Demagog.cz

Tomio Okamura o koronaviru i vojácích

Předseda SPD Tomio Okamura ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Není žádným překvapením, že se v současné době točí kolem témat zdravotnických - VZP, datech či pomoci vojenských lékařů. Ověřená analýza tentokrát i s obrazem na DemagogTV.

Ověřili jsme
20 minut Radiožurnálu ze dne 26. října 2020 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

Ilustrační obrázek k výstupu Tomio Okamura o koronaviru i vojácích

20 ověřených výroků

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Ministr zdravotnictví, který je v gesci hnutí ANO, tak už se za poslední měsíce v podstatě mění potřetí.

Výměna ministra zdravotnictví se odehrála v posledních měsících dvakrát. První výměna proběhla 21. září, kdy rezignoval Adam Vojtěch. Ke druhé výměně došlo 29. října – poté, co deník Blesk přišel s odhalením noční schůzky Romana Prymuly a Jaroslava Faltýnka.

skrýt celé odůvodnění

Za poslední měsíce se řešila výměna ministra zdravotnictví pouze dvakrát (do dne rozhovoru 26. října 2020). V prvním případě 21. září odstoupil téměř po třech letech ve funkci Adam Vojtěch (za ANO), který funkci ministra zdravotnictví zastával od složení první Babišovy vlády od prosince 2017. Velice rychle po své rezignaci byl hned 21. září nahrazen Romanem Prymulou, který na počátku koronavirové epidemie působil jako náměstek ministra zdravotnictví. Po ustavení Ústředního krizového štábu na jaře 2020 byl také například krátce jeho předsedou, než byl vystřídán ministrem vnitra Janem Hamáčkem

23. října však přišel deník Blesk s odhalením, že Roman Prymula byl pozdě v noci na schůzce s Jaroslavem Faltýnkem bez roušky, a to navíc v restauraci, které mají být podle usnesení (str. 2) vlády pro veřejnost uzavřeny. Premiér Andrej Babiš následně ještě v pátek 23. října Romana Prymulu vyzval k rezignaci a poté předložil prezidentu republiky návrh na jeho odvolání. Na postu ministra zdravotnictví jej pak 29. října vystřídal dětský hematolog a náměstek ředitele FN Brno Jan Blatný.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se ministr zdravotnictví za poslední měsíce mění podruhé, nikoliv potřetí, jak uvádí předseda SPD Tomio Okamura. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý. Dodejme však, že za poslední dobu má Česká republika již třetího ministra zdravotnictví.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

SPD podalo více než 40 legislativních návrhů (týkajících se finančních kompenzací, pozn. Demagog.cz) a vláda jich většinu zamítla, ne všechny.

Dohledali jsme cca 40 návrhů SPD v souvislosti s kompenzacemi za vládní opatření či se snížením daňové zátěže. Vláda ke většině z nich zaujala nesouhlasné stanovisko.

skrýt celé odůvodnění

V období od vypuknutí pandemie koronaviru v České republice podali poslanci SPD dva návrhy novelizace zákonů, které lze přímo vztáhnout k tématu finančních kompenzací. Ty jsou spojeny s náhradami či úlevami pro firmy i občany ve finanční tísni, která je způsobena koronavirovou pandemií či následnými opatřeními a vyhlášením nouzového stavu. 

Konkrétně zástupci SPD předložili novelu zákona o daních z příjmu a novelu zákona o kompenzačním bonusu. Ani v jednom případě nebyla novelizace doposud přijata, přičemž vláda v obou případech zaujala nesouhlasné stanovisko. Zmínit můžeme také návrh SPD na snížení (.pdf) daně z příjmů právnických osob s příjmy do 3 milionů korun.

Více aktivity lze u poslanců SPD pozorovat v souvislosti s podáváním pozměňovacích návrhů k projednávaným zákonným normám. Co se týče zmíněných finančních kompenzací, celkem bylo od března 2020 za poslanecký klub SPD podáno 39 pozměňovacích návrhů. Tyto pozměňovací návrhy, které podali poslanci Jan Hrnčíř a Lucie Šafránková, byly mířeny k celkem 18 návrhům zákonů. 

Celkový přehled souvisejících pozměňovacích návrhů shrnuje následující tabulka. Ta vychází z dat uvedených na stránkách Poslanecké sněmovny PČR, která se vztahují k aktivitě členů klubu SPD. Ačkoliv je možné u poslanců SPD pozorovat i další legislativní činnost směřovanou k finančním a ekonomickým tématům, nelze je přímo spojovat s otázkou finančních kompenzací.

 

Z uvedených 39 pozměňovacích návrhů bylo k hlasování v Poslanecké sněmovně postoupeno 27 a z nich byl přijat pouze jeden. O zbytku podaných návrhů nebylo hlasováno z toho důvodu, že se k nim daní poslanci při podrobné rozpravě již nepřihlásili, nebo jejich možné přijetí bylo vyloučeno předchozím přijetím jiného pozměňovacího návrhu. Celkově tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, neboť zástupci hnutí SPD skutečně předložili cca 40 návrhů, které by znamenaly buď přímo kompenzaci, či alespoň snížení daňové zátěže. 

Vláda tedy jak k navrhovaným novelizacím, tak i téměř ke všem zmíněným pozměňovacím návrhům SPD přijala nesouhlasné stanovisko. Jedinou výjimkou je pozměňovací návrh č. 6454, který byl přijat. Samostatné pozměňovací návrhy pak byly zamítnuty Poslaneckou sněmovnou, a nikoliv vládou.

Závěrem se zaměřme na dosavadní aktivitu vlády směrem k finančním kompenzacím. Na webových stránkách vlády ČR jsou uvedena veškerá usnesení související s bojem proti epidemii koronaviru, a to od březnových až po ty aktuální. Můžeme zde nalézt i podrobnější přehled podpory a úlev pro podnikatele a zaměstnance.

Co se týče konkrétních vládních návrhů zákonů, které byly v době od března přijaty, můžeme pro ilustraci jmenovat například zákon č. 255/2020 Sb., o snížení penále z pojistného na sociální zabezpečení, nebo zákon č. 160/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti dávek státní sociální podpory a příspěvku na péči. Dále pak i zákon č. 177/2020 Sb., o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů, zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu (či jeho následné novelizace), nebo zákon č. 210/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru na nájemce prostor sloužících podnikání.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

(…) Správní rada má možnost jmenovat nového ředitele VZP.

