Demagog.cz

Volby 2017: Lídr Pirátů v ČRo

Předseda České pirátské strany byl dalším lídrem, který prezentoval postoje své strany v debatě Českého rozhlasu. Obvyklá ekonomická a zdravotnická témata tentokrát Bartoš prezentací Pirátů a jejich výsledků na obecní úrovni, dále akcentoval téma digitalizace, což je jedna z vlajkových lodí tohoto subjektu.

Ověřili jsme
Český rozhlas ze dne 29. září 2017 (moderátor Vladimír Kroc, záznam)

14 ověřených výroků

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Skoro 800 tisíc lidí má na sobě nějakou exekuci...

Exekutorská komora České republiky vede statistiky o počtu vedených exekucí. V roce 2016 probíhalo 4,5 mil. exekucí proti 834 tis. dlužníků – fyzickým osobám. Proti celkem 68 tis. právnických osob bylo vedeno 228 tis. exekucí. Celková vymáhaná částka byla 325 mld. korun.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

... čeští lidé si domů skutečně nepřinesou čtyři pětiny, ani tolik, kolik je minimální mzda v Německu.

Více než polovina obyvatel České republiky opravdu měsíčně nevydělá více, než činí čtyři pětiny minimální mzdy v Německu. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Minimální mzda v Německu aktuálně činí 1 498 EUR, po přepočtu na naši měnu se dostaneme na částku zhruba 39 000 Kč. Čtyři pětiny z této částky pak vychází na 31 200 Kč.

Co se týče České republiky, podle Českého statistického úřadu činí průměrná mzda 29 346 Kč, medián mezd pak 24 896 Kč.

Podrobnější informace o rozložení zaměstnanců do mzdových pásem jsou pak dostupné na webu Platy.cz, přičemž při pohledu na celkové procento zaměstnanců, kteří se pohybují v kategoriích 30 000 Kč a výše, se v jednotlivých krajích dostaneme k 20 až 30 % z celkového počtu zaměstnanců. Výjimku představuje Praha, kde jsou platy oproti zbytku republiky vyšší, a v této kategorii je zde celá polovina zaměstnanců.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

... aby jsme se pak nedočetli v novinách, že ministrovi zahraničí někdo pronikl do soukromého mailu a podobně.

V lednu tohoto roku se hackeři nabourali do e-mailových schránek pracovníků ministerstva zahraničních věcí i ministra samotného.

Hackeři z e-mailových schránek podle ministra Zaorálka stáhli obrovský objem dat. Nicméně se údajně nedostali do vnitřního systému, kde jsou uchována citlivá data, ale pouze do vnější části systému, do e-mailových schránek zaměstnanců, ministra a jeho náměstků.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Já věřím v úspěch v těhle parlamentních volbách už jen z toho důvodu, že průzkumy, které vydávala Česká televize po krajských volbách, hovořily o tom, že Piráti mají potenciál 10 procent mezi nevoliči. O tom, že zvažují Piráti, volit Piráty má v současné chvíli 15 procent lidí.

Po posledních krajských volbách, které se konaly ve dnech 7. a 8. října 2016, zpracovala agentura Median pro Českou televizi výzkum zveřejněný 12. října 2016. Sběr dat probíhal v předvolebním období, a to od 3. do 7. října 2016. Výzkum se v jedné své části zaměřoval na pravděpodobnou volbu těch, kteří ve výzkumu avizovali neúčast.

Potenciál Pirátů a jejich koalic v tomto výzkumu opravdu činí 10 % hlasů (tamtéž, str. 7). Tedy podle daného výzkumu Medianu by Piráti měli šanci získat až desetinu hlasů od lidí, co k volbám nepřišli.

Je důležité dodat, že v tomto případě jde spíše o Bartošovu predikci než cokoli jiného. Data byla specificky sbírána k jistému typu voleb v jistém čase; že by se tehdejší podpora mohla zrcadlit do aktuální kampaně, je spekulace. Nicméně předseda Pirátů popisuje korektně fakta, což je pro výrok zásadní, jeho interpretaci v tomto případě nehodnotíme.

Co se týče současných výzkumů, které se zabývají volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2017 a pracují i s nerozhodnutými voliči, můžeme zmínit výzkum Behavio. Ten zkoumal jak rozhodnuté voliče v populaci, tak i celkový volební potenciál stran. U Pirátů daný výzkum souhrnně naměřil hodnotu 14 % voličů, kteří uvažují, že by Piráty volili.

