Demagog.cz

Kraje, kraje, kraje

První povolební Otázky Václava Moravce nepřinesly mnoho překvapení co se týče diskutovaných témat.Trojice čítající Jiřího Čunka, Oldřicha Bubeníčka a Jaroslavu Pokornou Jermanovou se nevyhnula otázkám na tvorbu koalic, kompetence krajů a efektivitu Senátu. Kandidáti na hejtmana si však sami zavařili, když se vydali nejistým směrem tu k prodeji OKD, tu k rétorice lídrů stran, tuhle zase k výdajům horní komory. Abyste sami nebyli v číslech ztraceni, přinášíme vám další analýzu z pera Demagog.cz standardně doplněnou o vysvětlující grafy a tabulky. 

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce ze dne 16. října 2016 (moderátor Václav Moravec, záznam)

24 ověřených výroků

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Pan předseda tohle říká od samotného začátku. (zpochybňuje význam Senátu, pozn. Demagog.cz) !

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť ještě v den voleb vyvěsil Andrej Babiš na svůj Facebook grafiku, ve které roli Senátu vyzdvihuje.

Po proběhnutém 2. kole senátních voleb, ve kterém hnutí ANO získalo pouze (vzhledem k postupujícím z 1. kola) 3 mandáty, Babiš pro deník Právo řekl:

Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 milionů korun ročně a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není.

Tento text vyšel přibližně v 18 hodin, tedy 4 hodiny po uzavření volebních místností. Tentýž den již v 8 hodin ráno (tedy 6 hodin před uzavřením volebních místností) se na facebookovém profilu Babiše dopoledne objevil příspěvek, ve kterém stojí:

Senát je důležitá součást demokratického fungování této země.“

Babišova veřejná prohlášení stran zpochybňování významu Senátu a zejména pak jeho možného zrušení nejsou v otevřených zdrojích dohledatelná.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

I v poměru rozpočtu, když vezmete, že rozpočet bude teď někde bilion a půl, tak k tomu poměřovat ten Senát, který je v tomto smyslu marginálním problémem. !

Rozpočet ČR na tento rok bude ve skutečnosti o 17 % nižší, než Čunek uvádí. Náklady na provoz Senátu jsou však oproti celkovým státním výdajům skutečně téměř zanedbatelné.

Informace potřebné k ověření výroku jsme shromáždili v následující tabulce. K jejímu sestavení jsme využili údaje z rozklikávacího rozpočtu na webu Monitor.statnipokladna.cz a přehled výdajů letošního rozpočtu na stránkách ministerstva financí.

Pro pořádek uvádíme skutečné náklady na obě komory parlamentu a jejich podíl na státním rozpočtu v jednotlivých letech (pro rok 2016 se jedná o schválené výdaje).

Rok

2014

2015

2016 (předpoklad)

Rozpočet (v tis. Kč)

1 211 608 1531 297 321 5881 250 856 787Senát (v tis. Kč)

470 786490 469558 711 Podíl na státním rozpočtu (v %)

0,0390,039

0,045 Poslanecká sněmovna (v tis. Kč)

1 122 2161 135 5231 159 613 Podíl na státním rozpočtu (v %)

0,0920,0880,093

Z přehledu vyplývá, že letos plánuje ministerstvo financí ze státní kasy vydat asi 1,251 bilionu Kč, zatímco senátor Čunek mylně uvádí o pětinu vyšší částku. Starosta Vsetína naopak správně uvádí, že rozpočet obou komor parlamentu tvoří jen velmi malou část z celkových ročních nákladů ČR.

Poznamenáváme, že se letošní schválený rozpočet Senátu oproti reálným výdajům z minulého roku liší takřka o 70 milionů korun. Přestože se jedná o významný nárůst, konkrétnější informace o tom, jak budou peníze využity, se nám nepodařilo dohledat.

Přestože se letošní náklady státní kasy pohybují v nižších číslech, hlavní sdělení, tedy že náklady Senátu jsou oproti celkovému rozpočtu marginální, odpovídá pravdě. S touto výtkou hodnotíme výrok jako pravdivý.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Máme tři nové senátory, takže máme sedmičlenný klub, takže já to vnímám jako úspěch. A skončili jsme 2. na pásce.

Je skutečně pravda, že mezi nově zvolenými senátory jsou tři z hnutí ANO 2011. Je to Jiří Dušek, Ladislav Václavec a Jaroslav Větrovský.

Podle oficiálních stránek Senátu ČR tvoří ANO 2011 senátorský klub společně se Severočechy.cz. Před volbami byl tento klub tvořen pěti členy, z nichž čtyři jsou součástí ANO 2011. Pokud tedy připočítáme k této čtveřici i nově zvolené senátory, dostáváme sedmičlenný klub.

Klub se senátorkou Dernerovou (za hnutí Severočeši.cz) vznikl v roce 2014, podle zákona o jednacím řádu Senátu je pro ustavení klubu nezbytný počet alespoň 5 senátorů (§ 21 odst. 1). Nově tedy může vniknout sedmičlenný klub zástupců zvolených jen za hnutí ANO.

Co se týče celkových výsledků senátorských voleb, hnutí ANO 2011 bylo opravdu 2. „na pásce“, tedy umístilo se jako druhé v počtu zvolených senátorů. První místo získala KDU-ČSL se svými pěti zvolenými senátory (další pak byli za KDU zvoleni v různých koalicích).

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Mám radost, že se nám podařilo třeba v jižních Čechách porazit celostátního politika lokálním politikem.

Zde měla místopředsedkyně na mysli zvoleného senátora Jaroslava Větrovského, který je od roku 2006 starostou města Mladá Vožice na Táborsku. Ten porazil Jana Mládka, ministra průmyslu a obchodu, o 3 829 hlasů. Vzhledem k povolání obou kandidátů si můžeme dovolit tvrzení, že Větrovský je opravdu lokální politik, zatímco Mládek celostátní.

Jméno

Navrhující strana

Povolání

Počet hlasů ve 2. kole

Procenta

Jaroslav Větrovský

ANO 2011

starosta11 643

59,83%Jan Mládek

ČSSD

ministr MPO

7 814

40,16%

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Myslím, že stojí víc než 600 milionů ročně. Určitě.

O nákladech na provoz Senátu se mluví v souvislosti s moderátorem citovaným výrokem Andreje Babiše: „Senát je de facto zbytečný, zpomaluje legislativní proces, stojí 600 miliónů korun ročně, a navíc ztratil kompetenci volit prezidenta. Na Slovensku například horní komora není.“

Senátor Čunek říká, že náklady jsou ještě vyšší, což však není pravda.

