Demagog.cz

Předseda ODS k vládě

Předseda ODS v rozhovoru pro deník Právo popsal, jak vidí vyjednávání o nové vládě, jak probíhají z jeho pohledu každodenní jednání v Poslanecké sněmovně a mluvil také o zvyšujícím se vlivu komunistů.

Ověřili jsme
Právo ze dne 26. května 2018 (moderátor Jan Martinek, záznam)

9 ověřených výroků

Petr Fiala

Petr Fiala

Už při prvním pokusu prezident řekl, že Babiše pověří bez ohledu na to, zdali bude nebo nebude mít většinu.

Na tiskové konferenci, při které Zeman Babiše pověřil jednáním o sestavení vlády, padly se Zemanových úst následující slova:

„Moji předchůdci, ať už to byl Václav Havel nebo Václav Klaus, svazovali toto pověření s tím, že kandidát na premiéra musí získat předem důvěru Poslanecké sněmovny. Rozhodl jsem se, že Andreje Babiše žádným takovým omezením svazovat nebudu.“ (video 00.59)

Zeman tedy v souladu se slovy Fialy skutečně pověřil Babiše předsedou vlády bez ohledu na to, zdali bude mít vyjednánu většinu v Poslanecké sněmovně. Dodejme ještě, že se Zeman vyjádřil i ke svému následujícímu postupu, pokud Babišova vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny. Prohlásil:

„V případě, že Poslanecká sněmovna nevysloví důvěru této vládě, jmenuji Andreje Babiše podruhé.“ (video 13.23)

Petr Fiala

Petr Fiala

Jsou tu jiné strany, které před volbami říkaly, že nebýt trestně stíhaného člověka, tak by se s ANO bez problémů dohodly.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť vyjma stran, které s hnutím ANO jednají (ČSSD, KSČM, SPD), další strany před volbami nemluvily o tom, že by bez Andreje Babiše bezproblémově utvořily koalici s hnutím ANO. Lidovci podmínili možná jednání programem a zakotvením ČR, TOP 09 a STAN takové jednání odmítli a priori a Piráti měli další podmínky ve své povolební strategii.

Pro ověření výroku jsme prošli předvolební vyjádření lídrů stran k možné spolupráci s hnutím ANO. Začněme u KDU-ČSL. Ta odmítala spolupráci s trestně stíhanými politiky.

13. října předseda KDU-ČSLBělobrádek na dotaz, zda by jeho strana vstoupila do vlády s Babišem, odpověděl pro Echo24: „Ne, je trestně stíhaný.“

O 4 dny později v rozhovoru pro Novinky pak mluvil Bělobrádek přesně o tom, co popisuje Fiala ve svém výroku. Z daného vyjádření neplyne to, že by predikoval bezproblémovou dohodu či nějakou automatickou koalici.

„Pane vicepremiére, několikrát jste řekl, že je pro vás nepřijatelné, aby ve vládě seděl člověk, který je trestně stíhaný. Kdyby Andrej Babiš nebyl ve vládě, šel byste do koalice s hnutím ANO?“„To nelze ani potvrdit, ani vyvrátit. To záleží na dalších podmínkách, jestli bychom mohli realizovat náš program, jestli by ta vláda byla proevropská, prozápadní, která by nedementovala náš demokratický systém a ústavní pořádek. Takže je to věc programová a ideová, nelze to obecně říct, záleží to na mnoha podmínkách.“

TOP 09 a STAN před volbami odmítly jednat s hnutím ANO o vládě. Lídr STANuFarský se vyjádřil: „Pro Starosty je překážkou k vyjednávání o vládě s hnutím ANO především program a samotná podstata tohoto hnutí. O faktu, že vrcholný politik se nemá pokoušet zneužívat dotace, nemusíme přeci vůbec diskutovat.“

Miroslav Kalousek, tehdejší předseda TOP 09, vyloučil rovněž spolupráci s hnutím ANO jako takovým. 9. října pro Lidovky.cz uvedl:

Tři roky konzistentně říkáme, že s hnutím ANO nemůžeme jít do vlády, protože chtějí mnohem autokratičtější systém než liberální parlamentní demokracii. To je Čapí hnízdo sem, Čapí hnízdo tam. To není rozhodující. My prostě nemůžeme jít do vlády s hnutím ANO kvůli tomu, co chce udělat s naší zemí.

