Demagog.cz

Otázky Václava Moravce Speciál - Zlínský kraj

Předvolební Otázky Václava Moravce ze Zlínského kraje se tentokrát odehrály v době zákazu prodeje tvrdého alkoholu, což ovlivnilo i samotnou debatu. Šest lídrů politických stran diskutovalo o zavedených opatřeních a také o možnostech kraje v této oblasti Část pořadu byla věnována specifikům vládnutí ve Zlínském kraji a ambicím jednotlivých kandidátů na zisk postu v českém Parlamentu. Posledním velkým tématem byla průmyslová zóna v Holešově. Tento projekt je s krajem dlouhodobě spojen. Současní představitelé kraje tak tuto zónu hájili, opoziční představitelé se naopak snažili přesvědčit diváky, že průmyslová zóna je chybným krokem a kraj postupuje v tomto projektu špatně.

Ověřili jsme
Otázky Václava Moravce Speciál - předvolební krajské debaty ze dne 18. září 2012 (moderátor Václav Moravec, záznam)

30 ověřených výroků

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Podle mých informací celní správa jenom v loňském roce udělala 10 tisíc namátkových kontrol, v tomto roce 8 tisíc kontrol.

Tvrzení Petra Gazdíka označujeme jako pravdivé na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. ve které se uvádí: "V roce 2011 bylo provedeno více než 10 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 500 hektolitrů etanolu, čímž bylo zabráněno daňovému úniku ve výši přesahující 43 000 000 Kč. V roce 2012 bylo doposud provedeno více než 8 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů etanolu a zabráněno tak daňovému úniku ve výši přesahující 38 000 000 Kč."

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Za posledních 5 let odhalila 273 pachatelů pančování alkoholu. (celní správa)

Tento výrok Petra Gazdíka označujeme jako pravdivý na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. V tiskové zprávě se můžeme dočíst: "Za posledních pět let bylo v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu ve 285 případech. Policii ČR bylo předáno 105 odhalených případů k zahájení trestního stíhání a 93 případů bylo po jejich ukončení předáno přímo státnímu zástupci ve zkráceném řízení. Celkem došlo k odhalení 273 pachatelů."

Libor Lukáš

Libor Lukáš

Podívejte se, my jsme seděli na bezpečnostní radě kraje a samozřejmě tam jsme nebyli jenom my dva (s hejtmanem kraje), ale tam bylo dalších asi 20 lidí včetně šéfky hygienické stanice. (v souvislosti s methanolovou kauzou)

Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.

Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Tady máme dneska 22 mrtvých na jedné straně, na druhé straně nevíme ani, kolik miliard nám utíká a už léta ze státního rozpočtu...

Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.

Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.

Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.

Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.

Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."

Ivan Mařák

Ivan Mařák

Kontrolní orgány státu, které mají pravomoce kontrolovat výrobu, distribuci alkoholu, tak je jich, je jich vícero, které každé má své kompetence, ty kompetence nejsou sjednocené.

Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.

Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:

1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.

2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.

3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.

4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.

Ivan Mařák

Ivan Mařák

Už jsem vzpomínal spotřební daň na líh. Ta je dostatečně vysoká. Po přepočtu na alkohol, který se běžně prodává na ten 40%, to vyjde asi nějakých 114 - 115 korun na jeden litr.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť odpovídá současné výši spotřební daně z lihu dle zákona č. 353/2003 Sb. (.pdf - str. 141).

Vezmeme-li v potaz, že daň z litru etanolu dnes vychází na 285 Kč, pak daňová zátěž litrové láhve tvrdého alkoholu s obsahem 40 % je skutečně 114 Kč.

Lubomír Nečas

Lubomír Nečas

Miloš Zeman to už v některých médiích prozradil, že Zemanovci si myslí, že tito lidé na tom Valašsku by měli mít zákon, že do 50 litrů si tu slivovici můžou platit, pálit a nemusí platit daň.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ani při podrobném hledání se nám v médiích nepodařilo nalézt výrok Miloše Zemana, na který se pan Lubomír Nečas odvolává.

Jediným dohledatelným výrokem je pak vyjádření Miloše Zemana, kde kritizuje vysokou daň za domácí pálení a navrhuje možnost vypálit si až 200 litrů za rok „pro rodinu a známé“.

Lubomír Nečas

Lubomír Nečas

To, že ta záchytka tady v kraji je, je pravdě, že v koncepci bylo, aby byla uprostřed toho kraje, v centru v Baťově nemocnici.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve Zlínském kraji funguje záchytná stanice při nemocnici v Kroměříži.

