Demagog.cz

Tomáš Petříček v Deníku N

Ministr zahraničí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček v rozhovoru pro Deník N o sociální demokracii i řešení krizové situace.

Ověřili jsme
Deník N ze dne 18. listopadu 2020 (moderátoři Barbora Janáková a Hana Mazancová, záznam)

11 ověřených výroků

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

(...) rýsuje se zde spolupráce ODS a ANO na prosazení patnáctiprocentní a třiadvacetiprocentní sazby (...) !

Premiér Babiš z hnutí ANO předložil návrh na zrušení superhrubé mzdy a zavedení 15% a 23% daně z příjmu, která se bude počítat z hrubé mzdy. Pro tento návrh byla ochotná hlasovat i ODS, pokud by nedošlo ke schválení jejího návrhu s jednotnou sazbou 15 %.

skrýt celé odůvodnění

Na úvod zdůrazněme, že výrok zazněl dne 18. listopadu a ověřovat ho tedy budeme na základě informací dostupných tento den. Pojmem superhrubá mzda se označuje základ daně, který je použit při výpočtu zálohy na daň z příjmu fyzických osob. Je dána součtem hrubé mzdy, odvodem zaměstnavatele na zdravotní pojištění (9 % z hrubé mzdy) a odvodem zaměstnavatele na sociální pojištění (25 % z hrubé mzdy). Záloha na daň z příjmu fyzických osob pak tvoří 15 % z tohoto součtu, tedy superhrubé mzdy.

Superhrubá mzda je uzákoněna v § 6 odst. 12 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zavedení superhrubé mzdy bylo uvedeno v platnost 16. října 2007 zákonem č. 261/2007 Sb., a to s účinností od 1. ledna 2008. 

Ke zrušení superhrubé mzdy mělo dojít zákonem č. 458/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů (body 14–16). Zákon vstoupil v platnost 30. prosince 2011 a účinnosti měl nabýt 1. ledna 2015. K tomu však nedošlo, jelikož ke zrušení zmíněných bodů došlo vládní novelou č. 267/2014 Sb. v roce 2014. Byť se koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, která v tu dobu vládla, zavázala (.pdf, str. 11) ke zrušení superhrubé mzdy, neučinila tak.

Opoziční strana ODS se zrušením superhrubé mzdy přišla již před volbami v roce 2017. V roce 2018 pak vytvořila návrh zrušení superhrubé mzdy, který počítal s jednotnou, 15% sazbou. Petr Fiala řekl, že je připraven podpořit i návrh vládního hnutí ANO, který počítá se zrušením superhrubé mzdy a zavedením 15% a 23% daně z příjmu z hrubé mzdy od roku 2021. Druhou zmiňovanou sazbou budou zdaněny příjmy nad 4násobek průměrné hrubé mzdy (v roce 2021 by se mělo jednat o 141 764 Kč měsíčně). 

S tímto návrhem nesouhlasí koaliční ČSSD. Ministr vnitra Hamáček označuje výpadek v příjmech státního rozpočtu 90 miliard Kč za příliš vysoký. Sám pak navrhuje sazbu ve výši 19 % a taktéž zvýšenou 23 %. Ke zrušení superhrubé mzdy se ostatně vláda zavázala již ve svém programovém prohlášení (str. 5), ve kterém se vláda zavázala po zrušení superhrubé mzdy zavést 19% a 23% sazby.

Pro kontext dodejme, že 19. listopadu pak Sněmovna návrh na zrušení superhrubé mzdy skutečně odhlasovala, a to mimo jiné i hlasy ODS.

Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý, jelikož hnutí ANO i ODS chtějí prosadit zrušení superhrubé mzdy a zavést 15% sazbu z hrubé mzdy. Podle Petra Fialy byla strana ODS připravena hlasovat i pro návrh hnutí ANO s 15% a 23% sazbou daně z příjmu.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

V celé Evropě se ukázalo, že druhá vlna je masivnější.

