Demagog.cz

Ministr zahraničí Tomáš Petříček o soše Koněva i repatriacích

Ministr zahraničí Tomáš Petříček v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Řadu kontroverzí vzbudilo přesunutí sochy maršála Koněva. Jak situaci vidí ministr zahraničí? Jak probíhaly repatriace českých občanů po vypuknutí krize? Nejen to v ověřené analýze.

Ověřili jsme
Hospodářské noviny ze dne 27. dubna 2020 (moderátor Kateřina Frouzová)

5 z celkově 15 ověřených výroků

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Jsme ale v kontaktu s ministrem obrany Lubomírem Metnarem, že by to případně mělo řešit Ministerstvo zahraničních věcí (případné jednání o předání sochy maršála Koněva Rusku, pozn. Demagog.cz).

Ministerstvo obrany ČR nemůže sochu maršála Koněva Ruské federaci vrátit, protože socha nepatří ministerstvu, ale městské části Praha 6. Informace o tom, zda o možném vrácení sochy bude s Ruskem jednat právě Ministerstvo zahraničních věcí ČR, se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Socha generála Ivana Stěpanoviče Koněva byla z náměstí Interbrigády v Bubenči odstraněna 3. dubna. V plánu bylo sochu uložit do depozitáře a následně ji umístit do plánovaného Muzea paměti 20. století. Její odstranění bylo kritizováno KSČM i prezidentem Zemanem. Proti odstranění sochy se také ostře ohradilo ruské velvyslanectví, které postup městské části Praha 6 považuje za porušení česko-ruské smlouvy o přátelských vztazích z roku 1993.

Podle Ministerstva zahraničních věcí ČR však odstranění sochy není porušením žádné z česko-ruských smluv. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu i tak navrhl trestní stíhání lidí, kteří jsou za odstranění sochy zodpovědní, a Ruská federace následně trestní stíhání zahájila. Ministerstvo zahraničních věcí ČR uvedlo, že „striktně odmítá zásahy státních orgánů Ruské federace do vnitřních záležitostí České republiky. Pokud budou orgány Ruské federace pokračovat svými konfrontačními prohlášeními a úkony v tomto duchu, bude to signál, že ztratily zájem o rozvoj vzájemně výhodných vztahů mezi našimi zeměmi. (…) Místní samospráva v České republice je nedílnou součástí ústavního zřízení našeho státu. Stíhání jejich demokraticky zvolených představitelů cizím státem za plnění jejich mandátu je z pohledu ČR nepřípustné. Příslušná ruská legislativa – navíc uplatňována retroaktivně – nebude ve vztahu k ČR nijak vymahatelná“.

Sergej Šojgu dopisem požádal českého ministra obrany Lubomíra Metnara o vrácení sochy. Mluvčí Ministerstva obrany Jan Pejšek však uvedl, že socha Ministerstvu obrany ČR nepatří a není tedy možné, aby sochu vrátilo. Socha generála Koněva je ve vlastnictví městské části Praha 6.

Nepodařilo se nám dohledat další informace o tom, zda Tomáš Petříček jedná s Lubomírem Metnarem o vrácení sochy Ruské federaci, respektive o tom, že by se tím nadále mělo zabývat Ministerstvo zahraničních věcí ČR. Proto musíme výrok hodnotit jako neověřitelný.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

V tuto chvíli ještě řešíme jednotlivé případy přibližně 120 Čechů, kteří oslovili ambasády s žádostí o návrat. Tyto občany teď postupně dostáváme domů prostřednictvím repatriačních letů ostatních států. Část našich občanů z Cookových ostrovů může přivézt Německo, z Peru několik zbývajících občanů přivezli Švýcaři a například Belgie nám pomáhá s návraty Čechů z Alžírska a Ghany.

S repatriačními lety pomáhají aktuálně ostatní státy. Německo, Švýcarsko i Belgie lety do zmíněných lokalit zprostředkovaly. Aktuální počet žádostí o repatriaci, které byly podány na české zastupitelské úřady, se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zahraničních věcí projekt repatriačních letů, který pomohl Čechům s návratem ze zahraničí, uzavřelo 14. dubna. K tomuto datu se přihlásilo o repatriační let ještě 180 Čechů, kterým měla být zajištěna místa v repatriačních letech jiných států.

  • Lety z Ghany organizovalo Nizozemí a Belgie.
  • 19. dubna proběhl repatriační let z Cookových ostrovů v Tichomoří, který zajišťovalo Německo. Let přistál v Sydney s dalším spojením do Dauhá a Frankfurtu.
  • Belgie organizovala lety z Alžíru a Peru.
  • Lety z Peru organizovalo i Švýcarsko.

Aktuální počet žádostí o repatriaci na ambasádách ČR se nám nepodařilo dohledat, 15. dubna to bylo podle Českého rozhlasu 180 žádostí.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Byl jsem v kontaktu s ukrajinským ministrem zahraničních věcí Dmytrem Kulebou, hovořili jsme o možnosti letecké přepravy.

Ministři zahraničních věcí Petříček a Kuleba spolu v poslední době opakovaně hovořili, zda se bavili o možnosti letecké přepravy, se nám však nepodařilo ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Výrok ministra Petříčka je součástí odpovědi na otázku, která směřuje k zajištění zahraničních pracovníků pro ČR. Patrně tak ministr zahraničí poukazuje na možnou leteckou přepravu ukrajinských pracovníků.

