Demagog.cz

Projev prezidenta

Při příležitosti inaugurace Miloše Zemana a jeho vstupu do 2. prezidentského období přednesla hlava státu velmi sledovaný projev. V něm se pokusil bilancovat své dosavadní působení v prezidentské roli, identifikovat některé negativní prvky v české společnosti a také letmo nastínil své představy do budoucna. Projev Miloše Zemana jsme prošli a ověřili jeho faktická prohlášení.

Ověřili jsme
Inaugurace Miloše Zemana ze dne 8. března 2018 (moderátor Jiné, záznam)

20 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

V první části svého funkčního období jsem takto jmenoval předsedu Ústavního soudu a doplnil Ústavní soud na 15 osob. V druhé části jsem jmenoval guvernéra České národní banky a doplnil bankovní radu na sedm osob.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval jak předsedu Ústavního soudu, tak guvernéra ČNB. Rovněž doplnil Ústavní soud na odpovídající počet 15 osob a bankovní radu ČNB na sedm osob.

V srpnu 2013 skončil Pavlu Rychetskému jeho desetiletý mandát coby předsedy Ústavního soudu. Miloš Zeman ho ovšem navrhl na další funkční období a v červnu 2013 byla jeho nominace schválena v Senátu. Dne 7. srpna 2013 byl poté Rychetský znovu jmenován ústavním soudcem.

Prezident Zeman dále skutečně doplnil soudce Ústavního soudu na 15 osob, jelikož každý ze soudců byl jmenován prezidentem Zemanem během jeho funkčního období.

Od července 2016 byl Milošem Zemanem jmenován do funkce guvernéra ČNB Jiří Rusnok, jehož ještě předtím v únoru 2014 jmenoval Zeman řadovým členem ČNB. Další jména oznámil prezident Zeman v květnu 2016. Od července 2016 posílili bankovní radu ČNB Vojtěch Benda a Tomáš Nidetzký. V lednu 2017 znovu doplnil prezident bankovní radu na sedm osob, když do ní coby její nové členy jmenoval Oldřicha Dědka a Marka Moru.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ano, 28. října každého roku vyznamenám mezi 30 až 40 výrazných osobností ať už z vědy, umění, sportu, podnikání, veteránů druhé světové války nebo např. zahraničních osobností, z nichž bych rád připomenul alespoň jednu: Güntera Verheugena.

Pravomoc prezidentu republiky propůjčovat či udělovat státní vyznamenání uděluje zákon 157/1994 Sb. Není stanoveno, kolik osob má nebo může prezident vyznamenat. Odvětví, která Miloš Zeman zmiňuje, byla opravdu zahrnuta v udělených vyznamenáních. Počty osobností vyznamenaných 28. října během prvního volebního období Miloše Zemana byly následující:

Rok 2013 – 29 vyznamenaných;

Rok 2014 – 33 vyznamenaných;

Rok 2015 – 35 vyznamenaných;

Rok 2016 – 30 vyznamenaných;

Rok 2017 – 39 vyznamenaných.

Profesoru Günteru Verheugenovi udělil Zeman Řád Bílého lva občanské skupiny za zvláště vynikající zásluhy ve prospěch České republiky; stalo se tak dne 28. října 2016. Günter Verheugen je německý politik, který byl mimo jiné komisařem pro Rozšiřování Evropské unie v letech 1999–2004, výrazným způsobem se tedy podílel na přijetí České Republiky do EU.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Zatímco v případě Ústavního soudu i bankovní rady nebyly zásadní námitky (k Zemanovu výběru, pozn. Demagog.cz) vůči odborné erudici členů těchto institucí, v případě vyznamenaných se takové námitky objevily.

Zeman má pravdu v tom, že jím schválení soudci a jmenovaní členové bankovní rady ČNB jsou přijímáni pozitivně. Senát nicméně odmítl celkem tři prezidentovy návrhy na soudce ÚS, než došlo ke shodě, proto je výrok hodnocen jako zavádějící.

Podle čl. 84 Ústavy jmenuje prezident soudce Ústavního soudu se souhlasem Senátu. Nejprve v červnu 2013 neuspěl v hlasování Senátu Miloslav Výborný (nedoporučen výborem), v červenci 2013 Zeman nedokázal prosadit Senátem Jana Sváčka a konečně v dubnu 2014 neprošel horní komorou Jiří Nykodým. Důvody odmítnutí kandidátů nejsou jasné, přesto nelze bez dalšího říci, že by výběr byl bezproblémový.