Současná podzimní vlna pandemie nemoci covid-19 zasáhla Evropu více než jaře. Zatímco na jaře bylo nejvíce v jeden den nakažených maximálně 37 tisíc, současná druhá vlna zaznamenala nejvíce až 313 tisíc nově nakažených.

skrýt celé odůvodnění

Při porovnání první jarní vlny, kdy se evropské země potýkaly s nákazou nemoci covid-19 vůbec poprvé, s právě probíhající podzimní vlnou lze zjistit, že současná situace zasáhla evropský kontinent daleko výrazněji. To znázorňuje i graf níže, zobrazující nové denní potvrzené případy nákazy covidem-19 (v sedmidenním klouzavém průměru) souhrnně za celou Evropu.

Zatímco během jara (první potvrzené případy byly ohlášeny 24. ledna ve Francii) první vlna pandemie kulminovala první dubnový týden s nejvyšším denním přírůstkem 37 747 nakažených (4. duben), současná podzimní vlna dosáhla (k 19. listopadu) svého vrcholu první listopadový týden. Tehdy byl nejvyšší denní počet pozitivně testovaných zaznamenán 6. listopadu, kdy se jednalo až o 313 284 pozitivních případů (dle dat dostupných 20. listopadu).

Počet nových denních potvrzených případů nemoci covid-19 v sedmidenním klouzavém průměru. Zdroj: Our World in Data

Byť v současné době došlo dle grafu k mírnému poklesu k průměru cca 260 tisíc případů, stále se jedná o mnohonásobě vyšší počet nových denních případů než na jaře. Podobný tvar mají pak i grafy v případě jednotlivých států, zmiňme např. Slovinsko, Itálii, Spojené království, Německo či Francii.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Ministerstvo zdravotnictví představilo protiepidemický systém, který vychází z objektivních kritérií.

Ministr zdravotnictví Blatný představil 13. listopadu 2020 Protiepidemický systém ČR (PES) vycházející z objektivních dat. Situace v ČR se následně vyhodnocuje pomocí tzv. indexu rizika, který zahrnuje ukazatele, jako je zjednodušený výpočet vývoje reprodukčního čísla aj.

skrýt celé odůvodnění

Dne 13. listopadu byl na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví představen Protiepidemický systém ČR (PES), který má nově řadit kraje do pěti úrovní, od nichž se má odvíjet následné zavádění opatření. Podle Ministerstva zdravotnictví se tak má zlepšit čitelnost a predikovatelnost epidemického vývoje.

Nově vzniklý PES vychází z dat a ukazatelů, podle kterých se určuje takzvaný index rizika. Ten je následně používán k vyhodnocení (.pdf, str. 3) stupně rizika v daném kraji. Tento index má bodové ohodnocení od 0 do 100 a zahrnuje trendy ve vývoji důležitých ukazatelů (.pdf, str. 3), jako jsou 14denní počty nově pozitivních pacientů, 14denní počty nově pozitivních seniorů (věk 65+), 7denní průměrné pozitivity testů na přítomnost SARS-CoV-2 a dynamika nárůstu počtu nově pozitivních (zjednodušený výpočet reprodukčního čísla).

Těmto ukazatelům je následně pro výpočet indexu přiřazena bodová hodnota (.pdf, str. 2–3), jejíž součet je výsledným číslem indexu rizika:

 

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Dalším krokem je testování ohrožených skupin, což je otázka zejména sociálních služeb. Bohužel máme velké množství úmrtí na covid-19. Je to premiantství.