Ministři zahraničí Tomáš Petříček a Dmytro Kuleba byli dle dostupných zdrojů v poslední době v kontaktu několikrát. Můžeme uvést například telefonát z 27. března 2020, ve kterém se oba ministři dohodli na zachování práv občanů Ukrajiny nacházejících se na našem území nebo také na tom, že těmto občanům nebudou udělovány pokuty za prodlení termínu pobytu. Dle stejného zdroje rovněž domlouvali vytvoření speciální tranzitní trasy přes Slovensko. Dále pak můžeme uvést telefonický hovor některých unijních ministrů zahraničí s ukrajinským ministrem zahraničí před zasedáním Rady EU, kterého se podle všeho zúčastnil jak ministr Kuleba, tak Tomáš Petříček.

Nicméně z dostupných zdrojů se nám nepodařilo ověřit, zda se Tomáš Petříček a Dmytro Kuleba věnovali možnosti letecké přepravy. Oslovili jsme i ukrajinské velvyslanectví, dosud jsme ale neobdrželi odpověď.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Zatím se daří domluvit přepravu pozemní cestou přes Maďarsko (pro příjezd pracovních sil z Ukrajiny do ČR, pozn. Demagog.cz).

Podle vyjádření ukrajinského velvyslance v ČR je zajištěn pozemní koridor přes Rakousko a Maďarsko pro návrat Ukrajinců do jejich vlasti. Informace o dohodách, které by měly umožnit pohyb osob v opačném směru, se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Do Maďarska se momentálně přes hranice dostane pouze maďarský občan, diplomat a občan státu Evropského hospodářského prostoru s trvalým pobytem či bydlištěm v Maďarsku. Maďarskem je dovolen průjezd nákladní dopravě po vytyčených koridorech a cestujícím z humanitárních důvodů s povolením.

Podobně jako v Maďarsku i v Česku platí restriktivní opatření pro cizince. Podle usnesení vlády č. 203 platí od půlnoci 16. března 2020 zákaz vstupu pro všechny cizince s výjimkou cizinců pobývajících s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo trvalým pobytem na území České republiky. Tento zákaz byl následně opakovaně prodlužován.

Ministr Petříček v tomto rozhovoru mluví o návratu pracovní síly z Ukrajiny do České republiky. V případě ukrajinských občanů vracejících se do své vlasti skutečně funguje jistý pozemní koridor z Rakouska a Maďarska. Uvedl to pro ČRo velvyslanec Ukrajiny v Česku Jevhen Perebyjnis. Využití této možnosti však dle jeho slov v poslední době klesá. Na začátku druhé poloviny března bylo Ukrajincům cestujícím zpět do země povoleno překročit maďarsko-ukrajinskou hranici díky speciálním transitům, které ujednaly vlády obou stran.

Informace o ujednáních, která by umožnila pohyb občanů Ukrajiny opačným směrem do České republiky v souvislosti s poptávkou českých firem po pracovní síle, se nám nepodařilo dohledat.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

I někteří právníci ministerstva zdravotnictví varovali, že podle tohoto zákona sice jsou možná omezení třeba volného pohybu osob, ale problematický je jejich rozsah.

Nelze dohledat žádné informace o tom, že by právníci Ministerstva zdravotnictví varovali, že rozsah přijatých opatření omezujících svobodu pohybu na základě zákona o ochraně veřejného zdraví je nějakým způsobem problematický.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Petříček zde hovoří o zákonu č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, ve kterém skutečně v § 69 odst. 1 psím. b) stojí, že je možným mimořádným opatřením v době epidemie „zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména omezení cestování z některých oblastí a omezení dopravy mezi některými oblastmi“. Městský soud v Praze 23. dubna 2020 ale zrušil část vládních opatření, která v souvislosti s pandemií koronaviru omezila volný pohyb, maloobchod a služby, jelikož dle něj nebyly přijaty v souladu s krizovým zákonem č. 240/2000 Sb. Tato opatření zavádělo samo Ministerstvo zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví a nikoliv celá vláda podle krizového zákona. Pouze vláda totiž může vymezit, která práva a v jakém rozsahu se při vyhlášení nouzového stavu v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují a které povinnosti a v jakém rozsahu se ukládají (str. 27).

Městský soud sám v rozsudku uznává (.pdf, str. 26), že je možné do jisté míry omezit volný pohyb osob zákonem o ochraně veřejného zdraví. Domnívá se ale, že v takovém rozsahu, v jakém byl volný pohyb omezen, je toto pravomoc pouze vlády, nikoliv jednotlivých ministerstev. Zdůrazňuje také, že při nouzovém stavu má krizový zákon před obecnými zákony, jako je zákon o ochraně veřejného zdraví, přednost. A to zejména v případech, kdy dochází k takto masivním zásahům do základních práv a svobod občanů.

Na problematičnost přijatých opatření bez krizového zákona upozorňovalo například i Ministerstvo vnitra na svém twitterovém účtu. Na celkovou problematičnost opatření omezující volný pohyb osob poukazovali i někteří právníci a experti. Nepodařilo se nám ovšem dohledat, zda podobná varování přicházela i od právníků Ministerstva zdravotnictví.

Dlouhodobě upozorňujeme, že v době nouzového stavu se má postupovat podle krizového zákona.
Reakce @vnitro a @jhamacek na rozhodnutí Městského soudu v Praze: https://t.co/URBTQSkJd3

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) April 23, 2020