Jak dokumentuje Aktuálně.cz, kritika vyznamenání není typická jen pro Zemana. U něj vyvstaly pochybnosti o zásluhách např. Františka Čuby (býv. předsedy významného komunistického JZD Slušovice) či Miroslava Tomana (býv. komunistického místopředsedy vlády). Řada z vyznamenaných včetně těchto dvou byla spojena se Zemanovou předvolební kampaní či Stranou práv občanů (dříve Zemanovci). V jistém smyslu směřovala kritika i k odborným kvalitám vyznamenaných umělců.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Za posledních pět let jsem absolvoval více než 4 000 setkání.

Je pravdou, že Miloš Zeman za posledních pět let absolvoval několik návštěv krajů, jako je například ilustrováno ve dříve ověřovaných výrocích zde. Dále jsou některé (ne však všechny) jeho cesty do krajů dohledatelné v seznamu zde.

Výrok je však hodnocen jako neověřitelný, jelikož není v našich silách přesná čísla zjistit.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podle ústavy má prezident právo povolávat si členy vlády a konzultovat s nimi jejich činnost.

Touto pravomocí je prezident nadán dle čl. 64 Ústavy. Odst. 2 uvádí:

„Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Vedle jednorázových konzultací jsme pravidelně v Lánech s mým expertním týmem realizovali setkání s ministry, které se týkalo dlouhodobé koncepce jejich práce.

Setkání Miloše Zemana a jeho expertního týmu s ministry opravdu probíhala, a to poměrně pravidelně během celého prvního volebního období. Příkladem jsou schůzky s ministrem dopravy z roku 2014 nebo s ministrem financí z roku 2016. Na některých setkáních bylo přítomno i více zástupců – například v březnu 2015 se schůze s expertním týmem konala za přítomnosti ministra vnitra, policejního prezidenta a bývalého ministra vnitra; v březnu 2017 se schůze účastnila ministryně pro místní rozvoj a její předchůdce.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Na mých cestách do zahraničí mě celkem doprovázelo 18 podnikatelských misí, kterých se zúčastnilo více než 700 podnikatelů.

Podobný výrok Miloš Zeman použil při finálové prezidentské debatě. Hodnotili jsme jej jako neověřitelný, neboť počet podnikatelů není možné z veřejně dostupných zdrojů doložit.

Jako zajímavost dodejme, že před volbami Zeman veřejně mluvil o vyšších číslech, když uvedl (25. ledna 2018):

„V době svého mandátu jsem absolvoval 19 podnikatelských misí na zahraničních cestách, kterých se zúčastnilo 867 zástupců podnikatelského sektoru.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Myslím si, že prezident by neměl příliš zasahovat do politické struktury, neměl by známkovat politické strany, protože nejsou strany první a druhé kategorie, stejně tak jako nejsou jejich voliči první a druhé kategorie, ale zde jsem učinil jednu výjimku (myšlena je DSSS, pozn. Demagog.cz) (...) V každém případě platí, že s touto jedinou výjimkou jsem neznámkoval naši politickou strukturu.

Faktická, a tedy námi hodnocená je část o tom, že s výjimkou DSSS prezident neznámkoval naši politickou strukturu. Tento výrok je nepravdivý, protože prezident podobně „známkoval“ i další politické strany, např. TOP 09 a Stranu zelených.

Příkladem je Zemanova kritika TOP 09 při blokování EET, když se vyjádřil, že TOP 09 svou obstrukční taktikou paralyzuje Parlament a se svým předsedou Kalouskem je největším škůdcem parlamentní demokracie v České republice. K tomu ještě Zeman dodal: „TOP 09 se pasuje na obránce parlamentní demokracie, přičemž samu podstatu parlamentní demokracie v této zemi nikdo neohrožuje.“

Jindy zase řekl: „V současné době je Česká televize pouze hlásnou troubou jedné jediné politické strany, která se jmenuje TOP 09.“ V únoru 2017 prohlásil: „(...) že naše televize není objektivní a že je ovládána jakousi bandou soustředěnou především kolem TOP 09.“ Téhož tématu se prezident dotkl i ve svém inauguračním projevu, kde navíc zdůraznil chabý volební výsledek TOP 09.

