Nový předseda Senátu Miloš Vystrčil

Senát veřejná slyšení pořádal na úrovni výborů a pořádal i veřejná slyšení na úrovni celého pléna Senátu.

Z těch formálních pravomocí (Senátu, pozn. Demagog.cz) jsou takové základní tři. Ta první je, že kontroluje zákony a může je upravovat tak, aby byly lepší než ty, které navrhovala vláda nebo do Senátu poslala Poslanecká sněmovna.

Ta druhá (formální pravomoc Senátu, pozn. Demagog.cz) je, že zpomaluje ten legislativní proces a tím je takovým stabilizačním prvkem a zabraňuje tomu, abychom se v České republice pohybovali takzvaně ode zdi ke zdi.

A tou třetí rolí (Senátu, pozn. Demagog.cz) je takzvaná ústavní pojistka, že bez Senátu nelze dosáhnout změny Ústavy, nelze dosáhnout toho, aby se změnily základní práva a svobody lidí, která jsou dána Ústavou nebo přílohami Ústavy, jako je Listina základních práv a svobod.

Já jsem byl zvolen do pozice předsedy Senátu na 8 měsíců do konce tohoto volebního období.

Slyšení může navrhnout jednotlivý senátor, může prosadit to, aby ho podporoval nějaký výbor. A následně veřejné slyšení Senátu schvaluje Senát a jeho konání schvaluje Senát jako těleso a musí o něm hlasovat přímo Senát. A následně, pokud takové slyšení probíhá, tak není možné, aby premiér, předseda Ústavního soudu nebo kdokoliv jiný nepřišel a neřekl něco k dané věci, ke které Senát jedná.

Senát nerozhoduje o rozpočtu.

A oni to (pozměňovací návrh, pozn. Demagog.cz) přijmou a teď přijde do Senátu, a to je to, co mi vadí. Přijde do Senátu tisk, tomu se říká tisk, a tam je třeba body 1 až 74 a v bodě 2 je napsáno: slovo ‚a‘ se nahrazuje slovem ‚nebo‘; v bodě 33 je napsáno: věta ‚budeme to dělat všichni‘ je nahrazována ‚budeme to dělat někteří‘ a tak dál.

Ta situace je taková, že když vláda předkládá návrh zákona nebo návrh změny zákona do Sněmovny, tak kromě jiného do té Sněmovny těm poslancům pošle text, ve kterém je napsáno, co mění, a to tím způsobem, že je přeškrtnuto to, co tam už není, a podtrženo to, co je v tom zákoně nové.

Poslanecká sněmovna, zejména ty poslední vlády to dělají často, přijímá velmi často k těm zákonům takzvané komplexní pozměňovací návrhy a třeba i několik na různých místech toho zákona, který má třeba 50 stránek.

Senát má vůči vládě stále stejnou pozici, a to je, že je horní komorou a schvaluje či neschvaluje zákony, které potom mohou či nemohou být, podle toho, jakého jsou typu, Sněmovnu přehlasovány.

A potom má (Senát, pozn. Demagog.cz) některé další pravomoci vůči vládě, kterou tu vládu také zajímají, jako je (...) nominace ombudsmana nebo zástupce veřejného ochránce práv a podobně.

A dokonce se teď děje velmi často i to, že jeden ministr třeba předkládá Senátu návrhy zákonů za několik ministrů.

V době vzniku samostatného Československa vznikl dvoukomorový parlament. To znamená, u dvoukomorového parlamentu a jeho základů stály takové osoby, jako je například Tomáš Garrigue Masaryk, Rašín a podobně.