Podle zákona o VZP ředitele této pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada.

skrýt celé odůvodnění

Zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky říká: „Ředitele Pojišťovny jmenuje a odvolává Správní rada Pojišťovny.“ V září Správní rada odmítla návrh člena rady a bývalého náměstka na Ministerstvu zdravotnictví Filipa Vrubela, aby byl nový ředitel vybrán ve výběrovém řízení. Dodejme, že funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka končí 30. listopadu 2020.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

My tam máme tři (zástupce, pozn. Demagog.cz) ve vedení VZP a je jich 30. Nebo dokonce s Dozorčí radou 40, nebo přes 40.

SPD má ve vrcholných orgánech VZP tři své zástupce: dva ve Správní radě a jednoho v Dozorčí radě. Zatímco Správní rada je složena ze 30 členů, Dozorčí rada ze 13.

skrýt celé odůvodnění

Správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), jež je společně s Dozorčí radou vrcholným orgánem, se skládá ze 30 členů. Deset z nich je jmenováno vládou ČR a zbylých 20 zvoleno Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR podle principu poměrného zastoupení politických stran v dolní komoře. SPD má v Poslanecké sněmovně 19 zástupců, a tak na ni připadají dvě místa ve Správní radě.

Pokud nepočítáme výměnu zástupce z Pirátské strany Zdeňka Hřiba za Pavla Východského v únoru 2019, Poslanecká sněmovna naposledy podobu Správní rady obměnila (.pdf) 24. ledna 2018. Právě tehdy do ní byli za SPD zvoleni poslanec Jaroslav Dvořák a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák. O kandidatuře uvažoval původně také sám Tomio Okamura, nakonec však byla jeho nominace stažena.

Dozorčí rada VZP pak členů 13 – deset z nich volí Poslanecká sněmovna opět dle principu poměrného zastoupení politických stran, zatímco zbylé tři jmenuje vláda na návrh ministra financí, ministra práce a sociálních věcí a ministra zdravotnictví. Zde má hnutí SPD jednoho zástupce, poslance Zdeňka Podala. Ten byl do funkce zvolen (.pdf) 28. února 2018.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Jeden (kandidát na ředitele VZP, pozn. Demagog.cz) je teda dosavadní ředitel, toho navrhuje zástupce ČSSD, pan Běhounek ho navrhoval.

Podle vyjádření člena Správní rady VZP ČR a poslance za ČSSD Jiřího Běhounka pro server iDNES.cz je skutečně na pozici navržen současný ředitel Zdeněk Kabátek. Jestli ho navrhoval v rámci rady přímo Jiří Běhounek, se nám ve veřejně dostupných zdrojích nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Poslanec za ČSSD a místopředseda Správní rady VZP ČR Jiří Běhounek pro server iDNES.cz uvedl, že na pozici ředitele VZP je navržen její současný ředitel Zdeněk Kabátek. Tomu končí mandát 30. listopadu 2020. Zda ho navrhoval v rámci rady přímo Jiří Běhounek, se nám však nepodařilo ve veřejně dostupných zdrojích dohledat. S dotazem jsme proto oslovili VZP, její tiskový mluvčí Vlastimil Sršeň ale pouze uvedl, že „volba je plně v kompetenci Správní rady VZP“, a doporučil, ať se obrátíme přímo na případné navrhovatele. O vyjádření jsme požádali také samotného Jiřího Běhounka, zatím jsme však žádnou odpověď neobdrželi.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Náš zástupce navrhl (na pozici ředitele VZP, pozn. Demagog.cz) teďka pana náměstka, který, tuším, že se jmenuje Švehlík.

Místopředseda Správní rady VZP Jiří Běhounek v den rozhovoru popřel, že by byl náměstek David Šmehlík oficiálně navržen na post ředitele VZP.

skrýt celé odůvodnění

VZP je největší českou zdravotní pojišťovnou, která byla zřízena zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně. Organizační strukturu této veřejné instituce představují dva orgány – Správní rada, skládající se z 30 členů, a Dozorčí rada, skládající se ze 13 členů.

Deset členů Správní rady je jmenováno vládou a dvacet členů je voleno Poslaneckou sněmovnou podle zásady poměrného zastoupení. SPD tak má ve Správní radě dva zástupce, prvním z nich je lékař a poslanec za SPD Jaroslav Dvořák, druhým bývalý novinář a poradce Tomia Okamury Jaroslav Novák.

V čele VZP stojí ředitel, kterého jmenuje Správní rada na dobu 4 let. Právě letos 30. listopadu pak končí funkční období současného ředitele VZP Zdeňka Kabátka. Správní rada tedy nyní na podzim rozhoduje, kdo bude tento post vykonávat v příštích čtyřech letech. V mediích se spekuluje o dvou jménech. Prvním z nich je výše zmíněný současný ředitel Zdeněk Kabátek a druhým je jeho náměstek David Šmehlík. Právě jméno náměstka ředitele VZP Šmehlíka pravděpodobně nepřesně uvedl Tomio Okamura.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat podrobné zápisy z jednání Správní rady VZP, k dispozici jsou pouze návrhy programu a usnesení. Poslední záznam pak pochází z 29. září 2020 a podrobnosti o kandidátech na místo ředitele VZP se v něm nenacházejí (.pdf). Protože však místopředseda Správní rady Jiří Běhounek po jednání rady v pondělí 26. října, tedy v den rozhovoru, uvedl, že Davida Šmehlíka oficiálně na jednání Správní rady nikdo nenavrhl, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

V Japonsku mají poslední dny, poslední dobu mají v průměru 600 pozitivně testovaných a v samotném Tokiu 200 (...). No a v České republice, která má 13x méně obyvatel, tak máme těch pozitivně testovaných poslední týden 10x až 20x více.

Česká republika má skoro 12x méně obyvatel než Japonsko. Za poslední týden před rozhovorem bylo v Česku pozitivně testovaných v průměru 12 tisíc lidí, v Japonsku průměrně 567 osob. V Česku tak bylo za toto období zhruba 20x více pozitivně testovaných než v Japonsku.

skrýt celé odůvodnění

Česká republika má přibližně 10,7 milionů obyvatel, Japonsko skoro 125,9 milionů. Česko je tak téměř 12krát méně lidnaté než Japonsko. Lze tedy říci, že údaj uváděný ve výroku Tomiem Okamurou tomuto číslu přibližně odpovídá (a poměrně těsně se ještě vejde do naší 10% tolerance).

Za poslední týden před rozhovorem (tedy 19.–25. října 2020) bylo v Japonsku pozitivně testovaných v průměru 567 lidí (.csv) denně, při zaokrouhlení na stovky tedy přibližně 600. V Česku se jednalo o 12 030 osob, tento počet tak byl asi 21x větší než v Japonsku.

