Prezidentský duel Seznamu

Publikováno 26. listopadu 2017

Seznam zprávy po velké prezidentské debatě pořádá rovněž i další diskuze, které podrobujeme našemu ověřování. V prvním duelu se zde potkali pánové Hannig a Hynek. Bavili se především o vedení svých kampaní a o nejdůležitějších tématech voleb dle jejich mínění.

Seznam Zprávy (záznam)
Moderátor: Martina Spěváčková

Výroky

Petr Hannig
důležitý výrok

Petr Hannig: „Já nevím, jak pan doktor Hynek, ale já jsem si myslím jediný, který nechce zásadně přijímat euro. “

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Jak plyne z rozhovoru prezidentských kandidátů, jsou jak Hannig, tak i Hynek proti přijetí společné evropské měny. Nicméně proti přijetí eura se vyslovil i Mirek Topolánek na svých oficiálních stránkách, kde mimo jiné uvedl, že:

Jsme zváni ke stolu, kde je všechno snězeno, vypito a shání se někdo, kdo to zaplatí a umyje nádobí. Mé dlouhodobé přesvědčení je tedy euro ne!"


Stejně tak Topolánek odmítl přijetí eura v debatě, kterou pořádal Deník. Na otázku, zda by měla Česká republika ke společné měně přistupovat v období budoucího prezidentského mandátu, odpověděl „ne“.

Agentura ČTK položila prezidentským kandidátům otázku, zda jsou pro zavedení eura do roku 2023. Zeman a Topolánek na otázku neodpověděli. Hannig i Hynek odpověděli negativně. 


Hannig například řekl: „Ne. Jsem zásadně proti euru, jehož přijetí znehodnotí důchody a úspory občanů ČR. Euro je dobré pro ty nejbohatší podnikatele –miliardáře, neboť jim šetří bankovní poplatky jim šetří bankovní poplatky. Chci být prezidentem dolních deseti milionů a horních tisíců."


Obdobně se vyjádřil i Hynek: „Euro je mrtvý projekt a nikdy ho prosazovat nebudu."

Ostatní prezidentští kandidáti mají k zavedení eura zdrženlivý přístup.  Zavedení eura označují jako odpovědnost vlády Horáček, Fischer a Kulhánek.


Horáček například uvedl: 


Zavedení eura k určitému datu je věcí vlády. Jako prezident bych se snažil o hlubší obecné pochopení potencionálních přínosů a rizik. Proto jsem slíbil, že bych na Hradě uspořádal konferenci za účasti našich slovenských přátel v čele s prezidentem a premiérem SR. Právě oni by nám ve vnímání celé složité záležitosti velmi pomohli. Rozhodnutí totiž není záležitostí odbornou, ale spíše politickou a nepochybně citovou.


Fischer odpověděl: 


Není na prezidentovi, aby stanovoval parametry přijetí eura, to je odpovědností vlády. Chápu však, že zavedení nové měny může u celé řady občanů vyvolat obavy. I proto je úkolem prezidenta nastolit občanský dialog o přijetí eura a do celého procesu vstoupit jako prostředník."


Kulhánek řekl: 


Impuls k zavedení společné evropské měny dává vláda, nikoliv prezident. Proti zavedení eura nejsem vyhrocený, ale časový rámec dnes neví nikdo, ani odborníci z bankovního sektoru se na datu nedokážou shodnout."

Spíše pro zavedení se vyslovili Drahoš s Hilšerem. Drahoš uvedl: 


Prezident není ten, kdo má prosazovat zavedení eura za každou cenu. Já se chci zasadit o zahájení opravdu seriózní diskuze. Položit na stůl podstatné argumenty pro a proti. Osobně si myslím, že těch ‚pro‘ je více. Jsou pro občany podstatnější, míří více do budoucnosti. Například právě z důvodu, abychom patřili mezi ty, kdo sedí v EU u rozhodovacího stolu a nekrčí se v předsíni. Ale určitě bych euro netlačil proti vůli většiny odborníků i občanů."


Hilšer odpověděl: 


Úkolem prezidenta není prosazovat euro. To je v kompetenci vlády a parlamentní politické reprezentace. Ukáže-li se, že koruna zůstane maličkou zranitelnou měnou v moři eura, naše ekonomika bude tratit odchodem investorů, platy obyvatel se nebudou zvyšovat a životní úroveň bude stagnovat, nebudu proti zavedení eura vystupovat."