Výdaje Senátu ČR obsahuje přiložená tabulka, kterou jsme sestavili z údajů rozklikávacího státního rozpočtu MFČR (Monitor.statnipokladna.cz). V jednom řádku uvádíme schválený rozpočet, ve druhém reálné výdaje horní komory parlamentu.

Rok

2011

2012

2013

20142015

Schválený rozpočet (v tisících Kč)

508 516525 530 511 818518 879521 307Skutečné výdaje (v tisících Kč)500 200

489 458

498 441

470 786

490 469

V tomto roce plánuje ministerstvo financí vynaložit na provoz horní komory více než 558 milionů korun. Ani letošní výdaje tak neodpovídají výroku Jiřího Čunka.

Výrok celkově hodnotíme jako nepravdivý.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Senátní volby jsou volby většinové, to nám dělá problém, že při tom poměrném hlasování máme (KSČM, pozn. Demagog.cz) ty výsledky lepší.

Oldřich Bubeníček má pravdu v tom, že se KSČM daří v poměrných volbách lépe, než ve většinových. Přestože jde o fenomén, který je značně komplexní a podílí se na něm celá řada faktorů, volební výsledky KSČM do obou komor Parlamentu ČR od roku 1996 Bubeníčkovo vyjádření dokládají. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, byť současně dodáváme, že text odůvodnění není vyčerpávající.

Dle Ústavy ČR se systém poměrného hlasování (čl.18 (1)) využívá v České republice při volbách do Poslanecké sněmovny a do zastupitelstev krajů či obcí. Většinový systém se pak užívá při senátních volbách (čl.18 (2)) a při volbě prezidenta (při jediné přímé volbě prezidenta KSČM nepostavila svého vlastního kandidáta).

V rámci hodnocení srovnáváme zejména volby do Senátu, o nichž byla v pořadu řeč, s volbami do Poslanecké sněmovny. Nejvyššího senátního zastoupení dosáhla strana v roce 1998, kdy disponovala celkem čtyřmi mandáty (jde o necelých 5 % mandátů v rámci celého Senátu). Naopak nejnižší zastoupení v Poslanecké sněmovně znamenalo v roce 1996 pro komunisty zisk 11 % všech křesel v dolní komoře. Již z toho lze vidět významnou disproporci v dosahování zisku křesel.

Tento fakt ovlivňuje řada faktorů, uvádíme pouze některé z nich:

Základním rozdílem je samotný princip poměrné a většinové volby a jejich nastavení v České republice. Pro volby do Poslanecké sněmovny se využívá 14 vícemandátových obvodů, kdy pro podíl na distribuci mandátů je zapotřebí získat alespoň 5 % hlasů celostátně. Mezi těmito obvody je, co do počtu distribuovaných křesel, značný rozdíl (počet křesel v krajích se odvíjí od lidnatosti - resp. od počtu odevzdaných hlasů).

KSČM jako stabilní celostátní strana s velkou členskou základnou, věrným elektorátem a zavedenou značkou (ve všech významech tohoto slova), dokáže oslovovat přes 10 % voličů. To jí pohodlně stačí na zisky mandátů v dolní komoře. Naopak podobný zisk v senátních volbách nestačí zpravidla na postup do 2. kola volby.

Pro volby do Senátu se pak využívá 81 jednomandátových obvodů, kde se volí dvoukolově (po vzoru voleb do Národního shromáždění Francouzské republiky s malou úpravou), tj. pro zisk mandátu je zapotřebí 50 % plus jeden hlas v prvním kole, popř. zisk více hlasů v kole druhém, kam postupují jen dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního.

V rámci senátních voleb volí obvykle mnohem méně lidí. Volby do Poslanecké sněmovny jsou volby prvního řádu, naproti tomu volby do Senátu tak (zejména občany) chápány nejsou (soudě podle účasti - viz volby.cz). Volí se jednotlivé osobnosti a ne až tak strany, což je zejména pro KSČM problém.

Pro kandidáty, kteří postoupí do 2. kola, je pak nezřídka velmi těžké získat mandát, což ovlivňuje to, že samotný elektorát KSČM v daných obvodech na zvolení nestačí. Pro řadu voličů je stále problematické volit zástupce KSČM, a preferují tak kandidáta jiné (jejich optikou demokratické) strany.

zdroj: volby.cz

Ve volbách do PS se KSČM, kromě roku 2010, umístila KSČM vždy na 3. místě. Naproti tomu v Senátních volbách, v nichž se hlasuje ve dvou kolech, je úspěch KSČM ve srovnání s ostatními kandidujícími subjekty velmi nízký. Dosud podíl KSČM na složení Senátu nepřesáhl 5 %. V Poslanecké sněmovně se jejich participace pohybuje v průměru okolo 15 %.

zdroj: senat.cz, volby.cz

V současnosti je v Senátu pouze jeden zástupce KSČM, a to Václav Homolka.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Ten Senát, už když vznikal, tak to byl při vzniku republiky nějaký kompromis, už při vzniku ústavy se řešilo, jestli se bude hlasovat poměrným nebo většinovým hlasováním. Kompromis byl, že do Sněmovny se bude hlasovat poměrným hlasováním a do Senátu většinovým hlasováním. A vlastně ta debata, zda Senát ano, či ne, se vede od té doby, co Česká republika jako samostatná existuje.

Debata o tom, zda mít, nebo nemít Senát, se skutečně vede již od konce roku 1992, kdy byla tvořena Ústava ČR. Řada poslanců však tehdy apelovala na upřednostnění státotvorných zájmů před stranickými, a tedy i na snahu o konsensus.

Ústavou ČR ze 16. prosince 1992 zaniklo federativní uspořádání Československé republiky, tedy i Federální shromáždění, které do té doby plnilo funkci společného parlamentu pro Česko i Slovensko. Z České národní rady se nově stal Parlament ČR, přičemž zmíněná ústava v čl. 18 dělí tento subjekt na Senát a Poslaneckou sněmovnu.

Tato koncepce (. doc) dvou zákonodárných orgánů se začala řešit již v červenci 1992. Komise předsednictva ČNR, která se tehdy na přípravě ústavy podílela, počítala se 100 senátory, jejichž působení musí být maximálně odděleno od poslaneckého. Stejně tak musí působit v odlišném funkčním období. Vláda ovšem nesouhlasila s maximálním oddělením komor. V průběhu jednání se měnil i počet senátorů, který se nakonec ustálil na 81.

