Demagog.cz

Prezident Zeman a jeho dlouho očekávaná reakce

Miloš Zeman se po více než týdenním vyčkávání veřejně vyjádřil k zjištěním o výbuších ve Vrběticích a dle svých slov se "vyfutroval informacemi". Takovou přípravu my máme rádi, a proto jsme se v naší analýze podívali na jeho následný rozhovor pro CNN Prima NEWS, kde se kromě údajných vyšetřovacích verzí výbuchů vyjádřil i k pravomocím prezidenta republiky.

Ověřili jsme
Partie Terezie Tománkové ze dne 25. dubna 2021 (moderátor Terezie Tománková, záznam)

3 z celkově 13 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

(...) zprávu BIS, která říká, že ti dva agenti nebyli, respektive že nejsou důkazy, že by byli, ani svědectví, ve vrbětickém areálu.

Zpráva BIS o zapojení agentů ruských tajných služeb GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích je neveřejná. Dle předsedy vlády Andreje Babiše, policie a ředitele NCOZ je důvodné podezření o zapojení nejméně dvou ruských agentů do výbuchu.

skrýt celé odůvodnění

Bezpečnostní informační služba (BISpředkládá vládě a prezidentovi republiky zprávy, v nichž je informuje o svých zjištěních. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, pak „zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně“.

Přístup k utajovaným informacím má dle § 58 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: „prezident republiky, poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, soudci a prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu“.

Předseda vlády Andrej Babiš 17. dubna 2021 informoval o zapojení příslušníků ruské tajné služby do výbuchu muničních skladů v areálu obce Vrbětice v roce 2014.

Na tiskové konferenci 17. dubna Andrej Babiš a ministr vnitra a tehdejší ministr zahraničních věcí Jan Hamáček oznámili, že za explozí muničního skladu stojí ruští agenti. Premiér Babiš uvedl: „Na základě jednoznačných důkazů, získaných vyšetřováním našich bezpečnostních složek, musím konstatovat, že existuje důvodné podezření o zapojení důstojníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU, jednotky 29155, do výbuchu muničních skladů v areálu Vrbětice v roce 2014.“

Podle zpravodajského webu Aktuálně.cz nicméně policie nemá důkaz, že by byli ruští agenti „ve Vrběticích opravdu přítomni, považuje to ale za vysoce pravděpodobné“. Také dle informací serveru iROZHLAS a týdeníku Respekt nejsou přímé důkazy o přítomnosti dvou příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU v areálu skladu, bezpečnostní složky však označily za hlavní podezřelé agenty rozvědky GRU Alexandra Miškina a Anatolije Čepigu. Jiří Mazánek, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), tuto informaci potvrdil: „Tyto dvě osoby je možné spojit s událostmi kolem výbuchu ve Vrběticích.“ Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat zveřejnila na svém webu informace ohledně zapojení nejméně šesti agentů ruské rozvědky GRU do výbuchu.

18. dubna Andrej Babiš uvedl, že o dva dny dříve obdržel dokument BIS, který obsahuje důkazy o účasti ruských agentů na výbuchu muničního skladu v roce 2014. Dodal také, že chce, aby byl tento dokument odtajněn, aby se s jeho obsahem mohla seznámit i veřejnost.

Jelikož však tato zpráva BIS o zapojení agentů ruských tajných služeb GRU do výbuchu muničních skladů ve Vrběticích zůstává neveřejná, a tedy ani konkrétní informace o důkazech v ní obsažených nejsou známé, musíme výrok Miloše Zemana hodnotit jako neověřitelný.

Doplňme, že BIS dlouhodobě ve svých veřejných výročních zprávách upozorňuje na aktivitu ruských zpravodajských služeb v České republice. Ve zprávě z roku 2019 (.pdf, str. 3, 8, 9) zmiňuje vysokou aktivitu ruských zpravodajských služeb na našem území. Již ve zprávě za rok 2018 (.pdf, str. 6) BIS zmiňovala přítomnost a činnost ruských zpravodajských služeb.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mimochodem, ten člověk z toho IMEXu, o kterém policie má podezření, že ty dva ruské agenty provezl do vrbětického areálu, no, tak ten odmítl vypovídat na detektoru lži.

