Autorka sdíleného videa uvádí, že podle maďarského premiéra Viktora Orbána nemůže být Ukrajina přijata do EU, protože nemá jasně vymezené hranice. Video dále popisuje údajné vyjádření generálního tajemníka OSN, podle nějž Ukrajina od roku 1991 nepožádala o registraci svých hranic. Podle autorky videa tak Ukrajina neexistuje jako stát, a Rusko proto neporušuje žádná její práva. Na závěr videa upozorňuje, že Ukrajina je ve válečném stavu, a z toho důvodu nemůže vstoupit do NATO, protože by tím došlo k zapojení členských států Aliance do války. „Fanatici a váleční štváči z řad lídrů Evropské unie“ ale prý usilují o vstup Ukrajiny do Aliance právě proto, aby zatáhli své země do války s Ruskem.
Viktor Orbán a vstup Ukrajiny do EU
Viktor Orbán se dlouhodobě staví proti přijetí Ukrajiny do EU. Na síti X mimo jiné uvedl, že Ukrajina podle něj nemá jasně vymezené hranice, což považuje za překážku pro vstup země do EU. Na tuto skutečnost poukázal i vedoucí úřadu maďarského premiéra. Viktor Orbán v minulosti argumentoval také tím, že členství Ukrajiny by mohlo zatáhnout unijní státy do války (video), a kritizoval i údajné porušování práv národnostních menšin na Ukrajině. Autorka videa tedy správně poukazuje na vyjádření maďarského premiéra ohledně ukrajinských hranic i na jeho postoj ke vstupu Ukrajiny do EU.
Rushing Ukraine into the EU? That’s Brussels’ plan, not ours.
— Orbán Viktor (@PM_ViktorOrban) April 19, 2025
They want to admit a country with:
❌ no clear borders
❌ no functioning economy
❌ no sovereignty
And they expect EU taxpayers to fund a million-strong army for decades.
This is not peace. It’s a blank cheque for… pic.twitter.com/h37g6DOwuw
Uznání ukrajinských hranic
Podle autorky videa Ukrajina vůbec neexistuje jako stát, protože od roku 1991 nepožádala o registraci svých hranic. Členství v OSN není podmíněno registrací hranic, ale schválením žádosti o členství Radou bezpečnosti OSN a následným potvrzením dvěma třetinami Valného shromáždění. OSN vede Ukrajinu jako svůj členský stát.
Hranice východní části Ukrajiny, tedy hranice s Ruskem, je navíc ošetřena například smlouvou z roku 2004. Tu schválily parlamenty Ruské federace i Ukrajiny. Jedná se tedy o uznání hranic Ukrajiny ruskou stranou. O rok dříve smlouvu podepsali i prezidenti obou zemí.
Žádné veřejné vyjádření generálního tajemníka OSN o registraci ukrajinských hranic Ukrajinou neexistuje. Už od roku 2014 se však na sociálních sítích šíří příspěvky, podle kterých měl bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun oznámit, že Rada bezpečnosti OSN projednala „ukrajinskou otázku“ a následně došla k závěru, že Ukrajina od konce prosince 1991 (kdy se rozpadl Sovětský svaz) nezaregistrovala své hranice.
Ukrajina svou současnou nezávislost získala v roce 1991. Vyhlášena byla oficiálně 24. srpna a v prosinci téhož roku ji potvrdili i občané v referendu. Pro nezávislost se tehdy vyslovilo 92 % voličů. Prvním prezidentem byl pak zvolen Leonid Kravčuk. Ruská vláda uznala ukrajinskou nezávislost 28. srpna 1991, v prosinci 1991 ji pak uznal i tehdejší prezident Ruské svazové republiky Boris Jelcin.
Smyšlená citace bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna byla pravděpodobně inspirována obsahem tiskové zprávy OSN ze 17. března 2014. Ta zmiňuje některá Pan Ki-munova vyjádření o situaci na Ukrajině a hovoří i o zasedání Rady bezpečnosti OSN z 15. března, jehož tématem bylo krymské referendum plánované na 16. března 2014. Tisková zpráva konkrétně uvádí, že na zasedání Rady bezpečnosti OSN bylo této 15členné Radě „znemožněno přijmout rezoluci vyzývající mezinárodní společenství k tomu, aby potvrdilo národní hranice Ukrajiny a prohlásilo referendum na Krymu za neplatné“. Přijetí rezoluce zablokovalo Rusko svým vetem.
Neschválení rezoluce, která by „potvrdila uznání národních hranic Ukrajiny“, však neznamená, že OSN tyto hranice dříve neuznávalo. Naopak znění navrhované rezoluce (.pdf, str. 1) obsahovalo formulaci, že Rada bezpečnosti pouze „znovu potvrzuje svůj závazek podporovat suverenitu, nezávislost, jednotu a územní celistvost Ukrajiny v rámci jejích mezinárodně uznaných hranic“. Ačkoliv ke schválení této rezoluce nedošlo, Valné shromáždění OSN následně 27. března 2014 přijalo usnesení (.pdf, str. 2), ve kterém závazek podporovat územní celistvost Ukrajiny v jejích „mezinárodně uznaných hranicích“ potvrdilo.