Prezident Zeman se negativně vyjádřil i o Straně zelených a aktivistech, které v projevu v Poslanecké sněmovně při projednávání zákona o ochraně přírody a krajiny označil za zelené fanatiky. Zeman mj. uvedl: „Před více než deseti lety jsem byl požádán skupinou svých přátel, abych pomohl při řešení problematiky Šumavy, protože tito přátelé se domnívali - a myslím si, že se domnívali právem -, že Šumava je ničena zelenými fanatiky. Úmyslně říkám zelenými fanatiky, nikoliv ekologickými fanatiky, neboť ekologové alespoň vědí, co je to biomasa. (...) Nevěřte zeleným fanatikům. Nevěřte těm, kdo z jednoho z nejkrásnějších koutů české přírody dělá své experimentální pole. Už toho zničili dost.“ Biomasou Zeman narážel na neznalost bývalé političky Zelených, Kateřiny Jacques.

Nakonec je poměrně vypovídající i prezidentovo vyjádření z návštěvy orlicko-ústecka: „Miloš Zeman si všiml transparentu, na kterém je: ‚Vypálit, počůrat, posolit. Strana zelených.‘ ‚Ano, citujete mě správně. Toto jsem skutečně prohlásil o Straně zelených, když bránila dostavbě dálnice.‘“

Z těchto důvodů nelze souhlasit s tvrzením, že prezident s výjimkou DSSS nehodnotí naši politickou strukturu.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Dělnická strana sociální spravedlnosti aktivně spolupracovala s Kotlebovou neonacistickou stranou na Slovensku, tzn. stranou, která výslovně schvalovala vyvraždění 60 milionů slovenských občanů a která schvalovala i vyslání rychlé divize na východní frontu nebo potlačení Slovenského národního povstání.

Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) tyto vraždy nikdy výslovně neschválila. U jejích členů se však objevují názory popírající holokaust a vzývající antisemitismus. Strana je obecně spojena s adorací Slovenského státu, který měl právě tyto vraždy na svědomí. Z tohoto pohledu má Zeman pravdu, že strana oslavující toto zřízení fakticky souhlasí i s jevy, které jej provázely. Navíc představitelé „Kotlebovců“ na přímé dotazy nejsou schopni zvěrstva odsoudit.

Zeman se ve svém výroku přeřekl, místo uvedených 60 milionů měl zřejmě na mysli 60 tisíc – v rámci hodnocení toto opomenutí nezohledňujeme. Za zmínku stojí, že předseda DSSS, kterou prezident takto haní spojením s neonacisty, před volbami veřejně uvedl, že bude volit Miloše Zemana.

Jedním z členů LSNS je poslanec Milan Mazurek, který za svůj příspěvek na Facebooku, v němž tvrdil, že 6 miliónů a mýdlo z Židů jsou pohádky, nakonec trestně stíhán nebyl. Milan Mazurek momentálně čelí žalobě kvůli hanobení národa, rasy a přesvědčení, a to kvůli jeho hanlivým vyjádřením na adresu romského etnika.

Další poslanec za LSNS, Stanislav Mizík se podepsal pod příspěvek na facebookovém profilu ĽSNS - Bratislavský kraj. V něm tvrdí, že se slovenský prezident Andrej Kiska zbláznil a degraduje slovenské státní vyznamenáni, protože ho (podle Mizíka) udělil lidem s židovským původem. Vůči Mizíkovi byla vznesena žaloba, ale Specializovaný trestní soud žalobu odmítl a vrátil ji státnímu zástupci z důvodu procesních chyb.

Ve svém projevu, který pronesl ještě před vznikem LSNS 14. března 2009, řekl Marian Kotleba: Sme tu, aby sme si pripomenuli 70. výročie slovenského štátu. Na výčitky o prenasledovaní židovského obyvateľstva môžeme povedať jedno: My sme národnosti slovenskej, nie národnosti židovskej. A preto nás židovská otázka ako taká nezaujíma.“

Lidová strana Naše Slovensko se hlásí k odkazu Slovenského státu, který vznikl 14. března 1939 a jehož prezidentem byl Jozef Tiso. Pár měsíců po nástupu do funkce hejtmana Banskobystrického kraje se Marián Kotleba neúčastnil pietního aktu kladení věnců a minuty ticha za oběti zavražděné v Kremničke v období Slovenského státu, který si odhlasovali poslanci (zastupitelé kraje).