Senát jako takový však začal fungovat až od voleb 1996. Do té doby působil v ČR Prozatímní Senát, vůči němuž chovala řada poslanců antipatie a proklamovala jeho zrušení (.doc, kapitola III.).

Jedním z předmětů sporu byl i výběr volebního systému. KDU-ČSL prosazovala tzv. australský systém (alternativní hlasování), kde voliči vytvářeli pořadí kandidátů uvedených na jedné kandidátce. Zvítězil ten, kdo získal nadpoloviční většinu hlasů. V opačném případě byly „hlasovací lístky kandidáta, který získal nejméně prvních pořadí, přiřazeny k hlasovacím lístkům kandidátů, kteří byli na nich uvedeni jako druzí v pořadí“ (.doc, str. 4).

Po níže zmíněném pozměňovacím návrhu Hirše byl tento model zamítnut a schválen většinový dvoukolový systém.

Vládní návrh ústavy z poloviny roku 1992 ovšem přímo neřešil způsob volby.

„Články upravují aktivní a pasivní volební právo. Tím se obě komory od sebe liší, jinak ústava odkazuje na zákon. V zákoně bude upraveno, na jakém základě se budou volby provádět.“ - k čl. 18 až 20 vl. návrhu ústavy.

S přesnou specifikací přišla vláda, když se návrh předložil 10. listopadu ČNR k projednání. Pozměňovací návrh na upřesnění čl. 18 zmíněného návrhu ústavy podal Pavel Hirš přímo v průběhu 10. jednání.

2. V čl. 18 odst. 1 se uvádí:Do komor parlamentu se použije odlišný způsob voleb'. Přitom neuvádí jaký.

Zde bych rád zdůraznil, že celá ústava je koncipována na vzájemné vyváženosti obou komor parlamentu, to je poslanecké sněmovny a senátu, přičemž senát plní v legislativním procesu funkci kontrolního a pojistného mechanismu a má odlišný charakter než poslanecká sněmovna. Aby svoji funkci mohl plnit, musí být zvolen v jiném časovém období a jiným způsobem. Dále - aby senát plnil svoji funkci, měli by být senátoři zástupci užšího okruhu voličů než poslanci poslanecké sněmovny. Proto je nejvýhodnější, aby členové senátu byli voleni v menších jednomandátových obvodech, nejlépe většinovým volebním způsobem.

Na druhé straně - poslanecká sněmovna jako základní prvek legislativního procesu je složena z členů zastupujících větší volební obvody, kdy se na volebním procesu podílejí především politické strany, které, jak se praví v čl. 5 navrhované ústavy, jsou základem politického systému státu. Zde je pak nejvýhodnější nám již tradiční poměrný volební systém.

Z těchto důvodů navrhuji následující znění čl. 18 první odstavec:Volby do poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení.'

Dále navrhuji zařazení dalšího odst. 2 v následujícím znění:Volby do senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva většinovým systémem.' Stávající odst. 2 se pak přečísluje na odst. 3.

Tato navrhovaná úprava se stala nakonec jediným schváleným pozměňovacím návrhem ústavy, který podpořilo 151 přítomných poslanců.

Samotná debata o ponechání, či zrušení Senátu se skutečně vede od samého vzniku republiky a soustavně pokračuje až do dneška. V roce 1996 řada poslanců usilovala o jeho zrušení. Jejich iniciativu nakonec zamítla vláda. Proti Senátu se otevřeně vyslovil v rozhovoru pro BBC v roce 2001 i Ivan Langer (tehdy ODS).

Pro zrušení Senátu se často vyslovují členové KSČM (např. poslankyně Zuzka Rujbrová v roce 2004). Otázka potřebnosti Senátu eskaluje často s volbami, jak je tomu i po současných senátních volbách, kdy Andrej Babiš proklamuje nesmyslnost Senátu.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Vy jste zapomněl zmínit jeden jiný možný způsob (zvýšení volební účasti, pozn. Demagog.cz), který navrhuje prezident, a to je volební povinnost občanů. Jsou státy, které tu povinnost mají.

Povinná volební účast je atribut volebního systému, kterým státy řeší dlouhodobě klesající volební účast. V současnosti existují povinné volby v určité formě ve 28 státech světa a ve státě Georgia v USA. Ve Francii jde pouze o volby do senátu, ve Švýcarsku takto volí do jednoho z kantonů. Států, které uznávají volební povinnost ve všech volbách, je tedy 26, což tvoří asi 13 % z 203 zkoumaných zemí.

Povinná volební účast je zavedena v těchto státech: Argentina, Austrálie, Belgie, Bolívie, Brazílie, Demokratická republika Kongo, Kostarika, Kypr, Dominikánská republika, Ekvádor, Egypt, Francie (pouze senátní volby), Gabon, Řecko, Honduras, Libanon, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Mexiko, Nauru, Panama, Paraguay, Peru, Singapur, Švýcarsko (pouze kanton Schaffhausen), Thajsko, Turecko, Uruguay.

V některých státech nedochází k vymáhání této povinnosti (Kostarika, Dominikánská republika, Mexiko) , v jiných existují různé typy sankcí. Například ve Švýcarsku nebo v Argentině je to finanční postih, v Singapuru může dojít k odebrání hlasovacích práv.

Prezident Zeman zmínil možnost zavedení povinné volební účasti například letos v září v rozhovoru pro Českou televizi.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Ony jsou důležité i jiné změny. Ten Senát může být složen skutečně tak, že někteří senátoři tam mohou přijít s hejtmanskou funkcí. Takové návrhy tady už jsou, a ty musíme posoudit.

K porozumění možného střetu funkcí senátora se nejprve podívejme do Ústavy. Podle § 21 zjistíme, že senátor nemůže být zároveň poslancem. Následující § 22 doplňuje, že s funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.

Dále se tedy podíváme do zákona o střetu zájmů. Podle § 5 odst. 3 je funkce neslučitelná s další funkcí vykonávanou v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru k České republice, pokud jde o funkce jmenované nebo o funkce, v nichž se při výkonu státní správy rozhoduje:

a) na ministerstvu nebo na jiném správním úřadu,

b) na státním zastupitelství nebo soudu,

c) v bezpečnostních sborech.

Hejtmana však volí ze svých řad zastupitelé kraje. Další limit je stanoven § 10 zákona o jednacím řádu Senátu, podle nějž senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou nebo místopředsedou Senátu ani členem jeho výboru nebo komise. Neexistuje však zákonný limit pro současný výkon funkce hejtmana a senátora.

