Demagog.cz

Rozhovor Jiřího Drahoše pro Mladou frontu DNES

Před blížícím se prezidentským finále se vám pokusíme zprostředkovat co nejvíce ověřených výroků obou kandidátů na post hlavy státu. Kromě jejich diskutovaných televizních debat se rovněž budeme soustředit na jejich sólovystoupení pro tisk, zpravodajské servery, televize i rozhlas. Jako první přichází na řadu Jiří Drahoš a jeho rozhovor pro deník Mladá fronta DNES.

Výroky

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda důležitý výrok

Do debat jsem chodil, stejně tak moji protikandidáti. Debatovali jsme spolu ve dvojicích, v šesticích, v osmi. Jediný, kdo nechodil a kdo to neustále opakoval ústy svého mluvčího, byl Zeman.

Jiří Drahoš se skutečně, stejně jako ostatní kandidáti, účastnil řady veřejných debat. A to jak v médiích, tak na půdě veřejných vysokých škol či na dalších místech.

Níže vypisujeme několik příkladů debat (jde o velmi omezený výčet), jichž se Drahoš účastnil:

Šestice

Osmice

Duely

Miloš Zeman se těchto debat skutečně neúčastil. Při oznámení své opětovné kandidatury 10. března uvedl, že do debat chodit nebude. Konkrétně řekl:

Zavazuji se, že nebudu útočit na žádného ze svých protikandidátů, a pokud on bude útočit na mě, nebudu na tyto útoky odpovídat. Zavazuji se, že i když i moji oponenti považovali televizní diskuse za moji nejsilnější zbraň, nebudu se účastnit z důvodu, který jsem teď právě uvedl, žádných rozhlasových ani televizních diskusí.“

Zeman do debat s protikandidáty skutečně nechodil, pouze od března 2017 (tedy od ohlášení kandidatury) každý týden navštěvuje TV Barrandov, kde má pořad Týden s prezidentem. Zeman byl během kampaně svými soupeři vyzván, aby se debat účastnil (vyzval jej veřejně např. Pavel Fischer), to ovšem Zeman s poukazem na svůj slib odmítl.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Neověřitelné důležitý výrok

MF DNES: Jak byste reagoval, kdyby se zaměřil na vašeho spolupracovníka, o kterém se v minulosti psalo v souvislosti s kontroverzními obchody, a řekl: Pane Drahoši, vy spolupracujete s člověkem, který byl namočený do obchodů s Davidem Rathem. To vám, jako ‚panu čistému‘, přijde v pořádku?

Jiří DRAHOŠ: To na mě nic zásadnějšího nemáte, pane Zemane? To je takové jedna paní povídala. Víte vůbec, o čem mluvíte?

MF DNES: Davida Ratha chytili s krabicí od vína plnou peněz, to vám přijde málo?

Jiří DRAHOŠ: Ale my nemluvíme o Davidu Rathovi, ale o Jakubu Kleindienstovi a ten nikdy s Davidem Rathem nespolupracoval.

Jakub Kleindienst je osobou s kontroverzní minulostí. Konkrétní spolupráce v kauze Rath nebyla prokázána. Kleindienst v danou dobu působil v dozorčí radě společnosti, která v této kauze figurovala. Přímá souvislost však nebyla prokázána a tento výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný. Reportáž o pracovních aktivitách Jakuba Kleindiensta přinesl magazín Reportér; je bývalým starostou Nového Strašecí, poté působil na kraji a podnikal (konkrétně pomáhal obcím s dotacemi).