Kotleba následně nebyl pozván na oslavy 70. výročí Slovenského národního povstání (SNP), které je považováno za jednu z největších ozbrojených odbojových akcí a centrum mělo právě v Banské Bystrici. V den oslav pak osobně vyvěsil na sídlo kraje transparent „Stop NATO“. Marián Kotleba nebyl pozván ani v dalších letech, a to i kvůli jeho výrokům, že ti, kteří se povstání zúčastnili, jsou vlastizrádci a dezertéři ze slovenské armády. V roce 2015 pak na úřadě vyvěsil dvě smuteční zástavy. V roce 2017 zase během oslav SNP nad Banskou Bystricí létal horkovzdušný balón s dvojkřížem a logem LSNS.

Podle oficiální stránky LSNS se 14. března, tedy v den vzniku Slovenského státu, konaly oslavy, které strana označila jako oslavy dne slovenské státnosti. Na jedné z těchto akcí Marián Kotleba odevzdal sociálně slabším rodinám šeky v hodnotě 1488 eur. Kombinace čísel 14/88 je přitom známým neonacistickým odkazem. Z toho důvodu bylo vůči němu vzneseno obvinění za projevy sympatie k hnutí směřujícímu k potlačení základních práv a svobod. Vyšetřování stále probíhá. V ten stejný den přišli čtyři poslanci za LSNS položit květy na symbolický hrob Jozefa Tisa, kde přednesla proslov členka strany Natálie Grausová – ta vyslovila názor, že 14. březen by měl být oficiálním státním svátkem, a litovala, že Tiso nemůže být prezidentem i teď.

Jako významný den si LSNS připomíná i 18. duben, tedy den popravy prezidenta Slovenského státu Jozefa Tisa. Marian Kotleba žádal v otevřeném dopise předsedu Slovenské národní rady Andreje Danka, aby v pondělí 18. dubna 2016, na schůzi rady, poslanci drželi minutu ticha za prezidenta Slovenského státu. V otevřeném dopise píše, že v tento den došlo k hanebné justiční vraždě.

Informaci, že by LSNS schvalovala vyslání rychlé divize na východní frontu, nebylo možné dohledat.

Strany LSNS a DSSS spolu dlouhodobě spolupracují. Marian Kotleba se v roce 2008 zúčastnil pochodu radikálů v Litvínově, kde přenesl projev na podporu Dělnické strany a jejího předsedy Tomáše Vandase. Strana byla v roce 2010 nakonec rozpuštěna Nejvyšším správním soudem. Toto setkání popisuje Tomáš Vandas (už jako předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti) ve svém projevu na sjezdu LSNS v roce 2017. Zde také uvádí, že od toho setkání se spolupráce prohloubila a LSNS považuje za své politické partnery a také za přátele. O navázaní spolupráce ještě před založením LSNS píše Kotleba v předmluvě knihy 15 let boje, kterou napsal Tomáš Vandas a Martin Zbela. V předmluvě popisuje také přátelství mezi ním a Tomášem Vandasem.

O spolupráci a dobrých vztazích mezi stranami vypovídá i podpora pro DSSS od LSNS před posledními parlamentními volbami v České republice. Naopak měla LSNS podporu od DSSS před parlamentními volbami na Slovensku v roce 2016. Dále obě strany navzájem navštěvují různé akce, které organizují, o čemž informují na svých oficiálních webových stránkách.

Zeman už v roce 2016 u památníku v Lidicích vyjádřil svůj názor na obě zmiňované strany, tedy že je považuje za neonacisty. Následně na to ho Tomáš Vandas žádal, aby se omluvil. Před druhým kolem prezidentské volby, která se uskutečnila 25. a 26. ledna 2018, vyjádřil Tomáš Vandas na svém facebookovém profilu podporu Miloši Zemanovi. Dělnická strana sociální spravedlnosti taktéž vydalastanovisko ke inauguračnímu projevu Zemana, kde vyjadřuje nepochopení pohoršení prezidenta nad spoluprací DSSS a LSNS.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Dělnická strana sociální spravedlnosti nezískala žádný mandát jak v krajských, tak v parlamentních volbách.

V posledních krajských volbách konaných v roce 2016 Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS) s 0,24 % opravdu žádný mandát nezískala. Stejně tak tato strana nebyla úspěšná v roce 2017 v parlamentních volbách, kde získala 0,2 % hlasů.