Největší podíl úmrtí v souvislosti s covidem-19 v Česku spadá do věkových skupin nad 65 let. Testování v domovech důchodců a jiných zařízeních sociální péče probíhá od začátku listopadu. Až do 18. listopadu měla ČR nejvyšší sedmidenní průměr počtu úmrtí na milion obyvatel.

skrýt celé odůvodnění

Na základě údajů, které uvádí Ministerstvo zdravotnictví na svém webu, je největší podíl zemřelých osob s covidem-19 mezi staršími lidmi, tedy ve skupině lidí ohrožených covidem-19. Nejzasaženější věkovou skupinou je kategorie mezi 75 až 84 lety. Podíl této kategorie na celkovém počtu úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 k 15. listopadu 2020 činí 38,9 %.

Z dat v následující tabulce tedy vyplývá, že Česká republika má velké množství úmrtí lidí s covidem-19, kteří spadají do rizikové věkové skupiny.

Dodejme, že statistika úmrtí je platná k neděli 15. listopadu 2020, protože tento přehled je na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví „aktualizován vždy jednou týdně ve středu v 18.15 h a obsahuje data k neděli“.

Plošné testování klientů v domovech pro seniory a v dalších zařízeních sociálních služeb je nařízeno mimořádným opatřením z 30. října 2020, které také nařizuje pravidelné testování např. v domovech pro osoby se zdravotním postižením (.pdf, str. 1). Mimořádné opatření ze 3. listopadu 2020 nařizuje pravidelné testování zaměstnanců sociálních zařízení (.pdf, str. 1). Obě opatření vstoupila v účinnost 4. listopadu 2020.

Testování v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních již tedy začalo. Ze začátku testování ovšem doprovázel chaos, jelikož zařízení postrádala instrukce a testy.

Co se týče počtu úmrtí, k 18. listopadu 2020, tedy ke dni, kdy byl rozhovor zveřejněn, činil v České republice celkový počet úmrtí v souvislosti s onemocněním covid-19 6 707 zemřelých.

Česká republika je k 18. listopadu 2020 v počtu denních úmrtí s covidem-19 na milion obyvatel v rámci sedmidenních průměrů na druhém místě, přičemž právě v tento den ji předstihla Bosna a Hercegovina. Do té doby však ČR byla od cca poloviny října v počtu úmrtí na milion obyvatel nejhorší na světě.

Graf znázorňující sedmidenní průměr počtu úmrtí s covidem-19 v přepočtu na milion obyvatel v období 9. září 2020 až 18. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org

V celkových počtech úmrtí v souvislosti s covidem-19 v přepočtu na milion obyvatel se pak z níže vybraných zemí na prvním místě nachází Belgie.

Graf znázorňující celkový počet úmrtí v přepočtu na milion obyvatel v období od 1. září 2020 do 18. listopadu 2020. Zdroj: Ourworldindata.org
Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Když jsme například sledovali situaci v Itálii, ptal jsem se kolegů, jestli bychom mohli vyslat lékařský tým. Na tom shoda nebyla.

Na konci března letošního roku ministr Petříček skutečně navrhoval kolegům ve vládě vyslání lékařů do Itálie, která se potýkala s epidemií covidu-19. Nakonec ale byly poslány jen ochranné obleky pro lékaře.

skrýt celé odůvodnění

Dne 25. března oznámil Tomáš Petříček v médiích, že kolegům ve vládě navrhne vyslání týmu lékařů do Itálie, aby pomohli v boji proti koronaviru. Nebyl v tom však příliš úspěšný, protože o den později ministr obrany Lubomír Metnar vyslání vojenských lékařů vyloučil s odůvodněním, že jsou potřeba doma. Do Itálie tak Česká republika poslala pouze 10 000 ochranných obleků pro lékaře.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Česko pomohlo i v jiných oblastech. San Marino, státy západního Balkánu, nabízeli jsme pomoc Francii, která ji nakonec nevyužila.

Česká republika nabídla v jarní vlně pandemie covidu-19 pomoc Republice San Marino, státům západního Balkánu i Francii, která ji však nevyužila.

skrýt celé odůvodnění

Republika San Marino požádala Českou republiku o pomoc na konci března, ale vláda 6. dubna návrh ohledně zaslání desítek tisíc ochranných prostředků zamítla. Nicméně o tři týdny později byl návrh opět projednán a vyjádřen souhlas (.pdf). Již 29. dubna byl tento dar doručen a předán San Marinu Hasičským záchranným sborem ČR.