Na Kleindienstovo působení upozornil Český rozhlas už v dubnu 2017. Jakub Kleindienst byl členem dozorčí rady společnosti ML Compet, která byla zapletena do korupční kauzy spojené s Davidem Rathem. Zodpovědností členů dozorčí rady je kontrola společnosti. Kleindienst ale podle svých slov nedělal v dozorčí radě „vůbec nic“ a jakoukoli zodpovědnost odmítá. Sám Kleindienst pro Rozhlas řekl: „Když jsem skončil na kraji (úředník za exhejtmana Petra Bendla (ODS), pozn. red. Rozhlasu), pomáhal jsem obcím s dotacemi. A protože jsem podnikal, musel jsem koupit takovouhle firmu. Jelikož jsem chtěl vidět dovnitř, dostal jsem se do dozorčí rady, kde jsem byl asi měsíc, déle ne. Pak jsem ji ale nechtěl koupit, už se mi to nehodilo.“

Toto tvrzení Jakuba Kleindiensta je ale nepravdivé, protože v dozorčí radě působil téměř jeden rok.

Do funkce byl zapsán 21. září 2011 a členství bylo ukončeno 4. září 2012. David Rath byl s krabicí od vína zadržen 14. května 2012, tedy v době, kdy Kleindienst v dozorčí radě působil.

Otázka spolupráce však i tak zůstává nezodpovězena, neboť Kleindienst nebyl v souvislosti s touto kauzou stíhán a spolupráce s Rathem se nedá potvrdit. Na druhou stranu je možné, že se s Davidem Rathem v rámci svého působení v dozorčí radě setkal.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Ostatně, jak jsem se dozvěděl, tak Karel Gott ještě včera dementoval, že by vyjádřil Miloši Zemanovi podporu, jak také včera tvrdil.

Miloš Zeman skutečně veřejně uvedl, že mu Karel Gott vyjádřil podporu. Karel Gott v reakci na to prostřednictvím své mluvčí uvedl, že, stejně jako při všech volbách, jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta.

Miloš Zeman se o této podpoře zmínil v sobotu na tiskové konferenci. Konkrétně uvedl (ČT 24, čas 01:37):

Zaregistroval jsem s velkým potěšením, že mně před volbami vyjádřily podporu tak různorodé osobnosti, jako je na jedné straně Andrej Babiš a na druhé straně Karel Gott.“

Karel Gott se k volbám vyjádřil pro deník Blesk. Řekl:

Současné prezidentské klání sleduji velmi bedlivě, nejen z pohledu názorů a vizí jednotlivých kandidátů, ale zejména z jejich celkového projevu. K volbám půjdu, o prezidentských kandidátech s rozvahou přemýšlím. Budu proto volit člověka, kterého si vážím, jehož myšlenky a názory jsou mi blízké, a vím, že naši republiku bude opět dobře reprezentovat. A mohl by dle mého obstát i v nelehké době, která nás nepochybně čeká.

Zemana tedy Karel Gott expilicitně nejmenoval, stejně tak neřekl ani jméno žádného dalšího kandidáta. Na druhou stranu lze na základě výše uvedeného citátu dospět i k názoru, že zpěvák Zemana nepřímo podpořil.

Informaci, že Karel Gott podpořil Miloše Zemana, uvedly Parlamentní listy a to v článku „Karel Gott se jednoznačně vyjádřil, koho bude volit za prezidenta“.

Tento článek sdílel na svých sociálních sítích mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Sám Karel Gott se k tomu vyjádřil prostřednictvím své mluvčí. Pro řadu médií (např. iRozhlas.cz) uvedl, že „jako vždy, při všech volbách, jsem jmenovitě nepodpořil žádného kandidáta, proto ani jejich výroky nekomentuji.“

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

MF DNES: Jak to tedy s tou debatou je?

Jiří DRAHOŠ: Pouze jsem připustil, že pokud by byly dvě debaty, a já se jich rozhodně nebojím, tak rozhodnu o médiu, na kterém jedna z těch debat bude. A Miloš Zeman ať navrhne to druhé.

Jiří Drahoš uvedl, že pokud budou dvě debaty tak by rád určil, ve kterém médiu se jedna z nich odehraje. Zároveň ale upřesnil, že zatím žádná dohoda mezi kandidáty nebo jejich týmy neproběhla.

Jiří Drahoš o určování míst a počtů prezidentských debat mluvil, a to v rozhovoru pro Seznam Zprávy (10:45).