Ještě doplňme, že volební potenciál je situace, která říká, kolik hlasů může strana teoreticky získat, kdyby ji volili všichni lidé, kteří její volbu zvažují a zároveň nevylučují účast ve volbách. Volič přitom jako svou potenciální volbu může označit více politických stran (Tomáš Lebeda, str. 25).

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Tak já jako příklad uvedu hlavní město Prahu, kde máme vlastně první volební období 4 pirátské zastupitele v opozici. (...) My jsme rozkryli kauzu, připravili jsme jí kompletně pro Radu města Prahy. Ve věci Opencard upozornili jsme na, na multiplikaci funkcí paní Kleslové, která záhy některé ze svých dozorčích rad a aktivit minimálně utlumila

Pražští piráti mají skutečně velkou zásluhu na odkrytí několika korupčních kauz.

V 65členném zastupitelstvu hlavního města od roku 2014 skutečně zasedají čtyři piráti, ani jeden z nich přitom nezasedá v městské radě.

Z opozičních lavic i tak dokázali upozornit na přidělování dotovaných bytů pražským soudcům, kteří za nájem platili stejně jako lidé v sociální nouzi.

Zastupitel Adam Zábranský odkryl podezřelé přidělování městských zakázek firmám, které byly vlastněny dvěma členy ČSSD. Zakázky v celkové hodnotě asi 1,4 miliardy korun se z velké většiny podílely na obratech obou firem. Zjištění pirátů vedla k rezignaci bývalé pražské šéfky ANO Radmily Kleslové za vysoké částky inkasované za členství v dozorčích orgánech nejrůznějších pražských podniků a právní poradenství státním firmám.

Další podněty pravidelně zveřejňují na webu pražské organizace strany.

Jejich aktivitu v minulém roce dokládá také 81 žádostí o zveřejnění dokumentů na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Piráti tak stojí za necelou pětinou zveřejněných dokumentů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když si vezmete historicky třeba jenom sčítání, sčítání obyvatelstva a data, která jste vy o sobě musel vydat a neodevzdání toho bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun.

Doplňujeme, že předseda Bartoš v této části hovoří o mnohdy likvidační šikaně lidí, jakožto fyzických osob. (Ty nároky na člověka jsou enormní, když si vezmete třeba sčítání obyvatelstva. Neodevzdání dat o své osobě bylo pod pohrůžkou pokuty 20 tisíc korun. To je likvidační pro běžného člověka s platem třeba 14 tisíc.) Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 proběhlo k půlnoci z 25. na 26. března toho roku. Na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 763/2008 Parlament České republiky vydal zákon č. 296/2009 Sb., o sčítání lidu.

Co se týče dat povinně zveřejněných, jedná se například o rodinný stav, obor vzdělání nebo frekvenci dojížďky do místa pracoviště nebo školy. Dobrovolně zveřejnitelné údaje se pak týkaly národnosti a náboženské víry. Podle zákona o sčítání lidu jsou lidé v ČR podléhající sčítání povinni poskytnout tyto údaje a odevzdat sčítací formuláře komisaři, popřípadě je odeslat Českému statistickému úřadu do 20 kalendářních dnů po rozhodném okamžiku.

Za přestupek fyzické osoby týkající se například nevyplnění nebo neodevzdání sčítacího formuláře lze uložit pokutu do výše 10 000 Kč. Nicméně za přestupek sčítacího komisaře, tedy například zcizení či poškození formulářů za jeho dozoru, je možné vyměřit pokutu až 100 000 Kč. Právnickou osobu lze za správní delikt potrestat pokutou až 10 000 Kč, v případě porušení povinnosti ve větším rozsahu až 20 000 Kč. Povinnosti právnické osoby plynou především z možného vlastnictví či správcovství domu, například neposkytnutí informací o domě.

Předseda Bartoš mluví právě o fyzických osobách v kontextu šikany občanů ze strany státu a mýlí se, když tvrdí, že neodevzdání informací o fyzické osobě může zapříčinit pokutu až 20 000 Kč. Ve skutečnosti se jedná o saknci maximálně poloviční. Dodejme pouze, že neposuzujeme přimeřenost či oprávněnost této výše, sledujeme pouze, zda Bartošem vyřčený údaj odpovídá možné reálné sankci z doby při sčítání lidu v roce 2011.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Takže posilovat, posilovat vlastně to bohatství těch efektivních lidí v České republice a my máme efektivitu snad 88 procent, o čem se jako v řadě zemí Evropy může zdát.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť uvedený údaj o efektivitě práce je chybný pouze o několik procent a vedle toho je pravda, že horší produktivita práce než v ČR je v devíti evropských zemích.

