Prezidentský speciál - Táňa Fischerová
Ověřili jsme
Výrok o pilnosti Fischerové v pozici poslankyně v letech 2002-2006 nelze objektivně ověřit. Není jasné, zda se pilnost poslance ukazuje na účasti na hlasováních, vystoupeních ve sněmovně, či na počtu předkládaných návrhů zákonů a pozměňovacích návrzích. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Čl. 41 odst. 2 Ústavy ČR vyjmenovává, kdo může předkládat návrhy zákona, prezident uveden není.
Čl. 64 odst. 1 pak zní: "Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá."
Fischerová tedy prezidentovy pravomoci popisuje pravdivě.
Táňa Fischerová se dle informací z volebního webu ČSÚ při kandidatuře do Senátu za Stranu zelených na Praze 2 skutečně dostala do druhého kola, když v prvním kole získala 18,97% hlasů a skončila tak druhá za Danielou Filipiovou (59,55% hlasů). Ve druhém kole získala Táňa Fischerová 40,97% hlasů a do Senátu tedy zvolena nebyla. Celkem se o tento mandát ucházelo 12 kandidátu. Výrok tedy s malou výhradou hodnotíme jako pravdivý.
V Německu opravdu fungují regionální, tzv. zemské banky. Není ale tak jednoznačné, že fungují "velmi dobře", jak uvádí Fischerová.
Zejména s nástupem finanční krize se zemské banky dostaly do značných potíží. Příkladem může být saská (ČT), odprodaná v r. 2008, bavorská a bádensko-württemberská, které potřebovaly značnou finanční pomoc vlády (NY Times, angl.) či banka WestLB, která po trvajících problémech v červnu 2012 fakticky ukončila svou činnost jako zemská banka Severního Porýní - Vestfálska (dle Patria online). Systém regionálních bank v Německu tedy není zcela stabilní, navíc již nyní je velká část zemských bank do velké míry vlastněna úspěšnějšími bankami jiných regionů (blíže zde, něm.) a není jisté, zda je lze stále považovat za regionální.
Miloš Zeman tento výrok pronesl v rámci Diskuze (čas 1:07:44) prezidentských kandidátů v Národním muzeu 7.12.2012. Označujeme jej tedy za pravdivý.