Co se týká států západního Balkánu, Severní Makedonie obdržela od České republiky dar v podobě (.pdf) 1 milionu zdravotnických ochranných roušek. Již v březnu Česko pomohlo Slovinsku formou výpůjčky v podobě několika tisíc ochranných pomůcek. 9. dubna vláda schválila humanitární pomoc v hodnotě 25 milionů korun pro země postižené pandemií koronaviru, a to pro Bosnu a Hercegovinu, Moldavsko, Ukrajinu, Gruzii a Kambodžu. Pomoc Řecku vláda schválila (.pdf) 23. dubna a poskytla materiální dar v hodnotě 4,3 milionů korun, jednalo se především o hygienické potřeby do uprchlických táborů.

Francii, která počátkem dubna měla přes 28 tisíc hospitalizovaných lidí s nemocí covid-19, Česká republika nabídla pomoc v podobě 14 míst v nemocnicích pro nakažené koronavirem. Fakultní nemocnice Brno byla připravena přijmout šest pacientů, kteří měli být dopraveni letadlem 6. dubna. Avšak po hovoru s francouzským premiérem Édouardem Philippem Andrej Babiš oznámil, že nabízenou pomoc Francie nevyužije, jelikož situace se začíná lepšit.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Ještě v únoru nebo v březnu pan premiér Babiš říkal, že bychom měli mít dvě sazby, a to 19 a 23 procent.

Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo dohledat, zda premiér Andrej Babiš výrok pronesl v uvedeném období. Stejný výrok ovšem pronesl v listopadu loňského roku.

skrýt celé odůvodnění

V souvislosti s požadavkem na zrušení superhrubé mzdy vláda ve svém programovém prohlášení z června 2018 slíbila (.pdf, str. 5), že navrhne „novou sníženou sazbu 19 % z hrubé mzdy“ a zachová stávající solidární zvýšení daně zavedením sazby 23 %. Také v listopadu roku 2019 v rozhovoru pro deník Právo (zveřejněný na serveru Novinky.cz) se premiér Andrej Babiš vyjádřil, že chce superhrubou mzdu zrušit a snížit reálné zdanění ze současných 20,1 % na 19 %.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám žádné vyjádření premiéra Babiše z února či března letošního roku na toto téma nepodařilo dohledat. V tomto období nicméně takový výrok pronesla ministryně financí Alena Schillerová, a to na konci února v rozhovoru pro Novinky.cz a na začátku března ve vyjádření pro Hospodářské noviny.

Dodejme, že na začátku srpna 2020 však už Andrej Babiš nehovořil o základní sazbě 19 %, ale o sazbě ve výši 15 %. Vicepremiér Jan Hamáček to nejdřív označil za nerealistické, ovšem 28. srpna 2020 již na společné tiskové konferenci Andrej Babiš uvedl, že se ANO a ČSSD dohodly na sazbě 15 %. Jan Hamáček nakonec 27. října tuto dohodu zrušil a předložil vlastní pozměňovací návrh (.docx) k tzv. daňovému balíčku, v němž navrhuje zdanění 19 a 23 % (docx, str. 3). Andrej Babiš také předložil vlastní návrh (.docx, str. 3), který ale počítal se sazbami 15 a 23 %.

Poslanci Babišův pozměňovací návrh schválili, stejně jako schválili novelu zákona, které byl pozměňovací návrh součástí. Veřejné zmínky Andreje Babiše z února či března o tom, že by sazba daně z příjmu měla být 19 % a 23 %, se nám nepodařilo dohledat, protože je však možné, že Andrej Babiš mluvil o sazbě 19 % např. na neveřejných jednáních vlády, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Jsme strana, která má 14 poslanců.

