Demagog.cz

Předseda vlády: druhý pokus

Andrej Babiš byl ve středu 6. června již podruhé jmenován předsedou vlády České republiky. Jeho první pokus skončil neúspěšně, když vládě nebyla (již v lednu 2018) vyslovena důvěra. Designovaný premiér v rozhovoru pro Českou televizi popsal vyjednávání s možným budoucím koaličním partnerem z ČSSD, mluvil o kauzách, které jsou s ním spjaty a popsal také své priority, na něž se chce dále zaměřit.

Výroky

Andrej Babiš

Andrej Babiš Pravda důležitý výrok

Jsme jedna z nejméně zadlužených zemí, držíme ten dluh, ten se snižuje, protože vlastně HDP jde nahoru.

Česká republika skutečně patří v rámci EU k zemím s nejnižším dluhem. Nejnižší dluh má Estonsko, na druhém konci žebříčku se pohybuje Řecko. K vyjádření se nejčastěji pro mezinárodní srovnání používá ukazatele podílu dluhu na HDP.

Andrej Babiš zde správně poukazuje na vlastnosti poměrového ukazatele měření státního dluhu ve vztahu ku HDP. Jelikož se jedná o podílový ukazatel, pak pokud HDP roste vyšším tempem než státní dluh, pak se dluh ve vyjádření ku HDP snižuje. Nicméně to nemusí nutné znamenat, že by se dluh snižoval v absolutních číslech.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Pravda

Ale pan předseda vyjednal velice dobrou pozici pro ČSSD. My jsme se vzdali ministerstva vnitra a hlavně jsme se vzdali ministerstva práce a sociálních věcí, no a ten výsledek byl, myslím, 7,7 % pro ně, 15 poslanců a 5 ministrů, a my jsme měli téměř 30 % a 78 poslanců a my budeme mít teda 10, my bysme měli mít 10 ministrů, včetně předsedu vlády.

Pokud porovnáme množství mandátů získaných ve volbách a množství resortů, ČSSD je oproti hnutí ANO výrazně nadhodnocena.

Hnutí ANO nabídlo sociální demokracii pět resortů včetně ministerstva vnitra a ministerstva práce a sociálních věcí.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny obdržela ČSSD 7,27 % a 15 křesel, zatímco hnutí ANO 29,64 % hlasů a 78 křesel.

Pokud bychom přepočítali množství poslanců na jednoho ministra, tak pro ČSSD je poměr 3:1, zatímco pro hnutí ANO 7,8:1. Jinými slovy ČSSD má sice jen pětinu mandátů co hnutí ANO, ale získá poloviční počet ministerských křesel oproti ANO.

Z tohoto pohledu se ČSSD skutečně podařilo vyjednat dobrou pozici. Navíc do samotných jednání vstupovali sociální demokraté s tím, že jim byla nabídnuta čtyři vládní křesla. Andrej Babiš nejprve nechtěl ČSSD ustoupit v tom, že by měli sociální demokraté získat resort vnitra. Vedení strany se tedy rozhodlo s hnutím ANO dále nejednat. Nakonec se ovšem oba subjekty dohodly, že spolu vytvoří vládu, ve které ČSSD získá pět křesel, a to včetně ministerstva vnitra, které nejprve Babiš Hamáčkovi odmítl dát.

Tedy i z tohoto pohledu se podařilo ČSSD zvýšit svůj vládní zisk oproti výchozím jednáním.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Nepravda

Určitě, určitě se to udělalo správně. Bylo to devětkrát kontrolováno (Čapí hnízdo, pozn. Demagog.cz).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, protože v současnosti bylo rozhodnuto o vrácení padesátimilionové dotace, o kterou v kauze jde, a také kvůli předchozí pokutě, již farma Čapí hnízdo musela zaplatit.

V tzv. kauze Čapí hnízdo je Andrej Babiš obviněn z podvodu při čerpání dotace - má jít o účelové vyvedení společnosti ZZN AGRO Pelhřimov (následně farma Čapí hnízdo) z holdingu Agrofert tak, aby firma získala dotaci určenou pro malé a střední podniky.

Jak zjistil deník Neovlivni.cz, už v roce 2011 byla firmě Čapí hnízdo udělena šestimilionová pokuta (vč. penále) za neoprávněné čerpání dotace. V tomto případě šlo o to, že část dotace byla poslána na účet firmy v době, kdy firma sama ještě neproplatila fakturu dodavatelům, což je v rozporu s pravidly pro přidělování dotací.

Další audit si vyžádalo ministerstvo financí od společnosti KPMG. Ta došla ke stejnému závěru. Navíc upozornila na to, že regionální úřad měl vyplacení dotace zabránit, protože kontrola neproběhla řádně. Právě tento úřad však v roce 2012 prominul farmě Čapí Hnízdo 99 % pokuty.