Návrhů, na které naráží Čunek, bylo v minulosti několik. Ve volebním období 2002–2006 se jednalo o novelu zákona o obcích a souvisejících zákonů, která sice souběh funkcí nevylučovala, nicméně povolovala vykonávat sbíhající mandát pouze jako neuvolněný zastupitel a tedy bez nároku na finanční odměnu. Návrh však byl prezidentem Klausem vetován z důvodu, že fakticky takto souběh funkcí vylučuje. V roce 2014 proklamovala skupina 4 hejtmanů ČSSD záměr střet funkcí hejtmana a senátora přímo vyloučit, podporu našli i u předsedy vlády, nicméně avizované komplexní řešení v tomto směru patrně nepadlo na úrodnou půdu. V současném volebním období projednává Poslanecká sněmovna pouze klouzavý mandát poslanců, což se nicméně konfliktu hejtman-poslanec netýká.

Dodáváme, že v tomto volebním období je zároveň senátorem i hejtmanem pouze Lubomír Franc (královehradecký hejtman a senátor za obvod Náchod). Jiřímu Čunkovi však dáváme zapravdu, neboť zákon souběh nevylučuje, ačkoli se objevují návrhy na změnu příslušných zákonů.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Ta témata (kampaně ANO v Ústeckém kraji, pozn. Demagog.cz) byla ze 2/3 ta, které kraj nemůže ovlivnit, stavět dálnice, obchvaty na silnicích 1. třídy, řídit policii.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný kvůli značné nekonkrétnosti řady slibů z volebního programu hnutí ANO. Některé z nich jsou natolik obecné, že nelze hodnotit, zda nástroje, které by hnutí používalo v jejich "dosahování", mají kraje vůbec v kompetenci. Jako příklad uveďme slib " Zdravý život pro všechny občany ".

Hnutí ANO ve svém volebním programu pro Ústecký kraj vymezilo 7 tematických bodů – pracovní příležitosti pro všechny, bezpečný kraj bez rizik, rozvoj dopravní infrastruktury, dostupné a kvalitní zdravotnictví a sociální služby, podpora a rozvoj vzdělání, péče o životní prostředí, transparentní financování a efektivní řízení kraje.

Výrok však hodnotíme jako neověřitelný, neboť spoustu programových bodů nelze z kompetencí krajů, které jsou uvedené v zákoně o krajích č. 129/2000 Sb., vyčíst. Například „NE ekonomickým migrantům“, „ANO lékařské fakultě v Ústeckém kraji“.

Dále program obsahuje prohlášení, jež není možné nijak hodnotit – například „Inkluze ANO, ale s rozumem“, „Využijeme příklady dobré praxe pro řešení problémů v nich“ atd. Je tedy zjevné, že kraj v oblasti může kompetence mít, ovšem "sliby" to jsou natolik vágní, že nelze určit, zda konkrétní nástroje, které by hnutí případně použilo, spadá do kompetence krajů.

Výrok Oldřicha Bubeníčka zmiňuje několik příkladů témat – stavba dálnic, obchvaty na silnicích 1. třídy, řízení policie. Ve svém programu hnutí ANO nezmiňuje stavbu dálnice (pouze přípravu dálničního přivaděče z D8). Téma obchvatů na silnicích první třídy se v programu objevuje (modernizace silnice I/13 včetně obchvatů Teplic a Bíliny). K otázce řízení policie se program hnutí ANO taktéž nezmiňuje. Téma policie nicméně rezonovalo ve volební kampani v podobě billboardů – ty nesly nápisy „Zasloužíme si lepší Česko. Bez politiků, co likvidují nezávislou policii“.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Nebyli jsme nikde lidově řečeno mácháni v médiích pro nějaké problémy, pro nějaké skandály. (KSČM v Ústeckém kraji za poslední volební období, pozn. Demagog.cz)

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Z provedené analýzy veřejně dostupných mediálních zdrojů za poslední volební období (2012–2016) nelze dohledat žádnou kauzu či skandál týkající se komunistických zastupitelů v Radě Ústeckého kraje.

V minulých volebních obdobích měl Ústecký kraj (KSČM nebyla součástí rady) několik celostátně známých korupčních kauz. Jedna z nich se týkala nakládání s evropskými penězi v Regionálním operačním programu (ROP) Severozápad. V tomto případě již padly i rozsudky (prozatím nepravomocné) nad aktéry.

Druhá velká kauza se týkala nákupu předraženého nemocničního materiálu spadající pod Krajskou zdravotní (zdravotnický holding krajů Ústeckého a Karlovarského).

V tomto volebním období se podobné kauzy v kraji nevyskytly (popř. o nich média neinformovala), tudíž je výrok hodnocen jako pravdivý.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Když jsem nastoupil do vlády, tak v lednu vyšel nějaký průzkum, kde jsem byl 1. nebo 2. nejoblíbenější politik, takže všichni ti ohrožení, že jim vezmu hlasy, tak na tom zapracovali a do 14 dnů tady bylo trestní oznámení, obvinění a už to bylo. (mluví o opoziční smlouvě a kmotrovských strukturách, pozn. Demagog.cz)

Výrok nemůžeme reálně ověřit, neboť není možné dokázat spojení mezi podanými trestními oznámeními a Čunkovou popularitou.

Jiří Čunek byl v lednu 2007 jmenován ministrem pro místní rozvoj a místopředsedou vlády. V lednu přitom vyšly hned dva průzkumy o popularitě českých politiků. První z nich publikoval 4. ledna CVVM (.pdf, str. 1) a byl zaměřený na důvěru v politiky. Čunek obsadil třetí místo, žebříčku vévodila Vlasta Parkanová a Pavel Bém byl druhý.

Dne 17. ledna zveřejnila výsledky výzkumu agentura STEM a Jiří Čunek byl vyhodnocen jako třetí nejpopulárnější politik. Žebříček tentokrát vedl pražský primátor Bém a před Čunkem se umístila také Parkanová. Jiří Čunek sice nebyl nejpopulárnějším politikem, ale jedno prvenství získal. Výzkum STEM hodnotil i popularitu lídrů politických stran, ve kterém byl Jiří Čunek na prvním místě.

Již v lednu 2007 také odstartovala kauza týkající se obvinění Jiřího Čunka z korupce. Čunek byl obviněn (.pdf, str. 1) z převzetí půlmilionového úplatku od realitní společnosti H&B Real, ke kterému mělo dojít v únoru 2001. Policie předtím musela požádat Senát o vydání Čunka k trestnímu stíhání a ten dne 7. února 2007 zareagoval na tuto žádost kladně.