V Tokiu, které má bez aglomerace více než 14 milionů obyvatel, bylo za týden od 19. do 25. října pozitivně testováno v průměru cca 150 lidí denně (viz data v grafu níže). Počet 200 lidí, který zmiňuje Tomio Okamura, tak není zcela přesný. Ostatní údaje ve výroku se však s námi dohledanými daty shodují v rámci naší 10% tolerance, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Pro doplnění uveďme, že při přepočtu na 1 milion obyvatel je rozdíl mezi denními přírůstky pozitivně testovaných osob na covid-19 v ČR a v Japonsku ještě výraznější. Zatímco v České republice se tato čísla pohybují v řádu stovek, v případě Japonska se jedná pouze o jednotky.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

V Japonsku běží ekonomika, jsou otevřené restaurace, přitom ta výchozí pozice na jaře byla v podstatě stejná jako v České republice.

V květnu byl v Japonsku zrušen nouzový stav a ekonomika se začala znovu otevírat. Denní přírůstky nově nakažených covidem-19 na konci jara byly v ČR a v Japonsku podobné, při přepočtu na milion obyvatel však byly tyto přírůstky v České republice znatelně vyšší než v Japonsku.

skrýt celé odůvodnění

K uzavření obchodů a restaurací, k jakému došlo v březnu v České republice, se Japonsko neuchýlilo. Některé podniky, včetně restaurací, byly vyzvány k tomu, aby zavřely své provozy, za odmítnutí ale nehrozil žádný právní postih. Japonsko tak spoléhalo na dobrovolnou spolupráci občanů. 25. května byl v Japonsku zrušen nouzový stav a japonská ekonomika se tak začala postupně znovu otevírat.

Začátkem srpna, v souvislosti s rostoucími počty lidí nově nakažených covidem-19, japonská vláda vydala žádost ohledně dobrovolného zavírání barů a restaurací ve 22:00, aby se předešlo scházení většího počtu osob. Tato prosba o dřívější zavírání podniků skončila koncem srpna, kdežto v hlavním městě platila do 15. září.

Jestliže srovnáme data o počtech nově prokázaných případů covidu-19 v Japonsku a v České republice (viz graf výše), denní přírůstky nakažených byly s ústupem první vlny koronavirové epidemie na přelomu května a června přibližně stejné. Zde je však nutné uvést, že Česká republika má přibližně 10,7 milionů obyvatel, tedy asi 12krát méně než Japonsko s téměř 125,9 miliony obyvatel. Při přepočtu denních přírůstků nově nakažených covidem-19 na jeden milion obyvatel tak data v grafu níže ukazují, že tyto přírůstky byly větší v České republice – a situace tak v tomto případě „stejná“ nebyla. 

Výrok proto hodnotíme jako zavádějící, a to i s ohledem na skutečnost, že Tomio Okamura těsně před tím v rozhovoru sám uvedl (audio, čas 8:58), že Česká republika má násobně méně obyvatel než Japonsko.

Dodejme, že v České republice dochází zvláště o víkendových dnech k výchylkám v počtu provedených testů, a tím pádem také v počtu nově prokázaných případů onemocnění covid-19. Pro lepší zřetelnost proto přikládáme také graf, v němž je pro každý den zaznamenán sedmidenní průměr počtu nově nakažených.

Výrok hodnotíme jako zavádějící vzhledem k tomu, že Tomio Okamura popisuje jarní „výchozí pozici“ v obou zemích jako podobnou. Jelikož výroku předchází Okamurovo srovnání populací obou zemí, vyvolává tak dojem, že i při popisu jarní situace hovoří o situaci relativní k velikosti populace. Při přepočtu na milion obyvatel však pozice podobná nebyla.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Já jsem říkal, že počet pozitivně testovaných neznamená počet nemocných, a to je přece pravda.

PCR testy mohou zachytit na sliznici i mrtvé virové částice a člověk, který nemoc covid-19 již prodělal, tak může být vyhodnocen opět jako pozitivní, přestože nemocný už není. Podle odborníků je ale skutečný počet aktuálně nakažených mnohem větší než ukazují oficiální statistiky.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura zde odkazuje na své video z 12. října, kde řekl (7:33): „Stejně tak mi uniká, proč děláme paniku z covid pozitivních. Když lékaři dokládají, že pozitivní v drtivé většině neznamenají nemocní.“

Zpravodajské servery lidovky.cz či Echo24.cz v květnu upozornily na studii jihokorejských vědců, podle níž lidem, kteří prodělali covid-19 a poté byli prohlášeni za zdravé, při opětovném testování metodou PCR vyšel pozitivní výsledek. PCR testy, které se používají ke zjišťování nových případů covidu-19 i v České republice, totiž nedokáží rozlišit mezi mrtvými či živými viry.

To také potvrzuje profesor epidemiologie a člen Klinické skupiny Roman Chlíbek: „(…) virus je životaschopný po dobu 8–10 dnů na sliznicích u většiny pacientů. Proto zejména pacienti s opakovaně prokazovanou PCR pozitivitou jsou sice laboratorně pozitivní, ale jedná se o záchyt mrtvého viru a pacient není infekční pro své okolí a nemusí být izolován po celou dobu, kdy je pozitivní.“

Výrok však hodnotíme jako zavádějící, protože Tomio Okamura jím naznačuje, že počet skutečně nemocných lidí je nižší než počet pozitivně testovaných. Podle vědců z brněnské Masarykovy univerzity je ale skutečný počet nakažených lidí v ČR mnohem vyšší, než ukazují oficiální statistiky testování metodou PCR. Testy totiž podstupuje jen část skutečně nakažených, především z toho důvodu, že někteří z nich nepociťují vážnější zdravotní komplikace. I oni však covid-19 mohou šířit dále.

Podobně pak 25. října hovořil bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, podle kterého může být v České republice „400 až 500 tisíc nakažených lidí“. Uveďme, že dle oficiálních statistik Ministerstva zdravotnictví bylo k 25. říjnu v Česku přibližně 137 tisíc osob s aktuálně prokázaným onemocněním covid-19.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Tak podívejte na webové stránky toho státního ústavu a tam právě jedna lékařka přímo na webových stránkách toho státního ústavu, dohledejte si to zpětně, tak tam jedna z lékařek upozorňuje na to, že se do statistiky zemřelých na covid dostal i člověk, který zemřel na úraz.