Bartoš efektivitou míní produktivitu práce. Produktivita práce se zpravidla měří jako poměr HDP dle kupní síly k celkovému počtu hodin práce v ekonomice. Eurostat sbírá údaje o produktivitě práce v jednotlivých evropských zemích. Nejnovější dostupné údaje jsou za rok 2016 a vyplývá z nich, že produktivita práce v ČR dosahovala 80,8 % průměru EU, nikoliv tedy uváděných 88 %.

Horší produktivita práce než v ČR byla hned v devíti evropských zemích. Jmenovitě se jednalo o Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litvu, Maďarsko, Polsko, Portugalsko a Rumunsko. Produktivita práce v těchto zemích se pohybovala mezi 45–77,8 % průměru EU.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My obecně a jako Pirátská strana toto měla od samého počátku ve svém programu. Hovoříme o transparentních organizacích, o kontrole vlastně nakládání s těmi penězi těch pojištěnců, které, který ty peníze do toho systému vlastně průběžně dávají a následně i jejich efektivní čerpání a tady je velká otázka kontroly a fungování zdravotních pojišťoven.

Pirátská strana vznikla v roce 2009, její první volební program se tak týká parlamentních voleb v roce 2010, druhý pak voleb v roce 2013. Ani v jednom z těchto dvou programů není obsažena kapitola zdravotnictví nebo stanoviska k fungování zdravotních pojišťoven.

Jinak je tomu v případě dlouhodobého programu strany a volebního programu pro letošní parlamentní volby. Ve svém dlouhodobém programu strana uvádí:„Zprůhledníme finance ve zdravotnictví a omezíme vliv farmaceutického průmyslu.“ a dále, že „Veřejné zdravotní pojišťovny musí hájit zájmy svých pojištěnců a dohlížet na kvalitu poskytované péče. Nelze připustit, aby na veřejném zdravotním pojištění vydělávaly podnikatelské skupiny.“

V programu pro letošní parlamentní volby strana k tématu uvádí: „Došlápneme si na farmaceutické firmy, které korumpují lékaře, aby předepisovali jejich výrobky, zpětné bonusy a nehospodárné nákupy.“ Podrobnější návrh jak kontrolovat a zlepšit fungování zdravotních pojišťoven a zdravotnického systému se ani v jednom ze zmíněných programů nenachází.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, neboť Piráti sice ve svém dlouhodobém programu o této otázce mluví, v jednotlivých volebních programech se s výjimkou letošního roku toto téma však neobjevilo.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

V minulých letech vláda schválila několik zásadních zdravotních registrů a my se teď připojujeme k evropské iniciativě vlastně sdílení těch informací o těch pacientech.

V současnosti je vedeno dvanáct Národních zdravotních registrů, naposledy k jejich rozšíření došlo v roce 2016 po přijetí vládou navržené novely zákona o zdravotních službách. Rozšířeny byly o diabetologický registr a registr intenzivní péče.

Prostřednictvím dat z Národních zdravotních registrů mají být zkoumány příčiny a důsledky všech onemocnění. Dále má být například sledován vznik, výskyt, vývoj a příčina onemocnění v návaznosti na další poskytovanou péči. Zpracování dat má sloužit také pro zjištění zdravotního stavu obyvatelstva a využívání zdravotní péče, aby bylo možné zlepšovat kvalitu zdraví populace. Záznamy v Národních zdravotních registrech však nezahrnují informace jako jméno, příjmení, adresa a další detailnější osobní informace pacienta. Data z těchto registrů nejsou veřejně přístupná.

Uchovávání, zpracování a poskytování údajů z registrů podléhá zákonu č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Příští rok by mělo vstoupit v účinnost nařízení (EU) 2016/679, které upravuje ochranu osobních údajů – bude tedy přímo aplikovatelné ve všech členských státech EU a nahradí směrnici 95/46/EHS.

V nařízení (EU) 2016/679 je přímo vymezena definice zdravotních údajů, biometrických údajů a genetických údajů. Údaje týkající se zdraví podléhají vyšší ochraně než všeobecné osobní údaje. Pro jejich zpracování musí být splněna minimálně jedna z níže uvedených podmínek:

1. Subjekt musí poskytnout výslovný souhlas.

2. Zpracování je nevyhnutelné pro účely preventivní nebo pracovní medicíny.

3. Zpracování je nevyhnutelné z důvodů veřejného zájmu.

Organizace pracující se zdravotními údaji budou muset přesně vědět, kde se skladují, jak se zpracovávají a zda byl dán souhlas s jejich zpracováním. Důležitou změnou bude i povinné hlášení porušení ochrany osobních údajů. Zjištění porušení bude muset být nahlášeno příslušným orgánům a zároveň o tom mají být informovány osoby, kterých se porušení týká. Za takové porušení budou hrozit vyšší sankce (.pdf). Bartoš v rozhovoru označuje tuto iniciativu (nařízení) jako nedostatečně připravené.

