Otázky Václava Moravce Speciál - Zlínský kraj

Tvrzení Petra Gazdíka označujeme jako pravdivé na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. ve které se uvádí: "V roce 2011 bylo provedeno více než 10 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 500 hektolitrů etanolu, čímž bylo zabráněno daňovému úniku ve výši přesahující 43 000 000 Kč. V roce 2012 bylo doposud provedeno více než 8 000 kontrol, při kterých bylo zajištěno přes 1 300 hektolitrů etanolu a zabráněno tak daňovému úniku ve výši přesahující 38 000 000 Kč."

Tento výrok Petra Gazdíka označujeme jako pravdivý na základě tiskové zprávy Celní správy ČR ze dne 18. 9. 2012. V tiskové zprávě se můžeme dočíst: "Za posledních pět let bylo v daňové oblasti zahájeno prověřování podezření ze spáchání trestného činu ve 285 případech. Policii ČR bylo předáno 105 odhalených případů k zahájení trestního stíhání a 93 případů bylo po jejich ukončení předáno přímo státnímu zástupci ve zkráceném řízení. Celkem došlo k odhalení 273 pachatelů."

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť podle ústavního zákona o vytvoření vyšších územně správních celků (347/1997 Sb. - článek 1) je Zlínský kraj tvořen okresy Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín a Zlín.

Ve středu 12. 9. se uskutečnilo zasedání rozšířené Bezpečnostní rady Zlínského kraje. Tisková zprávanezmiňuje počet zúčastněných, mluvčí kraje ale oznámila, že se“jednání účastní i ředitelé nemocnic a ředitelka krajské hygienické stanice i ředitel krajské veterinární správy”.

Standardně tvoří Bezpečnostní radu Zlínského kraje10 členů.

Výrok senátora Čunka je hodnocen na základě dohledaných informací jako pravdivý, neboť správně popisuje jak počet otrávených osob, tak i neznalost výše daňových úniků.

Otázky Václava Moravce byly odvysílány v úterý 18. září, média v té době (cca 19:00) informovala (iHNed) už o 23. oběti otravy, nicméně senátor Čunek pracuje s informací, která byla veřejná celý den, popisuje tedy stav korektně.

Co se týká úniků kvůli černému trhu s alkoholem, je pravdou, že přesné vyčíslení fakticky neexistuje. Jsou známy spíše odhady různých aktérů. Česká televize např. informovala 17. září, že na spotřební dani za alkohol státu uniká ročně asi miliarda korun (plus další stamiliony za DPH), dále pak informuje, že podle odhadu Ministerstva financí černý trh s alkoholem tvoří asi 20 % celého trhu s alkoholem v České republice.

Server Aktuálně.cz přinesl 18. září rozhovor s ministrem financí Kalouskem, který o tomto problému doslova uvedl: " U lihu, i přes ty tragické důsledky, které to doteď mělo, nejsou daňové úniky makroekonomickým problémem." Toto vyjádření ovšem nenabízí žádnou kvantifikaci problému z pohledu výše daňových úniků.

Náměstek ministra financí Minčič pak v Událostech komentářích 17. záři mluvil také o těchto daňových únicích v souvislosti s methylovou kauzou, kdy prohlásil: " Já hovořím o jedné desetině, to znamená, jestliže je celoroční výnos 7 miliard korun, že je to méně než jedna miliarda. Je to 0,7 miliardy jenom na spotřebních daních."

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve Zlínském kraji sídlí mimo jinévýznamná likérka R.JelinekGroup (Vizovice), výrobce 100% přírodních destilátů značky Žufánek nebo metanolovou aférou výrazně poškozená Likérka Drak.

Je tu také obrovská koncentrace pálenic.

Výrok Ivana Mařáka je pravdivý, neboť jsou kompetence dozorových pravomocí z hlediska kontroly alkoholu rozděleny mezi čtyři různé skupiny státních orgánů. Jak plyne ze zprávy "Postup orgánů ochrany veřejného zdraví v případu otrav metanolem" (.doc), tak se tyto kompetence liší.