Za poslední volební úspěch této strany by se daly považovat komunální volby v roce 2014, ve kterých DSSS obsadila dva mandáty.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podpořil jsem v Poslanecké sněmovně zákon o prokázání původu příjmu a majetku (...) Podpořil jsem i další kroky proti daňovým podvodům, jako je kontrolní hlášení nebo elektronická evidence tržeb.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou, neboť zákon o prokázání původu majetku Zeman opravdu ve Sněmovně podpořil, jeho vztah k EET a kontrolnímu hlášení byl však podstatně vlažnější. Zeman nicméně neměl s jejich prosazením problém.

Ačkoli Zeman v březnu 2016 podepsal zákon o evidenci tržeb, již dříve jej podepsat přislíbil a nakloněnost EET vyjádřil i jeho mluvčí v pořadu DVTV Forum, těžko se dá hovořit přímo o podpoře. Evidenci tržeb jako takovou zamýšlel Zeman hodnotit až podle dosažených výsledků, a priori ji však považoval za dobrý nástroj k boji s daňovými úniky. Přesto byl začátek podle jeho slov až „překvapivě dobrý“. Výtky ke zmatkům považoval za nemístné, ačkoliv se sám vyjádřil, že by přivítal některé změny v zákoně. Celkově vzato tedy nejde zdaleka o takovou podporu, jakou vyjádřil zákonu o majetku.

Novela zákona o DPH zavádějící kontrolní hlášení byla prezidentem Zemanem podepsána v prosinci roku 2014. U ní se nepodařilo ve veřejných zdrojích dohledat, že by Zeman zavedení kontrolního hlášení veřejně jakkoli jmenovitě podpořil, jak se vyjadřoval k předchozím dvěma zákonům. Při jejím přijímání však nevytvářel žádné překážky.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

...podle odborných odhadů z OKD bylo dohromady vytunelováno 100 miliard korun.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože není veřejně dostupná žádná studie, která by shrnovala celkové ztráty v rámci podniku OKD.

Při privatizaci OKD došlo k několika pochybným krokům, stejně tak jako v její další správě. Při prodávání státního podílu ve firmě měla být jeho cena o 5,7 miliardy Kč podhodnocena kvůli špatnému znaleckému posudku. Spor o výši částky při prodeji se dostal k soudu, přičemž ten ještě o případných vinících, kteří měli stát připravit o výše zmíněnou částku, nerozhodl. Osoby zainteresované v privatizaci OKD přehledně zpracovává infografika serveru Neovlivni.cz.

Další podezřelou transakcí je převod 7,5 miliardy Kč z OKD do dceřinné společnosti NWE vlastněné Zdeňkem Bakalou. Tento případ nyní vyšetřují švýcarské soudy. Zároveň se zmiňuje tzv. kauza bytů OKD. OKD ve svém fondu má přibližně 44 000 bytů. Tyto byty pak po privatizaci vlastnila fima RPG Byty Zdeňka Bakaly. Celková hodnota bytů ve fondu se odhadovala mezi 20–40 miliardami Kč. Kauza bytů OKD se táhla několik let, šlo o odkoupení bytů nájemníky za netržní ceny.

V roce 2016 na Žofínském fóru Zeman řekl: „Podle údajů, které jsem získal ze zdrojů, které mají povinnost informovat prezidenta republiky, celkový objem vytunelovaných prostředků za panství pana Bakaly v NWR se pohybuje mezi 100 až 150 miliardami korun.“ (záznam ČT, 48:59 min).

Vzhledem k tomu, že každý zdroj uvádí mírně odlišná čísla (ať už jde o počty bytů nebo mírné nuance v odhadovaných cenách), a s přihlédnutím k absenci veřejně přístupného celkového ohodnocení majetku OKD, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Mimochodem akcie OKD uvedené na burzu měly nominální hodnotu 400 korun a na konci klesly na hodnotu 20 haléřů za akcii.

Skupina New World Resources vlastnící společnost OKD uvedla Ostravsko-karvinské doly na burzy v Praze, Londýně a Varšavě v květnu 2008. První kotace na české burze cenných papírů činila 465 Kč.