„Miloš Zeman si může určovat co chce. Pokud chce se mnou debatovat, tak považuji za fér, že jeden kandidát si určí jedno médium a druhý to druhé. Já jsem rozhodně nepřistoupil na debatu na TV Prima nebo TV Barrandov. Já jsem naopak řekl, že bych za sebe preferoval jednu debatu na veřejnoprávním médiu.“

Stejné téma se probíralo i v debatě Českého Rozhlasu (8:58) s postupujícími kandidáty, kam byl pozván i Miloš Zeman, ten ale účast odmítl. Jiří Drahoš prohlásil, že ze dvou debat by preferoval jednu ve veřejnoprávním médiu, například v České televizi, připustil i účast v debatě v Českém rozhlase, pokud by Miloš Zeman přijal pozvání. Zatím ale domluva probíhá pouze skrz média.

„To záleží na tom, jak se Miloš Zeman a jeho tým postaví k tomu, že pokud budou dvě debaty, tak já chci tu druhou ve veřejnoprávním médiu (…) Momentálně jsme si to tak vzkazovali přes média, ale zatím nic dohodnuto není.“

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Ještě nedávno pan Ovčáček řekl, že rozhodnutí Miloše Zemana (stran účasti v debatách, pozn. Demagog.cz) platí i pro druhé kolo.

Jiří Ovčáček skutečně ještě 28. prosince 2017 veřejně tento závazek potvrdil. Pro server Idnes.cz Ovčáček uvedl:

Pan prezident dodrží svůj závazek, který veřejně oznámil 10. března 2017, tedy že nebude chodit do žádných takových debat, a to platí i pro debaty mezi prvním a druhým kolem.Pan prezident se zavázal, že nebude útočit na své protikandidáty a takový formát taková debata neumožňuje.“

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Už jsme třeba reagovali na pomlouvačný mail, že jsem spolupracoval s StB. Kdo chce, tak si může čisté lustrační osvědčení a výroky odborníků přečíst na mém webu.

V druhé polovině července 2017 se prostřednictvím mailů a papírových letáků ve schránkách začal po českých městech šířit hanopis obviňující Jiřího Drahoše ze spolupráce s StB a Michala Horáčka z černých, podezřelých sázek. Celý případ popsaly např. Lidové noviny.

Drahoš na tato obvinění reagoval. Na svém facebookovém profilu oznámil, že zvažuje předat celou věc policii, a zároveň zveřejnil své negativní lustrační osvědčení.

Negativní lustrační osvědčení Jiřího Drahoše. Zdroj: Web Jiřího Drahoše.

Na svém webu má také Drahoš dostupné vyjádření Radka Schovánka, badatele z Centra pro dokumentaci totalitních režimů, který se danému nařčení věnuje s tím, že jde o falzum a Drahoš ve skutečnosti nikdy ve svazcích StB evidován nebyl.

Dodejme, že veřejně se proti nařčením postavil také druhý (rovněž nepodloženě) nařčený kandidát, Michal Horáček. V této souvislosti jsme ověřovali jeden výrok právě Michala Horáčka.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Andrej Babiš by ode mě slyšel na samém začátku, že trestně stíhaný premiér pro mě není akceptovatelný.

Jiří Drahoš se na téma jmenování trestně stíhaného premiéra vyjadřuje od srpna 2017, kdy policie poprvé požádala o vydání Andreje Babiše. To, že by pro něj nebyl trestně stíhaný premiér akceptovatelný, sdělil už v několika rozhovorech. Jeho postoj v této věci je konzistentní, Drahoš ve veřejných vystoupeních popisuje, že pro něj je problém, že se trestně stíhaný člověk vůbec o daný post uchází. Dále mluví o tom, že jeho postojem by bylo jednat s vítězným hnutím, aby vygenerovalo jiného kandidáta.