Klíčovou svědkyní celé kauzy byla Čunkova bývalá sekretářka Marcela Urbanová, která proti Čunkovi vypovídala. V listopadu 2007 bylo trestní stíhání zastaveno (.pdf, str. 31). Státní zástupce došel k závěru, že Čunek nepřevzal finanční prostředky tak, jak to vylíčila Urbanová.

Trestní oznámení nicméně mohou být podána anonymně, policie má i tak povinnost se jimi zabývat. Pokud se k němu autor sám nepřihlásí, není možné zjistit, kdo jej podal, a analyzovat jeho pohnutky. Orgány činné v trestním řízení také mohou zahájit činnost z vlastní iniciativy. V tomto případě není autor oznámení znám.

Čunek tak líčí celou záležitost správně, nicméně nelze dokázat souvislost mezi jeho oblíbeností a následným obviněním z korupce.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Zemanova vláda prodala Bakalovi doly šílenou smlouvou. (…) To byla jeho vláda a jeho ministr financí. On ve smyslu „Zloděj křičí: Chyťte zloděje.“ Samozřejmě věřím, že Miloš Zeman nic neukradl. O něm se říká, že je filozof, že by nic řídit neměl, ale on určitě vidí ten neblahý důsledek, tak ho jenom pojmenovává, jenom neřekne, že za to může taky sám.

Z usnesení Vlády ČR č. 67 z 16. 1. 2002 vyplývá, že ministři průmyslu a financí byli pověřeni zpracováním návrhu způsobu privatizace akcií společnosti OKD, a.s., které byly v držení Fondu národního majetku ČR. Svůj návrh měli ministři vládě (Miloše Zemana, která vládla v letech 1998–2002) předložit do konce března 2002.

Ve zmíněném časovém období byl ministrem průmyslu a obchodu Miroslav Grégr a ministrem financí Jiří Rusnok.

Privatizace byla uskutečněna v roce 2004 (vláda Vladimíra Špidly). Z usnesení Vlády ČR z 23. 4. 2004 vyplývá, že realizací převedení zbytku akcií státu na společnost KARBON INVEST, a.s. byl pověřen tehdejší ministr financí a místopředseda vlády Bohuslav Sobotka.

Z uvedeného je zřejmé, že vládu Miloše Zemana nelze explicitně označit za tvůrce smlouvy, kterou byla privatizace OKD provedena. Danou smlouvu realizoval ministr financí a místopředseda vlády Vladimíra Špidly Bohuslav Sobotka.

Kauza privatizace OKD je značně komplikovaná a řeší se soudní cestou. V roli obžalovaných jsou znalci z Fondu národního majetku (na základě jejich znaleckých posudků byla vytvořena smlouva, o níž se vyjednávalo se společností KARBON INVEST, a.s), kteří měli dle obžaloby ocenit státní majetek OKD nesprávně a nevěrohodně. V důsledku toho měla státu vzniknout miliardová škoda.

Zásadním problémem kauzy je právě posudek osob z Fondu národního majetku, který podle tvrzení obžaloby nesprávně ocenil celkovou hodnotu společnosti OKD, protože do ocenění nezahrnul dceřiné firmy OKD. Na základě tohoto posudku získala společnost KARBON INVEST, a.s. OKD za 4,1 miliardy Kč. Skutečná hodnota však činila nejméně 9,8 miliardy Kč.

Kauzu dlouhodobě sledují a mapují také investigativní Reportéři ČT. V jejich reportážích lze vidět také další specifika kauzy, např. problematiku bytů RPG.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Kolegové z ANO při vyjednávání se netajili tím, že když budou mít většinu, že samozřejmě v té radě budou mít jejich názor, si samozřejmě kdykoli můžou prohlasovat.

Ve volbách 2016 do 55 členného zastupitelstva Ústeckého kraje získalo ANO 20 mandátů, KSČM 13, ČSSD 10, ODS 7 a koalice SPD-SPO 5 mandátů.

Po oznámení výsledků začala koaliční jednání. Vítězné hnutí ANO hned 9. října 2016 předběžně oznámilo svoje preference povolební spolupráce. Zde mimo jiné zaznělo, že je pro ně podstatná většina v 11členné krajské radě, a tedy hlavní slovo v radě kraje i za cenu toho, že by se hejtmanem stal někdo mimo ANO.

Význam dominantní pozice v radě potvrdil 12. října i předseda ANO 2011 Babiš.

To je nabídka, která je spojena s poměrem míst v radě, a tam máme mít dominantní pozici. Hejtman bez našich lidí nebude moci rozhodovat. Křesla v radě jsou důležitější než hejtman a pan Bubeníček, nevím, že by měl nějaký skandál, že by něco ukradl,

Výrok je hodnocen jako pravdivý, zástupci ANO se v povolebním období netajili tím, že na základě výsledků krajských voleb je jejich cílem získat většinu v krajské radě. Toto veřejně prezentovali jak místopředseda hnutí a poslanec za Ústecký kraj Richard Brabec (min. živ. prostředí), tak i předseda hnutí Andrej Babiš.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

My jsme nic neuzavřeli, pouze kolegové z ANO řekli, že pro ně to končí to jednání a že jsme v bodu 0, v tuto chvíli žádná jednání nejsou, ale taky není nic podepsané. (...) Kolegové z ANO řekli, že pokud jsme se takhle vyjádřili k výroku p. Babiše (že jeho nabídka na uvolnění místa hejtmana je spojena s poměrem míst v radě, kde by mělo mít ANO dominantní pozici, aby hejtman bez "jejich" lidí není schopen rozhodovat, pozn. Demagog.cz) a neschválili jsme už začátkem týdne předběžně na krajském výboru tu dvojkoalici, tak že ty nabídky padají a jsme v bodě 0.

Hnutí ANO se veřejně nevyjadřovalo k vyjednávání v Ústeckém kraji, proto nelze ověřit, zda probíhalo tak, jak o něm Bubeníček hovoří.

Dne 13. října 2016 se krajský výbor KSČM v Ústeckém kraji usnesl, že i nadále bude jednat o všech možnostech sestavení koalice, tedy nejen o dvoukoalici s ANO, ale i trojkoalici s ČSSD a SPD-SPO. Předseda rady KSČM Bubeníček to popsal takto:

"Nevylučujeme žádnou možnost. Musím objektivně říct, že jednání, která jsme měli s vyjednávacím týmem ANO, byla velmi seriózní. Tam nemáme důvod, abychom si zavírali někde dveře. Chceme ale ještě znát názory nejen sociální demokracie, ale i názory koalice Zemanovci-Okamurovci a pak musí přijít moment, kdy musí krajský výbor udělat nějaké rozhodnutí," Tímto oznámením tak zřejmě neuspěla snaha ANO o rychlé vytvoření koalice s KSČM s nabídkou hejtmanského křesla, jak o ni hovořil ministr Babiš. Je proto pravdou, že není podepsána žádná koaliční smlouva. Jednání mají pokračovat alespoň ze strany KSČM se všemi vhodnými stranami v pondělí 17. října 2016.

