(Evropská centrální banka nalila do bank před nějakými měsíci bilion euro) a co ty banky s tím udělaly? Koupily za to další deriváty a tento typ finančních produktů, místo aby podpořily reálnou ekonomiku.
Evropská centrální banka (dále "ECB") v zimě ve dvou vlnách poskytla dohromady jeden bilion a 19 miliard euro (podrobněji viz. jiný výrok), což dle tehdejších kurzů koruny k euro, které uvádí Česká národní banka, znamená 25 bilionů 715 miliard korun.
Některé zdroje (ang.) hovoří o tom, že prostředky, které banky dostaly v první vlně úvěrů od ECB (kolem 489 miliard euro), pravděpodobně znovu uložily u ECB. Podobnou informaci uvádí také ve své předběžné zprávě (.pdf, ang.) z dubna 2012 Generální ředitelství pro vnitřní politiky Evropské unie. Zpráva má za cíl zhodnotit efekty obou poskytnutých úvěrů (viz. str. 7-12). Dokument konstatuje, že poskytnuté prostředky nebyly zřejmě v převážné míře vynaloženy na nákup dluhopisů zadlužených zemí, na poskytnutí půjček malým a středním podnikům (na reálnou ekonomiku) nebo využity na obchodování na mezibankovním trhu, ale s největší pravděpodobností byly uloženy u ECB (viz. graf č. 6).
Pod pojmem deriváty (ang.) se rozumí finanční instrumenty, které odvozují (derivují) svou hodnotu od jiných faktorů. Nejčastěji se mluví o opcích a tzv. futures, které zakladají majitelovi právo (ne povinnost) provést v budoucnu operaci.
Dle předložených dokumentů se zdá, že banky dodatečnou likviditu skutečně nepoužili na podporu reální ekonomiky, tak jako to tvrdí Zaorálek. Pravdou však je, že velkou část těchto prostředků uložili zpětně u ECF, což nelze považovat za "deriváty nebo podobné finanční produkty". Výrok je tudíž zavádějící.
V neděli v OVM vystoupil nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který se pokusim představit svoje vize a nejbližší plány v resortu. Faktických výroků, které bychom mohli ověřit ale moc nepadlo. Nenapravila to ani druhá ...