ČSSD je v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR skutečně zastoupena 14 poslanci.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zahraničních věcí a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček správně udává, že ČSSD je v Poslanecké sněmovně Parlamentu zastoupena 14 poslanci.

Pro úplnost doplňme, že Tomáš Petříček není poslancem – na rozdíl například od Jana Hamáčka, který je ministrem vnitra a zároveň i poslancem.

Předsedou poslaneckého klubu ČSSD je pak Jan Chvojka.

Na závěr dodejme, že ČSSD ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2017 získala 15 mandátů. V úterý 25. února 2020 z ČSSD ovšem odešel Jaroslav Foldyna. V úterý 7. dubna 2020 Foldyna vstoupil do poslaneckého klubu SPD.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Národní plán obnovy, kde jsme opakovaně žádali o změnu některých priorit tak, aby se více investovalo do lidí, vzdělání, sladění rodinného a pracovního života. Tyto věci jsou i prioritou Evropské unie.

Dokument shrnující východiska Národního plánu obnovy byl doposud projednáván zejména na schůzích vlády a jejích poradních orgánů, která jsou neveřejná. Deklarované žádosti sociálních demokratů o změnu priorit plánu tak nelze ověřit.

skrýt celé odůvodnění

Národní plán obnovy (NPO) má být strategickým dokumentem (.pdf, str. 2), jehož vypracování je nezbytné pro možnost čerpání financí z Evropské unie, konkrétně z programu na podporu oživení a odolnosti. V současné době je k dispozici pouze dokument shrnující základní východiska plánu (.pdf, str. 1), který byl zpracován Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s vládou ČR a dalšími resorty a který byl zveřejněn v říjnu tohoto roku. 

Tento úvodní dokument shrnuje priority vlády ČR, a to včetně předběžně požadovaných finančních alokací. Finální verze dokumentu by měla být vypracována (.pdf, str. 3) do dubna roku 2021 po předchozích konzultacích s Evropskou komisí. ČR bude žádat o grant v přibližné hodnotě 172 mld. Kč (.pdf, str. 2). Celkově pak tento plán operuje s investicemi v hodnotě přes 225,6 mld. Kč (.pdf, str. 22).

Program na podporu oživení a odolnosti má dvojí cíl. Poskytnutí financí členským státům má v první řadě sloužit k pomoci zmírnění hospodářských a sociálních dopadů pandemie koronaviru, zároveň má ale pomoci jednotlivým státům lépe se připravit na výzvy týkající se zelené a digitální transformace. Na tuto podporu bude celkem uvolněno až 672,5 mld. eur

Státy mohou v rámci zmíněného programu zažádat o granty (.pdf), jejichž maximální možná výše je podmíněna velikostí populace, mírou nezaměstnanosti a HDP. Kromě toho je členským státům nabídnuta i možnost poskytnutí půjčky, jejíž maximální výše je stanovena na 4,7 % HNP.

Plánované reformy by pak měly být dokončeny do roku 2026. Výsledný plán by měl reflektovat nejen konkrétní doporučení danému státu, ale i celounijní priority. Minimálně 37 % financí by mělo směřovat k řešení klimatických problémů a 20 % pak k rozvoji digitalizace. Investice by obecně měly směřovat například do oblasti udržitelných zdrojů, energetické náročnosti budov, čistých technologií či digitalizace veřejné administrativy a služeb.

Dokument východisek (.pdf, str. 1, 22) Národního plánu obnovy uvádí 6 základních pilířů, včetně konkrétnějších investičních oblastí, přibližných výdajů a průměrného podílu zelených a digitálních iniciativ. Přehled pilířů, spolu s předběžnou výší požadovaných financí, shrnuje následující graf. Podrobnější popis jednotlivých investičních podoblastí je pak rozpracován v samostatném dokumentu (.pdf).