Ze strany ANO nedošlo k žádnému vyjádření ohledně vývoje jednání, jen v mediích byla opakovaně vágně akcentována ze strany ANO priorita vytvoření dvojkoalice s KSČM.

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Podle soudu už nejsou představitelé Severočechů, ale jsou představitelé té kandidátky, která byla podaná.

Z rozhodnutí soudu byly opravdu zneplatněny některé funkce členů hnutí Severočeši. Ti pak rovněž podali v Ústeckém kraji kandidátku do krajských voleb. Oldřich Bubeníček tedy říká pravdu.

Spory v tomto uskupení se táhnou přes 2 roky, od doby, kdy se hnutí rozdělilo na dvě křídla. Jedno vzniklo kolem podnikatele Jiřího Zelenky a ve druhém působí Hana Jeníčková. Zelenkovi lidé uspořádali v únoru 2014 valnou hromadu, na které odvolali z vedení přívržence rivalů a naopak jmenovali osoby podle nich samých vhodné.

Soud letos pravomocně rozhodl, že valná hromada proběhla v rozporu se stanovami a zákonem a označil ji, stejně jako všechny navazující kroky, za neplatné. Bohuslav Schwarz tím přišel o funkci předsedy hnutí. Krajský soud pak 6. října 2016 (den před volbami) ještě doplnil rozhodnutí okresního soudu, když za neplatnou označil i volbu místopředsedy hnutí Zelenky.

Místopředsedkyní však zůstala Hana Jeníčková, která byla rovněž zmocněnkyní strany. Proto, když skupina Severočechů kolem Zelenky podala kandidaturu do krajských voleb, měla oprávnění odvolat všechny kandidáty a potopit tak celou jejich kandidátku. Svůj krok zdůvodnila neexistencí nároku Schwarze a Zelenky kandidátku podat.

Předsednictvo, které bylo rozhodnutím soudu z roku 2014 a doplňujícím rozsudkem z roku 2016, tedy skutečně již není představiteli Severočechů, ani jimi nebyli v době podání kandidátky.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Šla jsem za ODS (při jednáních o koalici ve Středočeském kraji, pozn. Demagog.cz), protože mě ODS, jediná strana, která řekla ještě před volbami, že pro ni varianta koalice s hnutím ANO není prioritní, názor změnila.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť podle vyjádření zástupců ODS před volbami se tito lídři chovali a nadále i chovají konzistentně. Ke změně názorů při formování koalic u nich nedošlo.

Občanští demokraté slovy jednak předsedy strany Fialy, tak i volebního lídra ve Středočeském kraji, Martina Kupky, před volbami v zásadě vyloučili spolupráci pouze s jedním subjektem - KSČM.

Martin Kupka uvedl 17. září pro deník Mladá Fronta DNES na otázku ským do koalice ano, s kým ne? následující:

" Dokoalice rozhodně nepůjdeme s KSČM. To ostatní ukážou voliči, na to je brzy cokoliv říkat. "

Předseda strany Fiala pak 6. října (den před volbami) pro Echo24 stran budoucího sestavování koalic uvedl:

" Určitě nepůjdeme s komunisty. To je jasné, má to řadu důvodů, hodnotových, ideových, ale my k tomu máme i usnesení kongresu, že pro nás koalice s komunisty nepřipadají v úvahu. Pokud jde o ostatní, nejraději bychom spolupracovali se středopravými subjekty. Jsem ale realista a vím, že voliči hodně rozptylují svoji podporu, když se podíváme například na výsledky ve velkým městech. Často se pravděpodobně budou vytvářet vícepočetné koalice, aby se vůbec dalo vládnout. Nevítám to, ale musím s tím počítat. Takže si říct, s kým nepůjdeme, by ve finále mohlo snížit šance na sestavení jakékoliv koalice. Jsme otevřeni jednání, ale chci zdůraznit, že jsme dostatečně poučení a zkušení na to, abychom nešli do nějaké koalice, jenom abychom tam byli jako kosmetický doplněk. Koalici uděláme jenom tehdy, pokud budeme moci realizovat náš program. "

Jak předseda strany, tak i volební lídr ve Středočeském kraji vyloučili spolupráci s KSČM, dále však oba uvedli, že u případných koalicích záleží na volebním výsledku. Není tedy pravdou, že v tomto by ODS změnila svůj názor.

Hnutí ANO bylo však pro ODS jeden z hlavních konkurentů (vyjádření Fialy pro TV NOVA) a prioritní variantou pro ODS po volbách byla koalice STAN, ČSSD, ODS a TOP 09. Strana TOP 09 se však po volbách nevyjadřovala jasně ve věci koaličního jednání. Zatímco lídr strany Petr Tiso byl proti koalici s ANO, místopředseda Daniel Marek koalici s hnutím ANO podporoval. Ačkoli TOP 09 se nakonec shodla na tom, že stojí za svým lídrem, ODS kritizovala TOP 09 za porušení slova a příklonu ke koalici s ANO.

Po volbách Martin Kupka, lídr ODS ve Středočeském kraji uvedl: " Hnutí ANO nás v pondělí večer oslovilo s nabídkou spolupráce ve čtyřkoalici ANO–STAN–ODS–TOP 09 s rozložením hlasů 4–4-2–1.Přijali jsme tuto nabídku, protože po porušení slova ze strany TOP 09 bychom jen pasivně přihlíželi vzniku koalice s jasnou většinou ANO v krajské radě. Nové nabídnuté uspořádání by navíc přesně respektovalo poměr hlasů ve volbách, nejsilnější subjekt by měl hejtmana. Pozice koaličních partnerů by ovšem umožňovala mnohem lepší kontrolu vůči nejsilnějšímu subjektu v koalici – hnutí ANO. Bylo to řešení, které se po krachu první varianty jevilo jako lepší ze všech dalších možných variant vývoje." Výrok Jaroslavy Pokorné Jermanové tak hodnotíme jako nepravdivý. ODS již před volbami avizovala, že vyjma KSČM bude jednat se všemi a to s ohledy na volební výsledky. Není pravdou, že by ODS v tomto nějak otočila své postoje z předvolebního období.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

On říkal (Babiš, pozn. Demagog.cz), že nelpíme na hejtmanovi (ve Středočeském kraji, pozn. Demagog.cz) To byl usus, když je většina v radě, a když si to spočítáte, tak zjistíte, že bychom tu většinu stejně neměli. Můj klub zastupitelů mě i pověřil a žádal, abych hejtmana vybojovala.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož je z velké části založen na informacích předaných mezi zástupci hnutí ANO. Ty nemůžeme z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Andrej Babiš řekl, že důležitější než post hejtmana je ve Středočeském kraji boj s korupcí. Rakušan, kterému post hejtmana nabídl, je „slušný člověk“, proto není pro Babiše problém nabídnout mu toto místo. Na oplátku by ale chtěl většinu v jedenáctičlenné radě.