Prezident Zeman pravděpodobně čerpá z dosud aktivního policejního vyšetřování. Právní zástupce firmy výrok prezidenta odmítl a vyjádřil připravenost majitele firmy Imex výslech podstoupit. Z oficiálních zdrojů nemůžeme informaci ověřit, jelikož vyšetřování je stále aktivní.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Zeman zmiňuje majitele firmy Imex Group Petra Bernatíka. Podle prezidenta má policie podezření, že se mohl podílet na speciální akci ruských zpravodajců a v areálu vojenských skladů ve Vrběticích je údajně měl provést. 

Podle několika zdrojů (např. dle ČTK) i podle samotného vyjádření firmy Imex Group se její majitel Bernatík opravdu den před výbuchem ve skladu pohyboval. ČT v listopadu 2017 uvedla: „Ministr financí Babiš v televizi poukázal i na to, že v předvečer první exploze do skladu přišel šéf Imexu Petr Bernatík. Firma to potvrdila s tím, že návštěva nebyla ničím mimořádným – majitel přijel zkontrolovat materiál, který se měl vyvážet.“ Pro server iROZHLAS.cz tato slova 25. dubna 2021 zopakoval právník firmy Imex Radek Ondruš: „Tato návštěva skutečně proběhla, majitel tam jel (den před prvním výbuchem v roce 2014, pozn. red.) před důležitým vývozem zkontrolovat, jestli je materiál nachystán k přepravě. Nikoho tam nedoprovázel, vjezd do areálu byl zkontrolován.“

Dle těchto informaci tedy můžeme usuzovat, že k návštěvě skladu ve Vrbětících majitelem firmy Imex opravdu došlo.

Dále podle Ondruše nikdo ze společnosti neodmítl absolvovat výslech na detektoru lži. Také pro server iROZHLAS.cz prohlásil: „Nikdo ze společnosti Imex detektor lži neodmítl, naopak on vyslovil připravenost, pokud nebudou vysloveny otázky, které nesouvisejí s kauzou Vrbětice, a aby se šetření účastnila nezávislá osoba.“ Dle jeho dalších informací se již policie zpět neozvala.

Ondruš také pro ČTK 25. dubna 2021 uvedl, že Bernatík je ochotný podstoupit výslech na detektoru lži za dvou podmínek. Zaprvé, aby se detektorem nezjišťovaly otázky, které nesouvisí s daným tématem, a zadruhé, aby při výslechu byla přítomna nezávislá osoba. Další možností podle advokáta je, že výslech provede BIS, nikoliv policie, v takovém případě by prý na žádných podmínkách netrvali.  

K otázce výslechu na detektoru lži majitele firmy Bernatíka se vyjádřil pouze mluvčí BIS: „My nemáme výkonné pravomoci, nejsme orgán činný v trestním řízení, my jsme prostě služba pouze informační. Nevyšetřujeme, nepředkládáme soudu důkazy a tím pádem ani nemáme žádné právo pracovat s jakýmkoliv svědkem. To je prostě úplně absurdní představa.“ 

Policie ani Nejvyšší státní zastupitelství se k odmítnutí výslechu na detektoru lži nevyjádřily a průběh vyšetřování komentují velmi zřídka.

Z oficiálních zdrojů nemůžeme určit, zda skutečně došlo k odmítnutí výslechu na detektoru lži. Prezident Zeman pravděpodobně čerpá z dosud aktivního a nezveřejněného vyšetřovacího spisu, nelze tedy s jistotou říct, zda se policie pokusila nebo nepokusila zmiňovaný výslech uskutečnit a jakou dostala od Bernatíka odpověď. Protože proti výroku prezidenta Zemana stojí pouze tvrzení právního zástupce firmy Imex, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

BIS porušila pravidla hry (neposkytnutím informací o ruských agentech v Česku, pozn. Demagog.cz), která říkají, že pokud o něco požádá prezident republiky, tak že se mu má vyhovět a že se mu tyto informace mají poskytnout.

