Šéf Pirátů v ČT

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, protože nelze oveřit míru "fungování" na internetu více jak 18 tisíc členů strany ČSSD. Navíc je forma vnitrostranického referenda vymezena jen obecně, takže v tuto chvíli je možné jen potvrdit, že sjezd ČSSD v usnesení přijal provedení celostranického referenda v otázce přijetí výsledků jednání o vládě s ANO.

Zmiňované referendum se v rámci ČSSD má týkat možné účastit strany na společné vládě s ANO. Toto téma, možné budoucí účasti na vláde s ANO, bylo také předmětem debaty na posledním celostátním sjezdu ČSSD konaném dne 7. dubna 2018 v Hradci Králové. Tento sjezd následně přijal usnesení, které umožnilo vedení strany znovu zahájit jednání o vytvoření vlády s hnutím ANO. Možný výsledek takového vyjednávání a samotný vstup do vlády pak dle usnesení musí schvílit členové strany blíže nespecifikovanou formou vnitrostranického referenda.

„Sjezd ČSSD požaduje, aby o přijetí vyjednaných podmínek o případném vstupu sociální demokracie do budoucí vlády ČR, rozhodli všichni členové ČSSD v závazném vnitrostranickém referendu“.

Přístupu ČSSD k referendům, a obecně různým vnitrostranickým hlasováním jsme také částečně řešili v našem (DEMAGOG.CZ) výstupu zde.

Počet členů ČSSD oficiálně dohledatelný přímo není. S odkazem na tiskovou zprávu ČSSD uvádějí aktuálně media v únoru 2018 (například IHNED.CZ) počet aktivních členů ČSSD na 18 967 členů (data z konce roku 2017) a potvrzují tak pokračující propad členské základny strany.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Andrej Babiš skutečně trval na tom, že bude premiérem a nechtěl ČSSD za podporu vlády nic nabízet. V současné chvíli se opravdu jedná o konkrétní vládní posty. Přibližně před dvěma měsíci poskytl Andrej Babiš rozhovor deníku MF Dnes, jehož přepis je nyní dostupný na webu ANO. Rozhovor byl dokonce přímo opatřen titulkem Premiér budu a nic ČSSD nenabídnu. Trvá v něm na tom, že za hnutí ANO nebude nikdo jiný premiér a že sám žádné ústupky ČSSD nenabídne. Andrej Babiš v rozhovoru předpokládá, že si budou klást sociální demokraté podmínky pro podporu vlády.

Jednání o vytvoření vlády mezi ANO a ČSSD poté pokračovala až do začátku dubna, kdy jednání zkrachovala. Důvodem krachu jednání byla neochota ANO a premiéra Babiše přenechat ministerstvo vnitra sociální demokracii, což byla jedna z jejích podmínek pro vytvoření společné vlády.

Minulý týden došlo k obnovení vyjednávání o vládě mezi ANO a ČSSD. Představitelé sociální demokracie potvrdili, že jim ANO nabídlo pět resortů, mezi nimiž bylo ministerstvo vnitra.

Ve své povolební strategii Piráti zmiňují, že nepodpoří vládu, kde se nachází člověk s korupční historií nebo vládu s převahou hnutí ANO:

"Budeme jednat se všemi ostatními politickými stranami. Naše podpora libovolné vlády je podmíněna tím, že do vlády nebudou nominováni lidé nekompetentní nebo s korupční historií. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Co se týče případu s Miroslavem Pochem, před sedmi lety obvolávali redaktoři Hospodářských novin pražské komunální politiky s otázkami na milionové odměny, které pobírají z městských společností. Miroslav Poche (ČSSD) v současnosti europoslanec, před sedmi lety přiznal, že odvádí část svých výdělků ČSSD, a to přes prostředníky, ale ne jako oficiální sponzorský dar. Zde je také přepis rozhovorů, ve kterých Poche kauzu postupně vysvětloval.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož kolem kauzy Miroslava Pocheho je řada otazníků a nejasností a Piráti ji tedy oprávněně v rámci své povolební strategie chápou jako korupční.

ČSSD je ve srovnání s ostatními stranami skutečně více zadlužená, což dokazuje například vyšší podíl cizích zdrojů na příjmech. Sociální demokracie ve volbách do Poslanecké sněmovny 2017 skutečně zažila pád, získala 7,27 % hlasů. V předchozích volbách v roce 2013 jí dalo hlas 20,45 % zúčastněných voličů.