Naproti tomu kladný postoj k přijetí eura dlouhodobě zastává současný prezident Zeman. Například na Žofínském fóru přirovnal Zeman přechod z koruny na euro k přechodu z Réaumurovy stupnice na Celsiovu a Fahrenheitovu stupnici. Prohlásil, že:


„Nezmění se teplota, změní se pouze měřítko, ve kterém ty ekonomické jevy budete zobrazovat, to je všechno. Ale lidi se naprosto iracionálně bojí eura.“


Zeman nicméně ve svých veřejných prohlášeních uvedl, že by Česká republika neměla přistupovat ke společné měně dříve, než od ní upustí Řecko.
Petr Hannig
důležitý výrok

Petr Hannig: „Já vím, že do Bruselu jezdil pan premiér Sobotka i pan premiér Orbán a domluvili tam, aby Evropská finanční agentura přišla do Prahy z Londýna a Léková agentura do Bratislavy. A celé to jednání, které vedli rok nebo bůhvíjak dlouho, úplně padlo vniveč, protože ti zaměstnanci nechtěli na východ.“

Nepravda

zobrazit odůvodnění
Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť situace kolem zmíněných agentur nebyla postavena tak, že by byl vyjednán jejich přesun do Prahy resp. Bratislavy a na popud jejich zaměstnanců by k této věci nakonec nedošlo.


Přesunutí Evropského bankovního úřadu a Evropské lékové agentury se opravdu neuskutečnilo. Není však pravdou, že by český premiér Sobotka a maďarský Orbán vyjednali přesun těchto agentur do Prahy a Bratislavy. 


O přesunutí agentur se samozřejmě jednalo a každý stát se snažil vyjednat podporu pro své město. O postupu o přidělení agentur rozhodla Evropská rada, která 22. června 2017 zveřejnila pravidla pro kandidaturu měst. Již 5. června česká vláda delegovala zmocněnce pro kandidaturu Karla Dobeše, samotnou kandidaturu Prahy schválila až vláda 24. července 2017.


O novém sídle agentur rozhodovali ministři států Evropské unie 20. listopadu  2017. Společně s Prahou se o sídlo Evropského bankovního úřadu ucházel i německý Frankfurt nad Mohanem, Vídeň, Dublin, Paříž, Varšava, Brusel a Lucemburk, přičemž Praha patřila podle sázkařů spíše k outsiderům. Praha od ministrů států EU nedostala potřebný počet hlasů a byla vyřazena už v prvním kole. Ministři států rozhodli, že se agentura přesune do Paříže, Evropskou agenturu pro léčiva ministři přesunuli do Amsterdamu


O přesunutí rozhodli ministři států EU. Je pochopitelně možné, že zaměstnanci agentur mohli vyvíjet tlak na dané rozhodnutí, to je ovšem neměřitelná veličina a veřejně není dostupná informace, že by mělo být toto rozhodujícím faktorem. Je tedy otázka, z jakého zdroje Hannig vychází.
Petr Hannig

Petr Hannig: „Na kampaň nemám žádné peníze, na účtu mám 3 200 korun.“

Petr Hannig

Petr Hannig: „Např. v Davosu bylo teď ekonomické fórum a tam se zjistilo, že třeba Slovensko, které bylo na 46. místě, se propadlo na 59., Slovinsko, které bylo 33., se propadlo na 48. a Česká republika, která byla zároveň se Slovinskem na 33. místě, postoupila s korunou na 31. místo.“

Petr Hannig

Petr Hannig: „Pokud se jedná o Mirka Topolánka (...) abychom měli suverenitu v rozhodování v Evropské unii. Tím (Lisabonskou smlouvou) jsme tu suverenitu ztratili. Do té doby bylo právo veta, nyní musíme mít jakousi kvalifikovanou většinu, což je určitý počet obyvatel států ze sedmi států a na to my z bývalého východního bloku prostě nedosáhneme.“

Petr Hannig

Petr Hannig: „Mě do všech besed nepozvali (myšleno prezidentských debat, pozn. Demagog.cz). I sem k vám. A bylo řečeno, pozvání pouze odmítl prezident Zeman.“

Jiří  Hynek

Jiří Hynek: „I já, když jsem se ucházel o pozici prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, tak jsem byl vystaven tomu, že jsem si to musel vybojovat. A to jsme ještě tenkrát měli veřejné hlasování.“