Nejobjemnějším pilířem, co se finančního obnosu týče, je fyzická infrastruktura a zelená tranzice, kde se předpokládají investice ve výši 118,1 mld. Kč (.pdf, str. 22). Dokument (.pdf, str. 29–30) uvádí, že je tento pilíř zaměřen na tři hlavní oblasti: zlepšení fyzické infrastruktury, dekarbonizaci ČR a na přípravu na negativní dopady změny klimatu. Mezi konkrétní investiční okruhy (.pdf, str. 32) patří například udržitelná a bezpečná doprava, podpora investic v průmyslu a podnikání, ochrana přírody, renovace budov a ochrana ovzduší nebo transformace průmyslu a přechod na čistší zdroje energie. 

V červenci roku 2020 bylo na tiskové konferenci oznámeno, že se přípravě plánu bude ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu věnovat Národní ekonomická rada vlády, jejíž činnost byla obnovena v dubnu tohoto roku v souvislosti s ekonomickými dopady pandemie. Na webových stránkách vlády nebyly zveřejněny žádné oficiální materiály z jednání této skupiny. Lze zde nalézt jen jeden pracovní dokument, který není závazný pro rozhodování vlády a má pouze doporučující charakter (.pdf, str. 2).

Vyjednávání o obsahu plánu probíhalo také v rámci Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. K dispozici jsou zápisy z jednání a usnesení k projednávaným bodům. Národní plán obnovy byl řešen na schůzi 4. září 2020. Ze zápisu (.docx, str. 4–6) vyplývá, že byl plán řešen zejména v souvislosti s podporou systému VaVaI (výzkumu, vývoje a inovací). Rada se zároveň usnesla (.docx, str. 6) na potřebě vytvoření pracovní skupiny pro medicínský výzkum a skupiny pro průmyslový aplikovaný výzkum, které se budou tématu Národního plánu obnovy věnovat.

Další jednání Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace proběhlo 25. září 2020, kdy se členové znovu věnovali již zmíněným bodům, proběhla diskuze nad prvními návrhy pro Národní plán obnovy a bylo schváleno složení pracovních skupin (.docx, str. 4). Zatím poslední jednání Rady vlády proběhlo 30. října 2020, kde byla prezentována probíhající příprava plánu, a to včetně průběhu vyjednávání s Evropskou komisí. Zápis z tohoto zasedání zatím nebyl zveřejněn.

Tvorba obsahu Národního plánu obnovy byla tedy doposud řešena zejména v rámci vládních jednání či jednání jejích poradních orgánů, která neprobíhají veřejně. K dispozici máme pouze některé zápisy odkazující na projednávané záležitosti, nikoliv však kompletní přepis jednání. Nelze tak potvrdit ani vyvrátit tvrzení ohledně opakovaných žádostí sociálních demokratů ke změnám priorit tohoto plánu. Bez bližší specifikace požadovaných změn sociálních demokratů nelze určit ani konkrétní shodu priorit s Evropskou unií. 

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Tam (u bankovní daně, pozn. Demagog.cz) a například u vyššího zdanění mezinárodních korporací se s hnutím ANO neshodujeme. Není to součástí programového prohlášení vlády.

ČSSD se snažila prosadit bankovní daň, namísto toho premiér Babiš prosadil zřízení Národního rozvojového fondu. ČSSD také chtěla prosadit a ještě letos začít uplatňovat 7% digitální daň. ANO naopak prosazuje 5% daň s účinností od ledna 2021.

skrýt celé odůvodnění

Zavedení bankovní sektorové daně, které se ČSSD opakovaně snažila prosadit, není součástí programového prohlášení (.pdf) současné vládní koalice. Mělo se jednat o odvod z bankovních aktiv. Z objemu aktiv do 50 miliard korun by banka odvedla 0,05 %, do 100 miliard korun 0,1 %, do 300 miliard korun by šlo o 0,2 % a nad tuto částku by se jednalo o 0,3 %.