Výroční zpráva ČSSD za rok 2017 uvádí záporný výsledek hospodaření 39,8 mil. Kč. Pro detailnější pohled se musíme podívat na dlouhodobé financování strany a především na strukturu tohoto financování. Podle Davida Klimeše z týdeníku Ekonom strana má vůči svým věřitelům závazky ve výši 620 milionů Kč. Dokládá to výroční zpráva ČSSD za rok 2017. Jedná se o závazky vůči vlastní akciovce Cíl ve výši 144,5 mil. Kč, Fio bance, u níž má momentálně úvěr ve výši 138 mil.Kč a přislíbený úvěr od Fio banky, který dosud nebyl čerpán ve výši 338 milionů Kč (pdf., str.22-23, kapitola Závazky).

Srovnání mezi jednotlivými stranami nabízí ukazatel finanční stability pole serveru Politické finance. Tento ukazatel měří podíl příjmů strany, které jsou financovány na dluh. ČSSD financuje 44,42 % příjmů na dluh. Podobný nebo větší podíl příjmů financovaných dluhem má už jenom ANO (40,64 %) a SPD (93,36 %). Tyto údaje jsou k poslednímu dni roku 2016. Podstatný rozdíl je ale v tom, že ČSSD letos v důsledku volebního propadu přijde o peníze za hlasy, což naruší její volební rozpočet. Naproti tomu SPD zřejmě úvěry splatí, jelikož dostane příjmy ze státního rozpočtu za získané mandáty a stejně tak hnutí ANO, jehož závazky jsou ale z velké části dluhem vůči Andreji Babišovi, takže zde zřejmě není riziko, že by se ANO dostalo do finančních potíží.

Piráti krátce po parlamentních volbách skutečně svolali jednání "opozičních stran" ke vznikající menšinové vládě hnutí ANO. Pozvali přitom všechny strany zastoupené ve Sněmovně s výjimkou ANO.

Na jednání se dostavili zástupci ODS, TOP 09 a STAN. Zatímco představitelé SPD, KSČM, ČSSD a lidovců se jednání nezúčastnili, neboť pozvání podle Bartoše odmítli.

Hnutí ANO částečně podpořilo pozměňovací návrh Pirátů v projednávaném daňovém řádu a v budoucnu by mělo podpořit i pirátský návrh zákona o střetu zájmů, výrok je proto hodnocen jako pravdivý.

Před volbami Piráti zvěřejnili 20 priorit, které byly schváleny ve vnitrostranickém referendu. I po volbách těchto 20 priorit zmiňovali, například i při jednání o vládě s hnutím ANO. Současná vládní strana a Piráti našli 15 bodů, ve kterých se shodovali.

Následně při předložení úpravy zákonu o registru smluv hnutí ANO ač oficiálně podporalo návrh Pirátů, tak našlo v návrhu rozpory ohledně smluv polostátní firmy ČEZ a zákon se tak rozhodli nepodpořit. Zákon o střetu zájmů podpořilo mnoho stran, včetně hnutí ANO za které pod návrh zákona podepsali poslanci Nacher, Malá, Válková nebo Vildumetzová a Pírati tak doufají v podporu i vládní strany. Při projednávání novely daňového řádu poslanci neschválili pozměnovací návrh Pirátů, pro byli jen Piráti a část poslaneckých klubů KSČM a ANO.

U nominačního zákonu předložili své předlohy návrhu zákonu jak Piráti s podporou části opozice, tak i hnutí ANO. Hnutí ANO později svůj návrh nominačního zákona stáhlo a momentálně je ve Sněmovně pouze návrh z dílny Pirátů. Piráti naopak podpořili společně s komunisty, SPD a hnutím ANO Radka Vondráčka na post předsedy Poslanecké sněmovny.

Podle výzkumu CVVM, zabývající se důvěrou ve vrcholné politiky (.pdf, s. 5), důvěra v Andreje Babiše roku 2015 konstatně klesá. Pokles se mu podařil zastavit až v únoru letošního roku. Podle agentury STEM, která se zaměřuje na popularitu vrcholných politiků, oblíbenost předsedy vlády klesá od roku 2014 a podle jejich výsledků se tak propad popularity nepodařilo zastavit ani v letošním roce. Proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Výrok pirátského předsedy Ivana Bartoše hodnotíme jako neověřitelný z důvodu absence jistot, o které bychom se mohli v hodnocení opřít, například co je myšleno "podporou" návrhů nebo nedostatečný vzorek případů v krátkém čase.