Poslední kotaci v RM-Sytému zaznamenala NWR v listopadu 2016 na částce 10 haléřů za akcii. Důvodem byla likvidace NWR jejími akcionáři kvůli úpadku OKD, který započal v květnu 2016.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Ale na druhé straně ještě těsně před krachem podniku, který zaměstnává 10 000 osob, Zdeněk Bakala inkasoval posledních 16 miliard korun na dividendách a při tom jen tak mimochodem stačil okrást i nájemníky OKD o jejich byty.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť poslední dividenda dosáhla výše 6 miliard Kč (poslední dvě v součtu 12 miliard Kč) a nebyla ani vyplacena výhradně ve prospěch Bakaly. Navíc co se týče bytů OKD, je problematické mluvit o krádeži, když byty nájemníkům nepatřily a rozhodčí soud rozhodl, že dle smlouvy ani nebyla povinnost nabídnout jim je ke koupi. Přesto lze konstatovat, že Bakalovy kroky byly zejména morálně problematické.

OKD, která skutečně zaměstnává téměř 11 000 lidí, je v úpadku od května roku 2016. Miloš Zeman zde mluví o vyvedení peněz z firmy prostřednictvím dividend „těsně před krachem podniku“.

Nicméně podle žaloby, které byla podána proti Zdeňku Bakalovi a New World Resources N.V., poslední výplata dividend, ke které došlo prostřednictvím NWR, proběhla v letech 2011 a 2012 – čtyři roky před úpadkem. Jednalo se navíc ne o 16 mld. Kč, ale 6 mld. Kč v roce 2012, resp. o 12 mld. Kč za oba roky.

Dle žaloby NWR jednala celou dobu v součinnosti a podle pokynů Zdeňka Bakaly, a proto je náhrada škod mířena proti němu (odst. 90). Řízení v této věci se teprve blíží a nepřísluší nám tuto událost posuzovat, avšak i dle žaloby nedošlo k vyvedení peněz těsně před krachem.

Prezidentovo vyjádření o krádeži je také nepravdivé, neboť jakkoliv byly Bakalovy kroky morálně přinejmenším problematické, byty nebyly ve vlastnictví nájemců, aby jim mohly být byly ukradeny. Reportéři ČT (čas 12:35), kteří se kauzou opakovaně zabývali, ve svém vysílání přinesli záznam vyjádření Zdeňka Bakaly z roku 2005, který o zprivatizovaných bytech uvádí:

„Za tři roky budete vědět, jakým způsobem a kdy si ten byt můžete koupit.“

Ve stejném pořadu následuje i vyjádření mluvčího společnosti Karbon Invest, která byty privatizovala. Ten řekl:

„Tyto byty mají být prodávány v rozmezí 30 000 až 50 000 Kč za bytovou jednotku.“

V roce 2008 Bakala ovšem vydal prohlášení, že byty nejsou na prodej. Celé toto prohlášení je dostupné v Karvinském deníku. Podnikatel zde uvedl, že nikdy zvýhodněný prodej nájemníkům bytů nesliboval.

Podle smlouvy z roku 2004 měli mít nájemníci bývalých bytů OKD údajně přednostní právo k jejich koupi. Tyto byty měly být za velice výhodných podmínek zprivatizovány. Rozhodčí soud však rozhodl jinak: „...z privatizační smlouvy nevyplývá povinnost nabídnout nájemníkům bytové jednotky k odkoupení.“

Bakala tedy přes svůj veřejný příslib (resp. přes jeho možnou interpretaci) k odprodeji bytů nájemníkům nepřistoupil. Za tento krok nebyl nikdy odsouzen a navíc bylo rozhodci seznáno, že neporušil privatizační smlouvu a nešlo ani o krádež v právním slova smyslu. Historii případu popisuje rovněž server E15.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Rád bych vám připomněl nedávnou studii Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, která uvádí, že zpravodajství naší veřejnoprávní, vyvážené, objektivní České televize bylo v minulosti výrazně ovlivněno její příchylností ke straně, která se jmenuje TOP 09.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť taková analýza skutečně vznikla. Je ovšem třeba dodat dvě věci: zaprvé nehodnotíme, jestli jsou její závěry platné; zadruhé dodáváme, že se proti této práci objevila řada výtek stran metodologických i praktických, a to jak od samotné České televize, tak i od dalších aktérů. V rámci výroku hodnotíme fakt, že daná studie vznikla a že uvádí dané tvrzení. V tom má Zeman pravdu.