Kompetence dozorových pravomocí jsou podle § 16 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů rozděleny mezi tyto orgány:

1) Orgány veřejného zdraví, které vykonávají dozor v provozovnách společného stravování. Těmito orgány jsou podle zákona § 78 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů Ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí a krajské úřady.

2) Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, která vykonává úřední kontroly v prodejnách, u výrobců potravin neživočišného původu, v provozovnách, které nespadají pod kontroly Státní veterinární správy a při dovozu potravin, které nespadají pod kontrolu Státní veterinární správy.

3) Státní veterinární správu, která vykonává úřední kontroly u výrobců potravin živočišného původu a při jejich prodeji a při dovozu potravin živočišného původu.

4) Orgány celní správy, které kontrolu alkoholu řeší z hlediska daňových deliktů a falšování alkoholu.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť odpovídá současné výši spotřební daně z lihu dle zákona č. 353/2003 Sb. (.pdf - str. 141).

Vezmeme-li v potaz, že daň z litru etanolu dnes vychází na 285 Kč, pak daňová zátěž litrové láhve tvrdého alkoholu s obsahem 40 % je skutečně 114 Kč.

Protialkoholní záchytná stanice je v budově A v areálu Kroměřížské nemocnice a. s. v ulici Havlíčkova 660/73.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ani při podrobném hledání se nám v médiích nepodařilo nalézt výrok Miloše Zemana, na který se pan Lubomír Nečas odvolává.

Jediným dohledatelným výrokem je pak vyjádření Miloše Zemana, kde kritizuje vysokou daň za domácí pálení a navrhuje možnost vypálit si až 200 litrů za rok „pro rodinu a známé“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Ve Zlínském kraji funguje záchytná stanice při nemocnici v Kroměříži.

Vedení kraje v koncepci (PDF 1.77 MB) na období 2010 - 2014 vyhodnotilo absenci záchytné stanice přímo ve Zlíně jako jednu ze slabých stránek protidrogové prevence (str. 58).

Následující cíle a východiska pak popisují nutnost "provázané a navazující síti jednotlivých zařízení poskytujících péči a léčbu osobám závislým na alkoholových i nealkoholových návykových látkách" (str. 62).

Zaregistrovaných kandidátních listin ve Zlínském kraji do krajských voleb 2012 je dle webových stránek Zlínského kraje celkem 22.

Tento výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok Stanislava Mišáka o členství Lubomíra Nečase ve Zdravotním výboru Zastupitelstva Zlínského kraje je pravdivý.

Jeho slova potvrzují webové stránky Zlínského kraje. Zde je Lubomír Nečas skutečně ještě veden (poslední aktualizace byla z 19. června 2012) jako člen tohoto výboru, který byl navržen za vlády ČSSD.

V opozici Zastupitelstva Zlínského kraji sedí členové KSČM, STAR a nezařazených. Z veřejných zdrojů se nám nepodařilo najít indicie, které by poukazovaly na možnou spolupráci mezi STAR a KSČM předtím, než se Petr Gazdík stal poslancem. Zlínský kraj bohužel nezveřejňuje hlasování ze zasedání zastupitelstva, z něhož by se dala možná spolupráce odhadnout.

Zlínský kraj v současné době provozuje čtyři nemocnice, a to Krajskou nemocnici Tomáše Bati, a.s., Uherskohradišťskou nemocnici, a.s., Kroměřížskou nemocnici, a.s. a Vsetínskou nemocnici, a.s.. Všechny tyto nemocnice jsou akciovými společnostmi.

Na základě zjištěných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Výrok Ivana Mařáka je hodnocen na základě konkrétní formulace předvolebního slibu ČSSD v otázce právní formy nemocnic ve Zlínském kraji jako pravdivý.

