Demagog.cz

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek (ČSSD)

  • 140
  • 20
  • 15
  • 35

Výroky

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

V této chvíli již máme připravenu novou podobu bezpečnostní strategie, která je aktualizovaná právě z hlediska těch dějů, které se odehrávají (po událostech v Paříži – pozn. Demagog.cz). DVTV, 16. ledna 2015

Stávající bezpečnostní strategie (.pdf) pochází z roku 2011. Asociací pro mezinárodní otázky jí tehdy byla vyčítána vágnost a chybějící vize.

Aktualizovaná bezpečnostní strategie není v tuto chvíli veřejně dostupná a výrok tedy hodnotíme jako něověřitelný.

Pro informaci uvádíme informace o nové koncepci zahraniční politiky a lidskoprávní strategii.

Ministerstvo zahraničních věcí o této nové zahraniční strategii na svém webu zatím neinformovalo, avšak její pracovní podobu na začátku prosince zveřejnil týdeník Respekt. Podle něj:

"nijak nereaguje na aktuální hrozby v Evropě i ve světě, které před Česko staví řadu rizik a výzev, jak vše zvládnout. Ze čtení se naopak zdá, jako by se autoři domnívali, že žijeme v bezpečném vakuu, které vydrží navždy. Například zde až na jednu krátkou zmínku není nic o Islámském státu a nebezpečí, které fundamentalisté představují pro západní civilizaci včetně Evropy. Jasné není ani to, jaký má Česko názor na stabilizaci tohoto regionu, ani co chce dělat s narůstajícím přílivem migrantů. Materiál rovněž zcela pomíjí konflikt na Ukrajině, tedy ruskou anexi Krymu a pokračující destabilizaci východu země".

Ve strategii je na str. 3 jako strategicky významný bezpečnostní zájem uveden boj s nelegální imigrací a terorismem Dále v ní stojí, že "prostředkem zvládání místních a regionálních konfliktů je aktivní účast v misích k udržení míru a zvládání krizí za našimi hranicemi". Avšak tyto materiály unikly do médií ještě před teroristickými útoky v Paříži, tudíž nelze ověřit, zda byly v této souvislosti dále aktualizovány.

Ministr na konci roku sdělil Deníku, že zveřejnění této koncepce je plánováno na první čtvrtletí roku 2015.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Ve Spojených státech mají 17 zpravodajských služeb. Otázky Václava Moravce, 8. ledna 2017

Spojené státy opravdu disponují 17 zpravodajskými službami, vedoucím úřadem dozorujícím nad ostatními 16 je Úřad ředitele národních zpravodajských služeb. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Společenství zpravodajských služeb Spojených států, které má 17 členů, bylo založeno nařízením 12333 z roku 1984. Podle něj má společenství za úkol 6 základních cílů: 1. sběr informací pro prezidenta a ostatní výkonné orgány, které jsou potřebné pro výkon činností těchto orgánů, 2. vyhodnocování a analýza takových informací, 3. sběr informací a výkon činností potřebných k ochraně proti zpravodajským činnostem namířeným proti USA, mezinárodním teroristickým a drogovým činnostem a dalším nepřátelským aktivitám namířeným proti USA, 4. výkon speciálních činností, 5. poskytování administrativních a koordinačních činnosti potřebných pro výkon schválených činností na území USA i v zahraničí, 6. výkon dalších zpravodajských činností podle potřeb prezidenta.

Ze 17 zpravodajských služeb 5 vykonává služby pro složky ozbrojených sil (vojenské zpravodajství, zpravodajská služba leteckých sil, zpravodajská služba pobřežní stráže, zpravodajská služba námořní pěchoty, zpravodajská služba námořnictví) a 10 zpravodajských služeb spadá pod jednotlivá ministerstva (4 pod ministerstvo obrany (.pdf), 2 pod ministerstvo spravedlnosti (FBI a DEA) a jednou službou disponují ministerstva energetiky, vnitřní bezpečnosti, zahraničí a financí).