Dle oficiální metodiky se lidé, s jejichž úmrtím covid-19 vůbec nesouvisel, do statistik zemřelých s touto nemocí nezapočítávají. Tvrzený článek se nám pak na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky dohledat nepodařilo.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura vyvolal už vícekrát rozruch svými příspěvky na Facebooku (video, čas 8:05) či YouTube (video, čas 0:15), ve kterých zpochybňoval oficiální údaje o počtu obětí nemocí covid-19 zveřejňované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

metodiky (.pdf, str. 4–5) kódování a vymezení úmrtí na covid-19 vyplývá, že počty zemřelých, které jsou uváděny na stránce Ministerstva zdravotnictví, lze vymezit jako úmrtí osob, „které byly pozitivně testovány na COVID‑19 (metodou PCR) bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni.“ Jak je však v metodice výslovně zdůrazněno (.pdf, str. 5), v této na první pohled zavádějící definici nejsou „zahrnuty osoby, u nichž nebyl původce COVID-19 potvrzen laboratorně a osoby, u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby), nebo u vyléčeného pacienta na obtíže, které s COVID-19 vůbec nesouvisí.“

Tato definice pouze znamená (.pdf, str. 4–5), že pokud je pacient hospitalizován kvůli komplikacím způsobeným covidem-19 a následně zemře, již se následně podrobně nezkoumá, co bylo konkrétní příčinou úmrtí. Stejně tak, pokud pacient nakažený covidem-19 zemře v domácím léčení. Na stránkách Ministerstva zdravotnictví jsou tedy evidována úmrtí „s covidem-19“.

Vedle toho jsou však sestavovány statistiky (.pdf, str. 6) zemřelých „na covid-19“ v ČR a jejich vytváření je komplikovanější. Nejdříve musí lékař provést prohlídku nebo pitvu těla zemřelého, pak vyplní List o prohlídce zemřelého (LPZ). Vyplnění LPZ upravuje dokument od Světové zdravotnické organizace (WHO), který určil jednotnou klasifikaci úmrtí v důsledku covidu-19 a stanovuje i specifikaci řetězce událostí (.pdf, str. 4), které vedly k úmrtí. V tomto případě je již stanoveno, zda byl covid-19 základní příčinou úmrtí.

Lékař následně předá jednu kopii LPZ Matričnímu úřadu a jednu kopii ÚZIS ČR (.pdf, str. 6). Matriční úřad následně provádí zápis o úmrtí do Knihy zemřelých (evidence obyvatel) a vyplní statistické Hlášení o úmrtí, které předá Českému statistickému úřadu. ÚZIS ČR provádí kontrolu údajů LPZ a předává data do ČSÚ. Český statistický úřad zpracovává data z Hlášení o úmrtí předaná matrikami a přebírá data o příčinách smrti z formuláře LPZ od ÚZIS ČR, vypořádává nejasnosti a kóduje příčiny úmrtí pro statistické účely. Tato procedura je tedy časově mnohem náročnější.

Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška se případ úmrtí pozitivního pacienta v důsledku úrazu do statistiky zemřelých nedostane: „Pokud jste covid pozitivní, někde vás přejede autobus a vůbec nedojde k hospitalizaci, do statistik se nedostanete, protože vás budou pitvat a do listu o prohlídce zemřelého vyplní covid pozitivitu až někam úplně na konec jako okolnost.“

Kromě toho ředitel ÚZIS vysvětluje, že: „V případě, že si jako covid pozitivní člověk rozbijete hlavu, skončíte v nemocnici a tam zemřete, musejí vás tam dát na zvláštní infekční lůžko a řešit i tu vaši pozitivitu, a takového člověka by nemocnice do statistik nahlásila. Ale ani takový člověk při zpětném hodnocení naprosto jednoznačně nebude mít jako primární příčinu úmrtí covid-19.“

Do konce října má být zveřejněna podrobná zpráva o úmrtích pacientů s covidem-19 za první pololetí roku 2020, ze které by mělo být jasné, kdy byla hlavní příčinou úmrtí právě koronavirová infekce. „Covid-19 jako primární příčina bude u nějaké části těch úmrtí, ale už teď mohu říct, že to nebude nějaká směšná část, budou to velmi vysoká procenta,“ uvedl 14. října 2020 Dušek.

Údajné upozornění lékařky na stránkách ÚZIS se nám nepodařilo dohledat. Podobný článek se nevyskytuje v sekci „Aktuality“, jedinými články na toto téma v této sekci jsou návody, jak vyplňovat již zmíněný List o prohlídce zemřelého. Nic, co by odpovídalo výroku, není ani v sekci „Tiskové zprávy“. Protože se tvrzený článek na stránkách ÚZIS zjevně nevyskytuje, hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Na Bulovce, ten rozhovor byl na Novinkách v srpnu, měli ve výkazu, že 27 úmrtí v Nemocnici Na Bulovce bylo v kolonce zemření na covid, z toho oni mohli pitvat jenom 3, z toho i z těch 3 dva už žádný covid neměli a u jednoho to bylo sporné.

Dle rozhovoru ze srpna 2020 byly v Nemocnici Na Bulovce skutečně provedeny pitvy jen ve 3 případech z celkových 27 úmrtí na covid-19. Jen u těchto 3 pacientů však nebyla příčina úmrtí zřejmá, u ostatních ji šlo určit i bez pitvy.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura vyvolal už víckrát rozruch svými příspěvky na Facebooku (video, čas 8:05) či YouTube (video, čas 0:15), ve kterých zpochybňoval oficiální údaje o počtu obětí nemoci covid-19 zveřejňované Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).

Uveďme, že ve statistikách Ministerstva zdravotnictví o počtu zemřelých v souvislosti s onemocněním covid-19, jsou započítána všechna úmrtí osob, které byly pozitivně testovány na covid-19 „bez ohledu na to, jaké byly příčiny jejich úmrtí, a k jejichž úmrtí došlo v rámci hospitalizace či mimo ni“. Právě na tuto skutečnost pravděpodobně také naráží Tomio Okamura, když hovoří o „kolonce zemřelých na covid-19“. Jak je však v metodice posuzování důvodu úmrtí výslovně zdůrazněno (.pdf, str. 5), v této na první pohled zavádějící definici nejsou „zahrnuty osoby, u nichž nebyl původce COVID-19 potvrzen laboratorně a osoby, u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby), nebo u vyléčeného pacienta na obtíže, které s COVID-19 vůbec nesouvisí.“.