Předseda Pirátů Bartoš spolupráci s hnutím ANO po volbách nevyloučil, ale požadoval, aby případní koaliční partneři nominovali do vlády lidi bez problematické minulosti. Ve své povolební strategii k tomu Piráti říkají: „Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožujících základy liberální demokracie nebo s historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi, tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO.“

Pro Piráty tak byl problémem nejen Babiš, ale také lidé, kteří si dle jejich názoru nesou nějakou „korupční minulost“. Předseda Bartoš aktuálně takto popisuje např. nominanta na ministerstvo zahraničí Pocheho. Dále je pro ně problematické, pokud by v případné vládě mělo ANO většinu.

Lídr ČSSD Zaorálek vládu s ANO nevyloučil, ale zdůraznil problematičnost Babišova trestního stíhání slovy: „Já si myslím, že Česká republika si nemůže dovolit uvažovat o premiérovi jako o člověku, který je trestně stíhán. To je pro mě nemyslitelné.“

Podobnými slovy komentoval povolební vyjednávání šéf SPDOkamura: „Pro nás je problém být ve vládě, kterou by vedl trestně obviněný premiér, jelikož to bude nestabilní vláda.“

Nejsmířlivěji se k Babišovu stíhání vyjádřil šéf KSČMFilip, když pronesl: „Musíme ctít presumpci neviny. Samozřejmě to komplikuje situaci, ale i přes sdělení obvinění stále platí, že se na to má hledět jako kdyby nebyl vinen. Z právního hlediska to jistě žádná překážka není. Z politického hlediska to samozřejmě vyvolává další otázky.“

Nicméně dále Filip upozornil, že programy KSČM a ANO nejsou příliš kompatibilní.

Petr Fiala

Petr Fiala

Ta koalice (hnutí ANO, SPD a KSČM, pozn. Demagog.cz) ve Sněmovně existuje a projevuje se tím, že spolu hlasuje o zákonech.

Výroky o tom, zda skutečně existuje a funguje tzv. koalice ANO, SPD a KSČM, už Demagog.cz ověřoval a to nejednou. Z přiložených dat jednoznačně vyplynulo, že tato politická uskupení skutečně hlasují velmi často jednotně. Nutno dodat, že spolu zároveň hlasují také nejčastěji.

Jeden z posledních příkladů jednoty při hlasování se odehrál na schůzi Poslanecké sněmovny 22. května 2018. Poslanci hnutí ANO (kromě Radka Vondráčka), KSČM (kromě Jiřího Dolejše), SPD a jeden poslanec ČSSD tehdy hlasovali pro návrh Leo Luzara z KSČM na vyřazení projednávání kauzy Novičok z programu schůze. Stalo se tak i přesto, že návrh programu byl již předtím schválen organizačním výborem (kauza Novičok - bod 97).

Petr Fiala

Petr Fiala

Stačí se podívat na hlasování ve všech klíčových hlasováních. Projevilo se to teď v kauze Novičok.

Výrok Petra Fialy se týká hlasovací koalice hnutí ANO, SPD a KSČM. Tyto 3 kluby spolu hlasují v Poslanecké sněmovně nejčastěji. To je nepochybně pravdou. Jsou ovšem hlasování, která lze považovat za klíčová, kde spolu tyto 3 subjekty nehlasují. Např. na úrovni formování vlády to lze doložit na tom, že SPD a komunisté nehlasovali (pochopitelně narozdíl od hnutí ANO) pro vládu Andreje Babiše při hlasování o důvěře.

Dále pak se strany neshodly při hlasování o vydání poslanců Babiše a Faltýnka. V neposlední řadě pak subjekty hlasovaly rozdílně na úrovni předkládané legislativy, kdy komunisté chtěli měnit Ústavu tak, aby poslanci ztráceli mandát při pravomocném odsouzení, resp. po přeběhnutí mezi kluby. Proti tomu bylo hnutí ANO.