Kromě této kontroly probíhaly i kontroly další. Ministerstvo financí (v době, kdy jej vedl Babiš) samo provedlo šetření, nicméně jak informoval server Echo24 na základě zveřejněného auditu (ten vynesla Skupina Šuman), šetření se zaměřovalo pouze na některé otázky a neřešilo podstatu celé věci - tedy to, zda reálně celý projekt patřil Babišovi i v době, kdy formálně žádal o evropskou dotaci z pozice malé nebo střední firmy.

Přidělením dotace se zabýval i Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Ve své závěrečné zprávě dospěl OLAF ke zjištění, že příjemce dotace uvedl nepravdivé informace a důležité informace zatajil (české znění zprávy zde).

Farma Čapí hnízdo byla následně vyňata z evropského financování a nyní má dotaci vrátit. Momentálně byla lhůta pro vrácení prodloužena do konce června 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zavádějící

... ta kauza je tak známá, že každý rozumný člověk, když se nad tím zamyslí, co se vlastně stalo, že si někdo vzpomněl po deseti letech...

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť rozhodné okolnosti případu nebyly známy, a nelze tedy říci, že by si na kauzu někdo vzpomněl po deseti letech.

Stavba Čapího hnízda započala roku 2006, ale rozporuplným momentem bylo až schválení dotace z programu pro malé nebo středně velké podniky, tedy srpen roku 2008. Od počátku nebylo jasné, komu areál patří. Majitelé akcií společnosti Čapí hnízdo byli od roku 2008 anonymní až do zákazu takového druhu akcií v roce 2014. Poté se sloučila s firmou Imoba spadající do holdingu Agrofert. První vyšetřování možného podvodu začalo na přelomu roků 2015 a 2016.

Dodejme, že sám Babiš nejprve tvrdil, že neví, komu farma patřila, aby vzápětí veřejně za majitele v rozhodné době označil své rodinné příslušníky.

V roce 2006 započaly práce na projektu – komplexní rekonstrukce celého areálu včetně zázemí pro nadstandardní ubytování, pořádání firemních akcí i trávení volného času. O čtyři roky později byla rekonstrukce úspěšně dokončena. Farma čerpala dotaci 50 milionů korun, výbor regionální rady ROP Střední Čechy schválil dotaci 20. srpna 2008.

Koncem listopadu 2015 do rukou vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové přišlo anonymní trestní oznámení na farmu Čapí hnízdo. Jeho pisatel se domnívá, že při budování centra byl spáchán dotační podvod. Žalobci dospěli k tomu, že trestní oznámení může mít reálné základy, a postoupili ho těsně před Vánoci policii. V březnu 2016 Evropský úřad proti podvodům OLAF zahájil oficiální vyšetřování okolností, za nichž bylo 50 dotačních milionů na výstavbu Čapího hnízda uděleno.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zavádějící

Tak samozřejmě to vyšetřování probíhá, bylo obviněných jedenáct osob, teď už vlastně čtyři byli zproštěni. Pan státní zástupce řekl policii, aby předložila důkazy.

Od října 2017 bylo obviněno v souvislosti s padesátimilionovou dotací na farmu Čapí hnízdo 11 lidí včetně předsedy ANO Andreje Babiše a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka. V květnu 2018 zrušil státní zástupce trestní stíhání v této kauze u čtyř osob, přičemž jednou z těchto osob byl místopředseda Faltýnek.

Podle zjištění deníku Právo státní zástupce Jaroslav Šaroch v textu usnesení o zamítnutí stížnosti Andreje Babiše a dalších obviněných osob proti jejich trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo zmiňuje, že doposud získané důkazy policií nejsou dostačující. Žalobce ovšem policii neřekl, aby předložila důkazy. V usnesení dotyčného kriminalistu vybízí k doplnění stávajících důkazů a zmiňuje, aby byly vyřešeny zásadní rozpory v posudcích na ekonomiku. Jeden posudek byl vypracován pro policii, druhý pro obhajobu, jejich závěry se rozcházejí.