Samotná pak stojí CIA, jejíž ředitel až do roku 2005 řídil všechny ostatní zpravodajské služby. Nyní je však i CIA podřízena stejně jako všechny ostatní zpravodajské služby Úřadu ředitele národních zpravodajských služeb, zřízenému na základě zákona (.pdf, str. 7, titulek A) z roku 2004 o reformě zpravodajských služeb a ochraně před terorismem. Tento úřad dohlíží a řídí provádění Národního zpravodajského programu a zároveň slouží jako poradce prezidenta a Bezpečnostní rady státu.

USA opravdu disponují 17 zpravodajskými službami, které jsou součástí Společenství zpravodajských služeb. Jejich činnost řídí a dozoruje Úřad ředitele národních zpravodajských služeb, který je zpravodajskou službou. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

(pokr. předchozího výroku – pozn. Demagog.cz) ...a dokonce i z úst premiéra zazněla celá řada opatření, která se týkají například posílení zpravodajských služeb, posílení složek, které mají na starosti sledování těchto věcí do budoucna. DVTV, 16. ledna 2015

Premiér Sobotka se k posílení bezpečnostních složek vyjádřil krátce po pařížské manifestaci v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Hovořil konkrétně o škrtech a s tím souvisejícím snížením kapacity, které v minulosti Bezpečnostní informační službu postihly.

Tato opatření by rád napravil. (Výrok později doplnil tak, že by mělo jít o zvýšení rozpočtu v řádech desítek milionů, což ovšem zaznělo až v nedělní debatě a pro ověřování to tudíž není relevantní.)

Zároveň Sobotka vyjádřil přesvědčení, že je třeba ve spolupráci s ředitelem BIS vypracovat plán na dva až tři roky, kterým by zajistili posílení kapacity a modernizaci BIS. Z úst premiéra rovněž padl návrh na zpřísnění trestní legislativy, to však až v dlouhodobějším hledisku. Vláda v současné době podle Sobotkových slov projednává novelu zákona o BIS, která by měla posilovat pravomoci BIS, tento krok ale není bezprostřední reakcí na pařížské útoky. Návrh údajně zahrnuje také myšlenku, že by BIS měla mít přístup k informacím o klientech bank a majitelích mobilních čísel.

Ministrovo tvrzení hodnotíme jako pravdivé.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Spojené státy a jejich služby byly poměrně dost diskvalifikovány po roce 2003, poměrně hodně závažným způsobem (...) jak se pracovalo s jejich argumenty, jak pracoval právě Colin Powell ve Spojených národech a kde se uváděly důkazy, které se pak ukázaly být nepravdivé. Takže to je věc, to byla reputace, která tím byla docela poškozena. Otázky Václava Moravce, 8. ledna 2017

Ministr Zaorálek patrně naráží na kauzu Colina Powella, který byl v letech 2001–2005 ministrem zahraničí USA v administrativě prezidenta George W. Bushe.

Na půdě Rady bezpečnosti OSN vystoupil Powell jen několik týdnů před invazí do Iráku s prezentací, v níž představil důkazy amerických tajných služeb proti Iráku. Powell zde hovořil o tom, že Saddám Husajn disponuje zbraněmi hromadného ničení a že v Iráku existují laboratoře pro vývoj biologických zbraní, což dokládal satelitními snímky. Na základě těchto zjištění Powell prosazoval nutnost použití síly proti Iráku.

Ve své prezentaci vycházel z informací zpravodajské agentury CIA. V roce 2004 Powell přiznal, že značné množství informací, které v prezentaci na setkání RB OSN použil, bylo nepřesných či nepravdivých.

V roce 2015 server CBS News informoval, že se bývalý náměstek ředitele CIA Michael Morell ve své nové knize omluvil Powellovi za to, že mu CIA poskytla chybné informace, kvůli čemuž Powell čelil veřejné kritice. Morell také připomněl, že CIA oficiálně odmítla, že by sehrála jakoukoliv roli v Powellově projevu.