Podle fact-checkingové organizace StopFake.org se tyto informace poprvé objevily 8. dubna 2014 v článku na webu organizace Ukrainian Choice. Této politické organizaci přitom předsedal Viktor Medvedčuk, jeden z nejvýraznějších představitelů ukrajinské proruské opozice. V roce 2024 Medvedčuka česká vláda přidala na sankční seznam kvůli tomu, že se měl podílet na proruské vlivové operaci skrze server Voice of Europe.
Tvrzení generálního tajemníka OSN o ukrajinských hranicích je tedy smyšlené. Ukrajina má mezinárodně uznané hranice, je členem OSN a tvrzení o tom, že jako stát neexistuje, je nepravdivé.
Přijetí Ukrajiny do NATO
Článek 5 Severoatlantické smlouvy připouští použití ozbrojené síly v případě, že by byl napaden členský stát NATO. Útok na jednoho člena se totiž na základě tohoto článkupovažuje za útok na všechny. Konkrétně v článku stojí, že „dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich (smluvních stran, pozn. Demagog.cz) uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, (…) pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti“.
Autorka videa v něm také mluví o tom, že „fanatici a váleční štváči z řad lídrů Evropské unie“ usilují o vstup Ukrajiny do NATO kvůli tomu, aby zatáhli své země do války s Ruskem. O možném členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci se diskutuje už od roku 2008. Na tehdejším summitu NATO v Budapešti členské státy deklarací podpořily členství Ukrajiny a Gruzie v NATO, nezmínily ale konkrétní kroky k přijetí těchto zemí.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se někteří představitelé zemí NATO vyslovili pro přijetí Ukrajiny do NATO, ale přijetí podmínili koncem války. Tento postoj vyjádřil například francouzský prezident Emmanuel Macron, bývalý americký prezident Joe Biden, bývalý polský prezident Andrzej Duda, bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová, bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nebo český prezident Petr Pavel. Proti přijetí Ukrajiny do NATO během války se vyjádřil i bývalý německý kancléř Olaf Scholz. Podle současného generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je členství Ukrajiny v NATO jisté, ale dojde k němu až v dlouhodobém horizontu. Podobně se vyjádřil i britský premiér Keir Starmer. Ten potvrdil, že Ukrajina se v budoucnu stane členem NATO, ale neupřesnil, kdy by k tomu mělo dojít.
Přijetí Ukrajiny do NATO naopak odmítl současný americký prezident Donald Trump, americký ministr obrany Pete Hegseth nebo nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki. Nikdo z vrcholných představitelů zemí NATO nicméně neřekl, že by se Ukrajina měla stát členskou zemí NATO ještě během války s Ruskem. Většina z nich zmiňovala přijetí Ukrajiny do NATO po válce.
Shrnutí
Podle videa maďarský premiér Viktor Orbán odmítá přijetí Ukrajiny do EU kvůli jejím nejasným hranicím, zatímco ostatní evropští lídři údajně usilují o její vstup do NATO, čímž by Evropu zatáhli do války. Autorka videa také zmiňuje, že Ukrajina jako stát podle vyjádření generálního tajemníka OSN vůbec neexistuje, protože si od roku 1991 nezaregistrovala své hranice.
Viktor Orbán skutečně odmítl přijetí Ukrajiny do EU a označil nevyjasněné hranice Ukrajiny jako jeden z důvodů. Vyjádření generálního tajemníka OSN je nicméně smyšlené. Členství v OSN je podmíněno schválením dvoutřetinovou většinou členských států, nikoliv registrací hranic. Ty navíc byly opakovaně uznány mezinárodním společenstvím, včetně Ruska. Nepravdivé je také tvrzení, že evropští lídři usilují o vstup Ukrajiny do NATO během války s Ruskem. Všichni vrcholní představitelé evropských států NATO, kteří podporují vstup Ukrajiny do Aliance, jej totiž podmiňují ukončením války. Video jsme proto v rámci naší spolupráce s Facebookem označili jako částečně nepravdivé.
Nela Lisková, odsouzená aktivistka
Autorkou videa je bývalá politička a aktivistka Nela Lisková. Roku 2014 kandidovala v komunálních volbách v Ostravě za Paroubkovu stranu LEV 21. V roce 2015 už jako členka SPD přislíbila podporu proruským separatistům na Ukrajině, hnutí SPD se od ní ale distancovalo. O rok později založila Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky a prohlásila se honorární konzulkou, tento spolek později zrušil soud. Kromě toho se Nela Lisková angažovala v Národní domobraně, která sdružovala řadu regionálních domobraneckých skupin a podle Ministerstva vnitra měla vazby na pravicové extremisty a militantně zaměřené jednotlivce (.pdf, str. 12–13 ze 38).
Nela Lisková už několikrát stála kvůli svým výrokům před soudem. V roce 2019 šířila nepravdivé informace o Olze Richterové, soud pak pravomocně rozhodl, že Lisková neoprávněně zasáhla do jejích osobnostních práv a musí zaplatit finanční odškodnění a omluvit se. V roce 2024 byla pravomocně odsouzena k podmíněnému trestu za nenávistné příspěvky na sociálních sítích, včetně výzev k deukrajinizaci a denacifikaci ČR.
Na svém facebooku a instagramu šíří Nela Lisková nepravdivé informace dlouhodobě. Její videa například zveličovala dávky pro ukrajinské uprchlíky nebo překrucovala rozhodnutí polského Nejvyššího soudu o systému obchodování s emisními povolenkami.