Nemocnice ve Zlínském kraji získaly postavení akciových společností v minulém volebním období, tedy 2004 - 2008. Do tohoto volebního období šla ČSSD se slibem (kapitola Pro zlepšení sociální a zdravotní situace v kraji), jak vyplývá z jejího volebního programu pro krajské volby 2004, " Budeme pro ně (pro nemocnice) prosazovat podobu neziskových veřejnoprávních institucí s definovanými pravidly zdravotnické činnosti, dotační politiky, hospodaření a kontroly za účelem kvalitní zdravotní péče o občany našeho kraje." V roce 2008 pak strana ve svém volebním programu dále odmítala privatizaci krajských nemocničních zařízení.

Na základě údajů z výsledků krajských a senátních voleb a informací z portálu Senátu ČR hodnotíme výrok jako pravdivý.

Členem krajského zastupitelstva byl Jiří Čunek zvolen v letech 2000 a 2004. Členem Senátu je od roku 2006. Předtím senátorem nebyl, což dokládá absence záznamů jeho hlasování ve volebním období 2004 - 2006. Je tedy senátorem skutečně 6 let.

V diskuzi tento výrok padl v souvislosti s dotazem na možné stíhání výkonu funkcí v krajském zastupitelstvu, resp. radě a v Senátu. Senátor Čunek argumentoval, že zatímco v Poslanecké sněmovně je velmi náročný program a nejde zcela skloubit s výkonem funkce v krajském zastupitelstvu, tak práce senátora je již pro kombinaci obojího lepší, neboť Senát má jiný (výrazně zredukovanější) program.

Dle informací z webových stránek Poslanecké sněmovny ČR a Senátu ČR měla Poslanecká sněmovna v období od listopadu 2010 do září 2012 celkem 38 schůzí. Senát České republiky měl za stejné období 25 schůzí.

Petr Gazdík se opakovaně vyjádřil, že pokud se stane hejtmanem, opustí vysokou politiku a dokonce upřesňuje: "pakliže se stanu hejtmanem, vzdám se funkce předsedy poslaneckého klubu i poslaneckého mandátu a odejdu ze sněmovny".

Na základě informací z portálu Poslanecké sněmovny ČR i Senátu, hodnotíme výrok sice s výhradou, ale jako pravdivý.

Plat poslanců (podle zákona 236/1995 Sb., §1, bodu 1 je jako poslanec označován poslanec i senátor) je stanoven zmíněným zákonem a vyhláškou. Celý výpočet je podrobně vysvětlen na stránkách Poslanecké sněmovny ČR.

Plat poslance je vypočten z platové základny vynásobené koeficientem 1,08. Platová základna je v současné době stanovena novelou zákona jako pevná částka. Od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2014 činí dle zákona platová základna pro státní představitele 51 731 Kč. Pro poslance je tedy základní plat vypočten jako 51 731 x 1,08 = 55 869,48.

Základní plat senátora je tedy necelých 56 000 Kč a ne 59 000 Kč. Navýšením základní částky si ale Jiří čunek nepřilepšuje. K platu senátora náleží i náhrady, pro zajímavost uvádíme odkaz na tabulku s přehledem limitů náhrad za jednotlivé položky a konkrétní čerpání senátory za rok 2011.

Tento výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť uvedená částka neodpovídá platné legislativě.

Výše platu hejtmanů jednotlivých krajů se vypočítává podle obyvatelstva dle přílohy č. 2 vládního nařízení č. 375/2010 Sb. (.pdf - str. 3) k nařízení vlády č. 37/2003 Sb. Podle Krajské správy ČSÚ ve Zlíně je v současnosti počet obyvatel Zlínského kraje nižší než 600 000. Hejtman kraje s méně než 600 000 obyvateli má nárok na odměnu ve výši 77 055 Kč měsíčně. Není tedy možné, aby Mišákova odměna byla 50 000 Kč měsíčně.

Dle informací z oficiálních webových stránek průmyslové zóny Holešov připravoval Zlínský kraj tento projekt opravdu od roku 2003, kdy byl krajskými zastupiteli schválen záměr na její vybudování.