Tvrzení, že na základě této kauzy došlo k diskreditaci CIA, je spekulativní. Ve zprávách některých médií se nicméně objevovala tvrzení například o tom, že USA zahájily válku proti Iráku na základě nadhodnocených a nepravdivých zpravodajských informací (The Guardian). Magazín Foreign Policy pak zařadil „Powellovu kauzu“ do seznamu deseti největších selhání amerických zpravodajských služeb.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

My máme určitou strategii pomoci, kterou dáváme, jsou to desítky milionů korun, a zrovna 120 milionů bych mohl vyčíslit jenom v případě syrských utečenců (Zaorálek hovoří o pomoci přímo na místě, mimo území ČR, pozn. Demagog.cz). DVTV, 16. ledna 2015

Informace Českého rozhlasu potvrzují slova ministra zahraničí. ČRo uvádí, že v posledních 3 letech (text byl publikován v listopadu 2014) dala ČR na pomoc syrským běžencům 120 milionů korun.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Kdo si přečte tu veřejnou část (zprávy, která mimo jiné varuje před možným ovlivňováním voleb v Evropě ze strany Ruské federace, pozn. Demagog.cz), tak tam najde odkazy na veřejné výroky pana Putina, najdete tam citace serverů ruských, věci, které jsou veřejně známé. Otázky Václava Moravce, 8. ledna 2017 !

Jedná se o veřejnou část zprávy (.pdf) Background to “Assessing Russian Activities and Intentions in Recent US Elections”: The Analytic Process and Cyber Incident Attributionvydanou 6. 1. 2017, v níž NSA, CIA a FBI hodnotí vliv Ruské Federace na prezidentské volby ve Spojených státech v roce 2016.

Server The Guardian nabízí výňatky z této zprávy, v nichž se můžeme dozvědět, že cílem ruské kampaně nařízené Vladimirem Putinem bylo zpochybnit demokratický proces v USA a očernit Hillary Clinton jakožto protikandidátku Ruskem preferovaného Donalda Trumpa.

Brian Bartholomew ze společnosti Kaspersky Lab (společnost zabývající se kyberbezpečností) serveru The Guardian řekl, že veřejná část zmíněné zprávy neobsahuje technické podrobnosti a že se v podstatě jedná o analýzu tiskových výstupů ruského zpravodajského kanálu Russia Today.

O tom, že zpráva přináší pouze veřejně dostupné agenturní informace, hovořil také server The Washington Post. Zpravodajský server The New York Times přinesl informaci o tom, že se někteří lidé z řad podporovatelů Donalda Trumpa domnívají, že zveřejnění části zprávy, která neobsahuje podrobné informace, má sloužit jako politický nástroj k napadení legitimity zvolení Trumpa prezidentem. Toto tvrzení zpravodajské služby odmítly.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Na jednání Evropské unie, ministrů zahraničí evropských zemí, za přítomnosti ministra Ukrajiny, jsem ho upozornil na některé věci, že třeba v České republice, dokonce v Parlamentu, jsou chápány jako velmi znepokojující, z hlediska druhé světové války a podobně (řeč je o Stepanu Banderovi, pozn. Demagog.cz). DVTV, 16. ledna 2015

Jelikož je formát těchto jednání neveřejný, není možné potvrdit ani vyvrátit prohlášení ministra zahraničí Zaorálka.

Nicméně je nutné podotknout, že je pravdou, že v českém veřejném prostoru (a stejně tak i v Parlamentu) je Stepan Bandera chápán velmi kontroverzně. Z veřejných výstupů lze demonstrovat tuto kontroverzi např. u poslanců KSČM, Úsvitu (Okamura) a některých poslanců ČSSD (např. Foldyna) či u členů horní komory (senátor Doubrava).

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Trump před nedávnem řekl, že chystá reformu tajných služeb. Otázky Václava Moravce, 8. ledna 2017

S informací o reorganizaci tajných služeb přišel The Wall Street Journal. Podle nejmenovaného Trumpova blízkého spolupracovníka mělo dojít k reformě především u útvarů CIA a DNI. Toto tvrzení však následně vyvrátil server Politico.

Podle reportáže The Wall Street Journal mělo dojít především ke snížení velikosti kvůli obavám ze zpolitizování moci tajných zpravodajských služeb. Informaci o zamýšlené reformě mezitím převzala světová média a o tématu se hovořilo i v ČR.

