Nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek; Aktuální kauzy - Karel Schwarzenberg, Lubomír Zaorálek Zaorálek

V neděli v OVM vystoupil nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který se pokusim představit svoje vize a nejbližší plány v resortu. Faktických výroků, které bychom mohli ověřit ale moc nepadlo. Nenapravila to ani druhá část Otázek, ve které Karel Schwarzenberg (TOP09) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) diskutovali o názorech na vydání Vlasty Parkanové, o poměrech ve vztahu politika - policie/justice a o tom, co je a co ještě není na vyvození politické zodpovědnosti. Naprostá většina diskuze se však obešla bez konkrétních faktů. které bychom mohli podrobit naší analýze.

Ověřili jsme

Otázky Václava Moravce ze dne 8. července 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

Řečníci s počty výroků dle hodnocení

Pavel Blažek

0
0

Karel Schwarzenberg

0
0
0

Lubomír Zaorálek

0
0

Výroky

Pavel Blažek ODS
Karel Schwarzenberg TOP 09
Lubomír Zaorálek ČSSD
Pravda 7 výroků
Nepravda 0 výroků
Zavádějící 2 výroky
Neověřitelné 0 výroků

Pavel Blažek

My dnes máme, abych to pro diváky řekl velmi jednoduše, 4 druhy věznic. Od takové té nejlehčí až po nejtěžší.
Pravda

Výrok je pravdivý, protože trestní zákoník skutečně rozlišuje čtyři druhy věznic.

Podle přesného znění § 56 odst.1 trestního zákoníku se dělí systém věznic v ČR na věznice:

- s dohledem

- s dozorem

- s ostrahou

- se zvýšenou ostrahou

Specifičtěji jsou pak rozdíly v těchto typech věznic uvedeny ve vyhlášce 345/1999 Sb. Ministerstva spravedlnosti, konkrétně § 51, § 52, § 53 a § 54. Věznice jsou takto odstupovány podle přísnosti výkonu trestu od nejlehčí po nejtěžší.

Pavel Blažek

Od prvního října vstoupí v účinnost takzvaná Staňkova novela trestního zákona, která bude znamenat možnost propouštět vězně do domácího vězení po kratší době, než tomu bylo v minulosti.
Zavádějící

Novela trestního zákoníku, která umožní vězně podmínečně propouštět dříve, ještě neprošla Senátem.

Ministr Blažek odkazuje k návrhu zákona, kterým se mění mj. trestní zákoník: zde by měl přibýt §57, "Přeměna trestu odnětí svobody v trest domácího vězení". Ten nově umožní vězni po výkonu poloviny trestu odnětí svobody jeho zbytek přeměnit na domácí vězení. Nikoli tedy "po kratší době, než tomu bylo v minulosti", jak říká ministr, protože jde o zcela novou úpravu.

Nicméně, již v současnosti je možné vězně podmínečně propustit a propuštěnému přitom uložit "přiměřená omezení a přiměřené povinnosti", velmi podobné trestu domácího vězení (média oba instituty často jasně nerozlišují - např. lidovky.cz zde). Podmínečné propuštění dosud bylo (dle § 88 ods. 1 trestního zákoníku) u trestných činů možné po vykonání poloviny trestu. Podle uvedené novely bude možné některé odsouzené propustit již po třetině trestu.

Ministr ale nemůže tvrdit, že novela vstoupí v účinnost 1. října, protože dosud (10. července) nebyla schálena Senátem. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící. Krom toho ministr sice zjednodušeně, ale pravdivě popisuje obsah novely.

Lubomír Zaorálek

Regionální operační programy představují 17 % těch celkových evropských peněz, které se čerpají.
Pravda

Výrok potvrzují informace MMR.

Nejaktuálnější měsíční monitorovací zpráva o průběhu čerpání strukturálních fondů (.pdf, str. 17) uvádí celkovou alokaci podpory na všechny OP ve výši 798,7 mld. Kč.

Z toho je pak na 7 regionálních operačních programů (ROP) alokováno celkově 143 mld. Kč, což představuje 17,9% všech prostředků (dopočítáno, údaje zaokrouhleny). Výrok Lubomíra Zaorálka je tedy pravdivý (odchylka od jím udávané hodnoty může být způsobena hodnotou kurzu koruny vůči euru).

Lubomír Zaorálek

Evropská centrální banka nalila do bank před nějakými měsíci bilion euro.
Pravda

Evropská centrální banka (dále "ECB") na svých internetových stránkách (a.j.) zobrazuje v přehledném schématu zásadní momenty finanční krize. 22. prosince 2011 ECB poskytla tříleté úvěry v hodnotě 489 miliard euro 523 bankám, 1. dubna 2012 potom v druhé vlně 530 miliard euro 800 bankám. Tyto informace uvádí také server iDnes.