Analýzu toho, jak hlasují jednotliví poslanci a strany, vypracoval Michal Škop z projektu KohoVolit.eu a byla publikována ve spolupráci s datovým oddělením Českého rozhlasu. Obsahuje data k 12. dubnu 2018.

Analýza ve zkratce sleduje nakolik podobně hlasují poslanci a také to, jak často spolu hlasují celé strany. Na úrovni jednotlivých poslanců lze sledovat, že u zmíněných stran mají k sobě nejblíže ANO s KSČM. SPD pak stojí poměrně vzdáleně od ostatních stran, což vysvětluje Kamil Gregor (politolog a analytik sdružení KohoVolit) tak, že hnutí SPD hlasuje v některých případech zcela proti všem ostatním subjektům, což jej tlačí právě do okrajové pozice.

Tabulka, kterou Škop zveřejnil na svém facebookovém profilu a kterou přikládáme, sledovala nakolik jednotlivé strany hlasují spolu. Pro uznání „koalice“ (resp. pro společné hlasování) bylo v tomto případě třeba, aby byla přítomna alespoň polovina poslanců dané strany a aby více než 2/3 poslanců klubu hlasovalo stejně. Tato metrika měla pokrýt hlasování, která jsou důležitá (je na nich větší počet poslanců) a kdy se hlasuje stranicky.

Z tabulky plyne, že hnutí ANO, komunisté a SPD spolu hlasují nejčastěji. A to platí pro všechny tři strany. Nicméně výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť strany spolu nehlasují stále.

Dodejme, že autor výzkumu na svém Facebooku popisuje některé metodologické záležitosti, které jsou pro jeho výstup zásadní. Jako podstatné se jeví, že menší váha při hledání společné míry hlasování mezi stranami je přikládána hlasováním, kde je jednoznačná shoda (aby se omezila míra, např. hlasování o námitce, kde hlasují vlastně všichni stejně). Oproti tomu hlasování, která jsou vyrovnaná (a je zde tedy předpoklad, že je zde mezi stranami střet), mají pro výsledek větší váhu.

Data, která Škop uvádí, nezahrnují aktuálně probíhající schůzi, kde 3 zmíněné subjekty spolu podpořily vyřazení bodu o Novičoku.

Petr Fiala

Petr Fiala

Teď nám premiér, hlavně soc. dem., hrozí předčasnými volbami, aniž by představil plán B, pokud by nedopadlo referendum ČSSD.

Andrej Babiš se skutečně nedávno vyjádřil, že pokud by sociální demokraté ve vnitrostranickém referendu odmítli účast ve vládě, jsou ve hře předčasné volby s možným termínem na jaře 2019.

Skutečnost, že Andrej Babiš, potažmo hnutí ANO, nemají plán B pro případ odmítavého stanoviska ČSSD v referendu k vládní účasti, potvrzuje slova místopředsedy ANO Richarda Brabce pronesená 27. května 2018 v pořadu Otázky Václava Moravce:

„Nemáme plán B, nepřipravujeme ho. Odmítám to, že bychom jednali naoko se sociální demokracií a mezitím připravovali nějakou variantu viz ta takzvaná hlasovací mašinérie.“

Petr Fiala

Petr Fiala

Ani formálně zatím nezačal druhý pokus.

Dle čl. 68 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. ústava České republikyjmenuje předsedu vlády prezident republiky a na jeho návrh schvaluje navržené ministry. V případě, že takto jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje. Pokud takto jmenovaná vláda nezíská důvěru ani na druhý pokus, prezident jmenuje předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny. Od voleb do Poslanecké sněmovny ve dnech 20. - 21. října 2017 byl premiér zatím jmenován pouze jednou.

Pokus o sestavení vlády de iure začíná ve chvíli, kdy prezident jmenuje předsedu vlády. V praxi je tento krok obcházen tzv. pověřením o vládním vyjednávání. Prezident danou osobu přímo nejmenuje premiérem, ale svěří jí do rukou odpovědnost za hledání vládní podpory ve sněmovně a hledání vhodných ministrů. V případě, že tato osoba nebude schopna ve sněmovně vládní podporu získat, může prezident pověřit jednáním dalšího člověka, aniž by vyplýtval jeden ze tří ústavou daných pokusů.