Trumpův mluvčí Sean Spicer však podle zjištění serveru Politico (z 5. ledna 2017) odmítá jakékoliv plány na reorganizaci tajných služeb. Podle mluvčího Spicera jsou zprávy z The Wall Street Journal nesprávné. Všechna jednání jsou určena pro informační účely a hlavní prioritou zvoleného prezidenta je co nejeefektivnějším způsobem zajistit bezpečnost země. „Není pravda, že by mělo dojít k restrukturalizaci organizace zpravodajských služeb,“ tvrdí Spicer.

Sám Donald Trump má s tajnými službami komplikovaný vztah, žádné přímé prohlášení o plánované reformě však zatím nevydal. Explicitně o tajných službách nemluví ani ve svém programu, ale zabývá se zde tématem kyberbezpečnosti, která s tajnými službami souvisí.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Od Sahelu až po Somálsko dnes máme celou řadu míst, kde dochází k přípravě a cvičení džihádistů, to je situace, která takto vyrostla v několika posledních letech. Islámský stát jako takový, fenomén, vznikl během několika měsíců. DVTV, 16. ledna 2015

V Iráku a Sýrii se nachází minimálně 46 míst, kde džihádistické organizace mají výcvikové tábory. Výcvikové tábory v oblasti Sahelu se nacházejí na Sinaji, v jižní a východní Libyi, v severním Mali a v severní Nigérii. Tábory v těchto oblastech vznikají již několik let.

Současný Islámský stát byl vyhlášen 30. června 2014 džihádistickou militantní skupinou ISIL/ISIS. Tzv. chalífát, pod kontrolou organizace, se rozkládá na území Iráku a Sýrie. Islámský stát je také od této chvíle název pro samotnou organizaci. Jejím cílem je rozšířit hranice až za Jordánsko, Libanon a Palestinu, což aktivizuje muslimy po celém světě. Kořeny organizace můžeme vysledovat až do roku 2002 k Al-Káidě v Iráku (AQI), následně k zastřešující organizaci Islámský stát v Iráku (ISI) a v roce 2013 k Islámskému státu v Iráku a Levantě (ISIL) nebo také Islámskému státu v Iráku a Sýrii (ISIS), která se s vyhlášením chalífátu přejmenovala na Islámský stát.

Islámský stát jako fenomén tedy není dílem několika měsíců. O jeho vytvoření se džihádisté snaží po celou dobu své existence, tedy alespoň 12 let. Pokud však máme na mysli Islámský stát jako státní zřízení či konkrétní organizaci, jedná se o události z několika posledních měsíců.

Existence a vznik džihádistických výcvikových táborů v oblasti Sahelu je záležitostí především několika posledních let. Působení Islámského státu však není novinkou. Přestože samotný chalífát byl vyhlášen před několika měsíci, džihádisté se o jeho vytvoření snaží již několik let. Stejně tak organizace, která chalífát vyhlásila (ISIS/ISIL), existuje již delší dobu a její kořeny sahají desítku let do minulosti.

Lubomír Zaorálek

Lubomír Zaorálek

Ty informace, které tam jsou, to, že Rusové dokonce preferují Trumpa, to říkali veřejně, to jsme slyšeli celou dobu. Otázky Václava Moravce, 8. ledna 2017 !

Přestože se náklonnost Ruské federace k Donaldu Trumpovi veřejně diskutuje, samotný Kreml jej nikdy za přímo preferovaného kandidáta veřejně neoznačil.

Ministr Zaorálek komentoval zjištění amerických tajných služeb, která jsou dle jeho názoru z větší části již známá. Podporu budoucího amerického prezidenta však ruští představitelé nikdy veřejně nedeklarovali.

Sám prezident Putin své preference nikdy přímo nesdělil, například v zářijovém rozhovoru pro zpravodajství společnosti Bloomberg redaktorovi na otázku, se kterým kandidátem by raději řešil mezinárodní politickou situaci, odpověděl: „Chtěl bych jednat s člověkem, který dokáže dělat zodpovědná rozhodnutí a plní dohody, jež jsme uzavřeli. Na jménu nezáleží. Spolupracovat s jakýmkoli prezidentem byl před volbami ochotný i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Na rozdíl od Putina a Lavrova se jasně vyslovil pro Trumpa například nacionalistický poslanec Vladimir Žirinovskij, jeho názor však nemůžeme považovat za oficiální stanovisko ruské diplomacie.