdf.) však dále specifikuje způsob výplaty dávek, kdy říká, že: "(1) Příspěvek na mobilitu se vyplácí do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, za který náleží." Tj. příspěvek na mobilitu za měsíc leden by měl být vyplacen až v únoru. Takto můžeme daný výrok považovat za pravdivý.

Tento výrok lze označit za pravdivý. Dotčené předpisy a jednotlivé změny v nich platí, až na několik málo výjimek, od 1. ledna 2012 a jsou k naleznutí zde. Jen pro přesnost se sluší dodat, že nejde jen o změny v zákoně o zaměstnanosti, ale i v dalších zákonech. To na pravdivosti výroku ministra Drábka ale nic nemění. Relativně přehledně jsou změny vysvětleny v tomto materiálu Vlády ČR, dále potvrzujícím ministrova slova. (.pdf)

Rozpočet (.pdf) (rok 2011) ministerstva práce a sociálních věcí obsahuje pouze rámcové informace, které výrok ministra Drábka nepodpoří ani nevyvrátí. Je však možné podotknout, že Národní ekonomická rada vlády (jmenovitě Aleš Michl) ve svém materiálu (.pdf) Boj proti korupci v kapitole 8 nabízí vládě jako základní reformní přístup tzv. rozklikávací rozpočet, kde by byly zveřejněny konkrétní položky, které jsou financovány z peněz daňových poplatníků. Ministerstvo práce a sociálních věcí nicméně tento přístup doposud neaplikovalo a data jím zveřejňovaná jsou velmi kusá, a nejen pro tento konkrétní výrok ministra Drábka, nicneříkající.

Jedná-li se ze strany ministra Jaromíra Drábka o postihnutí období 47 let, je třeba konstatovat, že tento výrok je neověřitelný. Ministerstvo financí má na svých webových stránkách zveřejněny Zákony o státním rozpočtu zpětně pouze od roku 1998.

Ministr používá široký pojem "systémy". V roce 2008 vznikla smlouva s firmou Fujitsu Siemens Computers s.r.o. na poskytování licencí k produktům Microsoft. Orgány veřejné správy pak tyto produkty používaly mj. v elektronickém systému vyplácení dávek.

Podle agentury Mediafax byla na základě této smlouvy uzavřena v roce 2011 další prováděcí smlouva, podle které Fujitsu Siemens dodává státu rovněž nově vytvořené softwarové aplikace, jak říká ministr Drábek, ty nové systémy.

Výběrové řízení, které v roce 2008 probělo, se týkalo dodávky licencí na software spol. Microsoft, nešlo tedy primárně o vytváření nového softwaru. Podnět k antimonopolnímu úřadu v tomto smyslu podala KDU-ČSL, podle jejíhož místopředsedy ministerstvo obešlo zákon o veřejných zákázkách. Rámcová smlouva nicméně zahrnuje i poskytování řady doplňujících služeb spojených mj. s integrací pořízených produktů do systému ministerstva.

Nicméně je třeba dodat, že konkrétní výběrové řízené na systém na výplatu sociálních dávek fakticky neproběhlo. Úřad na ochranu hospodářské soutěže vydal 25. února 2013 rozhodnutí, kterým tento fakt potvrzuje.

O celém problému informovala také Česká televize, když na svém webu uvádí: "ÚOHS rovněž zakázal stávající počítačový systém pět měsíců po nabytí právní moci verdiktu používat. Podle Rafaje by do té doby mělo být MPSV schopno nového dodavatele služeb najít. "Počítali s nejkratšími možnými lhůtami, ale tady byl porušen zákon a my jsme povinni tento zákon chránit," zdůraznil šéf antimonopolního úřadu, jenž zatím posuzoval dva dodatky, další čtyři ho ještě čekají. Lhůtu, dokdy úřad o tomto rozhodne, nedokázal Rafaj určit.Podle některých expertů se nedá vyloučit, že ministerstvo bude muset od smlouvy odstoupit a vyhlásit nový tendr, nebo se vrátit k původnímu systému. Samotná firma rozhodnutí teprve zkoumá. "Budeme usilovat o to, aby rozhodnutí antimonopolního úřadu neovlivnilo vyplácení sociálních dávek," prohlásila mluvčí MPSV Štěpánka Filipová." Na základě nových skutečností, které vyplývají z rozhodnutí ÚOHS, je výrok hodnocen jako nepravda. Další vývoj v této kauze budeme sledovat a Drábkův výrok případně doplníme.