Naopak kandidátka na hejtmanku Jermanová má za cíl získat 4 místa v radě a hejtmanský post. Šéfa ANO přesvědčila, aby ji při vyjednávání nechal volné ruce.

Nedá se ověřit, zda je Babišův postoj územ ve vyjednávání po krajských volbách. O místech v radě se v době vyřčení výroku (neděle 16. října 2016) pouze jednalo, nejde tedy s určitostí tvrdit, že by na většinu ANO nedosáhlo, vše by záleželo na tom, s jakými stranami by hnutí vytvořilo koalici a možností se během týdne objevilo hned několik.

Hned v neděli po krajských volbách se zástupci ANO, TOP 09 a Starostů domluvili na společném vyjednávání. Avšak ještě před volbami se TOP 09 domluvila s ODS na společném jednání. ODS se pak dala do jednání s Jermanovou, která jim přislíbila dvě místa v radě. Vzniklá situace způsobila rozkol uvnitř středočeské TOP 09, kterou však Jermanová do koalice již nepotřebuje.

K dispozici nejsou vyjádření klubu zastupitelů za ANO, pověřující Jermanovou k boji za post hejtmanky. Jedná se o interní věc klubu a žádost z řad zastupitelů k lídryni není ve veřejných zdrojích dohledatelná.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Já jsem do KSČM nevlezl před rokem '89.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože Jiří Čunek do KSČM před rokem 1989 opravdu nevstoupil. Stejně tak do této strany nevstoupil ani po zmíněném roce, jak uvádí jeho životopis na webu NašiPolitici.cz

Z tohoto životopisu je možno zjistit, že jedinou stranou, ve které Jiří Čunek působil, je KDU-ČSL, do které vstoupil v roce 1990 a v níž stále účinkuje.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Pan Tiso hovoří o mně jako o někom, kdo byl ve vládě s Petrem Bendlem. Zapomněl na svoji kolegyni paní Langšádlovou, která tam byla taktéž. Nikdy mi žádný takový problém neřekli (že by s tím měli problém, pozn. Demagog.cz)

Jaroslava Jermanová zasedala jako členka ODS v letech 2004 až 2008 v Zastupitelstvu Středočeského kraje společně s jejím tehdejším stranickým kolegou Petrem Bendlem a Helenou Langšádlovou, která byla zvolena za KDU-ČSL. Radu kraje ve zmíněném období tvořili zástupci ODS, KDU-ČSL, SNK a US-DEU s Petrem Bendlem jako hejtmanem. Ani Jermanová, ani Langšádlová členkami rady nebyly.

Během vyjednávání o sestavení koalice ve Středočeském kraji použil Petr Tiso (TOP 09) argument, že ANO v čele s Jermanovou nemůže jako partnera přijmout, protože dříve společně s Bendlem zastupovala ODS v zastupitelstvu. „Paní Jermanová byla za ODS v zastupitelstvu kraje v době pana hejtmana Bendla, takže jako hejtmanka nepředstavuje v našich očích ten kýžený symbol změny v kraji.“

Oldřich Bubeníček

Oldřich Bubeníček

Pokud jste nakousli silnice, tak to bylo příjemné pnutí, protože 2 roky kraje dostávaly na ty silnice 2. a 3. třídy od státu… Za celé léta od vzniku krajů, co to bylo převedeno na kraje, na to peníze nebyly a podle toho ty dvojky, trojky taky většinou vypadají. Za Ústecký kraj nejen za volební období, ono se to začalo i předtím, když to byly evropské peníze, to jsou stovky kilometrů, které jsou nové. Ty silnice 3. třídy nám ničí hlavně kamiony, protože si zkracují trasu.

Ústecký kraj v posledních dvou letech opravdu měl peníze na rekonstrukci silnic II. a III. třídy, za rok 2015 bylo v kraji opraveno 150 km silnic.

Kraje jsou dle zákona o pozemních komunikací vlastníkem silnic II. a III. třídy, zároveň mají také povinnost tyto silnice spravovat. Financování oprav těchto silnic tudíž připadá kraji, který na financování může dostat peníze od státu či z fondů EU. Nehodnotíme, zda-li je tato situace vhodná či jestli by kraje měly být schopné hradit opravy silnic pouze ze svých finančních prostředků.

Ministerstvo dopravy v posledních 2 letech vyčlenilo skrz Státní fond dopravní infrastruktury na opravy silnic II. a III. tříd krajům 4,6 miliardy (330 milionu získal Ústecký kraj) a 3 miliardy Kč (225 milionů pro Ústecký kraj), což je bezkonkurenčně nejvíc od roku 2001. Přibližně 1,25 miliardy Kč obdržely kraje na silnice II. a III. třídy od Státního fondu dopravní infrastruktury ještě v roce 2013 (.pdf, str. 34 (modrá tabulka)), v tomto roce ale byly v mnoha krajích silnice zasažené povodněmi. V letech před rokem 2013 se peníze krajům na silnice také uvolňovaly, ale sloužily většinou pouze k předfinancování projektů EU.

Za rok 2015 opravil kraj z svých finančních prostředků, peněz od Státního fondu dopravní infrastruktury a z evropských peněz 150 km silnic.

Ústecký kraj dostával finanční prostředky z fondů EU prostřednictvím Regionálního operačního programu NUTS II Severozápad, jehož byl součástí společně s Karlovarským krajem. Tento operační program běžel od roku 2007 do roku 2013, kdy byly všechny regionální operační programy nahrazeny Integračním regionálním operačním programem. Od té doby může Ústecký kraj čerpat finance z tohoto programu.

