Demagog.cz

Vánoční poselství prezidenta republiky

Stejně jako v dalších letech přednesl prezident Miloš Zeman své vánoční poselství. Letos bilancoval, jak si z jeho pohledu vedla Česká republika. Vyzdvihl např. bezpečnost a ekonomický stav země, popsal ovšem i ze svého pohledu některé neduhy, které nás trápí.

Ověřili jsme
Vánoční poselství ze dne 26. prosince 2017 (moderátor Miloš Zeman, záznam)

12 ověřených výroků

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jsem rád, že i BIS vydala prohlášení, kde konstatuje, že k žádnému takovému ovlivnění nedošlo (že sněmovní volby byly zmanipulovány zahraničními rozvědkami, pozn. Demagog.cz). !

Prezident Zeman ve výroku očividně naráží na prohlášení prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše z tiskové konference 1. prosince 2017, ve kterém akademik vyjádřil obavu z ovlivňování voleb v České republice zahraničními vlivy.

Já jsem přesvědčen, že i v případě našich parlamentních voleb docházelo, a vlastně i dochází stále, k ovlivňování názorů naší veřejnosti ze strany médií a serverů, které jsou propojeny s ruskou tajnou službou. Já o tom osobně nemám pochyb.“

Drahoš očekává ovlivňování i nadcházejících prezidentských voleb. Bezpečnostní informační služba ústy svého ředitele Michala Koudelky však ještě téhož dne zareagovala tiskovou zprávou.

Bezpečnostní informační služba se pochopitelně zabývá každým, byť jen potenciálním ohrožením demokracie. V tuto chvíli nemáme k dispozici žádné relevantní informace o tom, že by došlo k nezákonnému ovlivňování parlamentních voleb ze strany cizích zpravodajských služeb. To samé platí pro volby prezidentské.Pochopitelně vždy existují určitá rizika dezinformačních kampaní, která jsou daní za to, že žijeme v demokratické zemi se svobodou slova. BIS ujišťuje občany České republiky, že intenzivně plníme úkoly, které ze zákona máme, neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připravení při jakémkoliv podezření na nelegální aktivity adekvátně reagovat.“

Zeman tedy říká, že BIS prohlašuje, že k žádnému ovlivňování nedošlo. To ovšem BIS netvrdí, konstatuje pouze, že o nezákonné manipulaci nemá informace, což je obsahově značně jiné tvrzení. Výrok je proto hodnocen jako nepravdivý.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Česká republika je šestá nejbezpečnější země na světě. Jsme dokonce lepší než Švýcarsko.

Zeman zde odkazuje na Global Peace Index (.pdf, str. 10), podle kterého je Česká republika skutečně na šestém místě; Švýcarsko je na devátém místě. Tento výzkum se však nezabývá přímo vnitřní bezpečností, přestože je tak politiky často brán.

V této analýze jsou zkoumány jak interní faktory (kriminalita, politická stabilita nebo pravděpodobnost násilných demonstrací), tak vnější faktory (zapojení do mezinárodních konfliktů nebo výdaje na zbrojení). Celkově se zde hodnotí spíše mírové prvky než bezpečnost. Je však pravda, že prvky, které se vztahují k vnitřní bezpečnosti, jsou hodnoceny velmi dobře. Ze skóre 1–5, kde 1 je nejlepší možné hodnocení, dostala ČR známku 1.0 v oblastech Přístup ke zbraním, Vnitřní konflikt, Násilné zločiny a politický teror. Nejhorší známku, a to 2.9, získala Policie a bezpečnostní složky. Dá se tedy mluvit o celkově dobré bezpečnosti, avšak nelze určit, jaké místo by Česká republika dostala jen v této oblasti.

Tento výrok byl ověřován již několikrát, především jako výrok dne, kde je možné najít detailní analýzu různých bezpečnostních faktorů.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropské unii a také nejnižší míru příjmové diferenciace, resp. míru chudoby v EU.