„Šaroch fakticky nařídil kriminalistům, aby si vyžádali od jimi přizvaného znalce doplnění jeho posudku, a naopak aby se podrobně vyjádřil k oponentní expertíze předložené obhajobou.“

Státní zástupce Šaroch v dokumentu uvedl, že by měl policejní orgán napadnutému usnesení opatřit další důkazní materiál, kterým by svá tvrzení ve věci trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo dostatečně podpořil. Připouští, že v opačném případě by se mohlo stát, že dojde k zastavení trestního stíhání i u dalších osob. Je podstatné zmínit, že žalobce zároveň po policii nepožaduje, aby předložila nějaké důkazy, neboť by policie žádné důkazy dosud neměla, jak ve výroku naznačuje Andrej Babiš.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Neověřitelné

No, korupční skandál, kde bývalý šéf OLAF Giovanni Kessler vyšetřoval maltského komisaře a média psaly, že to bylo na objednávku bývalého předsedu Evropské komise Barrosa, jo. Takže zpráva OLAF nepřinesla žádné přesvědčivé důkazy o přímé účasti pana Dalliho, takže se to nepotvrdilo. (...) Ne, ne, ne. No tak jak to, že ne, tak když to bylo na objednávku předsedu komise, kterému nevyhovoval ten maltský komisař.

Je pravdou, že Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v roce 2012 vyšetřoval možnou úplatkářskou aféru a že téhož roku odešel ze své pozice komisař John Dalli, v jehož jurisdikci se vše mělo odehrávat. Malá část medií pak vzala za svou konspirační linku ohledně možné objednávky vyšetřování ze strany předsedy Komise Barrosa. Následujícího roku unikla část zprávy OLAF, která nezmiňovala přímou účast komisaře Dalliho v dané aféře (Dalligate).

V roce 2012 OLAF začal vyšetřovat podezřelý lobbing tabákového průmyslu v kruzích kolem komisaře pro zdraví a bezpečnost Johna Dalliho. Komisař Dalli ve stejném roce nečekaně opustil své místo. Následujícího roku 2013 do tisku uniklačástečná zpráva o průběhu vyšetřování OLAF, ve které bylo zmíněno, že i přes velké množství nepřímých důkazů se nepodařilo prokázat zapojení Dalliho do vyšetřované kauzy tabákového lobbingu. Vzhledem k tomu, že celá zpráva oficiálně zveřejněna nebyla, oficiální místa nebyla schopna vysvětlit důvod odchodu komisaře i slabá místa ve vyšetřování OLAF a sám Dalli naznačoval, že byl ze svého místa donucen odejít pod nátlakem, byla zavdána příčina k podezřením směrem k nezávislosti OLAFu a předsedy Komise.

Samotný OLAF, ale především jeho šéf Giovanni Kessler, se v následujících letech stali terčem kritiky s přihlédnutím k průběhu vyšetřování tzv. Dalligate. Vzhledem k probíhajícímu vyšetřování ze strany belgické justice ohledně odchodu komisaře Dalliho došlo dokonce k tomu, že Evropská komise vzala řediteli OLAFu imunitu, aby mohl vypovídat před belgickými vyšetřovateli.

Částečné rozuzlení případu přineslo až rozhodnutí Evropského soudního dvora z dubna roku 2016. Ten řešil legitimitu a způsob odchodu komisaře Dalliho. V průběhu šetření soud mohl nahlédnout do plné zprávy OLAFu, ze které vyplynulo, že se komisař účastnil schůzek s tabákovou lobby, což ho mohlo dle OLAFu postavit do nebezpečné pozice a ohrozit reputaci Komise. Zároveň soud potvrdil, že předseda komise Barroso nezneužil svoji pozici a netlačil komisaře k odchodu.

Rozhodnutí soudu nahrává spíše tomu, že Babišův výrok není fakticky přesný, nicméně vzhledem k absenci primárního zdroje (tedy zprávy OLAFu) je toto prohlášení hodnoceno jako neověřitelné. Dodejme ovšem, že část, kdy obviňuje Barrosa z objednávky této věci, Evropský soudní dvůr vyvrátil.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Neověřitelné

My jsme první v Evropě, 22 % anonymů pochází z České republiky.

Výrok se týká podnětů, které přichází úřadu známému jako OLAF na podezřelé hospodaření s prostředky EU. Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože OLAF nezveřejňuje žádné statistiky, z nichž by se dalo zjistit, kolik podnětů je anonymních.

V každoroční zprávě o své činnosti OLAF uvádí pouze statistiku, která vyjadřuje, kolik podnětů dorazilo z každého členského státu EU, a dělí je na podněty od veřejných institucí a od soukromých zdrojů.

Statistika podnětů pro rok 2015 (str. 25):

Statistika podnětů pro rok 2016 (str. 51):

Zmiňuje-li Andrej Babiš anonymní podněty, může mluvit jen o těch ze soukromých zdrojů. Ty lze skutečně provést i anonymně, jak uvádí OLAF na svých webových stránkách.

