Moldavské referendum o EU bylo těsné, k záhadnému zvratu ale nedošlo

Na facebooku se objevil příspěvek, který tvrdí, že moldavské referendum o směřování země k EU doprovázely při sčítání podezřelé okolnosti. Při sečtení 99,5 % všech hlasů měla údajně vést strana odmítající EU o 2 procentní body, načež se měl výsledek průběžného sčítání prudce otočit ve prospěch podporovatelů evropské integrace. Autor také uvádí, že na průběžný výsledek favorizující stranu odmítající integraci reagoval premiér Petr Fiala obviněním Ruska z uplácení voličů, po zveřejnění finálních výsledků svá vyjádření ale smazal. Ve skutečnosti ale při sečtení 99,5 % hlasů již těsně vedla kampaň pro vstup a k žádnému zvratu při sčítání nedošlo. Petr Fiala se o moldavském referendu ke dnešnímu dni nijak veřejně nevyjadřoval.

Meta fact-check 30. října 2024

DOPLNĚNÍ: Text jsme aktualizovali o oficiální výsledky moldavského referenda, které po vydání článku zveřejnila tamní centrální volební komise. Původně uvedený výsledek 50,39 % jsme upravili na 50,35 %.

Facebookový příspěvek se věnuje moldavskému referendu z 20. října, ve kterém občané hlasovali o ústavním zakotvení směřování země do Evropské unie. Autor textu poukazuje na údajné neobvyklé okolnosti, které měly proces sčítání doprovázet. „I když bylo sečteno 99,5 % hlasů a o 2 % vedli odpůrci EU, tak se nakonec záhadně jazýčky vah otočily a vyhráli ti co hlasovali pro EU,“ popisuje v příspěvku.

Následně se věnuje údajným vyjádřením českého premiéra Petra Fialy, který měl v době, kdy měla mít v průběžném sčítání náskok strana odmítající vstup do Unie, označit volby za podvod zkonstruovaný Ruskem. Z příspěvku vyplývá, že Fiala měl Rusko obvinit z podplacení 300 tisíc voličů. Po zveřejnění výsledků ale své vyjádření údajně „smazal“.

Zdroj: Facebook

Moldavské referendum o přistoupení k EU

V Moldavsku skutečně v neděli 20. listopadu probíhalo referendum o směřování země ke vstupu do EU. Hlasování bylo spojeno s volbou prezidenta republiky, přičemž post hlavy státu obhajovala prezidentka Maia Sanduová. O spojení referenda s prezidentskou volbou rozhodla parlamentní většina současné prezidentky navzdory skutečnosti, že země ještě nedokončila přístupové rozhovory s EU. Ty zahájila teprve letos v červnu, tedy zhruba po dvou letech od podání oficiální žádosti o členství a následném získání statusu kandidátské země.

Samotné referendum po sečtení všech hlasů vyhrála s velmi těsným výsledkem kampaň pro vstup do EU, když obdržela 50,35 % všech hlasů (.xlsx). Sčítání probíhalo dlouhé hodiny a až přibližně do pondělní osmé ranní hodiny (SELČ) v průběžných výsledcích vedla kampaň proti vstupu. Mírný náskok tak měla až do sečtení zhruba 98,8 % hlasů, kdy se síly v průběžném sčítání vyrovnaly. Kampaň podporující evropskou integraci své politické soupeře následně přeskočila a při sečtení všech platných hlasů s těsným náskokem vyhrála.

Při sečtení 99,5 % hlasů tedy nevedla kampaň proti vstupu do Unie o 2 procentní body, jak tvrdí autor v příspěvku. V daný moment odpůrci vstupu za svými soupeři naopak zaostávali o několik desetin procentního bodu. Ačkoliv kampaň pro vstup do EU výsledek „otočila“ na poslední chvíli, celý proces sčítání byl transparentní a k žádnému „záhadnému“ zvratu nedošlo. Zmíněná část příspěvku je tedy nepravdivá.

Ruské vměšování

Kontroverze doprovázely referendum již před samotným hlasováním. Týkaly se zejména ruského vlivu a údajného vměšování do voleb, o kterém informovala tamní protikorupční prokuratura. Moldavská policie před volbami upozornila, že prokremelské síly podplácí z ruských bank na 130 tisíc Moldavanů, mezi které se snaží distribuovat v součtu přes 350 milionů korun.

Úřady rovněž rozkryly síť více než stovky lidí, kteří měli údajně plánovat vyvolání povolebních nepokojů. Kromě toho státní orgány upozorňovaly na silnou dezinformační kampaň nebo na plán zločineckých skupin obsadit státní budovy.

Vyjádření Petra Fialy

Autor příspěvku se v jeho druhé části věnuje údajným komentářům českého premiéra Petra Fialy, která měl k referendu poskytnout. Měla se týkat právě vměšování Ruska do voleb, na které upozorňovaly moldavské úřady. Vyjádření premiéra, který údajně „oznámil, že jsou volby podvod“ a Rusko obvinil z uplacení 300 tisíc voličů, jsme ale nenalezli na jeho sociálních sítích, webových stránkách ani v mediální databázi Newton.

Autor příspěvku tvrdí, že Fiala své vyjádření později smazal, proto jsme se zaměřili i na smazané příspěvky, které mj. shromažďuje analytický nástroj Gerulata Juno. Žádný příspěvek týkající se moldavského referenda ale z Fialových profilů na facebooku, instagramu ani síti X nezmizel.

Ve skutečnosti se Petr Fiala k průběhu referenda ani jeho výsledkům vůbec veřejně nevyjádřil, i tato část příspěvku je tak nepravdivá.

Původní příspěvek

Autor příspěvkem reaguje na svůj původní příspěvek, který smazal. Jak je vidět v archivované verzi původního příspěvku, autor nepravdivě tvrdil, že se Moldavané v referendu vyslovili proti vstupu země do EU. Obyvatele země autor vzhledem k prezentovanému výsledku referenda označil za „rozumný národ“. Kromě toho uvedl důvody, proč měli Moldavané vstup odmítnout a následně přidal údajná vyjádření českého premiéra Petra Fialy v souvislosti s hlasováním. Ten měl dle příspěvku referendum označit za „podvod“, neboť prý „Rusko podplatilo většinu voličů“. Samotný moldavský národ měl pak označit za „proruský“. Jak jsme ale již zmínili, tato vyjádření jsou smyšlená.

Zdroj: Facebook

Závěr

Příspěvek tedy uvádí nepravdivé informace, když tvrdí, že při sečtení 99,5 % hlasů moldavského referenda o přistoupení k EU měla kampaň proti vstupu náskok dvou procentních bodů. Ve zmiňovaný moment už v průběžném sčítání těsně vedla strana podporující evropskou integraci Moldavska. Údajná vyjádření premiéra Petra Fialy o volebním podvodu a vměšování Ruska jsou smyšlená. Z uvedených důvodů jsme příspěvek v rámci naší spolupráce se sociální sítí Facebook označili jako nepravdivý.

Autorem nepravdivého příspěvku je Aleš Svoboda, který na svém facebooku smyšlené zprávy šíří dlouhodoběopakovaně. Nejčastěji se týkají Ukrajiny nebo Ukrajinců v Česku. Svoboda psal mj. o tom, že střelcem z Filozofické fakulty je ve skutečnosti Ukrajinec, nebo zveřejňoval smyšlená vyjádření českých politiků nebo mediální zmínky týkající se české pomoci Ukrajině.