Není možné zcela jednoznačně určit, co znamená "podpora klubů" pro pirátský návrh. Taková podpora se může projevit například v připsání jména pod seznam předkladatelů nebo v hlasování pro návrh na plénu Sněmovny.

Poslanci z řad Pirátů předložili v tomto volebním období zatím čtyři návrhy novel zákonů, o kterých se ke 27. dubnu 2018 ve Sněmovně hlasovalo. Všechny čtyři prošly do druhého čtení a byly přikázány výborům. Další návrhy, například novela zákona o střetu zájmů, ještě na plénu Sněmovny nebyly projednávány.

Tisk 41, novela zákona o evidenci tržeb, předložili poslanci z klubů ODS, Pirátů, SPD, TOP 09 a STAN. Návrh novely se nejprve poslancům ANO a KSČM nepodařilo zamítnout, poté byla přikázána rozpočtovému výboru všemi devíti kluby.

Tisk 50, novela z. o svobodném přístupu k informacím, byl Poslanecké sněmovně předložen pouze pirátskými poslanci, přičemž byl návrh přikázán vícero výborům díky konsenzu napříč všemi kluby.

Tisk 76, novela z. o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, předložen všemi poslaneckými kluby, následně rovněž všemi kluby přikázán hospodářskému výboru, ústavněprávnímu výboru pak také vyjma SPD a TOP 09.

Čtvrtý a zatím poslední, tisk 99, novela z. o pomoci v hmotné nouzi, byl předložen poslanci z řad Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL a TOP 09, nicméně jej výboru pro sociální politiku poslaly všechny kluby.

Když se podíváme na předsedou Bartošem zmíněnou neobvyklost podpory návrhů opoziční strany pěti nebo šesti kluby, je třeba konstatovat, že Piráti jako předkladatelé nejsou jediní, kteří mají zatím stoprocentní úspěšnost v průchodu prvním čtením. Vedle nich, nepočítáme-li odročení návrhu zákona o celostátním referendu, stojí SPD, jejíchž zatím pět návrhů novel do druhého čtení prošlo. Zůstává nicméně otázkou, do jaké míry potřebuje SPD podporu pěti poslaneckých klubů, když z 82% hlasuje shodně se sedmdesátiosmihlavým klubem hnutí ANO. Další opoziční strany jako ODS, TOP 09 či STAN vždy disponují aspoň jedním návrhem, který byl v prvním čtení zamítnut.

Pokud se bavíme o podpisu poslance a jeho zařazení do skupiny předkladatelů, jedná se nepochybně o formu podpory. Čím více členů různých poslaneckých klubů bude mezi předkladateli zastoupeno, tím pravděpodobnější je širší podpora návrhu. Opačně však tento efekt fungovat nemusí a předkládá-li návrh pouze jeden poslanecký klub, může hlasováním projít, protože má podporu vyjednanou jinak než podpisy navrhovatelů.

Další nejistota pramení z faktu, že výbory Poslanecké sněmovny i samotní poslanci mohou ve druhém čtení předkládat pozměňovací návrhy. Vzhledem k tomu, že čtyři novely předložené pirátskými poslanci prošly právě do druhého čtení, může se spor o tyto návrhy odehrát až tam.

Poslední důvod zařazení hodnocení "Neověřitelné" souvisí s politickou krizí způsobenou absencí vládní většiny. Po půl roce od voleb do Poslanecké sněmovny disponuje dolní komora Parlamentu celkem třemi zákony schválenými v tomto volebním období. Na čtyřech návrzích zákonů před druhým čtením nelze dostatečně kriticky ani objektivně zhodnotit poměry Pirátů vůči ostatním poslaneckým klubům.

Pirátská strana prostřednictvím verejných výběrových řízení hledá například asistenty, stážisty, personalisty a dodavatele. Také přes výběrové řízení hledala svého nominanta do Správní a Dozorční rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, nominanta do Rady ČTK a člena Dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože s hnutím Starostové a Nezávislí spolupracovala Pirátská strana na výběrovém řízení svého nominanta do Rady ČTK a člena Dozočí rady Státního zemědělského intervenčního fondů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou k časovému vymezení. Kalousek stranu lidovou opustil v roce 2009, kdy také vznikla TOP 09 (jak je již patrné z názvu). Hlavní sdělení výroku ovšem odpovídá.