Z uvedených dat však plyne, že v roce 2015 tvořily soukromé podněty z České republiky 3,2 % všech soukromých podnětů ze všech zemí EU. V roce 2016 to bylo 6,3 %. Ponecháváme již na hodnocení čtenářů, zda je možné při takto malých podílech, aby 22 % všech anonymních podnětů pocházelo z České republiky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Neověřitelné

OLAF říká, že Volkswagen žádal u Evropské investiční banky o úvěr 400 milionů euro. A víte, co mu vyčítá OLAF? Že nenapsal do žádosti o úvěr, že podváděli s emisemi.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože OLAF sice vyšetřoval společnost Volkswagen kvůli úvěru 400 milionů euro od Evropské investiční banky, zpráva o tomto vyšetřování však není veřejná. Nelze tedy ověřit, co OLAF Volkswagenu skutečně vyčítá.

K dispozici máme vyjádření šéfa Evropské investiční banky (EIB) Wernera Hoyera: „Jsme velmi zklamáni tím, co tvrdí vyšetřování OLAFu. Konkrétně že EIB byla uváděna v omyl společností Volkswagen ohledně zařízení umožňující podvody s emisemi. Stále nemůžeme vyloučit, že jedna z našich půjčekVolkswagen Antrieb RDI ' ve výši 400 milionů euro byla spojena s technologiemi pro regulaci emisí, které byly vyvinuty v době, kdy byl navržen a používán software umožňující podvody s emisemi.“

O zmíněné aféře jednal i Evropský parlament a poslanci svým usnesením vyzvali EIB ke zveřejnění zprávy OLAFu. EIB však tuto výzvu odmítla, a zpráva tak zůstává stále neveřejná.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Nepravda

Daniel TAKÁČ: Proč české ministerstvo financí to z toho evropského financování tedy vyjmulo, tenhle projekt?

Andrej BABIŠ: Nic nevyjmulo.

Daniel TAKÁČ: Vyjmulo se to z evropských peněz. Bude se to platit z národních financí.

Andrej BABIŠ: Brusel zaplatil, protože to se platí v balíku...

Premiér v demisi Andrej Babiš se dopouští nepravdivého výroku, neboť Evropská unie sice celkový balík peněz na dotace v rozpočtovém období 2007–2013 skutečně zaplatila, ale projekt farmy Čapí hnízdo byl ministerstvem financí v lednu z dotace vyjmut. Zaplatil ho tedy stát z veřejných peněz a v současné době Česko vyzývá společnost Imoba z holdingu Agrofertu, aby dotaci 50 milionů vrátila.

Evropská komise vyzvala v prosinci roku 2017 Českou republiku, aby vyjmula z evropského financování projekt farmy Čapí hnízdo. Učinila tak kvůli probíhajícímu vyšetřování pod vedením Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Policie ČR. Stejně tak požádala o vyjmutí dalších čtyř desítek programů (.pdf), ve kterých probíhají například správní či daňová řízení.

Na konci ledna místopředsedkyně hnutí ANO Jaroslava Pokorná Jermanová oznámila, že ministerstvo financí vyhovělo žádosti Komise a vyňalo Čapí hnízdo z evropských dotací. Celých padesát milionů korun pro farmu tak zaplatila Česká republika ze svých veřejných prostředků, ačkoliv měl stát původně hradit pouze 7,5 milionu.

O peníze z EU však Česko reálně nepřišlo, neboť v dotačním programu ROP Střední Čechy, do něž bylo Čapí hnízdo zařazeno, figurovalo více projektů, na které evropské peníze nestačily, a k těmto se tak dotace nakonec dostane.

Na počátku května zaslal ROP Střední Čechy výzvu na dobrovolné vrácení dotace 50 milionů společnosti Imoba, která figuruje v holdingu Agrofertu a která se stala nástupcem původního příjemce dotace. Původní třicetidenní lhůtu na vydání 50 milionů posunul ROP Střední Čechy až na konec června 2018.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Pravda

A pokud vím, šéf Ligy byl na Sicílii a říká, že třeba vlastně 600 tisíc migrantů vrátí do Afriky nebo odkaď přišli.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože šéf italské vládní strany Liga Severu Matteo Salvini podnikl návštěvu Sicílie dne 3. června 2018. Zde se vyjádřil v tom smyslu, že bude chtít splnit své sliby ohledně deportace ilegálních migrantů zpět do Afriky.

Současný šéf italské strany Liga Severu a zároveň italský ministr vnitra Matteo Salvini se v neděli 3. června 2018 účastnil návštěvy Sicílie. Podíval se zde i do imigračního střediska u přístavu Pozzallo, kde prohlásil:

„Enough of Sicily being the refugee camp of Europe. I will not stand by and do nothing while there are landings after landings. We need deportation centres.