Předsedovi SPD také vadí (video, čas 1:21), že dodnes není k dispozici analýza smrtnosti druhé vlny covidu-19. Proto požaduje, aby u všech úmrtí s podezřením na covid-19 byly provedeny pitvy (video, čas 0:16), aby vláda měla přesná data, na základě kterých by rozhodovala.

Co se týče zmiňovaného rozhovoru, portál Novinky.cz vydal 16. srpna 2020 rozhovor se dvěma patoložkami z pražské Nemocnice Na Bulovce. V rozhovoru uvádějí, že u nich v nemocnici zemřelo 27 pacientů, u nichž byla potvrzena nákaza nemocí covid-19. K pitvě pak došlo jen u tří z těchto pacientů, protože „pouze u těchto tří lidí nebyla příčina smrti zcela jasná. Proto byla nařízena pitva.“. U ostatních 24 pacientů podle vyjádření patoložek bylo zřejmé, proč jejich smrt nastala, a pitva tak provedena být nemusela.

Patoložka Jana Válkyová k tomu, proč nedošlo k pitvě u všech 27 pacientů, kteří zemřeli na covid-19 poznamenala: „Problém je v tom, že u nás vlastně žádný pacient nezemřel pouze kvůli onemocnění covid-19. Jinak o tom, koho budeme pitvat, rozhoduje primář patologie.“

Doplňme, že podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, se pitva provádí vždy „v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza“ (§ 88 odst. 2 písm. h). Pokud tedy je tedy příčina úmrtí zřejmá, pitva provedena být nemusí.

Patoložka Michaela Lidinská se dále vyjádřila: „Všichni pacienti sice měli původně pozitivní testy na covid-19 a s touto diagnózou byli v nemocnici i hospitalizovaní, v době úmrtí ale už byli zaléčení a příčina smrti byla nakonec jiná. Covid-19 u nich nebyl pravou příčinou úmrtí, mohl však přispět ke zhoršení jejich zdravotního stavu.“

Na otázku, co znamená, že pacienti již byli přeléčení, a jestli už neměli příznaky covidu-19 a měli negativní test, patoložka Jana Válkyová odpověděla: „Ano, můj pacient už byl při testech dvakrát negativní.“ Jestli byli negativní i ostatní dva pacienti, patoložky výslovně neuvedly.

Dle dalšího vyjádření Michaely Lidinské jedna pacientka zemřela na akutní srdeční selhání a covid-19 byl doprovodným jevem. Druhý pacient zemřel na náhlé zhoršení chronických potíží, kterými trpěl už předtím. K třetímu pacientovi se konkrétněji nevyjádřily.

Výrok Tomia Okamury tedy, s určitými nepřesnostmi, odpovídá skutečnosti. Přesto jej však hodnotíme jako zavádějící, neboť výrok může vyvolat dojem, že statistiky počtu úmrtí s covidem-19 jsou z velké části chybné, neboť se neprovádí mnoho pitev, a ty, které proběhnou, potvrdí, že smrt s covidem-19 nesouvisela. V citovaném případě Nemocnice Na Bulovce je však třeba zdůraznit, že byly provedeny pouze tři pitvy, protože pouze u třech pacientů nebyla příčina úmrtí zřejmá. V dalších případech šlo určit příčinu úmrtí i bez pitvy. Jak správně určit úmrtí na covid-19 podrobně rozebírá metodika WHO (.pdf).

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Ředitel Motola pan Ludvík řekl, že v nemocnici na Motole až 40 % lůžek jsou v podstatě, a to dokonce cituji, pana ministra Prymulu, zdraví lidé, kteří už péči na těch covidových lůžkách nepotřebují, ale protože jsou to vlastně lidé ve velmi vysokém věku, které se domovy seniorů bojí vzít zpátky, tak oni nadále jsou na těch covidových lůžkách.

Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík opravdu uvedl, že přibližně 40 % pacientů hospitalizovaných kvůli covidu-19 je bezpříznakových a nemocniční péči nepotřebují. Obdobně se vyjádřil i bývalý ministr Prymula.

skrýt celé odůvodnění

rozhovoru pro Novinky.cz ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík uvedl, že přibližně 40 % covid-19 pozitivních pacientů, kteří se nacházejí ve FN v Motole, je bezpříznakových.

Ve veřejně dostupných zdrojích se nám nepodařilo dohledat, že by Roman Prymula někdy v souvislosti s epidemií covidu-19 řekl, že by se v nemocnicích nacházeli „zdraví“ lidé. Opakovaně používal pro tyto pacienty označení „bezpříznakoví“, „sociální hospitalizace“ nebo stav jejich nemoci popisoval jako nezávažný, který nevyžaduje péči.

Ve čtvrtek 1. října 2020 tehdejší ministr zdravotnictví Roman Prymula při interpelacích v Poslanecké sněmovně prohlásil, že 42 % hospitalizovaných lidí nemá příznaky covidu-19 a v nemocnicích se nachází jen kvůli nedostatku lůžek následné péče: 

„Když jsem hovořil o té situaci, která se týká právě pacientů, kteří v podstatě jsou považovatelní za sociální, tak ono možná ten termín není úplně přesný. Oni to jsou pacienti, kteří jsou pozitivní na covid, ale jejich onemocnění je naprosto nezávažné, to znamená, nejsou tam prakticky žádné klinické příznaky a oni jsou z určitých důvodů v nemocnici. 

To aktuální číslo je, že my v tuto chvíli máme v nemocnici 1 028 covid pozitivních případů a z nich 42 % má lehký průběh, není u nich potřeba jakákoli specializovaná léčba, tedy není tady potřeba ani kyslík, ani ventilace a ten režim je v podstatě udržovací. Ten důvod, který k tomu směřuje, tady je dlouhodobý a netýká se jenom covidu. My nemáme dostatečný počet lůžek následné péče, ale máme poměrně přebytek lůžek akutní péče, takže s řadou diagnóz ti lidé jsou hospitalizováni ve zdravotnických zařízeních, aniž by odcházeli dostatečně včas na lůžka sociální.“

Ve středu 7. října 2020 pak Roman Prymula řekl, že v nemocnicích jsou hospitalizováni lidé, „kteří nepotřebují péči a vlastně jen čekají na umístění do sociálních zařízení“.

Bývalý ministr zdravotnictví Prymula tedy veřejně neuvedl, že by se jednalo o zdravé lidi. Jejich stav nicméně popsal takovým způsobem, že lze jeho slova parafrázovat tak, jako by mluvil o zdravých lidech.