Vzhledem k velké obecnosti zákona a absenci rozhodovací praxe není jasné, jestli má prezident právo žádat konkrétní informace o ruských agentech. Proto nedokážeme určit, zda BIS porušila zákon, když mu tyto informace neposkytla.

skrýt celé odůvodnění

Prezident Miloš Zeman požádal na podzim 2020 Bezpečnostní informační službu (BIS) o jména ruských špionů působících v Česku a o informace o operacích, které na našem území provádějí. Tento neobvyklý úkol vyvolal řadu otázek a pochybností, jestli může prezident takové informace požadovat.

BIS pracuje podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách ČR, a podle zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě. 

§ 8 zákona o zpravodajských službách upravuje podávání zpráv zpravodajskými službami a ukládání úkolů zpravodajským službám:

(1) Zpravodajské služby podávají prezidentu republiky a vládě jednou za rok a kdykoliv o to požádají zprávy o své činnosti.

(2) Zpravodajské služby předávají prezidentu republiky, předsedovi vlády a příslušným členům vlády v případech zjištění, která nesnesou odkladu, informace bezprostředně.

(3) Zpravodajské služby předávají státním orgánům a policejním orgánům informace o zjištěních, která náleží do oboru jejich působnosti; to neplatí, jestliže by poskytnutí ohrozilo důležitý zájem sledovaný příslušnou zpravodajskou službou.

(4) Vláda a prezident republiky ukládají zpravodajským službám úkoly v mezích působnosti těchto služeb. Prezident republiky ukládá zpravodajským službám úkoly s vědomím vlády.

V důvodové zprávě se k § 8 uvádí: „Podávání zpráv ze strany zpravodajských služeb je doplněno oprávněním vlády a prezidenta republiky ukládat zpravodajským službám konkrétní úkoly v případech, kdy je pro jejich rozhodování nezbytná znalost informací, které mohou získat pouze cestou zpravodajských služeb. Úkoly musí vždy odpovídat zákonem stanovené působnosti, služby nemohou být úkolovány k jinému cíli a obsahu.“

Případné vyhovění žádosti prezidenta Zemana závisí na dvou právních otázkách: zda má prezident právo požadovat po BIS takto detailní informaci a zda má BIS povinnost žádosti prezidenta vyhovět. 

Z důvodové zprávy vyplývá, že prezident může na základě odst. 4 § 8 dávat BIS úkoly a požadovat informace, které jsou nezbytné pro jeho rozhodování. Zda je pro výkon funkce prezidenta nezbytné znát jména ruských špiónů, nedokážeme posoudit. Vnitřní bezpečnost státu, pro niž BIS zabezpečuje informace, nicméně prezident nemá na starost.

Dále není zcela jasné, zda se na poskytnutí informací na základě úkolu prezidenta republiky vztahuje odst. 3 § 8, a jestli tedy BIS může poskytnutí informace odmítnout na základě ochrany důležitého zájmu sledovaného zpravodajskou službou. Zákon ani důvodová zpráva výslovně neuvádějí, zda se odst. 3 vztahuje i na úkoly uložené prezidentem republiky. Podle právníka Michala Mazla, který pracoval řadu let na ministerstvu vnitra a zabýval se bezpečnostním právem, i ostatních expertů oslovených Deníkem N se však toto ustanovení týká i prezidenta republiky.

Případem se zabývala také parlamentní komise pro kontrolu BIS. Z pozvánky na její zasedání vyplývá, že ředitel BIS Koudelka chtěl k úkolu vyjádření komise. Komise přijala usnesení (.pdf), ve kterém ovšem pouze konstatovala, že se s požadavky seznámila a apeluje na BIS, aby při informování ústavních činitelů postupovala v intencích zákona. Člen Komise Pavel Bělobrádek ostatně k žádosti prezidenta Zemana uvedl: „Zda to bylo v souladu se zákonem, není na posouzení stálé komise.“

Vzhledem k velké obecnosti zákona a absenci jakéhokoliv rozhodnutí tohoto sporu nejsme schopni určit, zda má prezident právo tyto informace požadovat, a jestli tedy BIS porušila zákon, když mu tyto informace neposkytla. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.