Na této návštěvě připomenul, že bude chtít uskutečnit svůj předvolební slib, kterým byla deportace více jak 500 tisíc nelegálních imigrantů zpět do Afriky.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Neověřitelné

... teďka je velký problém v Tunisku, ano, tam dokonce odvolali ministra vnitra s tím, že se utopilo, bohužel, 50 lidí

Výrok je hodnocen jako neověřitelný. Došlo sice k tomu, že tuniský premiér zbavil svého ministra vnitra výkonu funkce několik dní po avizované nehodě, ale nikdo oficiálně neuvedl žádný důvod. Odůvodnění, že byl odvolán kvůli nehodě lodí s migranty, jsou v současnosti jen oficiálně nikým nepotvrzené dohady.

Dne 3. června 2018 v brzkých ranních hodinách došlo k potopení přetížené rybářské lodi přepravující 180 migrantů na trase z Tuniska do Itálie. Dle informací Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM) byla většina migrantů tuniského původu a dle zprávy z 5. června 2018 bylo potvrzeno již 60 mrtvých.

Dle aktuálních informací agentury Reuters z 6. června 2018 narostl počet potvrzených obětí na 68. V této zprávě se zmiňují i o tom, že dle anonymního zdroje by tato námořní katastrofa mohla být důvodem odvolání tuniského ministra vnitra z funkce.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Nepravda

Funguje jedině to, že jsme teda dali Turecku tři miliardy euro, který zastavily tu balkánskou cestu.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý vzhledem ke skutečnosti, že v současné době došlo ke snížení počtu migrantů na všech hlavních trasách do Evropy (přes Řecko a Itálii). Dá se tedy říci, že alespoň částečně jsou snahy EU a členských států úspěšné. Z pozice Řecka je opravdu podstatné fungování dohody o migraci mezi Tureckem a EU, přesto dochází na základě snah států EU k omezení migrace i jinde.

Dne 18. března 2018 došlo ke vzájemné dohodě mezi EU a Tureckem týkající se zastavení nelegální migrace z Turecka do EU. Mezi významné body je možné zařadit dohodu na procesu vracení nelegálních migrantů zpět do Turecka a přijímání legálních syrských imigrantů z Turecka (bod 1 a 2). V rámci této dohody byla přislíbena suma 3 miliard euro v letech 2016–2017 a následována stejnou sumou do konce roku 2018. Finance procházejí skrze organizaci zřízenou EU - Zařízení pro uprchlíky v Turecku. Množství nelegálních migrantů do Řecka z Turecka se dle EU snížilo o 97 % v roce 2017.

Příkladu dohody Turecka a EU se pokusila využít za podpory EU i Itálie, která v únoru 2017 podepsala s představiteli Libye Memorandum o porozumění, jehož hlavním cílem mělo být zastavení migračních cest přes Libyi z ní. Následující lokální dohody vedly opravdu ke snížení množství migrantů směřujících do Itálie. Oproti dohodě s Tureckem je tato dohoda kritizována nejen OSN, ale i dalšími aktéry, a to především za svůj laxní postoj k lidským právům, nejasnostem ohledně financování a také obviněním ze spolupráce s kriminálními živly.

Jak dokazují grafy (. pdf, str. 6) Mezinárodní organizace pro uprchlíky (IOM), je zde patrný trend snižování počtu migrantů do EU v období po březnu 2016. Markantní je především pro Řecko a od října 2017 i pro Itálii.

Vzhledem ke skutečnosti, že problematika migrace do EU je vysoce komplikovaný a dlouhodobý proces, nedokážeme zcela předvídat, jak úspěšné současné snahy budou z dlouhodobého hlediska. Stejně tak je potřeba připomenout, že mnohé migrační politiky členských států EU jsou často kritizovány jak ze strany OSN, tak neziskových organizací s ohledem na problematiku základních lidských práv.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Neověřitelné

Daniel TAKÁČ: Je vhodné, aby premiér v den svého jmenování oznámil, že bude u Evropského soudu pro lidská práva žalovat nejbližšího partnera České republiky, Slovensko, kvůli kauze StB?

Andrej BABIŠ: No, já jsem to, já jsem to Petrovi Pellegrinimu sdělil, když jsme byli v tom Brně společně tehdá.

Andrej Babiš po schůzce s prezidentem Zemanem 6. června 2018 sdělil médiím, že podá žalobu na Slovensko k Evropskému soudu pro lidská práva, a to v souvislosti s údajnou spoluprací Andreje Babiše se Státní bezpečností.

Na základě veřejně dostupných zdrojů nebylo možné toto tvrzení potvrdit, či vyvrátit.