ECB tedy bankám v zimě poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro. Pro informaci pouze doplňujeme, že dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená tato suma 25 bilionů 715 miliard korun.

Výrok Lubomíra Zaorálka hodnotíme jako pravdivý.

Karel Schwarzenberg

Když se podíváme na naše exportní čísla, že 82 % jde do Evropské unie, z toho 30 % do Spolkové republiky Německo.
Pravda

Vzhledem k dohledaným datům z ČSÚ je výrok ministra Schwarzenberga pravdivý.

V roce 2010 dosáhl (ČSÚ - .pdf) export České republiky celkové výše v objemu 2532,8 mld. Kč. Konkrétně pak do zemí EU šlo 83,8% z tohoto objemu a do samotné Spolkové republiky Německo to tvořilo 31, 9%. Výrok ministra zahraničí je tak pravdivý. Nicméně je třeba dodat, že do Německa jde cca 32% celého českého vývozu, ne 30% z vývozu do zemí Evropské unie. Avšak i přes tento rozpor má ministr pravdu, neboť tím se jen zvětšuje jím deklarovaný význam Německa jako země, kam Česká republika vyváží v největším objemu.

Lubomír Zaorálek

Slovensko má dneska 3% ekonomický růst a my mínus 0,7 %.
Pravda

Výrok Lubomíra Zaorálka je vzhledem k čerstvým údajů českého a slovenského statistického úřadu pravdivý.

Nejaktuálnější data statistických úřadů obou zemí ukazují pokles HDP v České republice v 1. kvartálu roku 2012 o 0,7% a růst na Slovensku ve výši 3%.

Pro doplnění uvádíme data Eurostatu o růstu HDP za rok 2011 a také předpoklad růstu pro rok letošní. Česká republika v roce 2011 měla tempo růstu ve výši 1,7% a letos by měla zpomalit na úroveň 0%. Slovensko rostlo v minulém roce tempem 3,3% a predikce pro rok 2012 dosahuje výše 1,8%. Lubomír Zaorálek tedy uvádí správné údaje, v nejpoužívanějším ukazateli ekonomického růstu - růstu HDP (na rozdíl od meziročního porovnání 1. kvartálu), jsou už čísla méně odlišná. To však uvádíme pouze pro doplnění, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek

Poslední kvartál tohoto roku byl jeden z nejhorších v Evropě vůbec v České republice.
Pravda

Dle krátkého sdělení (.pdf, a.j.) Eurostatu z 15. května 2012 se Česká republika v prvním kvartálu roku 2012 z hlediska meziročního srovnání HDP umístila mezi 27 státy EU na sedmém místě od konce. Hrubý domácí produkt v prvním kvartálu letošního roku v meziročním srovnání u nás klesl o 1%. Zpráva Eurostatu pracuje v případě prvního kvartálu roku 2012 pouze s odhady. Český statistický úřad uvádí pokles HDP v tomto srovnání o 0,7%.

Nejvyšší růst HDP (nad 3%) v meziročním srovnání vykazovaly v prvním čvtrletí roku 2012 pobaltské státy a Slovensko, pokles HDP pak vykazovalo Řecko, Itálie, Kypr, Maďarsko, Holandsko, Česká republika, Portugalsko a Španělsko.

Pokud měříme ekonomické výsledky za pomoci indikátoru HDP a jeho vývoje, Česká republika vykazovala skutečně jeden z nejhorších výsledků v Evropě. Výrok Lubomíra Zaorálka tedy hodnotíme jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek

Vy (Karle Schwarzenbergu, pozn.) jste nehlasoval pro vydání Čunka.
Pravda

Lubomír Zaorálek má pravdu, jeho tvrzení potvrzuje dokument Senátu o tomto konkrétním hlasování.

Hlasování v Senátu o vydání Jiřího Čunka (KDU-ČSL) proběhlo 7. února 2007. Karel Schwarzenberg v tomto hlasování byl proti vydání, tudíž je výrok poslance Zaorálka pravdivý.

Lubomír Zaorálek

(Evropská centrální banka nalila do bank před nějakými měsíci bilion euro) a co ty banky s tím udělaly? Koupily za to další deriváty a tento typ finančních produktů, místo aby podpořily reálnou ekonomiku.
Zavádějící

Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.

Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).

Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.

Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.

Abychom mohli měřit návštěvnost webu, potřebujeme Váš souhlas se zpracováním osobních údajů prostřednictvím cookies. Více o zpracování osobních údajů