OKD a vládní věci pohledem komunistů

Vyšetrovací komise Poslanecké sněmovny k OKD byla zřízená usnesaním č. 58 poslanecké sněmovny na 4. schůzi 12. prosince 2017. Na hlasování o návrhu bylo přítomných 169 poslanců, nepřihlášených bylo 12 poslanců a omluveno 19 poslanců . Za návrh hlasovalo 153 poslanců, proti byl 1 poslanec a hlasováni se zdrželo 15 poslanců.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, protože i když těžba skutečně klesá, hledat příčinu pouze v majetkové struktuře nebo privatizaci podniku je nesmyslné. Po samotné privatizaci společnost těžila mnohem více uhlí, vliv na aktuální stav tedy bude mít rovněž stav na světovém trhu.

Těžba uhlí v OKD má klesat, což sdělil předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča při dubnové (2018) návštěvě premiéra Babiše a členů vlády v demisi v sídle společnosti OKD. Společnost OKD těží na Karvinsku okolo šesti milionů tun uhlí ročně, tento objem má postupně klesnout na čtyři miliony, následně pak na dva miliony tun. Posledním zavřeným dolem by měl být v roce 2023 Důl ČSM. "Těžíme něco kolem šesti milionů tun a budeme postupně klesat na čtyři. Na této úrovni se chvilku podržíme a pak v konečné fázi bychom měli klesnout někde ke dvěma, dvěma a půl a z té hladiny bychom pak měli končit," řekl předseda dozorčí rady OKD Michal Kuča.

Pokud se ovšem podíváme na dlouhodobější trend, který lze pozorovat ve výročních zprávách společnosti, lze vidět, že v např. v letech 2009-2012 se v OKD těžilo 10,6 - 11,2 tisíc tun uhlí. Tedy v době, kdy společnost již patřila Zdeňku Bakalovi. Sám o sobě tento faktor tedy není příčinou tohoto stavu.

Parlamentní vyšetřovací komise k OKD byla zřízena 12. prosince 2017. Rozsudky pro obžalované v této kauze padly až 7. května 2018. Soud zprostil viny všechny obžalované, ale rozsudky nejsou pravomocné a státní zástupce se tak na místě odvolal. Komise tak od 23. července 2018 začala vyslýchat svědky v kauze.

KSČM má ke 24. červenci 2018 v České republice 86 krajských zastupitelů a v zastupitelstvech obcí má KSČM 2506 zastupitelů. Z tohoto hlediska není v našich silách ověřit, zda jsou do kontrolních procesů ve všech významných firmách a podnicích spadajících pod daná města, obce či kraje, kde má KSČM zvolené zastupitele, úměrně zahrnuty všechny politické subjekty, které jsou členy tamních zastupitelstev.

Pro ilustraci se však podíváme na Ústecký kraj, kde zaznamenala KSČM v krajských volbách 2016 svůj nejlepší výsledek se ziskem 13 mandátů z 55. Další subjekty v zastupitelstvu Ústeckého kraje jsou po volbách v roce 2016 hnutí ANO (20 mandátů), ČSSD (10 mandátů), ODS (7 mandátů) a Koalice Svoboda a přímá demokracie - Tomio Okamura (SPD) a Strana Práv Občanů (5 mandátů).

Jako příklad se můžeme podívat na dozorčí radu společnosti Severočeské doly a.s., která se prezentuje jako jeden z největších zaměstnavatelů v kraji s 5000 zaměstnanci. V dozorčí radě, ani představenstvu společnosti však nesedí žádný z členů krajského zastupitelstva (pdf.). Stejně je na tom vedení, představenstvo i dozorčí rada společností SPOLANA a.s., SPOLCHEMIE a.s., nebo SETUZA a.s.

Všechny uvedené příklady obsazení kontrolních orgánů firem v Ústeckém kraji tak neodpovídají výroku poslance Grospiče. Jde však pouze o ilustrativní příklady a kompletní ověření všech dozorčích rad, představenstev a vedení firem v krajích a obcích, kde má KSČM zvolené zastupitele, není s kapacitami Demagog.cz proveditelné. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Server Seznam Zprávy jako první informoval o podezření bývalého ministra Petra Krčála z plagiátorství v pondělí 16.července, načež Petr Krčál pouhý den poté připustil možnost svého pochybení a zároveň oznámil rezignaci na svůj ministerský post. To již bylo po zisku důvěry vládě, o čemž se hlasovalo 10. července.

Ta byla o další dva dny později také doplněna o rezignaci na jeho post předsedy krajské organizace ČSSD na Vysočině.

První informace o podezřeníTaťány Malé z plagiátorství přišly od portálu iRozhlas 28.června. Taťána Malá podezření odmítla a toto podezření, následně rozšířené i o její druhou diplomovou práci, odmítla i při rezignacina její post ministryně. Svůj odchod oznámila 9.července, tedy jedenáct dní po zveřejnění informací o jejím obvinění. Při jisté míře tolerance lze konstatovat, že rezignovala také poměrně záhy. Stalo se tak den před samotným hlasováním.

Orgány činnými v trestním řízení se podle legální definice obsažené v § 12 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním, rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.

Vyšetřovací komise je upravena v čl. 30 Ústavy a § 48 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Jde o komisi, kterou je možné zřídit na návrh nejméně jedné pětiny všech poslanců a jejímž účelem je vyšetření věci veřejného zájmu.

Vyšetřovací komise k OKD, zmíněná ve výroku, byla zřízena na základě návrhu (.pdf), který byl přijat Poslaneckou sněmovnou dne 12. prosince 2017.

Pro doplnění lze také citovat § 48 odst. 9 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny „Nasvědčují-li skutečnosti zjištěné vyšetřovací komisí, že byl spáchán trestný čin, může vyšetřovací komise oznámit takovou skutečnost orgánům činným v trestním řízení.“, ze kterého jasně vyplývá, že vyšetřovací komise není orgánem činným v trestním řízením.

Během vyjednávání o podpoře nové vlády vznikl tzv. “ toleranční patent,” který obsahoval podmínky, při jejichž splnění bude KSČM vládu Andreje Babiše tolerovat. V původní verzi tohoto “tolerančního patentu” KSČM mimojiné také požadovala, aby měla právo navrhnout obsazení postů v některých státních firmách. Web deníku E15 píše, že podle poslance KSČM Jiřího Dolejše mělo jít o subjekty jako “ČEZ, státní lesy, pošta nebo správci vodních toků.” I když tento požadavek byl nakonec z konečné verze “tolerančního patentu” odstraněn, stalo se tak až nedlouho před jeho podepsáním. Hodnotíme tak výrok jako nepravdivý.