Zemanova tvrzení ohledně míry nezaměstnanosti a míry chudoby jsou, dle informací dostupných z veřejných zdrojů, pravdivá.

Nedávno publikované statistiky Eurostatu ukazují, že míra nezaměstnanosti k říjnu 2017 v České republice činila 2,7 %. Skutečně jde o nejnižší hodnotu v rámci všech členských zemí EU. Nízkou nezaměstnanost má také Malta (3,5 %), Německo (3,6 %) či Maďarsko (4,1 %). Tématu nezaměstnanosti se rovněž věnujeme v naší analýze Týdnu s prezidentem z 21. prosince 2017.

Co se míry chudoby v rámci populace ČR týká, tak v roce 2016 dosahovala 9,7 % (.pdf, str. 292). V porovnání s ostatními evropskými členskými zeměmi je míra chudoby v České republice opravdu nejnižší, jak ostatně dokládají následující údaje (.pdf, str. 4).

Pro doplnění – průměrná míra nezaměstnanosti EU dosahuje 7,4 % a míra chudoby 17,2 %.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Náš ekonomický růst je jeden z nejvyšších a naopak naše zadluženost jedna z nejnižších.

Česká republika opravdu zaznamenává jeden z nejrychlejších růstů HDP v celé Evropské unii. Z posledních dat Eurostatu vyplývá, že ve třetím čtvrtletí roku 2017 vzrostl český HDP meziročně na 5 % z předchozích 4,7 %. Česká republika tak zaznamenala pátý nejrychlejší růst HDP ve třetím čtvrtletí z celé EU; nejlepšího výsledku dosáhlo Rumunsko, kterému vzrostlo HDP o 8,6 %. Česko v tomto roce dlouhodobě patří k nejrychleji rostoucím zemím v celé EU.

Růst České republiky na 5 % ve třetím čtvrtletí je nejlepším výsledkem od roku 2015, kdy ve třetím čtvrtletí rostl HDP země o 5,7 %. Nejvíce se na růstu podílela rostoucí spotřeba domácností a růst investičních výdajů, sdělili statistici.

Míra zadlužení České republiky ve druhém čtvrtletí 2017 klesla mezičtvrtletně o 0,5 % na 39,4 % HDP. Česko tak má šestou nejnižší zadluženost mezi zeměmi EU. Nejnižší zadluženost má dlouhodobě Estonsko s 8,9 %, vyplývá ze statistického úřadu Eurostat.

Celková míra zadlužení členských zemí EU se ve druhém čtvrtletí 2017 snížila na 83,4 % hrubého domácího produktu.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Podíl veřejných investic na celkových výdajích státního rozpočtu je nízký a klesající. A zejména dochází k poklesu investic do dopravní infrastruktury.

Ještě v roce 2015 činily kapitálové výdaje neboli investice 175 659 mil. Kč. V roce 2016 se už jednalo o pouhých 84 274 mil. Kč a za prvních 9 měsíců roku 2017 šlo o 41 368 mil. Kč. Pokles celkových investic je tedy zřejmý.

U výše investic do infrastruktury vycházíme z dat Státního fondu dopravní infrastruktury. Ta dokládají, že po nebývale vysokých investicích v roce 2015 tyto výdaje výrazně klesly v roce následujícím. Pro letošní rok nedisponujeme kompletními daty, nicméně i tak dostupné údaje ukazují, že trend výdajů na investice kopíruje celkové kapitálové výdaje.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Jsem rád, že konečně dochází k růstu mezd. Pod tlakem nedostatku pracovních sil, který nutí zaměstnavatele k tomu, aby mzdy zvyšovali.

Analýza ČSÚ konstatuje, že letošek je obdobím dynamického růstu. Průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 2017 vzrostla meziročně o 6,8 %, ve druhém čtvrtletí pak dokonce o 7,6 %. Medián mezd byl ve třetím čtvrtletí 2017 meziročně vyšší o 7,1 %. Jak je patrné z přehledu meziročních indexů růstu průměrné mzdy, jedná se o největší nárůsty od roku 2008, kdy mzdy rostly podobným tempem.