V roce 2006 vyhráli občanští demokraté volby s historicky nejvyšším ziskem hlasů, stranu tehdy volilo přes 35 % voličů. Celkem získala ODS 81 mandátů. Sněmovna však byla rozdělena. 100 mandátů připadlo možné koalici ODS, KDU-ČSL a Zeleným, zbývajících 100 získala Paroubkova ČSSD a komunisté. S komunisty strany vyjma ČSSD odmítaly spolupracovat, ve hře tak bylo ustavení pravicového bloku s tolerancí ČSSD, nebo velká koalice. I přes vyjednávání čelných představitelů ODS a ČSSD se strany nebyly schopné dohodnout.

Problém nastal už s ustavením Poslanecké sněmovny a to především z toho důvodu, že při případném třetím pokusu o jmenování premiéra hraje zásadní roli předseda Poslanecké sněmovny. V roce 2006 rovněž neplatila novela Ústavy, která by umožnila poslancům, aby sami třípětinovou většinou ustavili dolní komoru.

V této situaci trvalo zhruba sedm měsíců, než se podařilo dobrat se k vládě s podporou poslanců. V tomto čase došlo k téměř nekonečné sérii jednání na různých půdorysech. Obecně šlo vycházet z předpokladu, že vláda bez vítězné ODS není možná (zejména z důvodu, že pravicové subjekty a Zelení odmítli spolupracovat s komunisty).

Topolánek se tehdy snažil jednat na různých půdorysech. Jak na budoucím uspořádání ODS, KDU-ČSL a SZ, tak i se sociálními demokraty. V srpnu 2006 se zdálo, že se ODS domluví s ČSSD na spolupráci, které kromě dalšího bude usilovat o úpravy volebního systému. Mělo dojít ke zvýšení počtu volebních obvodů (což pomáhá velkým stranám) nebo k zavedení lichého počtu poslanců, aby se předešlo stejnému patu.

K této spolupráci ovšem nedošlo, protože velmi nečekaně došlo k dohodě mezi Jiřím Paroubkem (ČSSD) a Miroslavem Kalouskem (KDU-ČSL) o možné budoucí vládě, kterou by tolerovali komunisté. Tato možnost ale vzala za své, když širší vedení lidovců odmítlo podpořit nápad svého předsedy podílet se na vládě společně s komunisty, v reakci na tuto událost odstoupil Kalousek ze své funkce. Dodejme, že sám opakovaně veřejně tuto dohodu prezentoval jako úspěšnou snahu o zamezení velké koalice ODS a ČSSD.

Sestavením vlády byl nakonec pověřen lídr ODS Mirek Topolánek, se svou první vládou ovšem důvěru nezískal. O vládě se jednalo i dále – zejména opět mezi ODS a ČSSD – a to dokonce v poměrně netradičních formátech. Jedno jednání proběhlo prostřednictvím ČT24 živě.

Nakonec byla ustavena koalice ODS, KDU-ČSL a Zelených. Vyslovení důvěry vládě umožnili až v lednu 2007 poslanci ČSSD Melčák a Pohanka, kteří během hlasování opustili jednací sál a snížili tak kvórum nutné pro získání důvěry.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Karel Schwarzenberg skutečně krátce před volbami řekl, že by voliči neměli volit strany, u kterých je riziko, že by se nedostaly do sněmovny a hlasy voličů by tak přišly vniveč. Předseda Pirátů Ivan Bartoš na svém twitterovém účtu 25.9 připomněl tato slova Karla Schwarzenberga, když ze zveřejněného průzkumu CVVM vyplynulo, že by TOP 09 měla získat pouze 4,4 procenta.

Karel Schwarzenberg 26.7.2017 v rozhovoru pro server E15 řekl " V Praze bude tvrdý souboj, to je naprosto jasné. Samozřejmě Piráti jsou nový fenomén a spoustu hlavně mladších lidí přitahují podobně jako kdysi zelení. Přesto doufám, že ctění voliči nebudou plýtvat svými hlasy v situaci, která je tak vážná. Neměli by volit strany, kde je riziko, že jejich hlasy propadnou. Navíc Piráti mají bohužel jednu chybu, kterou je trochu slabý vztah k právu."