Peter Pellegrini a Andrej Babiš se společně setkali při příležitosti zahájení festivalu Re:publika 26. května 2018 v Brně. Během dne se zúčastnili několika veřejných diskuzí, například debaty České televize nebo debaty s veřejností v rámci občanských konzultací o EU.

Avšak ze záznamů dostupných z těchto a jiných veřejných setkání není možné tvrzení hodnotit jinak než jako neověřitelné.

Pro úplnost také dodáváme, že Andrej Babiš 13. února 2018 sdělil webu Novinky.cz: „Moji právníci říkají, že budou žalovat ministerstvo vnitra, SISku a možná půjdeme na Evropský dvůr pro lidská práva. Tak neříkejte, že jsem definitivně prohrál. Neprohrál jsem, budu se soudit celý život.“

Andrej Babiš

Andrej Babiš Zavádějící

Daniel TAKÁČ: Ale rozsudek, který říkal, že jste tam neoprávněně, je zrušený.

Andrej BABIŠ: Ne, ne, ne. Já jsem vyhrál ten soud...

Daniel TAKÁČ: Ano.

Andrej BABIŠ: ... a on zrušil to rozhodnutí krajského soudu, ale neřekl, koho máme žalovat.

Daniel TAKÁČ: Ne, to ne. Ano, žaloba byla řekněte, že jsem tam neoprávněně a tahle žaloba několikrát uspěla a ústavní soud ji zamítl.

Andrej Babiš je stále v archivech po komunistické tajné policii veden jako její tajný spolupracovník.

Designovaný premiér sice v soudních sporech u okresního, krajského i Nejvyššího soudu ČR uspěl, nicméně tato pravomocná rozhodnutí byla smetena ze stolu rozsudkem slovenského ústavního soudu. V odůvodnění soud zpochybnil postupy ohledně vyslýchání bývalých příslušníků StB a zejména odmítl, aby byl k žalobě pasivně legitimován Ústav paměti národa (obdoba českého Ústavu pro studium totalitních režimů).

SlovyÚstavního soudu Slovenské republiky:

Povinným, tedy odpovědným subjektem, je vždy původce zásahu, tedy ten, koho řízení způsobilo zásah do práv fyzické osoby. Pod neoprávněným evidováním třeba rozumět činnost příslušných složek a příslušníků Sboru národní bezpečnosti, jejichž činností byl založen svazek žalobce a vytvořené dokumenty, které jsou obsahem tohoto svazku. Je tedy zřejmé, že původcem tohoto zásahu nemohl být Ústav paměti národa, který byl jako veřejnoprávní instituce zřízen přibližně 20 let poté, co byl tento svazek vytvořen, a třináct let poté, co došlo ke zrušení StB.

Andrej Babiš a jeho právníci se v lednu 2018, tedy až po rozsudku ústavního soudu, znovu obrátili se žalobou na ÚPN na krajský soud. Tato žaloba byla zamítnuta, protože soudy nižší instance musí respektovat verdikt soudu ústavního. Babiš se tedy do konce června 2018 obrátí na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Nicméně stále nebylo soudně potvrzeno, že je Andrej Babiš neoprávněně uveden v archivech StB.

Vzhledem ke kontextu hodnotíme výrok jako zavádějící, protože ve výsledku Andrej Babiš soudní pře prohrál.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Nepravda

Ale ne, on nerozhodoval o Babišovi. On rozhodoval (slovenský Ústavní soud, pozn. Demagog.cz) i například o otci Adely Banášové, když už jsme u toho. To je známá moderátorka, všichni ji znají.

Slovenský Ústavní soud v nálezu (.pdf) ze dne 12. října 2017 sp. zn. II. ÚS 285/2017 rozhodoval o ústavní stížnosti podané Ústavem pamäti národa, který vede přepis evidence Státní bezpečnosti na základě zákona č. 553/2002 Z.z., o pamäti národa.

Ústav ve stížnosti namítal, že mu bylo postupem v jednání, a i následným rozhodnutím slovenského nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2017 sp. zn. 2 Cdo 984/2015, stejně tak jako postupem v jednání, a i následným rozhodnutím sp. zn. 5 Co 635/2014 Krajského súdu v Bratislavě ze dne 30. června 2015, zasaženo do jeho základních práv a svobod.

Slovenský Ústavní soud shledal porušení základních práv a svobod Ústavu, a na základě toho zrušil obě zmíněná rozhodnutí Krajského i Nejvyššího soudu a vrátil je Krajskému soudu v Bratislavě k dalšímu jednání.

V těchto zrušených rozhodnutích soudy potvrdily rozsudek soudu prvního stupně, který určoval, že Andrej Babiš je neoprávněně v registračních protokolech bývalé Státní bezpečnosti jako agent. To však po nálezu slovenského Ústavního soudu již neplatí, a tak nelze opomíjet vazbu nálezu na osobu Andreje Babiše.