Naopak v letech 2012 a 2013 docházelo k nízkému růstu a místy až k poklesu průměrné mzdy. Celkově se dá říci, že mzdy rostou kontinuálně a každoročně minimálně od roku 2004, za nějž máme data. Jak je ale patrné i z přiloženého grafu, letošní nárůst je opravdu výrazný.

Ekonomičtí analytici se pak shodují, že tlak na růst mezd vyvíjí především dobrá situace na trhu práce, kdy je velmi nízká nezaměstnanost, vedoucí místy až k nedostatku pracovních sil.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Před 15 lety jsme měli 80 tisíc státních úředníků. Ne státních zaměstnanců, státních úředníků. Dnes jich máme 150 tisíc.

Podobný výrok Miloš Zeman tento rok pronesl na cestě po Jihočeském kraji v Milevsku, kde vyňal z pojmu státních úředníků konkrétně hasiče, lékaře, učitele nebo policisty. Údaje o počtu státních zaměstnanců z roku 2002 jsou poměrně nepřesné a komplikovaně definované, jelikož v daných letech docházelo k reformě a přesunům.

Zákon, jenž nastiňuje, kdo je chápán pod pojmem „státní úředník“, byl zaveden v roce 2015, a letos v červenci byl ještě dále upravován. Pokud bychom se tímto zákonem řídili a nepočítali tak mezi státní úředníky vojáky, učitele a jiné vyloučené profese, došli bychom podle dokumentu ministerstva financí Státní rozpočet v kostce 2017 (.pdf, str. 43) zhruba k počtu 125 tisíc státních úředníků. Systemizace služebních a pracovních míst z letošního roku zase počítá s číslem 78 tisíc, ovšem jak dokument uvádí, nejsou v něm zahrnuty všechny úřady.

Analýza ministerstva vnitra z roku 2011 se snaží shrnout počet státních zaměstnanců, konkrétně na straně 8 (.pdf) je pro rok 2002 přesný počet státních zaměstnanců 178 tisíc, nýbrž dále z textu vyplývá, že jsou mezi nimi započítáni i vojáci atp. Nelze tak z tohoto dokumentu vycházet při vyhodnocování počtu státních úředníků.

Pro přesný popis vývoje počtu státních úředníků tak chybí veřejné zdroje, ze kterých lze vycházet, výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Pokud jde o EU, víte, že jí neustále vytýkám, že nedokáže chránit své vnější hranice.

Je pravdou, že Zeman takovou kritikou opravdu nešetří. Ostatně kritika schopnosti ochrany vnějších hranic EU se pojí zejména s migrační krizí, která se v Evropě projevila výrazně především v roce 2015. Podle dat Eurostatu představovali státní příslušníci třetích zemí (z hlediska rozložení migrace) zhruba 2,4 milionu z celkových 4,7 milionu přistěhovalců za rok 2015 (bez ohledu na důvod migrace). Dále se jednalo o migraci občanů EU a asi 19 tisíc byly osoby bez státní příslušnosti.

Miloš Zeman se v posledních letech v médiích vyjadřuje kriticky ke schopnosti EU chránit své vnější hranice. Kromě hodnocení jejího postupu v této otázce také nezřídka poskytuje vlastní představy o jejím řešení.

Základním nedostatkem Evropské unie je nedostatek vůle pro společnou ochranu hranic,“ řekl Miloš Zeman v srpnu 2015.

Co je třeba udělat? Nejsprávnější by bylo uzavřít vnější hranice Evropské unie. Nechápu proč Itálie a Řecko nepodnikají žádné kroky, aby kontrolovaly své hranice,“ prohlásil Zeman v rozhovoru v květnu 2016.

