Demagog.cz

Nový stavební zákon

Z připravovaného nového stavebního zákona se stalo horké politické téma. Kritika se snáší od některých obcí, spolků i odborníků. Velmi kritická je také opoziční ODS, kterou v Událostech, komentářích zastupoval její místopředseda Martin Kupka proti ministryni pro místní rozvoj za ANO Kláře Dostálové.

Ověřili jsme
Události, komentáře ze dne 8. ledna 2020 (moderátor Marcela Augustová, záznam)

1 z celkově 16 ověřených výroků

Klára Dostálová

Klára Dostálová

To tam je vyčísleno, kde to zhruba je (náklady na zřízení centrálního stavebního úřadu a převedení úředníků z obcí pod NSÚ, pozn. Demagog.cz), my se opravdu shodujeme, je to zhruba těch, jeden říká 2,2 miliardy, jeden 2,7 miliardy, ale to se samozřejmě, to číslo je velmi podobné.

Ministerstvo pro místní rozvoj vyčíslilo celkové jednorázové náklady rekodifikace na stovky milionů. Ministerstvo vnitra pak skutečně udává částku 2,2 miliardy, jedná se však o spodní hranici, přičemž náklady mohou snadno stoupnout až na 31,6 miliard.

skrýt celé odůvodnění

Tímto výrokem ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová reaguje na dotaz, kolik by stálo zřízení centrálního Nejvyššího stavebního úřadu (NSÚ) a převedení úředníků pod tento výsledný úřad. Dle plánů Ministerstva pro místní rozvoj má být státní stavební správa dvoustupňová a pod NSÚ budou spadat stavební úřady krajské, které budou mít pobočky v jednotlivých obcích.

K zjištění postoje Ministerstva pro místní rozvoj máme teoreticky dva zdroje. Prvním je důvodová zpráva k zákonu, resp. k jeho věcnému návrhu, tím druhým zpráva RIA. Důvodová zpráva (.doc, str. 42) přitom žádné finanční údaje neobsahuje, v příslušné části odkazuje právě na zprávu RIA.

Zpráva RIA (.doc, str. 2, 3, 111) pak namísto výstavby Nejvyššího stavebního úřadu na „zelené louce“ (u které jsou jednorázové náklady uvedeny ve výši 650 milionů, a to na zřízení pracovních míst) upřednostňuje využití již existujících prostorů, respektive jejich pronájem a převod pracovníků ze současných stavebních úřadů. Jediné jednorázové náklady, které jsou v tomto případě dle zprávy potřeba vynaložit přímo v souvislosti se zřízením NSÚ, je cca 100 000 Kč/zaměstnanec na nákup počítačů a dalšího digitálního vybavení.

Dle zprávy (.pdf, str. 30) Ministerstva vnitra má pak mít Nejvyšší stavební úřad 188 zaměstnanců, jednorázové náklady by v tomto případě činily cca 19 milionů. V případě, že bychom přidali i personál obslužný, se kterým však RIA nepočítá, dostali bychom se na 282 zaměstnanců, a tedy 28 milionů jednorázových nákladů. Automobily pak budou převedeny ze současných stavebních úřadů, případný nákup automobilů nových (pro celou soustavu stavebních úřadů) v hodnotě 780 milionů má být kompenzován prodejem starých vozů. Do jednorázových nákladů na zřízení NSÚ se to tak v podstatě nepromítne.

Celkové náklady (.doc, str. 2, 3) na rekodifikaci stavebního práva, spojené zejména s převodem zaměstnanců a nákupem vybavení, mají být dle Ministerstva pro místní rozvoj maximálně stovky milionů korun. Jaká část připadá konkrétně na NSÚ, však jasné není. Pod Nejvyšší stavební úřad však bude spadat jen malá část všech zaměstnanců stavebních úřadů, pouze cca 200 z celkových 12 000 (viz níže). Úměrně tomu budou i náklady na převod těchto zaměstnanců a na nákup vybavení tvořit jen zlomek ze zmíněných stovek milionů.

Již několikrát zmíněná zpráva (.pdf, str. 28, 29) Ministerstva vnitra pak zprávu RIA hned na několika místech kritizuje, mimo jiné i proto, že v ní nejsou obsažené náklady na obslužný personál. Dále pak zpráva RIA také nepočítá s odstupným pro zaměstnance, kteří odmítnou převedení na jinou pozici. Naopak počítá s převedením 100 % zaměstnanců (.doc, str. 111). Z jejich celkového počtu 11 877 pak Ministerstvo vnitra počítá s odstupným pro 30 % zaměstnanců, v celkové výši 548 milionů korun. Na Nejvyšší stavební úřad také mají být převedeni (.pdf, str. 31) úředníci z jednotlivých ministerstev, zde je přitom nutné dle zprávy počítat s tím, že ne všichni budou s převedením souhlasit. U těchto případů však již zpráva ministerstva náklady na odstupné nevyčísluje.

Co se týče nákladů na prostory, pracuje zpráva se dvěma scénáři (.pdf, str. 33). Prvním je nájem prostor za 13,6 milionů ročně, druhým výstavba nové budovy za 527 milionů. Výstavba budov pro celou soustavu stavebních úřadů, tedy včetně úřadů krajských, by pak mohla vyjít až na 25,4 miliardy (.pdf, str. 4).

Nutná je dle zprávy Ministerstva vnitra také výstavba archivů (.pdf, str. 33) dokumentů. Celkové náklady mohou dosáhnout 3,5 miliardy, jedná se však o celkové náklady pro výstavbu archivů krajských úřadů včetně NSÚ. Konkrétně s náklady na výstavbu spisovny pro NSÚ pak materiál nepracuje. Opět to však bude jen malá část této částky, když je kromě spisovny pro NSÚ tato suma určena i na výstavbu spisoven pro 14 krajských stavebních úřadů (.doc. str. 6).

Celkové (.pdf, str. 4) jednorázové náklady rekodifikace stavebního práva jsou pak dle zprávy Ministerstva vnitra 2,2 až 31,6 miliard Kč. Jaká část z toho připadá na Nejvyšší stavební úřad, však není jasné, neboť zpráva ne vždy zmiňuje konkrétně NSÚ.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť jednorázové náklady rekodifikace stavebního práva (tedy převod úředníků z obcí a krajů, s čímž přímo souvisí i zajištění podmínek pro jejich práci) vyčíslilo Ministerstvo vnitra na 2,2 miliardy. Je však nutné podotknout, že se jedná o minimální částku a Ministerstvo vnitra samo upozorňuje, že tato částka může být podstatně navýšena z důvodů nutnosti výstavby nových prostor, protože zejména v menších městech nemusí být vhodné prostory k pronájmu. Maximální jednorázové náklady pak ministerstvo vyčíslilo na 31,6 miliard. Dle Ministerstva pro místní rozvoj pak mají být jednorázové náklady cca stovky milionů. Je tedy zavádějící tvrdit, že se obě ministerstva v odhadu nákladů shodují.