Ústavem namítaná porušení byla spatřována zejména v nesprávném postupu při dokazování výpovědí (.pdf, str. 55) bývalých příslušníků Státní bezpečnosti a také ohledně otázky pasivní věcné legitimace na straně Ústavu, který podle nálezu(.pdf, str. 73) není odpovědný za neoprávněné zveřejnění v evidenci Státní bezpečnosti nebo vůbec za samotné zveřejnění této evidence.

Ačkoli lze tomuto rozhodnutí slovenského Ústavního soudu přičítat dalekosáhlejší dopady než jen na osobu Andreje Babiše, zejména v části o výpovědi bývalých příslušníků Státní bezpečnosti nebo o pasivní věcné legitimaci ústavu. Nelze však pravdivě tvrdit, že soud o Andreji Babišovi nerozhodoval, neboť z rozhodnutí, která byla předmětem nálezu slovenského Ústavního soudu, jasně vyplývá, že Andrej Babiš byl účastníkem řízení u slovenského jak Nejvyššího soudu, tak i u Krajského soudu. Stejně tak lze dohledat, že byl účastníkem řízení u soudu prvního stupně.

Co se týče otce Adely Banášové, je pravdou, že i on se potýká s tím, že je evidován jako vědomý spolupracovník komunistické Státní bezpečnosti. Jeho kauzou jsme se zabývali ve výroku předsedy vlády již dříve.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Nepravda

Ne, my musíme nejdřív skutečně vytvořit ten důchodový účet, který jsme jednou měli, potom ho pan Klaus zrušil...

Informace, že byl důchodový účet zrušen, se čas od času ve veřejném prostoru diskutuje. Ministerstvo financí 30. ledna 2014 (shodou okolností den po nástupu Babiše do tohoto úřadu) v odpovědi na žádost podle zákona o svobodném přístupu uvedlo následující:

Od počátku padesátých let (kdy zákon č. 102/1951 Sb., o přebudování národního pojištění,učinil příjmy a výdaje nemocenského a důchodového pojištění od 1. ledna 1952 součástístátního rozpočtu) se datuje financování sociálního pojištění (tedy i důchodů) ze zdrojůstátního rozpočtu a po následující období čtyřiceti let na tomto organizačníma finančním uspořádání nebylo v zásadě mnoho měněno. V roce 1993 došlo k tomu,že v souvislosti s daňovou reformou byla zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálnízabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, stanovena odvodová povinnostpojistného (předtím byly všechny odvody zahrnuty v dani z příjmu), nicméně vazba na státnírozpočet se nezměnila.V roce 1993 tedy nedošlo k žádnému zrušení důchodového účtu, protože neexistoval.Důchodový systém funguje v rámci státního rozpočtu na tzv. průběžném principu - pojistné se odvádí do státního rozpočtu a ze státního rozpočtu se hradí výdaje na důchody. Jde o mandatorní výdaj, tedy ten, na který je zákonný nárok a výplata všech důchodů musí být ze státního rozpočtu pokryta i v případě, že vybrané pojistné je nižší než objem prostředků potřebný na výplatu důchodů. Nejde tedy o fondový způsob hospodaření, kdy by příjmy plynuly na jeden účet, z kterého by též byly hrazeny i výdaje, a který by končil saldem, které by v případě „přebytku“ bylo možno použít na jiné účely).“

Andrej Babiš

Andrej Babiš Nepravda

... potom byl druhý pokus, pan Zeman s Grégrem ho chtěli založit, pan Sobotka se Špidlou ho zrušili, těch 134 miliard za prodej Transgasu někde utratili.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože výnosy z privatizace byly rozděleny ještě vládou Miloše Zemana.

Miloš Zeman byl předsedou vlády od roku 1998, kdy ČSSD získala v parlamentních volbách 32 % hlasů. Na pozici premiéra setrval až do roku 2002, kdy jej vystřídal Vladimír Špidla.

V roce 2001 byla dokončena privatizace českého plynárenského monopolu, společnosti Transgas. Firma byla prodána německé společnosti RWE za více než 130 miliard korun. Vlivem posilující české měny se hodnota v průběhu času snížila na 124 mld. Kč. Celkový podíl prodaný RWE činil 97 % Transgasu a dílčích regionálních distributorů, díky kterým získala ČR 4,1 miliard eur, tedy zhruba oněch 130 miliard korun.