Nedivte se, že když byrokratičtí šílenci vydávají takové směrnice, a přitom nejsou schopni například ochránit vnější hranice EU před migrační vlnou, že se vám toto vedení jinak skvělého projektu zhnusí, a že ho opustíte. To je podle mého názoru skutečně základní příčina brexitu,“ řekl Zeman koncem června 2016.

EU by měla opevnit hranici na tzv. balkánské cestě,“ tlumočil Zemanův názor hradní mluvčí Jiří Ovčáček o několik měsíců později v listopadu 2016.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Po volbách se dvě nejstarší české politické strany, tj. ČSSD a KDU-ČSL, dostaly na okraj propasti a téměř, téměř se nedostaly do Parlamentu.

ČSSD a KDU-ČSL jsou skutečně nejstaršími politickými stranami v současném politickém spektru. ČSSD vznikla v roce 1893, kdy se definitivně odtrhla od rakouské sociální demokracie; KDU-ČSL vznikla v roce 1919, kdy sloučením několika katolických stran vznikla Československá strana lidová nesoucí svůj název až do roku 1992.

Volby do Poslanecké sněmovny konané v říjnu 2017 přinesly oběma zmíněným stranám nejnižší výsledky v historii samostatné České republiky. Výjimkou jsou pouze volby v roce 2010, kdy KDU-ČSL se svými 4,39 % hlasů nedokázala překročit nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny získala ČSSD 7,27 % hlasů, což odpovídalo počtu 368 347 hlasů. V minulých volbách v roce 2013 obdržela ČSSD 20,45 % hlasů od 1 016 829 voličů. KDU-ČSL obdržela ve volbách v roce 2017 5,80 % hlasů, což odpovídá 293 643 hlasům; v roce 2013 obdržela strana 6,78 % hlasů, tj. 336 970 hlasů.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Sešel jsem se s vrcholnými představiteli všech devíti parlamentních subjektů a zeptal jsem se na jejich představu povolebního uspořádání. Víte, co mi řekli? Pane prezidente, s námi nikdo nechce jednat. A to mi říkali všichni.

Zeman se opravdu sešel se zástupci všech politických uskupení, která se dostala do Poslanecké sněmovny. Setkával se s nimi od 31. října do 16. listopadu na Zámku v Lánech, kritériem pro datum návštěvy byl zisk ve volbách (tedy první návštěvu absolvoval vítěz voleb).

Zprávy z jednotlivých návštěv je možno najít zde:

Při tiskových konferencích po jednotlivých schůzkách zastupitelé politických uskupení nedali najevo, že by se prezidentu svěřovali se zamítnutím dialogu v povolebních vyjednáváních. Vzhledem k tomu, že schůzky probíhaly za zavřenými dveřmi, nemůžeme vyloučit, že takové stížnosti proběhly. Bohužel můžeme spoléhat jen na vyjádření z tiskových konferencí, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Mimo lánská setkání si však různí politici na problémy sestavování vlády stěžovali:

Bohužel strany kategoricky odmítají spolupráci s námi a je to tak kategorické, že vyjednávat o nějaké koaliční vládě nemá smysl,“ řekl Babiš.

Oproti těmto výrokům Babiše stojí Demokratický blok: „Vznik Demokratického bloku byl reakcí na to, že Andrej Babiš a hnutí ANO jako vítězové voleb prakticky nevyjednávali,uvádí Farský.

Miloš Zeman

Miloš Zeman

Nechci vás strašit Belgií, kde jednání o vládě trvalo 2 roky.

Jednání o belgické vládě, na které Miloš Zeman odkazuje, trvalo 589 dní (anglicky). Přesněji se jedná o 19měsíční období od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Sice se nejedná přesně o dva roky, toto rozmezí se k nim ale blíží, a proto výrok v tomto kontextu hodnotíme jako pravdivý.

Od poslední vlády, která rezignovala v roce 2010, vládl zemi úřednický kabinet. Dlouhá jednání zapříčinily neshody mezi valonským (francouzsky hovořícím) jihem a vlámsky hovořícím severem Belgie.