V roce 2017 byla publikována studie Analýza předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu (Krajské a senátní volby 2016), jejímž hlavním řešitelem je Jan Křeček z FSV UK. Tato studie vznikla v Centru pro mediální studia, což je výzkumné pracoviště při Fakultě sociálních věd. V závěrech této práce se uvádí, že:

„V celku vysílaných zpravodajských a politicko-publicistických pořadů České televize (viz zejm. str. 16‒31 této analýzy) byla ve sledovaném období zvýhodňována politická strana TOP 09 tím, že promluvám jejích zástupců bylo trvale a pravidelně přidělováno zřetelně více prostoru, než by odpovídalo reálnému postavení této strany v politickém a společenském životě.“

Proti této publikaci se ohradila jak Česká televize, tak i celá řada publicistů. Přímo Česká televize zpracovala analýzu, v níž vytýká studii 10 hlavních nedostatků. V závěru pak ČT uvádí:

„Po přezkoumání závěrů z kvalitativní analýzy lze konstatovat, že autoři dokumentunepostupovali vůči zkoumanému subjektu (ČT) korektně. Bez zřejmého odůvodnění a s neznámým účelem uvádí dle jejich soudu problematické příklady bez nutného zpravodajskéhokontextu (při jehož zohlednění se naopak dá prokázat, že vybrané příklady nelze jakoproblematické argumentačně nijak podpořit). Autoři se také opakovaně uchylují k manipulativním, často až lživým nařčením (např. zařazením příspěvku mezi problematické s poukazem na to, že jde o ‚jedinou promluvu jediného stranického mluvčího‘, když se ve skutečnosti jedná o jednu z více než deseti promluv v rámci monotematického zpravodajského bloku). Obecně lze ke kvalitativní analýze říci, že autoři problematizují jakoukoliv účast politika TOP 09 ve zpravodajských příspěvcích pořadu Události ve sledovaném období a téměř vůbec nepřihlížejí k relevanci promluv těchto politiků k různým tématům, zvlášť tam, kde jsou podobně osloveni buď všichni představitelé hlavních parlamentních stran, popř. tam, kde se odehrává standardní zpravodajský střet na úrovni vláda vs. opozice. Kvalitativní analýza také nijak nezohledňuje praktické dramaturgické součásti zkoumané hlavní zpravodajské relace ČT. Ty jsou jasně dané a cyklicky se každý den opakují už několik let.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Tak tedy prvním takovým příkladem je výrok jednoho komentátora, který rozdělil českou populaci na občany a obyvatele. Občané jsou ti, kdo mají správné názory a uvědoměle hlasují. Obyvatelé jsou ti ostatní.

Komentář Alexandra Mitrofanova opravdu rozděluje občany a obyvatele, občany ale nespojuje se „správnými názory“, jak tvrdí prezident, ale s vlastnostmi jako zájem o společnost, snahu o pochopení jejího fungování, ověřování informací a nepodléhání autoritám, které o něm mají rozhodovat. Jelikož posouvá Mitrofanův výrok do jiné roviny, je prezidentův výrok hodnocen jako zavádějící.

Citace z článku Mitrofanova:„Pestrá je paleta Zemanových voličů. Přesto mají společný rys. Jsou obyvateli, nejsou občany. Aby mě nikdo nechytal za slovo, v úředním slova smyslu občany samozřejmě jsou. Mají občanské průkazy a všechna práva, která stát zaručuje, včetně práva volebního. Jenže skutečným občanem, tedy zdrojem demokracie může být jen člověk, který se o stav společnosti zajímá, snaží se pochopit, jak funguje, nevěří tlachům a lžím – a především nad sebou nestrpí vůdce, který o něm rozhoduje.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nu a jako druhý příklad bych rád uvedl jednoho dalšího komentátora, který už po skončení prezidentské volby vyjádřil naději, že v nejbližších pěti letech zemře půl milionu mých stoupenců a že díky tomu bude voličská mapa za pět let poněkud jiná.

Zeman naráží na rozhovor Jiřího Pehe pro Respekt, kde Pehe na otázku redaktora, zda polarizace společnosti skončí s druhým Zemanovým mandátem, odpovídá nastíněním budoucího vývoje – podle něj hraje roli i odcházení jisté části voličstva. Nevyjadřuje však naději, jak tvrdí prezident, proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Pehe v rozhovoru řekl: „Navíc je tu zmíněný demografický vývoj, který se projevil už od minulé volby. Před pěti lety vyhrál Zeman nad Schwarzenbergem o 800 tisíc hlasů, tentokrát je to o 150 tisíc hlasů. Zemanovi voliči odcházejí a do volebního cyklu přicházejí mladí lidé. Za pět let půl milionu starých odejde a půl milionu přijde. Situace není pro postkomunistický tábor příznivá.“

Miloš Zeman

Miloš Zeman

A myslím si, že ve Sněmovně už leží dlouhou dobu návrh zákona o referendu, který jsem rovněž podpořil, a je mi líto, že se tento návrh zákona neprojednává.