Spolupráce s Eurostatem při sběru dat je upravena nařízením (EU) 1338/2008. Eurostat pravidelně sbírá statistické údaje o veřejném zdraví, státy tyto údaje poskytují na bázi dobrovolnosti. Nařízením (EU) 1338/2008 má být zajištěno právo na ochranu osobních údajů. V rámci tohoto nařízení platí směrnice 95/46/EHS (.pdf), která bude novým nařízením (EU) 2016/679 nahrazena. Česká republika se podílí na spolupráci s Eurostatem.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Když se podíváte na příjmovou strukturu České republiky, tak nikdo nemá žádné úspory.

Výrok Ivana Bartoše o úsporách obyvatel České republiky je nepravdivý, i přes porovnání s okolními bohatšími zeměmi neobstojí tvrzení, že nikdo nemá žádné úspory.

Budeme-li pracovat pouze s absolutní výší úspor nebo mírou úspor občanů ČR, tak Ivan Bartoš nemá pravdu, když říká, že lidé žádné úspory nemají. Dle statistiky ČSÚ činila míra úspor domácností za rok 2016 12,1 % (vůči hrubému disponibilnímu důchodu) a za první kvartál roku 2017 9,1 %.

ING Bank vydává „Index úspor domácností“, dle něhož průměrná domácnost pokryje svými úsporami výdaje na 5,62 měsíce (1. kvartál 2017). V loňském roce se tento index pohyboval mezi 4–4,45 měsíci.

Na druhou stranu, zasadíme-li Bartošova slova do kontextu vůči jiným zemím EU – například našim sousedům, tak mohou skutečně úspory Čechů působit (v některých případech), jako velmi malé sumy.

Z grafu je vidět, že Čech má absolutně vyšší úspory než Polák nebo Slovák, ale mnohem nižší než Němec a Rakušan. Češi ročně uspoří asi jen čtvrtinu toho, co Rakušané nebo Němci, a přitom v poměru HDP per capita jsme na 71 potažmo 73 procentech našich západních sousedů. Opravdu v tomto ohledu mají Češi relativně málo úspor.

Podrobnější informace o úsporách (finančích aktivech) obyvatel zemí Evropy jsou k dispozici v dokumentu Global Wealth Report 2016 (.pdf) společnosti Allianz.

Pro převod USD na CZK byl použit kurz ČNB z 27. září 2017 a pro USD a EUR údaje ECB rovněž z 27. září 2017.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

My jsme třeba v rámci naší kampaně spojili, spustili stránku úřad.piráti.cz, kde jsme ukázali živě, jak funguje založit s.r.o. během jednoho dne, kde si to člověk za 10 minut nakliká. (...) My jsme deseti firmám, deseti lidem, kteří použili tu aplikaci jako demo verzi funkční založili tu firmu tímto způsobem.

Server urad.pirati.cz skutečně představuje veřejnosti řešení, které významně zlevňuje a zjednodušuje založení společnosti s ručením omezeným.

Podle webu stojí nyní právní úkony související se zřízením společnosti 10 113 Kč. Online řešení Pirátů tuto cenu srazí na částku 500 Kč, kterou bude moci budoucí podnikatel zaplatit online. Prvních deset firem (jejich seznam se nám nepodařilo dohledat) založila tímto způsobem strana na své náklady, ostatní uživatelé si proces mohou otestovat alespoň v rámci demo verze.

Aplikaci jsme vyzkoušeli a s její pomocí bychom skutečně mohli založit firmu do deseti minut. Ověří duplicitu názvu firmy, umožní přidat společníky a dokonce registruje firmu k finančnímu úřadu.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

Tam se dokonce, a to je pro Čechy úplně vzdálená budoucnost, jako dá volit přes internet (v Estonsku, pozn. Demagog.cz).

Elektronické volby v Estonsku fungují od roku 2005 a v posledních volbách tento způsob hlasování využila téměř třetina voličů. Využít mohou buď svůj čipový občanský průkaz, nebo speciální volební aplikaci. Estonsko zároveň i nadále umožňuje účastnit se voleb klasickým „papírovým“ způsobem.