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněného 25.9 vyplynulo, že TOP 09 by získala pouze 4,4 procenta a nedostala by se tak do Poslanecké sněmovny. Piráti měli získat podle průzkumu 6,4 procenta. Podle průzkumu agentury Median ze stejné doby vyšlo, že by TOP 09 získala 7 procent a Piráti 6 procent.

Parlamentní volby se uskutečnily 20. a 21. 9. TOP 09 ve volbách získala na poslední chvíli 5,31 procenta hlasů a Piráti skončili na třetím místě se ziskem 10,79 procenta hlasů. Vítězem voleb se stalo hnutí ANO, které získalo 29,64 procenta hlasů.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, jelikož ve své povolební strategii Piráti vylučují podporu vlády s účastí dvou subjektů - a to KSČM a SPD. Zmiňují i hnutí ANO, avšak pouze jeho převahu, čímž Piráti Hnutí nevylučují.

„…. V žádném případě nepodpoříme vládu s účastí subjektů ohrožující základy liberální demokracie nebo historickým dědictvím likvidace demokracie v této zemi tj. zejména s účastí KSČM, SPD nebo s převahou ANO." Na svém veselém vězeňském autobuse měli Piráti vyobrazeno pět politiků (resp. 4 politiky a Janu Nečasovou). Kromě Babiše, Ratha, Sobotky a Kalouska tam byla vyobrazena ještě Jana Nečasová (Nagyová) kvůli údajnému zneužití vojenské rozvědky. Nečasová podala na Piráty kvůli své karikatuře na autobuse žalobu, tu však později stáhla. Dodejme, že uvedené kauzy nebyly rozhodnuty pravomocným rozhodnutím soudu, Miroslav Kalousek a Bohuslav Sobotka navíc nejsou v daných věcech vůbec obviněni a stíháni.

Zdroj

Výrok předsedy Pirátů Bartoše je hodnocen jako neověřitelný, jelikož do databáze přestupků, ze které čerpal on i poslanec Feri, nemáme přístup.

Navrhovatelé novely (.pdf) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích za TOP 09 takto hodlali zrušit ustanovení o znevážení postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci, za které následně hrozí uložení pokuty do výše až 10 000 korun. Navrhovatelé argumentovali existencí ochrany úřední osoby v jiných právních odvětvích (správní a trestní právo) nebo i dosavadním využitím konkrétního ustanovení.

Zástupce navrhovatelů, poslanec Feri, na plénu Sněmovny přednesl, že z Informačního systému evidence přestupků (ISEP) vyplývá, že od účinnosti zákona č. 251/2016 Sb. (1. července 2017) do poloviny března bylo využito této zmíněné podstaty pro 456 pokut a 29 napomenutí.

Bohužel, do aplikace ISEP mohou nahlížet jenom její registrovaní uživatelé, tedy pouze orgány veřejné moci. Demagog.cz do této skupiny nespadá, nemůžeme proto objektivně zhodnotit pravdivost či nepravdivost výroku pirátského předsedy.

Piráti svolali schůzku opozičních stran na 8. listopadu. Na toto jednání dorazili nakonec zástupci ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Tzv. demokratický blok vznikl o týden později. Šlo o uskupení zmíněných stran, které bylo vytvořeno s cílem získat odpovídající zastoupení v orgánech dolní komory. Nyní již nefunguje.

Zda na jednání přišli předsedové klubů ODS a TOP 09 s tím, že blok zakládají, není možné zjistit, protože jednání nebylo veřejné. Je otázkou, zda mohla být tato iniciativa úspěšná jako jediná, to je spíše úhle pohledu předsedy Pirátů. Navíc pokud na schůzku nedorazili zástupci SPD, KSČM a ČSSD, je otázkou, zda mohla mít reálný význam, i pokud by zbývající subjekty neutvořily zmíněný Demokratický blok.

Celkově je výrok hodnocen jako neověřitelný, neboť samotná schůzka nebyla veřejná. Piráti po ní vydali tiskovou zprávu i zápis na svém fóru, zmínka o tom, že pánové Kalousek a Stanjura ohlásili vznik Demokratického bloku, zde chybí.