Žádné takové usnesení vlády, které by přímo uložilu ministrům jmenovitě využívat firmu Fujitsu jako hlavního zajišťovatele informačních systému státní správy se nám nepodařilo najít. V tomto roce se ustanovila pouze hodnotíci komise pro posouzení a hodnocení nabídek uchazečů o veřejnou zakázku Integrovaný informační systém Státní pokladny a vládním usnesením č.1545 se doporučilo využít smlouvu k nákupu licencí společnosti Microsoft v programu EA, což je vlastně multilicenční systém, díky kterému je možné získat i licence na další služby, které právě poskytuje například v tomto případě společnost Fujitsu. Nicméně bychom se měli držet samotného výroku, a to je, že vládním usnesením opravdu nebylo uloženo ministrům přímo, aby firmu Fujitsu využiváli jako generálního dodavatele, pouze jim dalo licenci k jejím produktům. Uloženo bylo vládním usnesením využívat hlavně licenci společnosti Microsoft, a pokud k tomu patřili i další "skryté" licence, pak by bylo více než vhodné kdyby byly tyto společnosti zveřejněny i ve vládním usnesení. Jinak musíme výrok sám o sobě v takovémto případě považovat za nepravdivý.

V roce 2008 byla skutečně podepsána rámcová smlouva (.zip) mezi Ministerstvem vnitra ČR a firmou Fujitsu Siemens Computers, s. r. o., na poskytování licencí a služeb pro subjekty veřejné správy. Za Ministerstvo vnitra podepisoval tuto smlouvu tehdejší ministr Ivan Langer.

V roce 2009 byl skutečně Jaromír Drábek společníkem ve firmě iDTAX, podle záznamů v obchodním rejstříku od 26.května do 2.listopadu 2009. Smlouva o převodech obchodních podílů zbyvajících podílníků byla uzavřena 16.11. 2010, tedy v době kdy už nebyl Jaromír Drábek podílníkem. Nebyl jím v té době už ani náměstek Šiška, který skončil jako jednatel firmy 27.7. 2010. Nejde tedy ani o střet zájmů, jak padlo v diskusi.

Výrok samotný můžeme považovat za pravdivý.

Tzv. sociální karta by skutečně měla nositeli umožnit bezhotovostní platbu i výběr z bankomatu. Už zvláštními podmínkami veřejné soutěže (.pdf) z června 2011 jsou jako bezplatné, standardní služby karty vymezeny mj. jeden bezhotovostní převod nebo výběr hotovosti z bankomatu na každou vyplacenou dávku a bezhotovostní platba (bezplatná bez omezení).

U vítězného návrhu České spořitelny pak hodnotící komise (.pdf) nenašla v realizaci těchto služeb rozpor. Ministrův výrok tedy souhlasí s dalšími informacemi poskytnutými jeho úřadem.

Obchodní veřejná soutěž byla vyhlášena (.pdf) 30. června 2011 - výrok je tedy pravdivý.

Všechny operace jsou skutečně uvedeny na webových stránkách MPSV v sekci Obchodní veřejná soutěž.

Antimonopolní úřad 27. září 2011 zakázal ministerstvu práce a soc. věcí uzavřít na základě veřejné soutěže na provoz sociálních karet smlouvu. Toto rozhodnutí zrušil (.pdf) 9. prosince.

Problémem bylo, že ministerstvo nepoužilo zadávací řízení podle §21 zákona o veřejných zakázkách. O veřejnou zakázku podle ministerstva nejde proto, že systém nebude provozován za úplatu.

To nakonec antimonopolní úřad uznal (.pdf) a ministr má tedy pravdu, že podle předepsaných pravidel nebylo ministerstvo povinno postupovat jinak.

Nejprve je nutno uvést následující fakta: V souvislosti s penzijní reformou vstoupily v platnost (nikoliv v účinnost) dne 28. prosince 2011 zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření, zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření a zákon č. 428/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření (úplné znění všech tří uvedených zákonů je možno nalézt zde [pdf.]), které mají s dílčími výjimkami vstoupit v účinnost 1. ledna 2013. Skupina poslanců ČSSD skutečně připravila návrh na změnu dvou těchto zákonů, a to zákona č. 426/2011 Sb. a č. 428/2011 Sb., který byl doručen poslancům 1. února 2012. Návrh je dostupný pod označením sněmovní tisk č. 589 (pdf.). Návrh obsahuje odklad účinnosti zmíněných zákonů na rok 2016. Výrok lze tedy považovat za pravdivý.