Některé evropské země, včetně Německa, Norska nebo Itálie, v minulosti systém elektronického hlasování testovaly, ale nakonec se rozhodly od něj upustit. V České republice jsou elektronické volby zatím předmětem diskuze, jejich zavedení by musela předcházet například novelizace volebních zákonů nebo technické zabezpečení volebních informačních systémů.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

... po osmi letech aktivní politiky, kde jsme každé volby povyrostli až tak, že máme třeba starostu v Mariánských Lázních. Máme pět krajských zastupitelů z naší pomoci byli zvolení čtyři senátoři.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš má pravdu, že straně roste počet zastupitelů. Momentálně opravdu mají pět krajských zastupitelů a starostu v Mariánských lázních. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

Ve svých prvních volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 získali Piráti 42 323 hlasů, což znamenalo 0,80 %. O tři roky později Piráty volilo 132 417 občanů. V přepočtu na procenta to bylo 2,66. Krajské volby

V roce 2012 se Pirátům nepodařilo dostat do žádného krajského zastupitelstva. Republikově získali 2,19 % (57 805) hlasů. Nejvíce strana získala ve Středočeském kraji, a to 3,03 %.

V roce 2016 samostatně získali 1,74 % (44 070) hlasů, v koalicích se Zelenými a dalšími subjekty to bylo dalších 1,82 procent. Tři zastupitele získali v Karlovarském kraji, kde kandidovali samostatně. V Jihomoravském kraji, kde kandidovali se Zelenými získali jeden mandát, stejně tak v Královéhradeckém.

Komunální volby V roce 2010 získala v komunálních volbách Pirátská strana tři zastupitele. V Praze získali 0,95 %.

V roce 2014 strana získala 21 zastupitelů, dalších osm jich bylo zvoleno do zastupitelstva městské části nebo obvodu.

Starostou Mariánských lázní je opravdu člen Pirátské strany Petr Třešňák. Po volbách byl ale starostou zvolen jiný Pirát a to Vojtěch Franta, který však v květnu 2015 rezignoval.

V Praze Piráti získali 5,31 % a tím pádem i čtyři zastupitele.

Senátní volby

V roce 2010 ani v doplňovacích volbách v roce 2011 v Kladně nebyl zástupce Pirátů do Senátu zvolen. V roce 2012 byl za Piráty s podporou Zelených a KDU-ČSL zvolen kandidát bez politické příslušnosti Libor Michálek.

V doplňovacích volbách na Uherskobrodsku ani v řádných senátních volbách v roce 2014 Piráti neuspěli.

V roce 2016 byli v rámci koaliční podpory kandidáta zvoleni dva senátoři s podporou Pirátů. Renata Chmelová byla zvolena v koalici KDU-ČSL, Piráti, DPD a LES a Ladislav Kos v koalici KDU-ČSL, SZ, HPP11 a Piráti. Koaličně tak byli zvoleni jen dva senátoři.

Ivan Bartoš

Ivan Bartoš

V tom, co vy jste citoval, jmenuje se to Demokratické minimum, což například znamená, že ten náš poslanec nebo i člen v rámci stranického hlasování nehlasuje o ničem, o čem neměl dost informací, nebyl informován s předstihem. U čeho nemůže udělat tu kvalifikovanou, kvalifikované rozhodnutí.

V programu Pirátů se skutečně vyskytuje pojem Demokratické minimum. Demokratické minimum je prohlášení, které je kandidát Pirátské strany povinen podepsat před každými volbami. V prohlášení stojí, že kandidát podpoří jen ten návrh, se kterým byl dopředu seznámen.

Podobné formulace, které používá předseda Bartoš, jsou obsaženy i v Kodexu poslance Pirátské strany. V té se kandidát na poslance například zavazuje, že bude konzultovat před hlasováním své záměry na jednání klubu či že nebude hlasovat proti usnesení celostátního fóra. Kodex rovněž obsahuje informaci, že závazky z něj vyplývající jsou „závazky vůči České pirátské straně, s právními účinky plně vynutitelnými žalobou na plnění zaslanou soudu, včetně vydání případného bezdůvodného obohacení, a to do státního rozpočtu. To neplatí při výkonu mandátu, kde to Ústava neumožňuje a v těchto případech jde o závazek voličům v morální rovině postižitelný disciplinárními prostředky včetně řízení u rozhodčí komise Pirátů. "