V rozhovoru pro Info.cz ze dne 15. srpna reagoval na otázku, jestli by trestně stíhaného člověka jmenoval premiérem, takto (čas od cca 14:18):

„Já si vůbec nedovedu představit, že by trestně stíhaný člověk usiloval o funkci premiéra. (...) Měl bych s tím jako prezident velký problém. (...) Já bych se to snažil tomu člověku vymluvit. (...) Měl bych možnost dalších jednání. Měl bych možnost ho nejmenovat. (...)Určitě bych využil všechny možnosti v tom smyslu, aby trestně stíhaný člověk nesestavoval vládu.“ Info.cz: „V Ústavě je to tak, že můžete pověřit sestavení vlády kohokoliv. (..) takže připouštíte, že byste ten pokus dal někomu jinému, ten kdo není trestně stíhaný?“ Jiří Drahoš: „Připouštím to.“

V tomto interview mimo jiné redaktor odkazuje k rozhovoru se čtenáři, který se uskutečnil 13. srpna na Ihned.cz. Tam uvedl Jiří Drahoš toto:

„Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost (než pověřit Andreje Babiše sestavením vlády, pozn. Demagog.cz)“.

Je třeba ovšem dodat, že šlo o odpověď na otázku, zda by jmenoval Andreje Babiše premiérem za „současné situace“, přičemž dne 13. srpna nebyl Andrej Babiš k trestnímu stíhání ještě vydán.

V rozhovoru pro iDNES.cz ze dne 19. srpna Drahoš uvedl, že by trestně stíhaný člověk vůbec o premiérskou pozici neměl usilovat. Na druhou stranu také řekl, že pokud by byly vyčerpány všechny možnosti, „nic jiného, než jmenovat takového premiéra, by mu nezbylo.“

V předvolební debatě Deníku pak dostal Drahoš i další kandidáti otázku, zda je správné, aby trestně odpovědný politik byl jmenován předsedou vlády. Drahoš odpověděl NE.

Zdroj: Deník.

V rozhovoru pro Českou televizi ze 6. prosince odpovídal takto:

ČT: „Pokud by hnutí ANO nevygenerovalo žádného jiného kandidáta a mělo jako kandidáta na premiéra pouze Andreje Babiše, jmenoval byste ho premiérem?“

Jiří Drahoš: „Andrej Babiš by ode mě uslyšel, že jako trestně stíhaný člověk by nemohl být jmenován premiérem, aspoň ne Jiřím Drahošem. Prostě považuji to za…“

ČT: „Takže nejmenoval byste trestně stíhaného?“

Jiří Drahoš: „Nejmenoval.“

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

MF DNES: Jak dlouho podle vás může vládnout vláda bez důvěry, než by měl při sestavování dostat šanci někdo další?

Jiří DRAHOŠ: Ústava nepředepisuje žádný termín...

Z pohledu Ústavy je pro danou otázku zásadní článek 68. Ten uvádí:

„(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.
(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.
(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavce 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.“

Z toho tedy jasně plyne, že jediný termín je stanoven pro vládu, aby po jmenování do 30 dnů předstoupila před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o důvěru. Pokud ji vláda nezíská, podává demisi a je pověřena vládnutím až do jmenování vlády nové. Ústava vylučuje možnost, že nebude zformována žádná vláda.

Prezident není ovšem z pohledu času vázán. Není striktně určeno, do kterého termínu musí jmenovat vládu novou. V novodobém českém parlamentarismu se již stalo, že vládě nebyla po volbách vyslovena důvěra, podruhé se tak zřejmě stane v tomto volebním období. V říjnu 2006 první Topolánkova vláda nezískala důvěru. Vládla bez důvěry tři měsíce, než se podařilo najít většinu pro vládnutí a v lednu 2007 byla jmenována koaliční vláda ODS, KDU-ČSL a SZ.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Už při prezidentských debatách jsme sice hovořili o tom, že valnou většinou bychom podpořili kohokoliv, kdo se dostane do druhého kola.