Ještě před nástupem Špidlovy vlády došlo k rozdělení peněz z privatizace. O zhruba devět miliard korun přišla Česká republika kvůli sílící měně, dalších deset si ponechala ČNB jakožto zprostředkovatel převodu a zbytek kabinet ČSSD po částech přidělil na výstavbu metra nebo na pražský okruh. Mimo závazek poskytnout dotaci fondům dopravy a bydlení se počítalo s penězi z privatizace na zaplacení stíhacích letounů pro Armádu ČR.

Již za vlády Miloše Zemana a celé ČSSD bylo rozhodnuto o části investic ze zprivatizovaných plynárenských společností. Z dostupných zdrojů nelze určit, zda opravdu byla (byť sebemenší) část peněz z privatizace předem určena na důchodovou reformu, kterou měla dokončit vláda budoucí.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Pravda

... my tady stále jsou kritiky na zahraniční investory, který každý rok odtáhnou 250 miliard dividend, ano.

Jde o opakovaný výrok předsedy vlády i dalších politiků. Data toto tvrzení podporují. V roce 2016 šlo o odliv dividend ve výši cca 290 miliard korun, v loňském roce pak necelých 270 miliard. Na druhou stranu zahraniční investoři v tuzemsku reinvestovali více než 151 mld. Kč, v čemž se odráží jejich důvěra v českou ekonomiku.

Od roku 2011 takto z České republiky odtékaly dividendy ve výši 220-240 miliard korun. Výrok hodnotíme tedy jako pravdivý, a to především s ohledem posledních 2 let, kdy odliv dividend zesílil

Andrej Babiš

Andrej Babiš Pravda

Daniel TAKÁČ: A ještě zkusím článek 5 návrhu programového prohlášení. Ten mluví o vyrovnaném státním rozpočtu.

Andrej BABIŠ: Ano, to je...

Daniel TAKÁČ: Ale je to návrh programového prohlášení.

Andrej BABIŠ: Jasně, ale neříkáte to B, že říkáme když bude deficit, tak v tom případě musí být investice vyšší než deficit, a to je případ příštího roku.

Andrej Babiš má pravdu s popisem programového prohlášení a byť stále není (ani vládou) schválen rozpočet na příští rok, jeho parametry se vejdou do Babišem zmíněného závazku.

Programové prohlášení vlády (resp. jeho návrh) uvádí jak zmínku o vyrovnaném rozpočtu, tak i podmínku, o které mluví Babiš v případě deficitu. Konkrétně v části 5 programového prohlášení se píše:

„Chceme začít s reformou státu. To znamená vyrovnaný státní rozpočet a nový zákon o příjmových daních.“

V prohlášení je pak dále napsána tato podmínka: „Ctíme pravidlo, že případný deficit musí být nižší než výše investic z národních zdrojů.

Co se týče rozpočtu na příští rok, na který se Babiš odvolává, ten je ve fázi příprav. Ministerstvo financí aktuálně pracuje se schodkovým hospodařením ve výši 50 miliard korun a s tím, že kapitálové výdaje (bez zapojení evropských peněz) by měly dosáhnout 78,7 miliard.

Tím se tedy zdá, že je podmínka naplněna, nicméně jde o návrh, který prozatím neschválila ani vláda, natožpak Poslanecká sněmovna, jež musí daný zákon podpořit. Je tedy otázkou, v jaké výsledné podobě vláda rozpočet schválí, což nelze zcela jistě predikovat. Dodejme, že Babiš se v tomto rozhovoru pro ČT zavázal, že deficit je již konečný a nebude se dále navyšovat.

Andrej Babiš

Andrej Babiš Pravda

My navyšujeme ty důchody a to nás bude stát 37,8 miliardy. Navyšujeme platy učitelům. Děláme tu reformu. To je 23,5. Ano, do sportu, jak jsme slíbili, navyšujeme, to kofinancování bude 10,4 (miliard korun, pozn. Demagog.cz).

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť zmíněná čísla vychází z připravovaného státního rozpočtu na rok 2019.

Ministerstvo financí předložilo vládě materiál Příprava státního rozpočtu České republiky na rok 2019, který obsahuje předběžný návrh příjmů a výdajů a vytváří prostor pro realizaci klíčových vládních priorit.

Na výdajové straně dochází k podstatnému zvýšení výdajů na důchody (+37,8 mld. Kč), výdajů na školství (+25,7 mld. Kč), prioritou je zvýšení objemu prostředků na platy učitelů a zajištění postupného náběhu reformy regionálního školství, navýšení se dočkají i vysoké školy. Výdaje na podporu sportu mají činit 8,4 mld. Kč (při započtení kofinancování činí výdaje na sport celkem cca 10,8 mld. Kč).

Stejná čísla používá ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Tedy 38 miliard na důchody, 10,8 miliardy na kofinancování sportu.