Zeman podpořil návrh Sobotkovy vlády, který ovšem přestal být předmětem diskuze s koncem volebního období. Aktuální návrhy zákona o referendu prezident nepodpořil, mimo to se zásadně liší (jak okruhem možných otázek, tak i počtem podpisů, které jsou potřeba pro jeho vyvolání).

Zeman podpořil v Poslanecké sněmovně návrh referenda z dílny vlády Bohuslava Sobotky. Prezident během projednávání tohoto návrhu vystoupil v Poslanecké sněmovně a apeloval na poslance, aby návrh schválili. V minulém volebním období se ovšem nestihla předloha projednat a tak „spadla pod stůl“.

V současné době byly do Sněmovny předloženy tři návrhy zákona o obecném referendu (poslanecké návrhy SPD, KSČM a ČSSD). Ani jeden návrh není identický s tím, co Miloš Zeman při projednávání podpořil, proto se nedá říct, že podporou předchozího vládního návrhu vyjádřil podporu i těmto.

Předloha SPD se liší tím, že okruh možných otázek pro referendum je výrazně širší, u návrhu komunistů platí totéž (v obou případech lze také referendum vyvolat jednodušeji); návrh ČSSD naopak zvyšuje hranici pro vyvolání referenda. U všech těchto návrhů pak běží řádný legislativní proces a jsou projednávány.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

U nás byla (povinná volební účast, pozn. Demagog.cz) za Masarykovy první republiky, připomínám, že je v Belgii, v Lucembursku nebo v Austrálii.

Povinná volební účast za první republiky skutečně existovala, obsahoval ji volební zákon č. 123/1920 Sb. (.pdf, str. 5 a 13), podle kterého se musel voleb účastnit každý volič mimo osob, které:

  • byly starší než 70 let, nebo
  • se nemohly dostavit pro nemoc nebo tělesnou vadu do volební místnosti, nebo nemohly k volbám přijít z důvodu neodkladné povinnosti svého úřadu či povolání, nebo
  • byly v den volby vzdáleny od místa volby nejméně 100 km, nebo
  • byly zdrženy přerušením dopravy nebo jinými nepřekonatelnými překážkami.

Neomluvená účast se trestala pokutou od 20 do 5 000 Kč nebo vězením od 1 dne do 1 měsíce.

V Belgii, Lucembursku i Austrálii volební povinnost v současnosti platí. V Belgii je dle volebního zákona volební neúčast postihována pokutou 5–10 eur (.pdf, str. 53 (čl. 210)), při opakovaném provinění může pokuta vzrůst na 10–25 eur (při dnešním kurzu to činí cca 640 Kč).

V Lucembursku voliči hrozí za neúčast pokuta, v praxi ale není vynucována (.pdf, str. 10); v Austrálii volič za nesplnění volební povinnosti zaplatí 20 australských dolarů (.pdf, str. 262 (čl. 245)), což je v přepočtu přibližně 360 Kč.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

...mně dovolte, abych vám zcela na závěr, vlastně asi jako třetí ilustraci české žurnalistiky uvedl server ihlas.cz, který nedávno vypsal anketu, kdy umřu. Bylo tam jenom několik set diskutujících a většina z nich se shodla na roku 2020.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože server ihlas.cz není server zpravodajský – je volnou platformou pro výrobu hlasovacích anket, kde si anketu může založit každý návštěvník. Proto na něm nelze ilustrovat českou žurnalistiku, přestože zde taková anketa vznikla.

Anketa na ihlas.cz nese název Kdy podle Vás zemře Miloš Zeman? Nedovedeme bohužel ověřit, jaký byl stav hlasování v době, kdy ji prezident kontroloval – aktuálně má nejvíce hlasů možnost 2021.

Zatímco zpravodajské portály spravují profesionálové a články procházejí editorskými úpravami, jediným účelem ihlasu.cz je vytváření hlasovacích anket samotnými návštěvníky webu.

Ihlas.cz je propojen také se stejnojmennou facebookovou stránkou, která má pouze 14 lajků. Z webu nelze rozpoznat ani jeho majitel. Podle serveru who.is by jím měl být František Sedláček z Českých Budějovic a firma Dynamic Softworks.