V současnosti jsme v situaci, kdy vláda pokračuje v demisi a premiér, Andrej Babiš, byl prezidentem pouze pověřen vládním vyjednáváním. Prozatím nebyl podruhé jmenován premiérem. Druhý formální pokus o sestavení vlády tedy nebyl dle Ústavy České republiky zahájen.

Petr Fiala

Petr Fiala

Veškerá ujišťování, že nebudou zasahovat do zahraniční politiky vlády (komunisté, pozn. Demagog.cz), jsou planá, protože do ní už teď zasahují.

Petr Fiala má pravděpodobně na mysli postoje, které KSČM prezentovala v souvislosti s posilováním účasti České republiky na zahraničních misích v Iráku, Afganistánu či v Pobaltí. K tomuto posilování se zavázala koalice ANO a ČSSD v jejich připravovaném programovém prohlášení vlády. Navzdory nesouhlasnému postoji předsedy KSČM však zatím k žádné konkrétní změně v rámci programového prohlášení nedošlo. Snaha KSČM v čele s Vojtěchem Filipem o změnu vládního prohlášení v otázce zahraničních misí může být legitimně vnímána jako pokus o takovéto zasahování, avšak zatím bezúspěšně.

ANO a ČSSD na vznik vlády s důvěrou Poslanecké sněmovny potřebují tichou podporu KSČM. Předseda KSČM Filip však na margo posilování zahraničních misích prohlásil: „Pokud by to zůstalo součástí vládního prohlášení, tak by nebyla podpora KSČM možná. To je přímá věta z politického stanoviska ÚV KSČM z jednání, které už je schváleno.“

Poslední jednání předsedů ANO, ČSSD a KSČM však zatím žádné konkrétní změny programového prohlášení nepřineslo. Předseda ČSSD Hamáček potvrdil, že ČSSD bude trvat na posílení českých vojenských misích v zahraničí a jejich zahrnutí v programovém prohlášení vlády. Předseda KSČM Filip zopakoval negativní stanovisko, zatímco předseda ANO Babiš považuje tyto neshody za otázku formulace a slovíček.

Rovněž lze zmínit situaci, kdy poslanecká sněmovna zarazila jednání o kauze Novičok, což se nepochybně zahraniční politiky dotýká. V hlasování tento bod vyřadilo hnutí ANO společně s SPD a komunisty. Nicméně lze z našeho pohledu komplikovaně doložit, že se tak stalo na popud KSČM, neboť jednání, která by k tomu mohla mířit (ať již kuloární nebo na organizačním výboru), nejsou veřejně zaznamenána.

Výrok zejména s ohledem na kauzu Novičok hodnotíme jako neověřitelný, ve věci misí reálně komunisté požadavky mají, nicméně ty prozatím nebyly brány v potaz a nepromítly se do reálné podoby zahraničních misí AČR.

Petr Fiala

Petr Fiala

A pak vidím vládu, která údajně úžasně maká jako tým, která ale řeší spoustu personálních problémů a kde se její členové vzájemně pronásledují. Mám teď na mysli spor ministra Stropnického s paní Šlechtovou.

Výrok je hodnocen jako pravda, jelikož vláda Andreje Babiše ještě neskončila a svůj odchod z ní už ohlásili tři dlouholetí ministři. Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického přes média skutečně odhalil personální problémy mezi jednotlivými členy vlády.

Opuštění vlády Andreje Babiše oznámili v posledních týdnech 3 ministři, kteří zasedali už v předešlé Sobotkově vládě. Konkrétně se jedná o ministra zahraničí Martina Stropnického, ministra spravedlnosti Roberta Pelikána a ministra dopravy Dana Ťoka. Stropnický a Pelikán se vládního angažmá nezříkají kvůli pochybením v čele resortů. Pelikán se rozchází s názorovou většinou hnutí ANO a Stropnický zase označil Sněmovnu jako místo s příliš negativní energií a míří na velvyslanectví do Izraele.

