Zastropovat, nebo snížit DPH?

Na pohonné hmoty se vztahuje daň z přidané hodnoty, která momentálně činí 21 %. Vedle DPH ovšem pohonné hmoty podléhají také spotřební dani. Spotřební daň z (bezolovnatého) benzínu je podle zákona 12 840 Kč/1000 litrů, z nafty 9 950 Kč/1000 litrů a z LPG 3 933 Kč/t.

Ke dni 13. března 2022 průměrná cena za litr benzínu v ČR byla 46,82 Kč a za litr nafty 49,90 Kč. Pokud tedy sečteme DPH a spotřební daň za litr benzínu, dostaneme 20,97 Kč, což odpovídá 44,8 % celkové ceny. V případě nafty se pak jedná o 37,3 %. U LPG je to při ceně 19,60 Kč za litr zhruba 30 %.

Doplňme, že ještě v průběhu března podíl daní na ceně pohonných hmot dosahoval i více než 50 %. To je dáno tím, že ceny paliv byly dříve nižší, ale zároveň byla výše spotřební daně stejná jako nyní, při vyšších cenách, protože je určena zákonem. V případě benzínu tak např. zdanění přesahovalo 50 % celkové ceny 4. března, kdy průměrná cena za litr benzínu činila 39,04 Kč.

Nejprve uveďme výrok do kontextu debaty. Poslankyně Schillerová hovořila o odpuštění DPH na pohonné hmoty a zastropování jejich cen. V naší analýze se podíváme na veškeré země, které předsedkyně klubu ANO vyjmenovala, abychom zjistili, zda tamní vlády snížily daň z benzínu a nafty, případně zastropovaly jejich ceny, které po ruské invazi na Ukrajinu Evropě významně vzrostly.

Nejprve se zaměřme na státy, kde skutečně došlo ke státním zásahům do cen pohonných hmot. Již na konci roku 2021 zastropovaly jejich ceny Chorvatsko a Maďarsko, v únoru tohoto roku Polsko snížilo DPH na pohonné hmoty. Důsledkem toho se polské čerpací stanice staly atraktivní i pro české řidiče. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snížily daňové zatížení benzínu a nafty také Irsko, Portugalsko, Kypr a Nizozemsko.

S jistou formou podpory občanům přišla i Francie. Den před výrokem Aleny Schillerové oznámil premiér Castex, že stát přispěje občanům 15 centy na každý litr paliva. V Belgii dlouhodobě razí politiku zafixovaných cen pohonných hmot, jejichž maximální výše se určuje každý pracovní den. Kořeny tohoto opatření sahají až do roku 1974 a jsou reakcí na první světový ropný šok, ke kterému došlo o rok dříve. V důsledku této politiky si nedávno čerpací stanice dokonce stěžovaly, že musí prodávat paliva pod cenou, a tudíž se ztrátou.

Španělsko 10. března oznámilo, že pokud se Evropská unie nedohodne na snížení cen energií, kam spadá i ropa, přijme země vlastní opatření. O 3 dny později, tedy v den, kdy Alena Schillerová pronesla námi ověřovaný výrok, oznámil španělský premiér balíček daňových úlev na zmírnění dopadů války na Ukrajině. Nedodal však, čeho přesně by se mělo daňové zvýhodnění týkat.

Německý ministr financí Christian Lindner odmítá snížení daňové zátěže na pohonné hmoty, jak navrhuje opozice. V neděli 13. března, tedy v den debaty, které se účastnila i Alena Schillerová, přišel deník Bild s informací, že ministr Lindner plánuje představit určitá opatření na levnější palivo pro řidiče. Návrh ministra financí se však ještě musí probrat s vládními koaličními partnery.

Bývalá ministryně financí Schillerová zmiňovala i další země, které ale v souvislosti s nedávným růstem cen benzínu a nafty žádná opatření nepřijaly. Podle zprávy bulharské národní zpravodajské agentury (BTA), která vyšla 8. března, nechystá tamní politická reprezentace opatření proti zvyšování cen pohonných hmot. V žádných bulharských médiích jsme nenašli, že by se od té doby na tomto postoji něco měnilo. Pro kontext však dodejme, že Bulharsko mělo již před současným růstem cen jedno z nejnižších zdanění pohonných hmot v celé Evropské unii.

Ani italská vláda zatím nepředstavila plán, ve kterém by chtěla ovlivnit ceny benzínu a nafty. 

Litevská předsedkyně vlády minulý týden odmítla snížení spotřební daně na pohonné hmoty. Své stanovisko zdůvodnila tím, že cena paliva v Litvě je složena především z ceny samotné ropy, která minulý týden stále stoupala.

V Rumunsku tamní vláda plánovala snížit spotřební daň na pohonné hmoty, ovšem od tohoto návrhu nakonec ustoupila. Pro zajímavost dodejme, že v Rumunsku minulý týden došlo v otázce pohonných hmot k vyhrocené situaci, kterou způsobily spekulace na sociálních sítích. Tyto spekulace předpovídaly, že brzy v Rumunsku dojde ke skokovému nárůstu cen paliv. Situaci museli uklidnit představitelé vlády, kteří obyvatele ujistili o dostatečných rumunských zásobách paliv. Zároveň oznámili, že rumunská vláda nebude tolerovat žádné snahy o spekulaci s pohonnými hmotami.

Estonská vláda o snížení spotřební daně z pohonných hmot diskutovala v pondělí 14. března, dosud ale k žádnému závěru nedošla a ceny nijak neupravila. Ceny benzínu a nafty nicméně v Estonsku tento týden již poklesly, v souvislosti s klesající cenou ropy.

Z výše uvedených informací k jednotlivým státům vyplývá, že zdaleka ne všechny jmenované přistoupily na určitou formu umělého snížení cen. Na snížení cen nepřistoupilo Estonsko, Rumunsko, Litva, Itálie, Bulharsko a zatím ani Německo. Alena Schillerová tedy do výčtu patnácti států zařadila šest, které k žádným opatřením nepřistoupily. Z důvodu této vysoké nepřesnosti výrok hodnotíme jako nepravdivý. 

Alena Schillerová společně s dalšími třemi poslanci z hnutí ANO skutečně podala poslanecký návrh na osvobození pohonných hmot od DPH. Konkrétně se jedná o sněmovní tisk 184 ze dne 10. března 2022 (.pdf). V ten samý den také zasedala (video, čas 0:23) stínová vláda hnutí ANO.

Poslanci nutnost změny zákona o dani z přidané hodnoty (.pdf, str. 5) odůvodňují dynamickým nárůstem cen pohonných hmot, který v důsledku znamená „zdražování spotřebitelských cen pohonných hmot“. Proto členové hnutí ANO navrhli úpravu, podle které by se měla daň z přidané hodnoty uvalená na pohonné hmoty (motorová nafta, benzín) změnit tak, že namísto základní sazby daně bude „uplatněno osvobození od daně s nárokem na odpočet daně“. Toto osvobození od DPH je pak někdy nazýváno právě jako „nulové DPH“.

Doplňme, že podle návrhu touto změnou dojde ke zmírnění (.pdf, str. 5) nastalé situace, která „nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, malé a střední podnikatele a snižuje mobilitu obyvatelstva. Zvyšování prodejních cen pohonných hmot zároveň může vést k nárůstu inflace v důsledku dynamického růstu cen logistických služeb“.

Nutno podotknout, že „zastropování“ cen pohonných hmot a snížení DPH jsou dvě rozdílné věci. Vzhledem k předloženému sněmovnímu tisku nicméně hodnotíme výrok jako pravdivý.