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iRozhlas 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že by s výjimkou Petra Hanniga podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Jiří Drahoš

Jiří Drahoš Pravda

Ocenil jsem rychlost, se kterou Michal Horáček, Pavel Fischer, Marek Hilšer a Mirek Topolánek vzkaz ke svým voličům vyslali. A ještě více jsem ocenil, když pak pánové Hilšer a Horáček přišli do La Fabriky. Naše týmy už se tam domlouvaly na spolupráci i na tom, že využijeme třeba předplacené billboardy Michala Horáčka. Tu situaci považuji skoro za zlomovou. Nestalo se, že by poražení v prvním kole takto reagovali.

Po vyhlášení výsledků prvního kola prezidentské volby 13. ledna 2018 svou podporu Jiřímu Drahošovi vyjádřili Michal Horáček, Pavel Fischer, Marek Hilšer, Mirek Topolánek a Vratislav Kulhánek. Michal Horáček i Marek Hilšer nabídli vyzyvateli Miloše Zemana pomoc v následující kampani, Horáček pak přislíbil i své billboardy: „Nabídnu kandidátovi i svůj prostor na billboardech a finanční prostředky. Je pro mě důležité, aby prezidentem nebyl Miloš Zeman.“ Horáček s Hilšerem přišli dokonce Drahoše podpořit do jeho volebního štábu, což v politice není standardní.

Danou situaci při prezidentské volbě můžeme srovnávat pouze s volbami v roce 2013. V první přímé volbě prezidenta skutečně nikdo z neúspěšných kandidátů nenabídl takovou pomoc jednomu z účastníků druhého kola prezidentské volby.

Čtyři dny před začátkem druhého kola nepřímo podpořil Miloše Zemana neúspěšný kandidát Jan Fischer, který skončil třetí. Jasné stanovisko svým voličům nedal. Karla Schwanzerberga však kritizoval a o Miloši Zemanovi se vyjádřil takto: „Jehož názory jsou jasné, dlouhodobě známé a který se nebojí nést za působení ve vládě svou kůži na trh.“

Den před zahájením druhého kola podpořil Miloše Zemana i Vladimír Franz. „Do obálky vhodím lístek se jménem Miloše Zemana, ale je to čistě mé soukromé rozhodnutí, po kterém by nemuselo nikomu nic být.“ Ve svém prohlášení ale dodal, že rozhodnutí je na voličích. „Voliči nechť sami rozhodnou. Nicméně pranýřovat někoho za jeho osobní postoj a subjektivní názor nepřísluší demokraticky uvažující společnosti.“

Ihned po vyhlášení výsledků nepřímo podpořila Karla Schwarzenberga Zuzana Roithová a přímo Přemysl Sobotka. Ten se tehdy vyjádřil takto. „Ke Karlu Schwarzenbergovi se přelily hlasy mých voličů. Budu podporovat jeho vítězství. Je to už jasný signál a já bych jenom rád, aby u nás nezvítězila levice.“ Svou podporu ale ještě jednou zvažoval po chybném výroku Schwarzenberga, který se takto vyjádřil k Benešovým dekretům. „Já bych je upozornil na to, že Benešovy dekrety už neplatí 20 let, poněvadž přijetím Listiny základních práv a svobod Ústavy přestala platnost Benešových dekretů. Ovšem nebyla zrušena od roku 1945, nýbrž od okamžiku, kdy byla přijata tato právní předloha.“ Sobotka se vyjádřil, že pokud by tento výrok myslel Schwarzenberg vážně, ztratí jeho podporu. Schwarzenberg svůj výrok ale následně opravil.

Jiří Dienstbier, Táňa Fischerová ani Jana Bobošíková žádného z kandidátů veřejně nepodpořili.

Po prvním kole prezidentské volby v roce 2013 tedy někteří z neúspěšných kandidátů podpořili jednoho z účastníků druhého kola, pouze jeden z nich to však udělal přímo a hned po vyhlášení výsledků. Jednalo se však pouze o podporu a vyzvání voličů, nikoliv o spolupráci týmů či zapůjčení billboardů. Tak tomu bylo i v případě dalších kandidátů, kteří svou podporu vyjádřili později.