Vedení kraje v koncepci (PDF 1.77 MB) na období 2010 - 2014 vyhodnotilo absenci záchytné stanice přímo ve Zlíně jako jednu ze slabých stránek protidrogové prevence (str. 58).

Následující cíle a východiska pak popisují nutnost "provázané a navazující síti jednotlivých zařízení poskytujících péči a léčbu osobám závislým na alkoholových i nealkoholových návykových látkách" (str. 62).

Stanislav Mišák

Stanislav Mišák

Byl za nás ve zdravotním výboru za ČSSD. (myšlen je Lubomír Nečas)

Výrok Stanislava Mišáka o členství Lubomíra Nečase ve Zdravotním výboru Zastupitelstva Zlínského kraje je pravdivý.

Jeho slova potvrzují webové stránky Zlínského kraje. Zde je Lubomír Nečas skutečně ještě veden (poslední aktualizace byla z 19. června 2012) jako člen tohoto výboru, který byl navržen za vlády ČSSD.

Ivan Mařák

Ivan Mařák

Stejně tak opozice je rovněž nesourodá. První dva roky s panem Gazdíkem jsme spolupracovali, pak další dva roky už tolik ne. Stal se poslancem.

V opozici Zastupitelstva Zlínského kraji sedí členové KSČM, STAR a nezařazených. Z veřejných zdrojů se nám nepodařilo najít indicie, které by poukazovaly na možnou spolupráci mezi STAR a KSČM předtím, než se Petr Gazdík stal poslancem. Zlínský kraj bohužel nezveřejňuje hlasování ze zasedání zastupitelstva, z něhož by se dala možná spolupráce odhadnout.

Ivan Mařák

Ivan Mařák

Jeden z velkých předvolebních tahů České strany sociálně demokratické v té době, bylo převedení těchto nemocnic na neziskové zdravotnické zařízení.

Výrok Ivana Mařáka je hodnocen na základě konkrétní formulace předvolebního slibu ČSSD v otázce právní formy nemocnic ve Zlínském kraji jako pravdivý.

Nemocnice ve Zlínském kraji získaly postavení akciových společností v minulém volebním období, tedy 2004 - 2008. Do tohoto volebního období šla ČSSD se slibem (kapitola Pro zlepšení sociální a zdravotní situace v kraji), jak vyplývá z jejího volebního programu pro krajské volby 2004, " Budeme pro ně (pro nemocnice) prosazovat podobu neziskových veřejnoprávních institucí s definovanými pravidly zdravotnické činnosti, dotační politiky, hospodaření a kontroly za účelem kvalitní zdravotní péče o občany našeho kraje." V roce 2008 pak strana ve svém volebním programu dále odmítala privatizaci krajských nemocničních zařízení.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Tak já práci na kraji znám, to víte, byl jsem zastupitelem krajským a senátorem jsem 6 let.

Na základě údajů z výsledků krajských a senátních voleb a informací z portálu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Členem krajského zastupitelstva byl Jiří Čunek zvolen v letech 2000 a 2004. Členem Senátu je od roku 2006. Předtím senátorem nebyl, což dokládá absence záznamů jeho hlasování ve volebním období 2004 - 2006. Je tedy senátorem skutečně 6 let.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

...takže ten program Poslanecké sněmovny a program Senátu je zcela jiný... (program jednání)

V diskuzi tento výrok padl v souvislosti s dotazem na možné stíhání výkonu funkcí v krajském zastupitelstvu, resp. radě a v Senátu. Senátor Čunek argumentoval, že zatímco v Poslanecké sněmovně je velmi náročný program a nejde zcela skloubit s výkonem funkce v krajském zastupitelstvu, tak práce senátora je již pro kombinaci obojího lepší, neboť Senát má jiný (výrazně zredukovanější) program.

Dle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR měla Poslanecká sněmovna v období od listopadu 2010 do září 2012 celkem 38 schůzí. Senát České republiky měl za stejné období 25 schůzí.

Petr Gazdík

Petr Gazdík

Já jsem zcela jasně oznámil při své kandidatuře na hejtmana Zlínského kraje jako lídra kandidátky, že v případě, že se stanu hejtmanem Zlínského kraje, opustím post poslance a tím i předsedy poslaneckého klubu a budu se věnovat pouze hejtmanství.

Petr Gazdík se opakovaně vyjádřil, že pokud se stane hejtmanem, opustí vysokou politiku a dokonce upřesňuje: "pakliže se stanu hejtmanem, vzdám se funkce předsedy poslaneckého klubu i poslaneckého mandátu a odejdu ze sněmovny".