Spor Karly Šlechtové a Martina Stropnického ohledně několika miliardového nákupu mobilních radarů, ve kterých narazila inspekce Ministerstva obrany na „závažné nálezy“, vyústil až ve svolání Bezpečnostní rady státu. Na setkáni Rady se bude také řešit sledování ministryně obrany neznámými pachateli, proti kterým musela zasahovat i ochranka.

Ministr Stropnický se ke Karle Šlechtové vyjádřil také v rozhovoru pro server lidovky.cz, ve kterém se podivoval nad prohlášením čerstvé ministryně, ve kterém prohlásila, že resort obrany a jeho nákupy budou podrobeny auditu.

Předseda vlády Andrej Babiš se ke sporu jeho ministrů zatím dlouze nevyjadřoval. Skrze média Šlechtové pouze vzkázal, že je přepracovaná a měla by si odpočinout. Mediální přestřelka pokračovala, Karla Šlechtová prohlásila: „Nebudu dělat nikomu vola a nejsem něčí poskok.“ V rozhovoru pro Idnes.cz ministryně obrany také zmínila, že předseda vlády s ní nekomunikoval ani v záležitosti nákupu radarů.

Petr Fiala

Petr Fiala

Naslibovali desítky, možná už sto miliard.

Dle článku portálu iRozhlas z 23. dubna 2018, slíbila vláda Andreje Babiše změny za 110 miliard korun.

9 miliard korun slíbil Andrej Babiš při setkání s českými olympioniky. Mezi sliby k této částce patří například krytá sjezdovka, rychlobruslařská hala a nový hokejový stadion pro Kometu Brno. Při návštěvě moravskoslezského kraje slíbil Andrej Babiš investice v hodnotě 1,7 miliardy korun. Ty zahrnovaly mj. vědeckou knihovnu, koncertní síň a přístavbu domu umění.

Ministerstvo financí navrhlo snížit daně z příjmů a pojistné živnostníkům. Státní rozpočet tak má přijít o příjmy v hodnotě 28,7 miliardy korun. Vláda také rozhodla o návrhu novely zákona o důchodovém pojištění. Na navýšení důchodů vláda slíbila 14,5 miliardy korun. Slíbena byla také reforma financování regionálního školství s nutným navýšením rozpočtu o 11 miliard korun. 18,3 miliardy korun pak bylo slíbeno na platy pedagogů a nepedagogických pracovníků. 5,83 miliard korun ročně schválila vláda věnovat na slevy na jízdném pro seniory a studenty.

4,7 miliardy korun bylo slíbeno na rekonstrukci Národního divadla, Národní galerie a Invalidovny v Karlíně. 3 miliardy korun vláda plánuje přidělit z rozpočtu krajům na opravy silnic. Při návštěvě Brna Andrej Babiš také slíbil investici do porodnice za 2 miliardy korun. Na Mladoboleslavsku vláda slíbila investice v hodnotě 1,7 miliard korun do infrastruktury. 1,2 miliardy korun bylo slíbeno investovat ze státního rozpočtu ve Středočeském kraji. V Libereckém kraji vláda slíbila 500 milionů na rekonstrukci skokanských můstků v Harrachově, 350 milionů na demolici zchátralých objektů v kraji a 90 milionů na rekonstrukci školky v Semilech. 60 milionů bylo slíbeno na alternativní vedení vody z Jizerských hor.

Mladým párům do 36 let slíbilo Ministerstvo pro místní rozvoj výhodnější hypoteční úvěry. Státní fond rozvoje bydlení navrhlo poskytnutí hypotéky v hodnotě 2 milionů na úrok 1,76 procenta. Celková hodnota vládní investice je 1,1 miliardy korun.

Pro snížení negativních dopadů na zdroje pitné vody v rámci rozšíření polského hnědouhelného dolu Turów vyčlenila vláda 60 milionů korun.

Zaměstnancům v protidrogové prevenci slíbila vláda navýšení platů s vyčleněním 36 milionů korun ze státního rozpočtu. 25 milionů korun na magnetickou rezonanci slíbil Andrej Babiš při návštěvě nemocnice v Kroměříži.