Bezpříznakoví pacienti zůstávají v nemocnicích proto, že nemohou přebývat v zařízení sociální péče. Podle Prymuly je v těchto objektech obtížné zajistit podmínky pro to, aby bezpříznakoví jedinci nenakazili ostatní klienty.

Na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví lze vidět počet hospitalizovaných osob s nemocí covid-19. V prezentaci (.pdf) ze 17. září 2020 lze vidět věkovou strukturu hospitalizovaných. Z grafu (.pdf, str. 9) vyplývá, že většina hospitalizovaných pacientů s covidem-19 k tomuto datu byla starší 60 let. Věk bezpříznakových pacientů ovšem Ministerstvo zdravotnictví dále nespecifikuje.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Evropská unie ventilátory nemá, ale požádala Rumunsko, aby nám je přivezlo, rumunští hasiči nám přinesli ventilátory.

Plicní ventilátory přivezli hasiči z Rumunska, dovezli je však ze skladů RescEU, tedy ze společných evropských rezerv zdravotnického vybavení. Pořízení, skladovaní a distribuci ventilátorů financuje Evropská komise.

skrýt celé odůvodnění

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dne 22. října 2020 uvedla:Evropská komise uvolňuje zdravotnický materiál prostřednictvím evropského mechanismu civilní ochrany. Právě jsem mluvila s předsedou vlády Andrejem Babišem, abych mu sdělila, že z rezervy RescEU urychleně posíláme do Česka 30 plicních ventilátorů.“

Systém na ochranu občanů v nouzi RescEU vznikl již v roce 2019 v reakci na ničivé požáry v Evropě. V souvislosti s pandemií koronaviru pak byly v roce 2020 v rámci RescEU vytvořeny společné evropské rezervy zdravotnického vybavení, jako jsou ochranné roušky nebo plicní ventilátory. 

Rezervy spravuje několik členských států, které zodpovídají za nákup tohoto vybavení. Evropská komise financuje 100 % rezerv, včetně skladování a přepravy. V současné době se zásoby RescEU nacházejí v 6 zemích EU: v Dánsku, Německu, Řecku, Maďarsku, Švédsku a v Rumunsku. 

Rezerva RescEU je součástí mechanismu civilní ochrany Evropské unie, který byl vytvořen s cílem posílit spolupráci mezi státy EU a umožnit rychlou a efektivní pomoc v případech přírodních i člověkem způsobených katastrof. Do mechanismu civilní ochrany Evropské unie „jsou zapojeny členské státy EU, Spojené království (během přechodného období), Island, Norsko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá Hora a Turecko“.

Distribuci vybavení poté řídí evropské Středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události (ERCC), které zajišťuje, aby se zdravotnický materiál dostal „tam, kde je ho nejvíce zapotřebí“. A to na základě toho, o jakou pomoc žádají jednotlivé státy právě v rámci mechanismu civilní ochrany EU.

Česká republika, na základě své žádosti z 18. října, dne 24. října převzala první zásilku 30 plicních ventilátorů. Mluvčí Ministerstva zdravotnictví Jan Brodský k tomu pro ČTK uvedl: „Je to zásilka 30 plicních ventilátorů, které dorazily z Rumunska ze skladů RescEU.“ Přístroje přivezli z Rumunska tamní hasiči. Česká strana toto zdravotnické vybavení uložila do skladů v pražské Nemocnici Na Bulovce, odkud by pak měly být rozvezeny podle potřeby do jednotlivých nemocnic. 

Celkem 150 ventilátorů dodalo České republice také Maďarsko, 45 ventilátorů darovalo Rakousko. Ministr obrany Lubomír Metnar dne 27. října uvedl, že NATO poskytlo 60 přístrojů z aliančních zásob. Dalších 105 ventilátorů poskytne Česku i Nizozemsko.

Je tedy pravda, že plicní ventilátory přivezli hasiči z Rumunska. Tyto přístroje však dovezli ze skladů RescEU a jejich pořízení, skladovaní a distribuci financuje Evropská komise. Z tohoto důvodu proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

(...) vláda koncipovala tu žádost, o které se má hlasovat zítra ve Sněmovně, jako souhlas s pobytem cizích vojsk na našem území (...)

Vláda předložila Sněmovně žádost o vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států NATO a/nebo EU na území ČR. Ti by měli pomoci se zvládáním pandemie covidu-19, jejich pobyt se bude řídit normami upravujícími pobyt cizích ozbrojených sil v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Vláda předložila 22. října 2020 Poslanecké sněmovně „Vládní návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění COVID-19“. 27. října (tedy den po odvysílání ověřovaného rozhovoru) byl návrh projednán v Poslanecké sněmovně a po schválení v dolní komoře Parlamentu byl návrh přijat i Senátem Parlamentu ČR dne 29. října.

Schválený návrh, jak jeho název napovídá, počítá s využitím pomoci až 300 zahraničních vojenských zdravotníků při zvládání epidemie covidu-19 v České republice. Pojmem „vojenští zdravotníci“ (.pdf, str. 3) se podle návrhu rozumí: „vojenští lékaři, vojenští ošetřovatelé a obslužný personál nezbytný k zajištění provozu zdravotnického vybavení, které si vojenští lékaři případně přivezou, a k zajištění samotného výkonu činnosti vojenských lékařů na území České republiky (například řidiči vojenských sanitek atd.)“.

Právní postavení vojenských zdravotníků se podle důvodové zprávy (str. 3–4) „bude řídit zákonem č. 310/1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky, (…) v případě členských států NATO dále Dohodou mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy o statutu jejich ozbrojených sil (tzv. NATO-SOFA)“. Jedná se tedy opravdu o právní normy upravující pobyt ozbrojených sil cizích států na našem území.

Pomoc České republice již přislíbily (.pdf, str. 3) Spojené státy americké, které vyšlou 28 vojenských zdravotníků Národních gard Texasu a Nebrasky, o další pomoci se teprve jedná.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

(…) nemají to být jenom vojáci z USA, má to být až 300 vojáků ze zemí NATO a EU.

Vláda podala návrh na vyslovení souhlasu s pobytem vojenských zdravotníků členských států Organizace Severoatlantické smlouvy a/nebo Evropské unie za účelem zvládání pandemie onemocnění covid-19. Podle tohoto návrhu by mělo do ČR přijet až 300 vojenských zdravotníků až na 90 dní.

skrýt celé odůvodnění

Návrh (.pdf) hovoří o pomoci v podobě vojenských zdravotníků členských států NATO a/nebo EU v důsledku zvyšujícího se počtu osob nakažených covidem-19 a počtu hospitalizovaných. Do Česka by tak mělo přijet až 300 osob nejdéle na 90 dní. Má se jednat nejen o vojenské lékaře, ale i o vojenské ošetřovatele a personál nezbytný k zajištění provozu zdravotnického vybavení (.pdf, str. 3). 