Při srovnání rozpočtu ministerstva práce a sociálních věcí použijeme roky 2004/2005, kdy byla u moci koaliční vláda sociální demokracie, a 2011, ve kterém toto ministerstvo obhospodařovala současná vláda. Za vlády sociální demokracie byl skutečně rozpočet přebytkový. Podle relevantní kapitoly o rozpočtu byly příjmy 251,5 mil. v roce 2005 a 234 mil. v roce 2004. Naopak výdaje na důchody byly v roce 2005 239,5 mil. a v roce 2004 226 mil. Což dává v obou letech mírně přebytkový rozpočet na důchodový systém. Za rok 2011 jsou tato čísla na příjmové stránce 322 mil. a na výdajové necelých 355 mil. Je tedy jasné, že zde byla změna, a v současnosti je důchodový systém v deficitu. Výrok tedy můžeme považovat za pravdivý.

Na základě srovnání nákladů (přepočtených na jednoho obyvatele), které jednotlivé jmenované země ve srovnání s Českou republikou poskytly MMF, se dá výrok ministra Drábka označit za zavádějící.

Historie české půjčky Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) sahá do 9. prosince 2011, kdy došlo k dohodě (pdf.) na půdě Evropské rady, která zavázala země Eurozóny i ostatní členské země EU, které nejsou v dluhové krizi, poskytnout půjčku MMF na základě bilaterálních smluv v celkové výši cca 200 mld. EUR. Dle této dohody měly země 10 dní na to nalézt zdroje ke spravedlivému podílu na této půjčce. Účelem půjčky je poskytnout MMF prostředky k řešení světové hospodářské krize (primárně dluhové krize zemí eurozóny a členských zemí EU). Následně se však některé země (např. Velká Británie) k původní dohodě nepřipojily a celková výše půjčky byla snížena na 150 mld. EUR s tím, že se do půjčky zapojí země eurozóny a některé další země, včetně České republiky. Ta se původně měla podílet na půjčce částkou 3,5 mld. EUR, kterou však následně odmítla (většina zpravodajských serverů uvádí jako zdroj těchto fakt agenturu ČTK např. Ihned, ČT24, Aktuálně.cz atd.).

Česká republika (Česká národní banka ze svých devizových rezerv) se nakonec rozhodla poskytnout MMF půjčku (garanci) ve výši 1, 5 mld. EUR, což znamená, že na 1 obyvatele ČR může být vydáno až 142 EUR (přepočet na základě údajů ČSÚ k 30. září 2011). V původní navrhované půjčce 3,5 mld EUR odpovídá přepočtená částka na jednoho obyvatele cca 332 EURům.

Slovensko pro půjčku MMF vyčlenilo 1, 53 mld. EUR, což v praxi znamená, že na jednoho obyvatele SR přichází cca 281 EUR (aktuální počet obyvatel dle slovenského statistického úřadu k 30. září 2011).

Polsko oznámilo, že půjčku poskytne (zdroj v polštině) již v prosinci a to ve výši 6, 3 mld. EUR, tedy na 1 obyvatele Polské republiky (počet obyvatel podle údajů polského statistického úřadu k 22. prosinci 2011) vychází objem prostředků zhruba 164 EUR.

Z komparace uvedených údajů vyplývá, že přepočtená výše půjčky na jednoho obyvatele je srovnatelná ("přiměřená") v případě České republiky a Polska. U Slovenska se sledovaný údaj výrazně liší.

Údaje, ze kterých ministr Drábek vychází, jsou pravděpodobně uvedeny v dokumentu číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.

Možnost odborného poradenství, pomoci a odborného přezkušování žadatelů je přímou součástí novely, konkrétně v §48 odst. 2 písemna d) až f).

Novela je v současnosti projednávána v poslanecké sněmovně, byla zde předložena k projednání 2. února 2012. Dokument je poměrně obsáhly, ale je v něm vidět pokus o dosažení cílu, které si stanovil, to znamená i ministrem zmíněné zabraňování vytrhávání dětí z vlastních rodin. Toho je dosahováno především prostřednictvím pomoci těmto rodinám a přikročení k pěstounské péči až jako k poslední variantě.

Není ale jasné, jakým způsobem by novela zvýšila počet pěstounů. Je zde sice snaha o sjednocení odborné přípravy pěstounů a její zkvalitnění, stejně jako její hrazení příslušnými krajskými úřady, ale je už otázka, jestli to skutečně povede k nárůstu zájmu občanů o registraci do evidence pěstounů.

Součastí novely je i finanční motivace pěstounů a jejich materiální zabezpečení v přechodném období, kdy se mají starat o dítě.

Výrok můžeme označit za pravdivý

I tento výrok se pravděpodobně odvolává na dokument číslo HC 189/10 "Zmapování a porovnání vnitrostátního systému pěstounské péče se systémy pěstounské péče ve vybraných evropských zemích ...", nicméně tento dokument není veřejně přístupný (alespoň se nám nepodařilo dohledat jeho plné znění), proto označujeme výrok za neověřitelný.