Dle brožury ROP Severozápad Podpořené projekty 2007-2015 (.pdf, str. 17 (tabulka napravo)) bylo z fondů EU financováno celkem 14 projektů dopravní obslužnosti, kdy ve 13 případech alespoň zčásti figurovaly silnice II. nebo III. třídy. Celkem byly Ústeckému kraji z fondů EU na silnice poskytnuty 2,4 miliardy Kč. Všechny projekty se týkaly oprav stávajících komunikací, opravy se týká i nejnovější projekt Ústeckého kraje z fondu IRO P (.doc, str. 1).

Za rok 2015 opravil kraj z svých finančních prostředků, peněz od Státního fondu dopravní infrastruktury a z evropských peněz 150 km silnic.

Problémy s kamiony na silnicích nižších tříd mají kraje v celéČeskérepublice, Ředitelství silnic a dálnic se proto rozhodlo nakoupit váhy k vážení kamionů.

Jaroslava Pokorná Jermanová

Jaroslava Pokorná Jermanová

Parkovací zóny, ale tam do toho my úplně nemůžeme zasahovat, protože to je samospráva, to řeší městské části. Ale to je řešení a čerpání z operačního programu, který má jako jediný kraj Praha, tam zasahuje i část středních Čech.

Jak působnost ve věci parkovacích zón, tak i skutečnosti ohledně operačního programu popisuje Jaroslava Pokorná Jermanová správně.

Co se týká parkovacích zón, Jaroslava Pokorná Jermanová má pravdu, když říká, že parkovací zóny spadají do samosprávy městských částí. Základní východisko pro tuto skutečnost je § 23 zákona o pozemních komunikacích, který stanovuje obcím možnost vydat nařízení a vymezit oblast určenou ke stání vozidel.

Nařízení obce pak vydává rada obce podle § 102 odst. 2 písm. d) zákona o obcích, v případě Prahy pak na základě § 68 odst. 4 zákona o hlavním městě Praze.

Stejně tak se vyjádřila i Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová v reakci na stížnosti občanů. Ombudsmanka potvrzuje, že zřízení parkovacích zón je působnosti samosprávy.

V případě operačního programu je možno dát Pokorné Jermanové za pravdu, když říká, že Praha je jediný kraj, který takový program má, ostatní kraje mají tzv. Integrovaný regionální operační systém. Jedná se o program na podporu potřebných oblastí z Evropských fondů.

Dokument (.pdf), ve kterém je tento program detailně popsán, obsahuje pasáže, které deklarují spolupráci Prahy se Středočeským krajem, například jde-li o podporu regionálního školství na území Středočeského kraje (str. 133). Na stejné straně je pak přímo uvedeno, že finanční zdroje se pro oblast dopravy a školství předpokládají pro Středočeský kraj.

Ze stejného dokumentu (.pdf, str. 144) můžeme zjistit, že pro zkvalitnění koordinace Prahy a Středočeského kraje byla ustanovena pracovní skupina, ve které jsou právě mimo jiné i zástupci Středočeského kraje, a to za účelem zefektivnění a zkoordinování.

K funkcím kraje jako zainteresovaného partnera pak najdeme v dokumentu (.pdf, str. 207) toto: věcná příslušnost ke všem PO, analýza a identifikace potřeb, integrované přístupy, mechanismus koordinace. Středočeský kraj se tedy účastní jak řešení, tak čerpání z programu. Na základě výše uvedeného odůvodnění je výrok hodnocen jako pravdivý, všechny skutečnosti jsou popisovány korektně.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

To zasedání zastupitelstva může být nejdřív v prvním týdnu v listopadu.

Na základě platné legislativy bude ustavující zastupitelstvo kraje svoláno v týdnu 31. října-4. listopadu.

Zákon o krajích v § 39 odst. 1 k uvádí: " Ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva svolává dosavadní hejtman po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno."

V zákoně o volbách do krajského zastupitelstva je pak zmíněná lhůta pro podání návrhu vymezena. Konkrétně v § 51 odst. 1: "Podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany soudu každý občan zapsaný do seznamu voličů ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva kraje volen, jakož i každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev krajů Státní volební komisí."

Pokud tedy vezmeme nejrychlejší možné svolání krajského zastupitelstva, je třeba počítat s desetidenní lhůtou pro podání návrhu na stížnost voleb. Státní volební komise oficiálně sdělila výsledky voleb 10. října. Tedy do 20. října běží lhůta pro podání stížnosti.

Od tohoto dne je stávající hejtman Mišák povinen svolat schůzi zastupitelstva do 15 dnů. Podle zákona o krajích (§ 42 odst. 1) je ovšem třeba, aby o schůzi bylo předem informováno na úřední desce, občané musí mít nejméně 10 dní na seznámení se s termínem a programem schůzky. Tedy jako nejbližší možný termín pak vychází první pracovní den - pondělí 31. října, respektive středa 2. listopadu, vezmeme-li v potaz, že zasedání krajské rady probíhají ve středy. V každém případě půjde o první listopadový týden - tedy o interval pondělí 31. října až pátek 4. listopadu.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Jestliže 22 % dostaly levicové strany, které mimo jiné vládly, tak voliči chtějí změnu. Vyhrála KDU, vládnout bude s ANO, které bylo druhé, pak mají sociální demokraté se starosty zhruba stejný poměr, tak jsme si samozřejmě vybrali starosty. Tím věřím, že plníme vůli občanů, kam chtějí, aby ten kraj šel. (Jde o Zlínský kraj, pozn. Demagog.cz)

To, zda volební výsledky korespondují s utvořenou koalicí ve Zlínském kraji, je spíše Čunkova interpretace, v každém případě Jiří Čunek popisuje volební výsledky korektně.

Jiří Čunek mluví ve svém výroku o výsledcích ve Zlínském kraji. Zde poslední 4 roky vládla levicová koalice ČSSD, KSČM a SPOZ (resp. v průběhu období SPO).

V krajských volbách 2016 pak tyto strany dosáhly následujících výsledků:

  • ČSSD - 12,46 %
  • KSČM - 8,22 %
  • SPO - 2,2 %

Dohromady tedy získaly vládnoucí strany v kraji 22,88 % hlasů. Čunek tedy tyto výsledky popisuje přesně. Vítězství v kraji si připsala KDU-ČSL se ziskem 22,97 %, druhé ANO oslovilo 15,68 % voličů a STAN získal 11,62 %. To je skutečně zisk srovnatelný s výsledkem sociálních demokratů (co do počtu mandátů získaly oba subjekty shodně po 6 zastupitelích).

Nově má v kraji vládnout koalice KDU-ČSL, ANO, STAN a ODS. Jde o dva nejsilnější subjekty voleb doplněné stranami, které v kraji posledním období nevládly.