Tento návrh (.pdf) vláda schválila 22. října 2020. Následně byl projednán 27. října v Poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 1063. Po schválení v dolní komoře Parlamentu dále návrh putoval do Senátu, kde byl taktéž schválen dne 29. října 2020.

Pobyt vojenských zdravotníků by měly hradit vysílající země, Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstvo obrany ČR. Částka, která by měla pokrýt tuto mezinárodní výpomoc, zatím není známá. Podle vládního návrhu nelze tuto částku ani odhadnout. Dále se v návrhu píše, že by tito vojenští zdravotníci měli v České republice působit „beze zbraně“ (.pdf, str. 3).

Vláda také o personální pomoci vyjednávala s USA. Vojenské zdravotní týmy by zatím měla poskytnout Národní garda Texasu a Nebrasky, které mají dlouholeté partnerství s Armádou České republiky, a to již od roku 1993. Zatím se jedná celkem o 4 týmy po zhruba 7 členech. Tito vojenští zdravotníci by již měli mít zkušenosti s léčením pacientů nakažených covidem-19 (.pdf, str. 3).

Zdroj: Velvyslanectví USA v České republice; Americký státní partnerský program Národních gard s armádami 73 zemí 

Česká republika má zatím přislíbenu personální pomoc jen od amerických vojenských lékařů, Tomio Okamura má ale pravdu v tom, že vládní návrh počítá i s dalšími vojenskými zdravotníky z jiných zemí.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

(...) jsou tady například mezivládní dohody, jedna se jmenuje Sofa, druhá se jmenuje MoU, jako Memorandum of Understanding.

Pobyt ozbrojených sil, včetně jejich případné civilní zdravotnické složky na území České republiky, mohou upravovat smlouvy typu SOFA (Status of Forces Agreement) a MoU (Memorandum of Understanding). Podobné smlouvy ČR již v minulosti s některými státy uzavřela.

skrýt celé odůvodnění

Nejdříve uveďme kontext výroku. Po ověřované části následuje věta „my jsme se ptali, jestli ty dohody jsou uzavřeny, jaké mají přesně, přesně ti vojáci definované úkoly, komu budou ty cizí, cizí vojáci po velitelské“. z toho je zřejmé, že Tomio Okamura nemá na mysli žádnou konkrétní dohodu, pouze popisuje mezinárodní instrumenty, pomocí kterých by se dal pobyt zahraničních vojenských lékařů na našem území regulovat.

Česká republika se obrátila na státy Evropské unie a NATO v souvislosti s poskytnutím pomoci se zvládáním pandemie koronaviru, přičemž zhruba od poloviny října probíhala jednání mezi vicepremiérem Janem Hamáčkem a velvyslancem Spojených států amerických v ČR Stephenem B. Kingem. Během těchto jednání se pak nakonec podařilo vyjednat pomoc v podobě prozatím 28 amerických lékařů, které americká strana nabídla. 

Tomio Okamura zde pravděpodobně hovoří o typu smluv, které by mohly pro pobyt vojenských i civilních zdravotníků na českém území stanovit jasná pravidla. 

Zkratka SOFA představuje zkratku anglického výrazu Status of Forces Agreement, což je do češtiny překládáno jako Dohoda o statusu sil. Ke smlouvě tohoto typu se Česká republika v minulosti přidala například v roce 1996 v rámci „Dohody mezi členskými státy Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil“. Ta v obecné rovině kromě jiného také říká, že orgány České republiky jsouoprávněny k výkonu jurisdikce nad příslušníky ozbrojených sil či civilní složky“ v souvislosti s delikty spáchaným na území ČR, které jsou podle našich zákonů trestné.

Co se týče uzavření smlouvy typu SOFA v konkrétním případě pobytu ozbrojených sil cizího státu na našem území, můžeme zmínit smlouvu SOFA (.doc) z roku 2008 mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými. Tato smlouva, která vznikla kvůli tehdy plánovanému postavení amerického radaru v Brdech, upravuje i právní postavení ozbrojených sil USA.

Celkem pak obsahuje 34 článků (.doc, str. 2), které mezi stranami vymezují a upravují jednotlivá práva a povinnosti související kupříkladu s bezpečností, pohybem vozidel, celními a daňovými záležitostmi, trestní jurisdikcí či vstupem a pohybem amerického personálu. 

Memoranda o porozumění (Memorandum of Understanding) pak obecně vymezují budoucí směřování jednání či smluv mezi příslušnými stranami. Mezi Českem a USA bylo v minulosti uzavřeno takových memorand hned několik: například o bezvízovém styku, o předcházení nezákonnému obchodu s nukleárním materiálem nebo o spolupráci v oblasti jaderné energetiky. V současné době se Spojenými státy takové memorandum uzavřeno nebylo. 

V minulosti bylo memorandum o porozumění v souvislosti s pobytem cizích ozbrojených sil uzavřeno například s Velkou Británií, k němuž došlo v roce 2000. Konkrétně se jednalo o Memorandum o porozumění mezi Ministerstvem obrany České republiky a Ministerstvem obrany Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zřízení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu v České republice. Jeho znění pak bylo poupraveno v roce 2007 a v roce 2016 s cílem pokračovat v úspěšné spolupráci. 

Smlouvy typu SOFA a MoU tedy mohou upravovat pravidla pobytu cizích ozbrojených sil na našem území. Česká republika již s některými státy podobné smlouvy uzavřela a jejich uzavření by v obecné rovině bylo možné také v případě pobytu 28 amerických zdravotníků, o jejichž pomoci hovoří Tomio Okamura. Z těchto důvodů proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Vláda nám neodpověděla na otázku, proč to neřešilo Ministerstvo zahraničí tím, že jim udělí víza, takzvaná krátkodobá víza, protože oni (vojenští zdravotníci, pozn. Demagog.cz) tady mají být do 90 dnů.