Výrok Libora Lukáše je pravdivý.

Výrok hejtmana Mišáka je nepravdivý, spojení ekonomické srdce Zlínského kraje použil např. v předvolebním speciálu Českého rozhlasu s Martinem Veselovským 28. srpna 2012, což dokládá videozáznam z této debaty.

28. srpna v pořadu Volební speciál Martina Veselovského ve Zlínském kraji použil formulaci ekonomické srdce Zlínského kraje ve spojení s holešovskou průmyslovou zónou hejtman Mišák hned dvakrát. To je patrné na videozáznamu z této debaty - hejtman Mišák tato spojení použil v časech 20:25 a 21:10.

Konkrétně uvádí: "Vážení, my se bavíme o tom, proč se dělá dálnice z Vyškova do Zlína, když jezdí míň aut jak z Brna do Prahy, toto je investice do budoucnosti, jenom nesmí se podlehnout panice, nenacpat to tam prostě montovnama, počkat si radši na investory, kteří přijdou s projektem, který bude mít přidanou hodnotu a do budoucna to bude ekonomické srdce Zlínského kraje.""Že bude zaplněna do budoucna těmi investory, kteří přinesou přidanou hodnotu, protože se nenecháme vtlačit v to jenom za každou cenu to nacpat montovnama. Prostě to je investice do budoucnosti a v této věci se nebavme o tom, jestli to bude za měsíc, za rok, za 3 roky, ale bude to ekonomické srdce Zlínského kraje." Co se týká odvolávání na recesi, jak tvrdil Václav Moravec a hejtman Mišák s tím nesouhlasil, tak ve stejné debatě a v přímé návaznosti na první citaci v tomto odůvodnění uvedl: " To je investice založená v minulosti s nadhledem do budoucnosti a protože to chytlo hospodářskou krizi, tak dneska z toho někdo uchopí volební téma a té zóně škodí tím, že ji zpochybňuje, mele to v novinách a odrazuje to investory."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, dohledané schválené změny územního plánu ze stránek města Holešov se totiž o průmyslové zóně nezmiňují.

O vzniku rozvojové plochy u Holešova rozhodlo Zastupitelstvo Zlínského kraje již v roce 2003. V současné době má Strategická průmyslová zóna Holešov 360 hektarů.

Na stránkách města Holešov je k dohledání 17 schválených změn územního plánu a také mapa (.pdf) územního plánu města Holešov, kde lze vidět tuto určenou průmyslovou zónu, resp. její část nacházející se na katastrálním území města. Údaje o schválených změnách jsou k dispozici však až od roku 2008 do současné doby a o průmyslové zóně se nezmiňují. Dřívější dokumenty týkající se problematiky Strategické průmyslové zóny Holešov probírané v Zastupitelstvu města se nám dohledat nepodařilo. Z těchto důvodů tedy nelze posoudit pravdivost výroku.

Na základě nedostatku jednoznačných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Zásady územního rozvoje Zlínského kraje byly schváleny 10. 9. 2008 na předposledním zasedání zastupitelstva ve volebním období 2004 - 2008. V té době byli mezi zastupiteli Jiří Čunek, Libor Lukáš a Stanislav Mišák. V září roku 2012 proběhla aktualizace zásad územního rozvoje. V tomto volebním období jsou zastupiteli Petr Gazdík, Libor Lukáš, Ivan Mařák a Stanislav Mišák. Jediným z hostů Václava Moravce, který se schvalování zásad územního rozvoje neúčastnil v žádné fázi, byl Lubomír Nečas. Záznamy z hlasování zastupitelstva bohužel nejsou dostupné, nemůžeme proto jednoznačně říct, kdo se jednání zúčastnil, případně jak hlasoval. Nemůžeme bohužel ani jednoznačně říct, jak přesně Libor Lukáš myslel ony "tři generace politiků".