Jiří Čunek

Jiří Čunek

Plat, základní plat senátora je 59 tisíc.

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.

Stanislav Mišák

Stanislav Mišák

Otázka z publika: "Hejtman má kolik, prosím?" S. Mišák: "50." (myšlen plat ve výši 50 tisíc)

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě.

Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.

Stanislav Mišák

Stanislav Mišák

Václav Moravec: "Vy argumentujete podobně, jako Stanislav Mišák, který označuje holešovskou zónu, cituji za ekonomické srdce Zlínského kraje. Také se odvolává na recesi. Co kroutíte hlavou, pane .." S. Mišák: "Kde jste to vzal? To jsem nikdy neprohlásil.

Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.

28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.

Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."

Libor Lukáš

Libor Lukáš

Já bych chtěl prostě říct, že zastupitelstvo Holešova několikatinásobně v územním plánu schválilo průmyslovou zónu...

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.

O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.

Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.

Libor Lukáš

Libor Lukáš

...zastupitelstvo Zlínského kraje ve třech generacích politiků, ti pánové tady všichni sedí a docela zajímavé, že se prostě tváří, že s tím prostě nemají nic společnýho, tak schválili zásady územního rozvoje české, zásady rozvoje území rozvoje Zlínského kraje a tato zóna tam je součástí.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.

Jiří Čunek

Jiří Čunek

...zóna stejná daleko lepší zóna je o 5 kilometrů dál.

Podle kritéria aktuální využité plochy hodnotíme výrok Jiřího Čunka jako pravdivý.

Jak vyplývá z Regionálního informačního servisu, ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 průmyslových zón. Co se týče aktuální využité plochy, je v současné době v průmyslové zóně Holešov smluvně zabráno 23,5 ha. Nejbližší využívaná průmyslová zóna Zápotočí se nachází cca. 10 km (5km vzdušnou čarou) směrem na sever od města Hulín, a je v ní již využito 32,7 ha plochy.

Lubomír Nečas

Lubomír Nečas

Já to potvrzuji tady slova Jirky Čunka, protože to tak skutečně je a občanské iniciativy samozřejmě do toho zasahovaly ne na poslední chvíli, ne teďka v souvislosti s Mitasem, ale ti tam zasahují už několik let do toho. (průmyslová zóna Holešov)

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Stanislav Mišák

Stanislav Mišák

...pan Čunek hodil jedovatou slinu, že 2 lidé se domluvili, tak v době, kdy se to schvalovalo byl náměstkem hejtmana lidovec pan Jurčík z Holešova. (myšlena průmyslová zóna Holešov)

Na základě dohledaných informací z výpisů ze zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje za roky 2001, 2002 a 2003 je výrok hejtmana Mišáka hodnocen jako nepravdivý. Vojtěch Jurčík nebyl v roce 2003 náměstkem hejtmana, ale "pouze" radním kraje.

Rozhodnutí o vzniku strategické průmyslové zóny Holešov padlo v roce 2003. Web Zlínského kraje obsahuje výpisy usnesení zastupitelstva kraje z volebního období 2000-2004. Z roku, kdy bylo o vzniku zóny rozhodnuto, je jich celkem 7. Kterým konkrétním bodem byla zóna v Holešově schválena, není jasné, neboť jednotlivé podklady pro konkrétní body jednání zastupitelstva již dostupné nejsou.

Vojtěch Jurčík byl zvolen členem rady kraje (nestal se tedy náměstkem hejtmana, tím byl za za Čtyřkoalici Josef Mikeska) a to na prvním zasedání (.doc) zastupitelstva 21. prosince 2000. Jelikož byl Josef Mikeska z této funkce odvolán až 23. dubna 2003 (.doc) a na jeho místo byl dosazen Jaroslav Drozd z ČSSD. Tuto situaci popisuje také samotný kraj. Ve zmíněné době schvalování byl Vojtěch Jurčík radním kraje, nikoli náměstkem hejtmana, a to po celé posuzované období.

Pro doplnění uvádíme, že statutárním náměstkem hejtmana byl zvolen (.doc) 12. září 2001 Libor Lukáš.

Stanislav Mišák

Stanislav Mišák

A ze 60 mililitrů můžete akorát tak na chromatogramu zjistit, že tam ten metylalkohol je, ale nikdy nevíte kolik.

Ve snaze ověřit pravdivost výroku Stanislava Mišáka jsme oslovili laboratoře Labtech, dosud ale bohužel nemáme žádnou odpověď a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.