Vláda skutečně do doby rozhovoru na Radiožurnálu neodpověděla veřejně na otázku, z jakého důvodu je přílet zahraničních zdravotníků do České republiky koncipován jako pobyt ozbrojených sil, na který se nevztahuje vízová povinnost.

skrýt celé odůvodnění

Tomio Okamura zde hovoří o vízech v souvislosti s pobytem vojenských zdravotníků členských států NATO a Evropské unie, kteří mají v České republice pomáhat při zvládání pandemie covidu-19. Jejich pobyt na území ČR schválila vláda 22. října v podobě vojenské mise. Dodejme, že její účastníci zde mají působit „beze zbraně“ (.pdf, str. 3). V současné době se jedná zejména o příjezdu 28 vojenských zdravotníků ze Spojených států. Návrh pak 27. října odsouhlasila také Poslanecká sněmovna. O dva dny později s návrhem vyslovil souhlas i Senát.

Pobyt vojenských zdravotníků je navrhován ministrem obrany. Je koncipován (.pdf, str. 3) jako „pobyt ozbrojených sil jiných států na území České republiky“, jak vyplývá z odkazu na čl. 43 odst. 3 písm. b Ústavy ČR. Není tedy řešen přes klasická krátkodobá pracovní víza na období do 90 dnů. Přítomnost lékařů je pak dle návrhu usnesení (.pdf, str. 2) skutečně ohraničená maximální dobou trvání 90 dnů a celkovým počtem 300 osob.

SPD tuto podobu návrhu kritizovala ve svém stanovisku a Tomio Okamura také dříve v den rozhovoru v příspěvku na svém facebookovém profilu uvedl: „Vláda nám nepředložila ani informace, jaké u nás budou mít vojáci konkrétní úkoly, komu budou podléhat cizí vojenští zdravotníci NATO po velitelské stránce, od kdy a do kdy a kde budou vykonávat a jaké druhy činností. Klademe si také otázku: Proč 28 konkrétním osobám nevydá přímo Ministerstvo zahraničí krátkodobá víza, ale žádá se touto plošnou formou? Kdo budou Ti další vojáci do celkového počtu tři sta? A proč to vláda neřeší standardní cestou pomoci civilních specialistů – odborníků?“

Je pravda, že v návrhu usnesení na schválení pobytu vojenských zdravotníků není odůvodněno provedení v podobě vojenské mise. Vláda ani v médiích, ani na svých účtech na sociálních sítích do samotného projednávání návrhu nijak veřejně neodpověděla na otázku, proč neřeší přílet zdravotnických odborníků cestou pracovních víz. Při jednání v Poslanecké sněmovně 27. října pak odpovídali vládní zástupci na tento dotaz poslanci za SPD Radimu Fialovi. To se ovšem dělo až den po zveřejnění rozhovoru na Radiožurnálu, výrok tedy považujeme za pravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

Turecko, který okupuje severní Kypr, útočí na Řecko.

Severní Kypr okupuje turecká armáda od roku 1974. V posledních měsících se vyostřil konflikt mezi Řeckem a Tureckem kvůli nalezištím zemního plynu ve Středozemním moři a Turecko hrozí Řecku válkou.

skrýt celé odůvodnění

Ostrov Kypr je v současnosti rozdělen – jižní část tvoří mezinárodně uznávaná Kyperská republika, severní část ovládá tzv. Severokyperská turecká republika (.pdf, str. 3).

V roce 1974 proběhl na Kypru státní převrat, který měl za cíl svrhnout tehdejší vládu a prosadit připojení ostrova k Řecku. Turecko reagovalo invazí na severní část ostrova. V roce 1983 byl vyhlášen Severní Kypr jako samostatný stát, který ovšem uznává pouze Turecko. Mezinárodní komunita jej považuje za území nezákonně okupované tureckou armádou.

Vztah mezi Řeckem a Tureckem je dlouhodobě napjatý. V poslední době se ještě vyostřil kvůli nalezištím ropy a zemního plynu ve východním Středomoří. Turecko žádá větší práva v oblasti Středozemního moře, současné rozdělení vlivu považuje za nespravedlivé a v rámci své nové doktríny „Modrá vlast“ usiluje o větší námořní sílu a o přístup k podmořským nalezištím.

K vojenskému útoku dosud nedošlo, Turecko ovšem hrozí použitím vojenské síly, pokud Řecko a mezinárodní společenství nebudou brát jeho požadavky vážně. Do oblasti vysílá průzkumné i vojenské lodě, na Severním Kypru probíhají vojenské manévry. Řecko reaguje posilováním vlastní armády.

I přesto, že k fyzickému útoku prozatím nedošlo, obrazně se tato situace, kdy Turecko vystupuje vůči Řecku agresivně, dá popsat slovem „útočí“. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Tomio Okamura

Tomio Okamura

My jsme navrhovali novelu zákona o veřejném zdraví, aby právě nemusel být vyhlášen nouzový stav.

Poslanci SPD žádnou konkrétní novelu zákona o veřejném zdraví týkající se boje s epidemií nenavrhli. V několika případech pouze podpořili případné návrhy vlády.

skrýt celé odůvodnění

Návrh novely zákona o ochraně veřejného zdraví předložilo Ministerstvo zdravotnictví a vláda jej měla projednávat 4. května 2020, avšak projednávání bodu bylo přerušeno. Novela by umožnila (.doc, str. 5) ministru zdravotnictví zakázat nebo omezit provoz obchodních center, přikázat nošení roušek nebo například regulovat hromadné akce, aniž by k tomuto potřebovala nutné schválení vládou. 

28. dubna na jednání Poslanecké sněmovny Tomio Okamura ve svém projevu řekl: „(…) opatření realizujme bez prodloužení stavu nouze. Jestli je k tomu třeba úprava krizové legislativy, tak ji navrhněte, protože v době nouzového stavu může návrhy zákonů navrhovat do Sněmovny pouze vláda, a mohu slíbit naši podporu k rychlému řešení.“

Žádná novela zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, která by umožnila přijímat přísná protiepidemická opatření bez nutnosti vyhlásit nouzový stav, však poslanci SPD předložena nebyla. Jediná jimi navržená novela tohoto zákona se týká (.pdf, str. 1) letecké bezpečnosti, resp. povinnosti leteckých společností zajistit mezi sedadly dostatek místa pro preventivní cvičení.

Možnost novelizovat zákon o ochraně veřejného zdraví pak SPD podpořilo i ve svém politickém usnesení z 5. května 2020, opět se ale nejedná o žádný, alespoň do určité míry konkrétní, návrh.

Tomio Okamura tedy pouze podpořil případnou snahu posílit pravomoci Ministerstva zdravotnictví v boji s epidemií, nemůžeme ale říci, že by v tomto ohledu cokoliv navrhl, ať už se jedná o návrh zákona předložený v Poslanecké sněmovně či alespoň do určité míry konkrétní návrh zveřejněný např. na webu SPD. Proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.