Bohužel nejsme dostatečnými odborníky na územní plánování, abychom mohli určit, kde přesně v územním plánu je definována Holešovická průmyslová zóna. Jak ze stránek průmyslové zóny, tak ze stránek jejích odpůrců vyplývá, že průmyslová zóna, a snaha ji zaplnit investory, reálně existuje, což by bez zakotvení v územním plánu nebylo možné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle článku na webu ČT: Holešov – co dál s průmyslovou zónou? bylo v rámci projektu průmyslové zóny Holešov do současnosti skutečně investováno zhruba 1,6 miliardy korun.

Podle kritéria aktuální využité plochy hodnotíme výrok Jiřího Čunka jako pravdivý.

Jak vyplývá z Regionálního informačního servisu, ve Zlínském kraji se nachází celkem 13 průmyslových zón. Co se týče aktuální využité plochy, je v současné době v průmyslové zóně Holešov smluvně zabráno 23,5 ha. Nejbližší využívaná průmyslová zóna Zápotočí se nachází cca. 10 km (5km vzdušnou čarou) směrem na sever od města Hulín, a je v ní již využito 32,7 ha plochy.

Tento výrok hodnotíme jako neověřitelný. Nepodařilo se nám potvrdit ani vyvrátit, že by se občanské iniciativy věnovaly průmylové zóně Holešov až v souvislosti s kauzou Mitas a nikoliv již dříve.

Občanské sdružení Za zdravé a krásné Holešovsko vzniklo v r. 2010, právě jako reakce na situaci kolem stěhování areálu Mitas do průmyslové zóny Holešov. O.s. Ohnica zahájilo svoji činnost již v r. 2009 a sdružení Egeria pak až v r. 2011. Nejstarším sdružením angažujícím se v kauze a podílejícím se na podpisu tzv. Holešovského apelu je Zdravý Rožnov, založený r. 1998. Data založení občanských sdružení jsou tedy rozdílné a je jasné, že ta sdružení, která byla založena až po začátku kauzy Mitas, nemohla tedy dříve do vývoje v průmyslové zóně zasahovat.

Zda-li byla některá občanská sdružení aktivní ve věci holešovské průmyslové zóny ještě před kauzou Mitas, se nám nepodařilo dohledat. To však může být způsobeno mimo jiné např. i nezájmem ze strany médií.

Na základě dohledaných informací z výpisů ze zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje za roky 2001, 2002 a 2003 je výrok hejtmana Mišáka hodnocen jako nepravdivý. Vojtěch Jurčík nebyl v roce 2003 náměstkem hejtmana, ale "pouze" radním kraje.

Rozhodnutí o vzniku strategické průmyslové zóny Holešov padlo v roce 2003. Web Zlínského kraje obsahuje výpisy usnesení zastupitelstva kraje z volebního období 2000-2004. Z roku, kdy bylo o vzniku zóny rozhodnuto, je jich celkem 7. Kterým konkrétním bodem byla zóna v Holešově schválena, není jasné, neboť jednotlivé podklady pro konkrétní body jednání zastupitelstva již dostupné nejsou.

Vojtěch Jurčík byl zvolen členem rady kraje (nestal se tedy náměstkem hejtmana, tím byl za za Čtyřkoalici Josef Mikeska) a to na prvním zasedání (.doc) zastupitelstva 21. prosince 2000. Jelikož byl Josef Mikeska z této funkce odvolán až 23. dubna 2003 (.doc) a na jeho místo byl dosazen Jaroslav Drozd z ČSSD. Tuto situaci popisuje také samotný kraj. Ve zmíněné době schvalování byl Vojtěch Jurčík radním kraje, nikoli náměstkem hejtmana, a to po celé posuzované období.

Pro doplnění uvádíme, že statutárním náměstkem hejtmana byl zvolen (.doc) 12. září 2001 Libor Lukáš.

Ve snaze ověřit pravdivost výroku Stanislava Mišáka jsme oslovili laboratoře Labtech, dosud ale bohužel nemáme žádnou odpověď a výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.