Předseda ČSSD, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček hájil tento návrh tím, že se díky němu zvýší příjmy státu: „Bankovní daň by znamenala 14 miliard korun navíc do státního rozpočtu.“ 

Proti tomuto návrhu se ale opakovaně vyjadřoval premiér Andrej Babiš i jiní představitelé hnutí ANO, kriticky se k němu staví také Česká bankovní asociace. Před zavedeném bankovní sektorové daně varoval i Mezinárodní měnový fond. 

Ministryně financí Alena Schillerová například uvedla: „Zkušenosti ze zahraničí dokládají, že takové opatření vede k nežádoucímu zvyšování cen pro konečné spotřebitele, tedy klienty bank. Ve výsledku jej tak nezaplatí banky, ale občané prostřednictvím vyšších úrokových sazeb či bankovních poplatků.“ Upozornila i na to, že by banky mohly přesunout některá svá aktiva do zahraničí.

Když chtěla ČSSD návrh předložit jako poslanecký, ministryně Schillerová upozornila na to, že by se jednalo o porušení koaliční smlouvy. Ta vyžaduje, aby zákony o daních byly předkládány jen jako koaličně dohodnuté, což znamená, že je podpoří nadpoloviční většina ministrů ANO i ČSSD (str. 1).

Kromě toho premiér Babiš namísto bankovní daně prosazoval vytvoření Národního rozvojového fondu, ve kterém by banky přispívaly na financování investičních projektů.

Dne 16. listopadu 2020 pak byla zveřejněna informace, že Národní rozvojový fond získal od České národní banky licenci pro svou činnost. Komerční banky do něj vloží sedm miliard korun, které mají sloužit na investování do infrastruktury, školství či zdravotnictví.

Dalším návrhem, o němž ve výroku mluví Tomáš Petříček, je vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb (.pdf). Ten také není součástí programového prohlášení (.pdf) současné vládní koalice. Dani by měly podléhat (.pdf, str. 5–7) internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur, které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň by se tedy týkala např. společností Google, Facebook, Amazon či Apple.

Původně navrhovaná sazba činila 7 % (.pdf, str. 9–12, 43) a do veřejných rozpočtů by podle odhadů Ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně.

Po kritice ze strany USA, které daň považují za diskriminační vůči americkým firmám, a obavám z odvetných cel na české výrobce, se koalice dne 10. června 2020 shodla na pětiprocentní sazbě digitální daně (.doc, str. 2). ČSSD přitom od začátku požadovala sazbu 7%. Kromě toho ČSSD prosazovala, aby zákon začal platit ještě letos, zatímco ANO upřednostňuje posunutí účinnosti na leden 2021. 

Důvodem je to, že o digitální dani jedná i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která zastřešuje 36 států včetně České republiky. OECD by se chtěla dohodnout na nových pravidlech pro mezinárodní digitální daň do konce roku 2020. Pokud by se podařilo uzavřít nadnárodní dohodu, Česko by daň na národní úrovni zrušilo. 

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Hovořili jsme o tom (o novém Protiepidemickém systému ČR, pozn. Demagog.cz) už v říjnu s panem ministrem Romanem Prymulou.

Informaci se nám bohužel nepodařilo na základě dostupných zdrojů potvrdit ani vyvrátit.

skrýt celé odůvodnění

Dne 13. listopadu byl na tiskové konferenci Ministerstva zdravotnictví představen Protiepidemický systém ČR (PES), který má nově řadit kraje do pěti úrovní, od nichž se má odvíjet následné zavádění opatření. Podle Ministerstva zdravotnictví se tak má zlepšit čitelnost a predikovatelnost epidemického vývoje.

Tomáš Petříček uvedl, že o protiepidemickém systému hovořil s bývalým ministrem zdravotnictví Romanem Prymulou již v říjnu. Tuto informaci se nám na základě veřejně dostupných zdrojů nepodařilo potvrdit ani vyvrátit, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.